6 C 227/2021

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Štěpánkou Brožovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí

I. Z exekuce, nařízené ve věci oprávněné [právnická osoba] se sídlem [adresa žalované], [IČO], proti povinným: 1) [jméno] [příjmení], narozenému [datum], bytem [adresa], 2) [jméno] [příjmení], narozené [datum], bytem [adresa]) [jméno] [příjmení], narozenému [datum], bytem [adresa], usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], vedené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudním exekutorem exekutorského úřadu [obec a číslo] pod sp. zn. [spisová značka], je vyloučena tato nemovité věc - pp [číslo] k.ú. [část obce] u [obec], [územní celek] zapsaný u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka] k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí, a to nemovité věci – pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek] zapsaný u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] (dále jen„ předmětná nemovitost“). V odůvodnění uvedl, že je prováděna dražba předmětné nemovitosti, ačkoliv vlastníkem předmětné nemovitosti je žalobce. Své vlastnické právo nabyl na základě darovací smlouvy ze dne [datum], kdy téhož dne došlo k převodu vlastnického práva a zároveň došlo k omezení práva povinných k nakládání s jejich majetkem. Exekuce byla nařízena dne [datum]. Žalobce je vlastníkem předmětné nemovitosti ke dni [datum]. Z tohoto důvodu tak není možné výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci, neboť povinným nesvědčí vlastnické právo k předmětné nemovitosti. Z těchto důvodů navrhuje, aby soud vyloučil z výkonu rozhodnutí předmětnou nemovitou věc.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobce není aktivně věcně legitimován k podání žaloby, neboť žalobu na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí může podat pouze osoba, která má k věci právo, které nepřipouští exekuci. Podle údajů katastru nemovitostí ke dni podání žaloby žalobce nebyl vlastníkem a nedisponoval vlastnickým právem k předmětné nemovitosti. V době podání žaloby žalobce nebyl a v současné době není vlastníkem předmětné nemovitosti, tudíž nemá aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby. Žalovaná je přesvědčena, že návrh na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch žalobce ze dne [datum] byl podán za účelem zabránění uskutečnění exekuční dražby nemovité věci, nařízené na den [datum]. Z informativního náhledu do řízení o povolení vkladu vyplynulo, že navrhovateli jsou žalobce jako obdarovaný a paní [jméno] [příjmení] a pan [příjmení] [příjmení] jako dárci a podíloví spoluvlastníci nemovité věci. Pan Příložný jako povinný z exekuce je ze zákona povinen zdržet se jakéhokoliv nakládání s předmětnou nemovitou věcí. Žalobce s povinnými neučinili návrh na vklad vlastnického práva v dobré víře, ale naopak s cílem znemožnit uspokojení majetkových nároků věřitelů povinného. Navrhuje proto zamítnutí žaloby.

3. Usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o pokračování řízení, neboť řízení vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. [spisová značka], již bylo pravomocně skončeno.

4. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Z darovací smlouvy ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že mezi panem [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení] jako dárci a žalobcem jako obdarovaným byla uzavřena tato darovací smlouva, jejímž předmětem je pozemek parc. [číslo] katastrální území Unčín u Krupky, obec Krupka, zapsaný u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice na [list vlastnictví].

5. Z výpisu z katastru nemovitosti [list vlastnictví] vzal soud za prokázané, že jako vlastníci pozemku parc. [číslo] katastrální území Unčín u Krupky, obec Krupka, zapsaný u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] jsou zapsáni manželé [příjmení], každý o velikosti ½. Předmětná nemovitost je zatížena exekutorským zástavním právem na základě usnesení soudu o nařízení exekuce Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Dále bylo zjištěno, že byl vydán exekuční příkaz k prodeji nemovité věci Exekutorským úřadem Praha 2 ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] Ex [číslo]. Dále bylo zjištěno, že soudní exekutor vydal usnesení o nařízení dražebního jednání ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] Ex [číslo].

6. Z informace o parcelách soud zjistil, že vlastníci pozemku parc. [číslo] katastrální území Unčín u Krupky, obec Krupka, zapsaný u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice na [list vlastnictví], jsou manželé [příjmení], každý o velikosti podílu ½, přičemž na nemovitou věc je vedeno zástavní právo exekutorské.

7. Z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí soud zjistil, že účastníky daného řízení jsou paní [jméno] [příjmení], pak [příjmení] [příjmení] a žalobce, přičemž se navrhuje vklad vlastnického práva pro žalobce k nemovitosti pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Přílohou je darovací smlouva ze dne [datum].

8. Z dražební vyhlášky ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], vzal soud za prokázané, že soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Exekutorského úřadu Praha 2, pověřený provedením exekuce dle usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozhodl ve věci exekuce prodejem nemovité věci vedené ve prospěch žalované a nařídil dražební jednání na den [datum]. Předmětem dražby byla nemovitá věc, a to pozemek parc. [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaný u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví].

9. Z dopisu ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že se žalobce prostřednictvím svého právního zástupce obrátil na žalovanou s tím, že je vlastníkem předmětné nemovitosti, na kterou je v exekučním řízení nařízena dražba. Dále žalovanou upozornil na podání excindační žaloby.

