6 C 323/2018

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Štěpánkou Brožovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobce insolvenční správce dlužníka celé jméno žalovaného , narozeného datum , IČO bytem adresa žalovaného proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený obecným zmocněncem Mgr. jméno příjmení , narozeným datum bytem adresa o vyklizení

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby soud uložil žalovanému povinnost vyklidit pozemek parc. č. st. [anonymizováno], včetně stavby [adresa], pozemek parc. č. st [číslo], včetně stavby garáž, a pozemek parc. [číslo] vše v k.ú. [obec] do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalovaném vyklizení pozemku parc. č. st. 463, včetně stavby [adresa], pozemku parc. č. st. [číslo], včetně stavby garáž, a pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [obec] (dále také jen„ nemovitosti“). Žalobce své podání odůvodnil tím, že v insolvenčním řízení vedeném ve věci úpadku žalovaného byl ustanoven insolvenčním správcem a že v důsledku prohlášení konkursu na majetek žalovaného přešlo na žalobce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, přičemž do soupisu majetkové podstaty byl zahrnut i výše uvedený majetek žalovaného. Žalobce tvrdil, že žalovaný nemovitosti užívá, avšak nemá k nim již jakékoliv oprávnění. Žalobce jakožto insolvenční správce musí provést jejich zpeněžení. Žalobce, jakožto insolvenční správce, je jediným oprávněným k výkonu dispozičních práv k majetku zahrnutého do soupisu majetkové podstaty. Insolvenční správce je oprávněn majetek užívat i požívat, popř. pronajmout, z čehož vyplývá, že dlužník tímto okamžikem ztrácí právo majetek užívat.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Namítal, že prohlášením konkursu na jeho majetek a jmenováním insolvenčního správce, kterým je žalobce, neztratil žalovaný své vlastnické právo k věci. Toto právo ztratí až okamžikem eventuálního prodeje nemovitostí realizovaného insolvenčním správcem. Žalovaný nemovitosti užívá k bydlení, případný spor o jejich vyklizení by měl být řešen až jejich novými vlastníky.

3. Na základě provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

4. Z listu vlastnictví [anonymizováno] pro k. ú. [obec] má soud prokázáno, že žalovaný je vlastníkem nemovitostí - pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez č.p., garáž, a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše v k.ú. [obec]. Nemovitosti jsou zatíženy věcnými právy ve prospěch třetích osob, k nemovitostem je vydán soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [jméno] exekuční příkaz k prodeji nemovitostí ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci ke dni [datum].

5. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], soud zjistil, že na majetek žalovaného byl prohlášen konkurs. Insolvenční správkyní byla ustanovena [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [IČO], [ulice a číslo], [obec], provozovna [ulice a číslo], [obec].

6. Ze zprávy insolvenční správkyně o hospodářské situaci dlužníka ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný je mimo jiné vlastníkem nemovitých věcí v k.ú. [obec], na které byl soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [jméno] vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], a že tento nemovitý majetek je zapsán v soupisu majetkové podstaty.

7. Ze soupisu majetkové podstaty č. j. [spisová značka] ve věci vedené Městským soudem v Praze má soud za zjištěné, že výše uvedené nemovitosti ve vlastnictví žalovaného zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], pro k.ú. a [územní celek], byly pojaty do soupisu majetkové podstaty.

8. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], soud zjistil, že insolvenční správkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byla odvolána z funkce a insolvenčním správcem byl ustanoven [osobní údaje žalobce], [ulice a číslo], [obec a číslo].

9. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný je vlastníkem nemovitostí v k.ú. [obec] zapsaných na [list vlastnictví]. Na majetek žalovaného byl prohlášen konkurs a v současné době je insolvenčním správcem ustanoven žalobce. Výše uvedené nemovitosti ve vlastnictví žalovaného byly pojaty do soupisu majetkové podstaty. Výše uvedené skutečnosti nejsou mezi účastníky sporné, stejně tak mezi účastníky řízení není sporná ani skutečnost, že žalovaný nemovitosti užívá k bydlení.

10. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval příslušná ustanovení zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ IZ“) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“).

