6 C 281/2020

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl senátem složeným z předsedkyně Mgr. Štěpánky Brožové a přísedících Mgr. Stanislavy Linhartové a Aleny Mikynové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného a žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru provedené dopisem žalovaného ze dne [datum], doručené žalobci dne [datum], je neplatné.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka] k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. V odůvodnění žaloby uvedl, že mezi ním a žalovaným byla uzavřena pracovní smlouva ze dne [datum], na základě které žalobce pracoval u žalovaného na pozici„ elektrotechnik“. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Žalobce od žalovaného dne [datum] obdržel podání žalovaného ze dne [datum] označené jako„ Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem“ s odkazem na ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, s tím, že žalobce porušil pracovní kázeň tím, že tři měsíce neodevzdal žádné podklady k fakturacím za provedenou práci. Žalobce podáním ze dne [datum] sdělil žalovanému, že okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem považuje za neplatné. Žalobce nesouhlasí s tvrzením, že porušil pracovní kázeň, jak uvedl žalovaný. Uvedl, že běžnou praxí bylo, že podklady pro fakturaci se zpracovávaly dle časových možností s ohledem na pracovní vytížení, tj. bez určení přesné lhůty, kdy podklady pro fakturaci mají být odevzdávány, zpravidla jednou za čtvrtletí. Žalobce byl zaměstnancem na pozici elektrotechnik a příprava podkladů pro fakturaci a jejich následné odevzdání žalovanému jako zaměstnavateli tak nepatřilo mezi povinnosti žalobce. Pokud tak žalobce činil, činil tak dobrovolně, nikoliv jako povinnost vyplývající ze sjednaného druhu práce. Žalobce by tak nemohl porušit své pracovní povinnosti. U tohoto porušení pracovních povinností se nejedná o zvlášť hrubý způsob porušení, ale o běžný či bagatelní způsob jejich porušení, kdy nejprve měla být žalobci doručena výtka, upozornění na možnost podání výpovědi a teprve následně měl být pracovní poměr případně ukončen. Výtka žalobci doručena nebyla, doručen mu byl pouze dopis právního zástupce žalovaného ze dne [datum], který byl žalovanému doručen až [datum], tedy až po doručení okamžitého zrušení pracovního poměru. Žalobce se nespojil s dalšími zaměstnanci žalovaného a neusiluje o likvidaci podnikání žalovaného a poškození jeho osoby. Žalobce neužíval majetek žalovaného v rozporu s jejich pracovním určením a příkazy žalovaného. Žalobce žalovaného informoval o založení živnosti. Žalobce s podaným vyjádřením žalovaného nesouhlasí a argumenty žalovaného nesouvisí s okamžitým zrušením pracovního poměru, nýbrž žalobce měl porušit kázeň tím, že již tři měsíce neodevzdal žádné podklady k fakturacím za provedenou práci prostřednictvím firemní techniky a pomoci firemních podřízených. Okamžité zrušení pracovního poměru je absolutně neplatné, neboť toto bylo podané z důvodu porušení pracovní kázně, zákoník práce zná pouze porušení pracovních povinností vyplývající pro zaměstnance z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Vzhledem k uvedenému žalobce navrhuje, aby okamžité zrušení pracovního poměru, provedený zaměstnavatelem dopisem ze dne [datum], je neplatné.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že s žalobcem mají od roku 2020 spory. Žalobce spolu s ostatními zaměstnanci žalovaného soustavně pracovali a pracují na likvidaci podnikání žalovaného a poškození jeho osoby. Jedná se o rodinný podnik. Žalovaný v průběhu roku 2020 zjistil, že žalobce s panem [jméno] [celé jméno žalovaného a žalobce] a [celé jméno žalovaného] mladším užívali pracovní pomůcky, resp. majetek žalovaného, mechanizaci, doklady a účetní podklady k výkonu pracovních úkolů a jejich vyúčtování, v rozporu s jejich pracovním určením a příkazy žalovaného. Žalobce řádně a včas nepředával žalovanému obdržené podklady za elektro provedené práce či opravy v roce 2020. Žalobce toto účelově zamlčoval a využil pro své vlastní obohacení. Žalobce, pan [jméno] [celé jméno žalovaného a žalobce] a pan [celé jméno žalovaného] mladší neoprávněně a bez vědomí žalovaného na jeho osobu, resp. jeho fakturační údaje, zakoupili a nechali žalovaného uhradit elektroniku a obytný přívěs. Uvedené ani přes opakované výzvy nevrátili a nevysvětlili. Žalovaný zjistil, že si žalobce bez vědomí žalovaného jako zaměstnavatele si dne [datum] založil živnost a podniká v ekonomických činnostech, které se kryjí s výkonem ekonomických činností žalovaného. Žalovaný tak nabyl podezření, že žalobce bez souhlasu žalovaného podnikal v předmětu podnikání žalovaného a neoprávněně užíval a v současnosti ještě užívá majetek žalovaného k výkonu své vlastní činnosti a ke svému vlastnímu obohacení. Také došlo ke vloupání do kanceláře žalovaného, jehož šetření je vedené u policejního orgánu Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje. Zároveň dne [datum] došlo k napadení žalovaného, které se odehrálo v areálu firmy žalovaného. Došlo k odcizení majetku ke dni [datum], kdy někdo odcizil kompletní účetní, písemné a další dokumenty, klíče, technické průkazy, záruční listy, smlouvy apod. Dne [datum] došlo k napadení panem [jméno] [celé jméno žalovaného a žalobce], když žalovaný utrpěl zranění a musel se tak nechat vyšetřit v [nemocnice] a [jméno] [příjmení]. Z důvodu jeho napadení se žalovaný léčí a dochází na [anonymizováno] ambulanci. Dne [datum] a dne [datum] došlo k útoku na vozidlo, které v té době řídil [jméno] [celé jméno žalovaného a žalobce], zaměstnanec žalovaného, a jeho další syn. Pan [anonymizováno] [celé jméno žalovaného a žalobce] se dostal do sporu s žalobcem a panem [jméno] [celé jméno žalovaného a žalobce]. Žalobce hrubě napadl pana [jméno] [celé jméno žalovaného a žalobce]. Došlo k zneužití firemní bankovní karty žalovaného a neoprávněně učiněné výběry finanční hotovosti. Žalovaný žalobce vyzval k předání podkladů pro fakturaci před tím, než došlo ke zrušení pracovního poměru. Pan [anonymizováno] [celé jméno žalovaného a žalobce] žalobce několikrát vyzval, aby plnil své povinnosti a záměrně nebrzdil řádný chod firmy. Stejně tak byl vyzván o dodání podkladů od účetní. Z těchto důvodů žalovanému nezbyla jiná možnost než doručit žalobci dne [datum] okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem. Dále uvedl, že žalobce po převzetí okamžitého zrušení pracovního poměru nechtěl pro žalovaného pracovat a chtěl se s ním domluvit, že řádně a včas předal zpracované zakázky včetně dokumentace. Dohoda by byla v rozporu se skutečností, kdy žalobce do dnešního dne řádně a včas nepředal zpracované zakázky včetně dokumentace. Množství zakázek včetně dokumentace musel žalovaný složitě a nákladně dohledávat a zpracovávat prostřednictvím svých obchodních partnerů a zaměstnanců, což zahrnovalo i doobjednávání materiálu s vysokými náklady jako škodou pro žalovaného. Závěrem žalovaný navrhuje, aby žaloba byla zamítnuta.