10. Z e-mailu ze dne [datum] vyplynulo, že žalovaná nebude podávat návrh na zastavení exekuce prodejem nemovité věci, konkrétně pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Unčín u Krupky.

11. Rozsudkem pro uznání Okresního soudu v Teplicích ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo určeno, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Unčín u Krupky, zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce] u [obec]. Z odůvodnění daného rozsudku soud zjistil, že ačkoliv nedošlo k zápisu žalobce jako vlastníka nemovitosti, žalobce od uzavření darovací smlouvy měl a stále má pozemek v držení, kdy jej užívá jako vlastník. Nad pozemkem vykonával nepřetržitou držbu již po dobu déle jak 17 let, kdy pozemek tvoří součást celé nemovitosti, kterou žalobce užívá. Žalobce je v katastru nemovitostí evidován jako vlastník sousedních pozemků, konkrétně pozemků p. č. st. 146; součástí pozemku je stavba, [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] to vše v k. ú. [část obce] u [obec] (dále jen„ pozemky žalobce“). Pozemek a pozemky žalobce tvoří jeden ucelený celek (dům a přilehlá zahrada), kdy o všechny pozemky se od roku 2004 žalobce stará jako o vlastní. Pozemky žalobce obklopují pozemek žalovaných (v tomto sporu [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]), ke kterému se domáhal určení vlastnického práva. Žalobce však již od data uzavření smlouvy považuje pozemek za vlastní, kdy se o něj stará, obhospodařuje jej a je tak držitelem v dobré víře po dobu více jak 10 let. Žalobce nikdy od roku 2004 nepochyboval, že mu pozemek patří. V období nejpozději od [datum] do [datum] byl žalobce držitelem v dobré víře a uběhla tak 10 letá vydržecí lhůta v jeho prospěch a stal se vlastníkem pozemku z důvodu vydržení vlastnického práva. Na straně žalobce existoval naléhavý právní zájem na určení právního vztahu k předmětné nemovitosti, neboť se jedná o faktický stav v rozporu se zápisem v katastru nemovitostí (nález Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 3314/11). Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

12. V dané věci soud postupoval podle § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), dle něhož právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle části třetí tohoto zákona.

13. Podle § 68 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen„ exekuční řád“) může navrhovatel žalobu na vyloučení věci podle § 267 o.s.ř. podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.

14. V daném případě vzal soud za prokázané, že žalobce uzavřel s manžely [příjmení] dne [datum] darovací smlouvu, na základě které byla žalobci darována nemovitost, a to pozemek parc. [číslo] [katastrální uzemí], obec Krupka, zapsaný u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví]. Předmětná nemovitost je zatížena exekutorským zástavním právem na základě usnesení soudu o nařízení exekuce Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], přičemž na předmětnou nemovitost byl vydán exekuční příkaz k prodeji nemovité věci. Žalobce podal návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, čímž se stal vlastníkem předmětné nemovitosti ke dni [datum]. Jako stěžejní důkaz soud považuje rozsudek pro uznání Okresního soudu v Teplicích ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Rozhodnutím bylo určeno, že je žalobce vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], tedy nemovitosti, o kterou se v tomto řízení jedná a vede tento spor. Soud zjistil, že nedošlo k zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch žalobce. Nedošlo tak k zápisu žalobce jako vlastníka dané nemovitosti, přestože žalobce od uzavření darovací smlouvy měl a stále má pozemek v držení, který užívá jako vlastník. Na straně žalobce existoval naléhavý právní zájem na určení právního vztahu k předmětné nemovitosti, neboť se jednalo o faktický stav v rozporu se zápisem v katastru nemovitostí (nález Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 3314/11).

15. Pro úplnost soud dodává, že z věcného hlediska je pro výsledek jakéhokoli sporu primární otázka věcné legitimace účastníků řízení a teprve v případě, že aktivní a pasivní legitimace je dána, je na místě zabývat se dalšími okolnostmi sporu. Soud proto zkoumal existenci aktivní věcné legitimace žalobce a pasivní věcné legitimace žalované. Obecně platí, že aby žalobce uspěl ve věci samé, musí být on sám i žalovaný věcně legitimován. Věcnou legitimací se v občanském soudním řízení rozumí oprávnění účastníků vyplývající z hmotného práva. Věcně legitimován je ten účastník, který je subjektem hmotněprávního vztahu, o němž se v řízení jedná, tj. ten, kdo podle hmotného práva je skutečně nositelem tvrzeného subjektivního práva a či tvrzené subjektivní povinnosti, o nichž soud rozhoduje. Týká-li se věcná legitimace žalobce, hovoří se o aktivní věcné legitimaci, a týká-li se žalovaného, hovoří se o pasivní věcné legitimaci. Nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce je dán tehdy, jestliže žalobci nenáleží jím tvrzené hmotné právo (nárok), nedostatek pasivní věcné legitimace žalovaného je pak dán tehdy, jestliže žalovaný nemá žalobcem tvrzenou hmotně právní povinnost, přičemž oba tyto nedostatky jsou důvodem pro zamítnutí žaloby (viz. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], či rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Zároveň platí, že soud nemůže účastníky o nedostatku věcné legitimace některého z nich poučovat, neboť pokud by tak soud činil, jednalo by se o poučení o hmotném právu, tj. o radu tomu kterému účastníku, jak postupovat, aby byl ve věci úspěšný. To by pak znamenalo nepřípustné porušení práva účastníků na nerovné postavení v občanskoprávním řízení (viz usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V projednávaném případě bylo v průběhu dokazování zjištěno, že předmětný pozemek je ve vlastnictví žalobce. Žalobce tak je ve sporu aktivně legitimován. S ohledem na uvedené, námitka žalované, že žalobce není aktivně věcně legitimován nemůže vzhledem k prokázaným skutečnostem výše uvedeným obstát.