11. Podle § 217 odst. 1 IZ soupis majetkové podstaty je listinou, do níž se zapisuje majetek náležející do majetkové podstaty. Jakmile dojde k zápisu do soupisu, lze se zapsanými majetkovými hodnotami nakládat jen způsobem stanoveným tímto zákonem; učinit tak může jen osoba s dispozičními oprávněními. Soupis provádí a soustavně doplňuje insolvenční správce v průběhu insolvenčního řízení, a to podle pokynů insolvenčního soudu a za součinnosti věřitelského výboru. Tato jeho povinnost nezaniká uplynutím doby.

12. Podle § 229 odst. 3 písm. c) IZ nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními insolvenční správce v době od prohlášení konkursu.

13. Podle § 246 odst. 1 IZ prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. Insolvenční správce vykonává zejména akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do majetkové podstaty, rozhoduje o obchodním tajemství a jiné mlčenlivosti, vystupuje vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel, zajišťuje provoz dlužníkova podniku, vedení účetnictví a plnění daňových povinností.

14. Podle § 228 IZ se nakládáním s majetkovou podstatou rozumí zejména a) právní úkony, které se týkají majetku náležejícího do majetkové podstaty, b) výkon práv a povinností akcionáře ohledně akcií zahrnutých do majetkové podstaty, včetně práva hlasovat na valné hromadě akciové společnosti, c) výkon práv a povinností společníka jiné obchodní společnosti spojených s obchodním podílem dlužníka zahrnutým do majetkové podstaty, včetně práva hlasovat na valné hromadě obchodní společnosti, d) výkon členských práv a povinností člena družstva, e) rozhodování o výrobních, provozních a obchodních záležitostech podniku v majetkové podstatě, včetně úvěrového financování a jiných úkonů potřebných k zajištění financování podniku, f) výkon práv a povinností zaměstnavatele ohledně zaměstnanců dlužníka, g) výkon průmyslových práv, h) rozhodování o obchodním tajemství a jiné povinnosti mlčenlivosti, i) plnění povinností podle předpisů o daních, poplatcích a clech, jakož i podle předpisů o sociálním zabezpečení a veřejném zdravotním pojištění, j) vedení účetnictví, k) plnění evidenčních povinností, l) výkon dalších práv a povinností, jestliže se týkají majetkové podstaty 15. Podle § 294 odst. 1 IZ insolvenční správce je povinen uplatnit a vymáhat ve prospěch majetkové podstaty dlužníkovy pohledávky. To platí přiměřeně i pro dlužníkovy nepeněžité pohledávky ocenitelné penězi.

16. Podle § 285 odst. 2 IZ byla-li zpeněžena nemovitost, kterou dlužník používá k bydlení své rodiny, anebo byt ve vlastnictví dlužníka, je dlužník povinen je vyklidit. Neučiní-li tak dobrovolně, může se nabyvatel domáhat vyklizení žalobou u soudu; nejde o incidenční spor.

17. Podle § 1040 OZ kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

18. Po provedeném dokazování a při aplikaci shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce je insolvenčním správcem, na něhož v důsledku prohlášení konkursu na majetek žalovaného přešla dispoziční oprávnění k majetku žalovaného uvedenému v soupisu majetkové podstaty, tj. mimo jiné k nemovitostem ve vlastnictví žalovaného zapsaným na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], a je oprávněn s tímto majetkem nakládat ve smyslu a v rozsahu § 228 a § 246 odst. 1 insolvenčního zákona. V rámci plnění svých povinností vyplývajících z jeho funkce je insolvenční správce dle § 294 odst. 1 insolvenčního zákona dále i povinen uplatnit a vymáhat ve prospěch majetkové podstaty dlužníkovy pohledávky, včetně nepeněžitých pohledávek ocenitelných penězi, tj. včetně práva a povinnosti podat např. i žalobu na vyklizení proti dlužníkovým dlužníkům. Žalobce sám v souvislosti s přechodem dispozičních oprávnění na insolvenčního správce odkazoval na judikaturu Nejvyššího soudu, tj. rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] (publikované ve Sb.s.r.s. pod [spisová značka]), podle něhož„ správce konkursní podstaty úpadce je i v průběhu sporu o vyloučení věci ze soupisu majetku konkursní podstaty oprávněn věc držet, užívat a používat její plody a užitky (například ji pronajímat a inkasovat nájemné), a to bez zřetele k tomu, zda je úpadce vlastníkem věci.“ 19. Soud však dospěl k závěru, že výše uvedené nedopadá zcela na souzenou věc, neboť v daném případě insolvenční správce činí právní kroky přímo vůči úpadci (vlastníku věci) samotnému, a nejedná se o dispoziční oprávnění s majetkovou podstatou vůči třetím osobám (učiněným namísto vlastníka věci), za účelem uplatnění dlužníkovy pohledávky, resp. za účelem zajištění správy majetkové podstaty.

