8 C 103/2020

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované fakticky bytem adresa o vypořádání společného jmění manželů a určení, že úvěr není součástí SJM doplňujícím rozsudkem

I. Žaloba, aby bylo určeno, že spotřebitelský úvěr u [právnická osoba], a.s. k účtu žalované č. [bankovní účet] číslo smlouvy [číslo] ve výši [částka] nenáleží do SJM žalobce a žalované, se zamítá.

II. Žaloba, aby byla žalované uložena povinnost uhradit dluh ze zápůjčky ve výši [částka] poskytnuté od zapůjčitele [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce a žalované], [PSČ], se zamítá.

III. V souvislosti s vydáním doplňujícího rozsudku nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce podal žalobu o vypořádání společného jmění manželů (dále jen SJM), kde mimo jiné navrhl, aby soud rozhodl, že žalovaná je povinna uhradit dluh ze zápůjčky ve výši [částka] poskytnuté od zapůjčitele [jméno] [celé jméno žalobce] (otce žalobce). Dále požadoval, aby soud určil, že spotřebitelský úvěr u [právnická osoba], a.s. k účtu žalované č. [bankovní účet] číslo smlouvy [číslo] ve výši [částka] nenáleží do SJM žalobce a žalované. Ohledně zápůjčky od [jméno] [celé jméno žalobce] žalobce uváděl, že byla poskytnuta bez vědomí žalobce, a to ve dvou případech zasláním finančních prostředků po [částka] na účet žalované a v jednom případě předáním hotovosti ve výši [částka]. Ohledně úvěru u [právnická osoba], a.s. žalobce uvedl, že žalovaná čerpala bez vědomí žalobce několik spotřebitelských úvěrů, naposledy právě uvedený úvěr ve výši [částka]. Žalovaná uvedla, že od [jméno] [celé jméno žalobce] obdržela pouze [částka], přičemž se jednalo o zápůjčku poskytnutou s vědomím a souhlasem žalobce. Stejně tak úvěry od společnosti [právnická osoba] byly čerpány s vědomím a souhlasem žalobce. Žalovaná navrhla, aby předmětná zápůjčka a úvěr byly vypořádány jako součást SJM. Rozsudkem Okresního soud v Benešově č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud rozhodl o vypořádání SJM. Ve výroku II. rozhodl, že žalované se přikazuje dluh z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru u [právnická osoba] a.s. (dříve u [právnická osoba]) ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. smlouvy [číslo]) ve výši [částka]. Ve výroku V. rozhodl, že žalobci se přikazuje dluh vůči [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] ve výši [částka] vzniklý ze smluv o zápůjčce ze dne [datum] a [datum]. Žalobce napadl rozsudek odvoláním. Krajský soud v Praze po předložení spisu k rozhodnutí o odvolání, vrátil spis bez vyřízení, kdy uvedl, že k vypořádání byla uplatněna i půjčka od otce žalobce ve výši [částka], jíž se soud prvního stupně zabýval v odůvodnění svého rozsudku, ale nerozhodl o ni v jeho výrokové části. Dále uvedl, že žalobce se v žalobě domáhal nejen vypořádání společného jmění manželů účastníků, ale i určení, že spotřebitelský úvěr u [právnická osoba] není součástí SJM účastníků. O tomto jeho druhém nároku nebylo rozhodnuto. Podle § 166 odst. 1 občanského soudního řádu nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu. Podle odst. 2 doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne. Soud v daném případě ve výroku I. doplňujícího rozsudku zamítl žalobu, aby bylo určeno, že spotřebitelský úvěru u [právnická osoba], a.s. k účtu žalované č. [bankovní účet] číslo smlouvy [číslo] ve výši [částka] nenáleží do SJM žalobce a žalované. Jak již soud uvedl v odůvodnění rozsudku, pohledávka z předmětné smlouvy byla společností [právnická osoba] odprodána [právnická osoba] a.s. a ke dni rozhodnutí soudu činil dluh [částka]. Tuto pohledávku soud vypořádal ve výroku II. rozsudku v rámci SJM, kdy dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno výpisy z účtu, že tento (případně předchozí úvěry) byly spotřebovány pro obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny, popř. byly investovány do podnikání žalované, která podnikala s vědomím a souhlasem manžela a úvěr je tudíž součástí SJM. S ohledem na uvedené, soud v doplňujícím rozsudku zamítl žalobu, aby bylo určeno, že dluh nenáleží do SJM, kdy v podrobnostech odkazuje na podrobné odůvodnění rozsudku č.j. [číslo jednací]. Ohledně zápůjčky od [jméno] [celé jméno žalobce] soud v rozsudku vypořádal dluh ve výši [částka], kdy dospěl k závěru, že žalobce prokázal, že [obec] [celé jméno žalobce] ve dvou případech odeslal na účet žalované částku [částka], přičemž se tak stalo s vědomím manžela a dluh je součástí SJM. Poskytnutí zápůjčky ve výši [částka] v řízení prokázáno nebylo, tudíž soud vypořádal pouze částku [částka]. Ohledně částky [částka] soud žalobu zamítl tímto doplňujícím rozsudkem, přičemž rovněž zde v podrobnostech odkazuje na odůvodnění rozsudku č.j. [číslo jednací]. O náhradě nákladů řízení v souvislosti s vydáním doplňujícího rozsudku soud rozhodl v souladu s § 151 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť účastníkům žádné náklady v té souvislosti nevznikly.