3. Při ústním jednání dne [datum] zástupce žalovaného navrhl přerušení řízení do doby skončení trestních řízení. Soud návrh na přerušení řízení zamítl, neboť ve věci lze rozhodnout i bez rozhodnutí vedených v rámci trestních řízení.

4. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. a zjistil následující skutkový stav: Z výpisu živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný je osoba samostatně výdělečně činná s předmětem podnikání„ Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení“ a dále předmětem podnikání„ Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ se vznikem oprávnění ke dni [datum].

5. Okamžitým zrušením pracovního poměru zaměstnavatelem ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že zaměstnavatel, tedy žalovaný, rušil pracovní poměr v souladu s § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Důvod shledal porušení pracovní kázně tím, že žalovaný již tři měsíce neodevzdal žádné podklady k fakturacím za provedenou práci prostřednictvím firemní techniky a pomocí firemních podřízených.

6. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalovaného kontaktoval žalobce s tím, že opakovaně porušuje pracovněprávní povinnosti v rozporu s § 301 zákoníku práce. Dále ho informoval o skutečnosti, že užívá pracovní pomůcky, pracovní vozidlo, mechanizaci, doklady a účetní podklady k výkonu pracovních úkolů a jejich vyúčtování v rozporu s jejich pracovním určením a příkazy zaměstnavatele. Zaměstnavateli nepředkládal podklady k fakturacím za provedenou práci a nesděloval informace, které se týkají výkonu jeho práce. Bez vědomí žalovaného si žalobce založil živnost dne [datum] a podniká v ekonomických oblastech obdobných u žalovaného. Ekonomické činnosti se kryjí s výkonem ekonomických činností žalovaného. Ten má pochybnosti, že žalobce neoprávněně užíval a užívá majetek žalovaného k výkonu své vlastní ekonomické činnosti a ke svému vlastnímu obohacení. Žalovaný tato jednání považuje za zvlášť hrubé porušení povinností zaměstnance dle § 55 zákoníku práce.