20. Pokud jde o užívání věci k bydlení jejím vlastníkem i po přechodu dispozičních oprávnění v souvislosti s prohlášením konkursu na insolvenčního správce, insolvenční zákon naopak předpokládá, že nemovitost, kterou dlužník používá k bydlení své rodiny, anebo byt ve vlastnictví dlužníka, je touto osobou, a příp. i jeho rodinou, užívána k bydlení i v okamžiku zpeněžení, když zákon výslovně stanoví povinnost vyklidit je až poté, kdy byly zpeněženy, a to buď dobrovolně, nebo až na základě žaloby na vyklizení podané nabyvatelem. Dlužník tedy ztratí právní titul, který by jej opravňoval nemovitost k bydlení nadále užívat až zpeněžením nemovitosti, nikoliv tedy již před zpeněžením nemovitosti na základě žaloby na vyklizení podané insolvenčním správcem.

21. K tomuto svému závěru soud odkazuje na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], kterým bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], kde se uvádí, že:„ [jméno] skutečnost, že dlužník a jeho rodina užívá nemovitosti tvořící součást majetkové podstaty, není situací nikterak výjimečnou a insolvenční zákon s ní výslovně počítá, když dlužníkovi ukládá vyklidit obývanou nemovitost až po jejím zpeněžení (viz ust. § 285 odst. 2 IZ), samotný přechod dispozičního oprávnění s věcí náležející do majetkové podstaty na insolvenčního správce nezakazuje bez dalšího možnost jejího užívání vlastníkem (není-li zde kupříkladu obava ze zničení či znehodnocení věci), když ostatně ke zpeněžení věci nemusí nakonec z různých důvodů ani dojít (např. při vynětí majetku pro neprodejnost vzhledem ke stavu věci apod.) … Odvolací soud si je vědom toho, že užívání nemovitostí dlužníkem a jeho rodinou poněkud ztěžuje realizaci a potencionálně snižuje možný výtěžek z jejich přímého prodeje, nicméně je třeba akcentovat, že je dlužník spolu se svou manželkou stále jejich vlastníkem, má právo užívat nemovitosti k bydlení svému a své rodiny a povinnost k vyklizení nemovitostí váže ust. § 285 odst. 2 IZ na jejich zpeněžení, přičemž současně výslovně upravuje postup pro případ, že dlužník a jeho rodina zpeněžené nemovitosti nevyklidí (žaloba na vyklizení) …“ 22. Za dané situace tak soud mohl učinit jednoznačný závěr o tom, že žalobce jakožto insolvenční správce, přesto, že na něho prohlášením konkursu na majetek žalovaného přešla dispoziční oprávnění k majetku žalovaného uvedenému v soupisu majetkové podstaty, není aktivně legitimován v řízení o vyklizení nemovitostí vůči žalovanému, který jakožto její vlastník nemovitou věc dosud užívá k bydlení. Žalovaný je nadále vlastníkem předmětných nemovitostí a užívá je k bydlení, přičemž k tomuto je oprávněn až do doby, než budou nemovitosti zákonným způsobem zpeněženy a vlastnictví k nim přejde na nabyvatele. Až nový nabyvatel pak bude případně oprávněn uplatnit vůči současnému vlastníkovi práva na ochranu svého vlastnického práva. Na základě shora uvedených skutečností soud žalobu zamítl.

23. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. by náhrada nákladů řízení náležela procesně úspěšnému žalovanému, neboť žaloba byla zamítnuta. Žalovaný se výslovně vzdal svého práva na náhradu nákladů řízení, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.