16. Soud dále dodává, že podmínka, že v době zahájení řízení o výkon rozhodnutí prodej nemovitosti musí být nemovitost ve vlastnictví povinného, je splněna i tehdy, převedl-li sice povinný nemovitost smlouvou na jiného ještě před podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí a před podáním návrhu nastaly i právní účinky vkladu vlastnického práva, ale k zápisu vkladu vlastnického práva pro nabyvatele do katastru nemovitostí došlo až po zahájení řízení. Osoba, která se stala novým vlastníkem nemovitosti a jejíž věc byla postižena výkonem rozhodnutí, se může po nařízení výkonu rozhodnutí bránit pouze žalobou na vyloučení nemovitosti z výkonu rozhodnutí. Kromě toho návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí lze podat v časově neomezené lhůtě. Soud by mohl při nařízení zohlednit jen stav, kdy povinný před zahájením řízení převedl nemovitosti na jinou osobu a účinky vkladu i rozhodnutí o povolení vkladu a provedení zápisu vkladu do katastru nastalo před zahájením řízení. Pro nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí je rozhodující stav v době zahájení řízení. Případné změny ve vlastnictví nemovitosti, které nastanou až po zahájení řízení, nemají na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí vliv. Předpoklad pro nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti doložením vlastnictví povinného je splněn i tehdy, převede-li povinný smluvně nemovitost na jiného ještě před podáním návrhu na výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti a před tímto dnem nastanou i právní účinky vkladu vlastnického práva, avšak dojde-li k zápisu vkladu vlastnického práva pro nabyvatele do katastru až po zahájení řízení o výkon rozhodnutí. Osoba, která se stala novým vlastníkem nemovitosti a jejíž věc byla postižena výkonem rozhodnutí, se může po nařízení výkonu rozhodnutí bránit pouze žalobou na vyloučení nemovitosti z výkonu rozhodnutí podle § 267 o.s.ř. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu v [obec] vedené pod sp. zn. [spisová značka]). 17. [příjmení] nemovitosti postižené výkonem rozhodnutí je legitimován k podání vylučovací žaloby přesto, že v době zahájení řízení náleželo vlastnické právo ještě povinnému. Pro rozhodnutí o vylučovací žalobě je vždy rozhodující stav v době jeho vyhlášení, takže soud v něm může zohlednit skutečnosti, jež tu v době nařízení exekuce ještě nebyly. Osoba, která se stala novým vlastníkem nemovitosti postižené výkonem rozhodnutí, se může po nařízení výkonu bránit postupem podle ustanovení § 267 o.s.ř., i když v době zahájení řízení ještě vlastníkem nebyla. Pro rozhodnutí o vylučovací žalobě totiž není rozhodující stav v době zahájení řízení o výkon rozhodnutí, ale v době rozhodnutí o žalobě. Na základě těchto skutečností povinný pozbude vlastnictví k postiženým věcem nebo podílům na nich, i když nastanou až po nařízení exekuce nebo po vydání exekučního příkazu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu v [obec] vedené pod sp. zn. [spisová značka]).

18. Na základě všech shora uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku daného rozhodnutí, a to tak, že je z exekuce, nařízené ve věci oprávněné [právnická osoba] se sídlem [adresa žalované], [IČO], proti povinným: 1) [jméno] [příjmení], narozenému [datum], bytem [adresa], 2) [jméno] [příjmení], narozené [datum], bytem [adresa]) [jméno] [příjmení], narozenému [datum], bytem [adresa], usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], vedené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudním exekutorem exekutorského úřadu [obec a číslo] pod sp. zn. [spisová značka], vyloučena tato nemovité věc - pp [číslo] k.ú. [část obce] u [obec], [územní celek] zapsaný u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví].

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odstavce 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobci, který měl ve věci úspěch. Náklady řízení byly přiznány v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., v platném znění, a představují odměnu za tři úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (převzetí a příprava právního zastoupení, žaloba, návrh na přerušení řízení), náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Odměna a náhrada hotových výdajů jsou pak zvýšeny o 21 % DPH, jejímž je zástupce žalobce plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy celkem v částce [částka]. Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje náhradu za zaplacený soudní poplatek z návrhu ve výši [částka] Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů částku [částka], kterou je povinna zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů dle § 160 odstavce 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.