7. Ze sledování zásilek soud zjistil, že zásilka byla žalobci doručena dne [datum].

8. Dopisem ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce kontaktoval žalovaného s tím, že žalobce okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem ze dne [datum], které žalobci bylo doručeno dne [datum], považuje žalobce za neplatné.

9. Dopisem ze dne [datum] vyplynulo, že prostřednictvím zástupce žalobce reagoval na dopis žalovaného s tím, že nesouhlasí s jeho tvrzeními ohledně porušování pracovních povinností žalobce, užívání pracovních pomůcek v rozporu s jejich pracovním určením a příkazy zaměstnavatele, výkonu vlastní ekonomické činnosti a ke svému vlastnímu obohacení užívat majetek žalovaného a nepředkládáním podkladů k fakturacím za provedenou práci, nesdělování informací týkající se výkonu práce. I tímto dopisem žalobce považoval dané okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem jako neplatné. Dopis byl žalovanému doručen [datum], což bylo doloženo dodejkou.

10. Z popisu práce vystaveného žalovaným soud zjistil, že práce elektrotechnika je řízení realizace prací na konkrétních stavbách a pracovištích, řízení a koordinace podřízených zaměstnanců a subdodavatelských firem, přejímka materiálu určeného pro výstavbu, provádění zápisů do stavebního deníku a knihy BOZP, provádění kontrol podřízených zaměstnanců a subdodavatelských firem, provádění montážních prací na zařízení NN, VN, spolupracuje na vytváření harmonogramů prací a dbá jeho dodržování, řízení realizace výstavby, zajišťování mechanizace včetně kontroly, dodržování předpisů BOZP, PO a ochrany životního prostředí, udržování a kontrola pracovních a ochranných pomůcek. Zpracovávání veškerých podkladů (deníky, fotodokumentace, vypracovávání konečné kalkulace realizací staveb) odevzdávání podkladů bez zbytečných odkladů nejpozději však do 1. měsíce od realizace k fakturaci.

11. Návrhy zástupce žalobce na provedení důkazu svědeckých výpovědí navržených svědků, účastnického výslechu žalobce, tabulky rozpracovaných zakázek, přehledem zakázek od firmy [anonymizováno], výslechu zaměstnance [anonymizováno] pana [jméno] [příjmení] a návrh zástupce žalovaného na provedení důkazu videozáznamem soud zamítl, neboť je shledal v dané věci nadbytečnými s tím, že by nevedly ke zjištění rozhodných skutečností a zároveň některé navržené důkazy nesouvisí s předmětem daného řízení.

12. Při právním posouzení skutkového stavu soud aplikoval zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a to především ustanovení o okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem.

13. Podle § 52 odst. 1 písm. h) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a.

14. Podle § 55 odst. 1 zákoníku práce může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, a) byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců, b) porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

15. Podle § 58 odst. 1 zákoníku práce pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl. Podle odst. 2 stejného ustanovení stane-li se v průběhu 2 měsíců podle odstavce 1 jednání zaměstnance, v němž je možné spatřovat porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, předmětem šetření jiného orgánu, je možné dát výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr ještě do 2 měsíců ode dne, kdy se zaměstnavatel dověděl o výsledku tohoto šetření.

16. Podle ustanovení § 60 zákoníku práce, v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné.

17. Podle ustanovení § 72 zákoníku práce, neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

18. Podle § 301 odst. 1 zákoníku práce jsou zaměstnanci povinni a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci, b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly, c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni, d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

19. V daném případě vzal soud za prokázané, že žalobce dne [datum] obdržel od žalovaného okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum]. Jako důvod okamžitého zrušení pracovního poměru žalovaný uvedl porušení pracovní kázně tím, že žalobce již tři měsíce neodevzdal žádné podklady k fakturacím za provedenou práci prostřednictvím firemní techniky a pomocí firemních podřízených s odkazem na § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem zákon charakterizuje jako„ výjimečné“. U důvodu uvedeného v odstavci 1 pod písm. b) bude požadavek„ výjimečnosti“ naplněn zejména v případech tak závažného porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby, neboť zaměstnavatel jinak může ze stejných důvodů (porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem) skončit pracovní poměr rovněž výpovědí podle § 52 písm. g) – srov. § 52 písm. g) a komentář k němu. Pro posouzení, zda jsou v daném případě dány takové okolnosti, které odůvodňují závěr, že po zaměstnavateli (ne) lze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dále zaměstnával, zákon nestanoví, z jakých konkrétních hledisek je třeba vycházet. Rozhodující budou většinou konkrétní okolnosti, za nichž k důvodu pro rozvázání pracovního poměru došlo, s přihlédnutím k tomu, jaký dopad na plnění funkcí zaměstnavatele na jedné straně a na postavení zaměstnance (například vzhledem k jeho osobním, rodinným a majetkovým poměrům) na straně druhé by jeho další zaměstnávání (případně do uplynutí výpovědní doby) v prvním případě či skončení pracovního poměru ve druhém případě mělo. V tomto ohledu mají nepochybně význam také dosavadní pracovní výsledky a postoj zaměstnance k plnění pracovních úkolů (viz. [jméno], [anonymizováno], [příjmení], L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019 341 – 352 s ). Soud neshledává důvod obsažený v okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem natolik závažný, aby žalovaný musel využít výše uvedený způsob skončení pracovního poměru. Nebyl tak splněn požadavek výjimečnosti, který zákoník práce předpokládá. Neodevzdávání podkladů k fakturacím za provedenou práci nepovažuje soud za porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem. V průběhu dokazování bylo zjištěno, že zaměstnavatel svého zaměstnance upozornil na porušování pracovních povinností až po okamžitém zrušení pracovního poměru, a to až dnem [datum]. Zaměstnavatel měl postupovat tak, že svého zaměstnance nejprve upozorní na porušování pracovních povinností a případnou možnost skončení pracovního poměru z důvodu uvedeného v § 52 odst. 1 písm. g) zákoníku práce. To se však nestalo. Pro použití důvodu uvedeného v § 55 odst. 1 písm. b) skončení pracovního poměru musí být splněny dva předpoklady, a to, že zaměstnanec musí porušit některou z povinností, která vyplývá z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, a zároveň musí toto porušení povinnosti dosáhnout zvlášť hrubé intenzity. Pokud žalovaný namítá, že se žalobce dopustil nějakého útoku na majetek žalovaného a s tím také souvisí okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem, soud postupoval podle § 60 zákoníku práce a zaměřuje se pouze na důvod uvedený v daném okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne [datum]. Ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem; zákon (obdobně jako u jiných porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci) nedefinuje pojem porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Vymezení hypotézy právní normy zde závisí na konkrétních okolnostech případu; bude třeba přihlédnout k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, k míře jeho zavinění, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení povinností pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod. Přitom je třeba mít na zřeteli, že je to pouze soud, který v případném řízení o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru relativně neurčitou (abstraktní) hypotézu vymezí tak, aby rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní vztah zaměstnance k němu nadále pokračoval (viz. [jméno], M., [příjmení], L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019 341 – 352 s ). Žalovaným vymezený důvod okamžitého zrušení pracovního poměru tak nelze v souladu s komentářem považovat za porušováním povinností zvlášť hrubým způsobem. Pokud žalobce již tři měsíce neodevzdal žádné podklady k fakturacím za provedenou práci prostřednictvím firemní techniky a pomocí firemních podřízených, nejedná se o vysokou intenzitu porušení povinností ve smyslu zákoníku práce a komentáře k němu.

20. Na základě všech shora uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a určil, že okamžité zrušení pracovního poměru provedené dopisem žalovaného ze dne [datum], doručené žalobci dne [datum], je neplatné.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) tak, že tyto byly přiznány žalobci, který měl ve věci plný úspěch. Soud tak žalovanému uložil zákonnou povinnost uhradit žalobci částku ve výši [částka]. Tato částka pak sestává z odměny za advokáta ve výši [částka] za čtyři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) spolu s § 9 odst. 3 písm. a) (příprava a převzetí právního zastoupení, žaloba, replika, účast na soudním jednání dne [datum]) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytnutí právních služeb (advokátní tarif), přičemž odměna za jeden právní úkon činí [částka]. K uvedeným částkám dále soud připočetl hotové výdaje za tyto úkony ve výši [částka] za každý úkon dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. celkem [částka]. Odměna a náhrada hotových výdajů jsou pak zvýšeny o 21 % DPH, kterého je zástupce žalobce plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy celkem v částce [částka]. To vše je navýšeno o zaplacený soudní poplatek ve výši [částka]. Žalobce byl ve věci plně úspěšný. Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů částku [částka]. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů dle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř.