8 C 131/2024

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o vyklizení a vydání bezdůvodného obohacení

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna vyklidit a předat žalobkyni pozemek p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , zapsaný na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, do 15 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žaloba, podle které bude žalobkyni uložena povinnost oplotit pozemek p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , zapsaný na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vyklizení pozemku p.č. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, a vydání bezdůvodného obohacení za užívání tohoto pozemku. Případně navrhovala vydání eventuálního petitu (v žalobě označen jako alternativní, avšak dle obsahu se jedná o petit eventuální), podle kterého by žalovaná byla povinna hradit nájemné v maximální výši stanovené aktuálním výměrem ministerstva financí, vydaným ve věci regulovaných cen pozemku, a to ode dne , datum, a dále by byla povinna do tří dnů od vydání rozsudku uhradit tři roky zpětně žalobkyni rozdíl mezi uhrazeným nájemným a maximální výši stanovenou aktuálním výměrem ministerstva financím vydaným ve věci regulovaných cen pozemku pro daný rok.

2. Před zahájením jednání vzala žalobkyně žalobu o zaplacení bezdůvodného obohacení a žalobu s eventuálním petitem zpět s tím, že nadále požaduje, aby předmětem řízení bylo pouze vyklizení předmětné nemovitosti. Soud usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, řízení ohledně zaplacení bezdůvodného obohacení a o vydání eventuálního petitu, zastavil. Nadále tak bylo předmětem řízení pouze vyklizení předmětné nemovitosti.

3. Žalobkyně uváděla, že je výlučným vlastníkem pozemku p.č. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, . Uvedený pozemek není zatížen žádným věcným břemenem, ani jiným zákonem aprobovaným omezením užívacího práva. Uvedený pozemek pronajala žalobkyně žalované dne , datum, , kdy roční nájemné bylo stanoveno na , částka, za metr čtvereční a rok. Od této doby nebyla smlouva ve smyslu výše nájemného změněna. Dne , datum, žalobkyně zahájila jednání s žalovanou s cílem sjednat nájemné odpovídající aktuální ekonomické situaci, kdy mezi účastníky nedošlo k dohodě. Žalobkyně snížila požadovanou úhradu nájemného a tím, že nebude-li tato akceptována vypovídá nájem pozemku ke dni , datum, . Žalované straně bylo toto doručeno dne , datum, . Vzhledem k tomu, že žalovaná neakceptovala navýšení nájemného, nájemní vztah k , datum, skončil. Vzhledem k tomu, že nedošlo k dobrovolnému vyklizení pozemku, vyzvala žalobkyně dne , datum, žalovanou k vyklizení nemovitosti do , datum, a tuto výzvu označila jako výzvu předžalobní ve smyslu § 142a o.s.ř. Do dne podání žaloby pozemek ze strany žalované vyklizen nebyl., právnická osoba, námitkám žalované žalobkyně uváděla, že dotčený pozemek je dle katastru nemovitostí sportovištěm – rekreační plochou, od podpisu nájemní smlouvy do dnešních dnů využívaný jako prostor pro diváky na pořádání akcí Vojenského historického ústavu v areálu vojenského muzea , adresa, . Nemůže se ani jednat o vojenský objekt ve smyslu § 2 zákona č. 219/1999 Sb. o ozbrojených silách, kdy tyto objekty jsou legálně vymezeny jako objekty důležité pro obranu státu, které slouží Ministerstvu obrany, Armádě České republiky a Hradní stráži k zabezpečení výcviku, ubytování vojáků v činné službě, uskladnění, uložení, ošetřování a opravám vojenského materiálu nebo slouží k zabezpečení jejich úkolů. Vojenské objekty jsou majetkem státu (tedy nikoli majetkem fyzické osoby). Při odmítnutí vyklizení nemovitosti argumentuje žalovaná tím, že otec žalobkyně „vzal na vědomí, že pozemek, který je předmětem žaloby na vyklizení nelze vydat, neboť se nachází v uzavřeném vojenském areálu“. Právní řád České republiky termín „vojenský areál“ nezná, jazykovým a logickým výkladem můžeme dojít k tomu závěru, že se jedná o synonymum termínu „vojenský objekt“, který je definován shora, ale již ze zákonné definice tohoto termínu, podpořené vyjádřením ministerstva financí k dané věci je zřejmé, že pozemek žalobkyně není součástí takovéhoto objektu. Je součástí toliko oploceného areálu využívaného ke kulturním akcím. Tedy otec žalobkyně byl v podstatě uveden ze strany žalované v omyl, přičemž prohlášení otce žalobkyně nemohlo vyvolat vznik žádného zatížení pozemku (věcného břemene, služebnosti) a prohlášení jejího právního předchůdce není pro ni právně závazné. Má za to, že v řízení prokázala, že v době akcí pořádaných žalovanou se na nemovitosti pohybují lidé, a dále že je na pozemku částečně umístěn základ stavby radaru a oplocení., právnická osoba, námitkám, že nedošlo k platnému ukončení nájemní smlouvy, neboť se jednalo o podmínečné právní jednání žalobkyně uváděla, že ve svém podání, která si žalovaná prokazatelně převzala, bylo jednoznačně uvedeno, že v případě že by se tak stalo a smlouva nebyla uzavřena dle parametrů shora uvedených, považujte tento přípis za výpověď nájemního vztahu mezi klientkou a MO, pozemek do , datum, uveďte do původního stavu a předejte klientce. Jednoznačný projev vůle vlastníka pozemku je zřejmá z jazykového výkladu textu, tedy nedojde-li k podmínce (změně nájemní smlouvy), nastane právní následek jednání - ukončení nájmu s jednoznačně vymezeným datem. Legální oporu tohoto postupu dovozuje žalobkyně v ustanovení § 548 OZ, kdy vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou.

6. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Uváděla, že má v prvé řadě za to, že nájemní vztah mezi žalobkyní a žalovanou stále trvá. Žalovaná dosud neobdržela od žalobkyně řádnou výpověď z nájmu. To, co žalobkyně označuje v žalobě jako výpověď z nájmu, považuje žalovaná pouze za sdělení žalobkyně ve věci požadované úpravy výše nájmu. Co se týče závěrečného odstavce tohoto dopisu, ve kterém je zmíněna možnost ukončení nájemního vztahu, nelze na toto právní jednání pro jeho neurčitost a podmíněnost pohlížet jako na platnou výpověď z nájmu. Dále uváděla, že předmětný pozemek se nachází částečně v uzavřeném vojenském areálu. V dohodě o vydání věci ze dne , datum, , jejíž stranou byla i žalobkyně, je výslovně uvedeno, že předmětný pozemek nelze s ohledem na jeho umístnění fyzicky vydat k osobnímu užívání. Vydání pozemku by se s ohledem na jeho polohu citelně narušila možnost využití areálu vojenského muzea , adresa, . Jedná se o areál, který je provozován za účelem vzdělávání a organizování veřejných kulturních akcí a může sloužit rovněž jako cvičiště a pro potřeby armády ČR, kdy může mít význam při obraně státu a žaloba je v rozporu s dobrými mravy a veřejným zájmem.

7. Dále žalobkyně poukazovala na skutečnost, že v současné době se na předmětném pozemku nenacházejí žádné movité věci, které by měla žalovaná vyklidit. Ze strany žalované není v současné chvíli pozemek užíván, pouze na něm občas poseká trávu a případně přes něj (příležitostně) přechází či projíždí. Pozemkem však prochází část stavby oplocení areálu a dále do nepatrné části pozemku zasahuje stavba radaru ve vlastnictví žalované. Jedná se v obou případech o drobné stavby neevidované v katastru nemovitostí. Tyto stavby však nemohou být předmětem vyklizení, dle aktuální judikatury je v případě nemovitých věcí umístěných na pozemku nutné podat žalobu na odstranění stavby, nikoliv na vyklizení. Co se týče stavby radaru, ta zasahuje pouze do nepatrné části pozemku a v úvahu by tak připadala aplikace ustanovení o přestavku ve smyslu § 1087 občanského zákoníku a jeho vypořádání mezi stranami sporu, nikoliv však žaloba na vyklizení. I v případě úspěchu žalobkyně ve sporu by byl rozsudek na vyklizení pozemku neurčitý a nevykonatelný, neboť je nutné rozlišit pozemek na část, která se nachází vně vojenského areálu a na část nacházející se uvnitř.

8. Žalobkyně v průběhu řízení podala žalobu, kterou se domáhala, aby žalované byla uložena povinnost oplotit její pozemek, a to konkrétně pozemek p.č. , Anonymizováno, k.ú. , adresa, , zapsaný na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj. Při tomto návrhu vycházela z ustanovení Občanského zákoníku § 1027 občanského zákoníku, podle kterého může být vlastníku pozemku uloženo na vlastní náklady předmětný pozemek oplotit, je-li to potřebné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva. Kritérium potřebnosti žalovaná spatřuje v tom, že předmětný pozemek se z části nachází uvnitř vojenského areálu, který v současné době slouží jako historické muzeum, kde jsou vystaveny historické vojenské stroje jako tanky, letadla a další exempláře. Tento vojenský areál je určen v případě nutnosti sloužit jako kasárny pro potřeby Armády České republiky. V případě, že by žalobě bylo vyhověno, navrhla žalovaná, aby soud určil k vyklizení delší pariční lhůtu, alespoň 6 měsíců, z důvodu zabezpečení vojenského areálu.

9. Žalobkyně byla v řízení poučena dle § 118a o.s.ř., že je povinna označit důkazy a uvést tvrzení, v jakém rozsahu a jakým způsobem jsou předmětné nemovitosti žalovanou užívány, případně jaké věci má na předmětné nemovitosti umístěny a k tomuto tvrzení je povinna označit důkazy.

10. Žalovaná byla poučena dle § 118a o.s.ř., že je povinna tvrdit a prokazovat, jakým způsobem žalobkyně ruší vlastnické právo žalované a z jakého důvodu nemá žalovaná možnost oplotit si své nemovitosti tak, aby nedocházelo k případnému rušení.

11. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o. s. ř. a zjistil následující skutkový stav: Z LV č.., Anonymizováno, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastnicí pozemku p.č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2. Na pozemku není evidováno žádné omezení vlastnického práva. Nájemní smlouvou o pronájmu pozemku č. , hodnota, -, Anonymizováno, bylo prokázáno, že žalobkyně se žalovaným uzavřela dne , datum, nájemní smlouvu, na základě které žalobkyně pronajala žalované pozemek p.č. , Anonymizováno, . Nájemní smlouva byla sjednána od , datum, . Dle č.l. 2.2 smluvní strany mohou nájem ukončit z důvodů porušení povinností uvedených zákonem č. 40/1964 sb., nebo po vzájemné dohodě. Dle č.l. 2.3. výpovědní lhůta ve smyslu zákona č. 40/1964 Sb. je 3 měsíce a lhůta začíná běžet první den měsíce následujícího po doručení výpovědi. Dopisem žalobkyně včetně dokladu o doručení bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k novaci smluvních vztahů, konkrétně k navýšení nájemného s účinností od , datum, na částku , částka, /m2. Dopisem ze dne , datum, včetně dokladu o doručení bylo prokázáno, že žalobkyně sdělila žalované, že požaduje nájemné ve výši , částka, ročně za m2 a dále požaduje do smlouvy ukotvit roční zvýšení nájemného o míru inflace za rok předcházející, případě zvýšení dle příslušného cenového věstníku ministerstva financí. V případě, že nebude ze strany žalované výše požadovaného nájemného akceptována a s klientkou uzavřena smlouva dle těchto parametrů, žalobkyně uvádí: požadujte tento přípis za výpověď z nájemního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou, pozemek do , datum, uveďte do původního stavu a předejte jej klientce. Dopis se lhůtou k vyjádření do , datum, byl žalované doručen dne , datum, . Korespondencí účastníků bylo prokázáno, že žalovaná nepřistoupila k navýšení nájemného. Dohodou o vydání věci evidenční č. , Anonymizováno, dne , datum, bylo prokázáno, že Česká republika-Ministerstvo obrany vydala panu , jméno FO, ´(právnímu předchůdci žalobkyně) pozemek č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Účastníkem této dohody byla rovněž žalobkyně, které byla vydávána jiná nemovitost. V Č.l. IV dohody je uvedeno, že pan , jméno FO, bere na vědomí, že vydávaný pozemek p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, se nachází v uzavřeném vojenském areálu a nelze jej tedy fyzicky vydat k osobnímu užívání. Po přechodu vlastnického práva k pozemku na příjemce bude mezi ním a vojenskou správou uzavřena nájemní smlouva o pronájmu pozemku. Katastrální mapou a ortofotomapou bylo prokázáno, že pozemek žalované je zčásti umístěn v areálu žalované a je zaplocen. Dále bylo ortofotomapou prokázáno, že se na pozemku nachází stavba oplocení a stavba radaru. Fotografiemi bylo prokázáno, že dne , datum, se při akci konané Vojenským muzea , adresa, na pozemku žalobkyně pohybují návštěvníci muzea. , adresa, šetřením provedeným dne , datum, bylo zjištěno, že na pozemku žalobkyně vně areálu žalobkyně nejsou umístěny žádné movité věci. Na pozemku je umístěna stavba plotu, který je se zemí spojen pevnými základy (zabetonované sloupky) s plechovou výplní a dále do něj částečně zasahuje stavba radaru (vybetonovaná základna s namontovaným nefunkčním radarem).

12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen OZ), neboť dle § 3074 odst. 1 nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

13. Podle § 2231 odst. 1 nájem ujednaný na dobu neurčitou skončí výpovědí jednou ze stran. Jedná-li se o věc movitou, je výpovědní doba jednoměsíční, jedná-li se o věc nemovitou, je tříměsíční. Podle odst. 2 výpověď nemusí být odůvodněna; to neplatí, má-li strana právo vypovědět nájem bez výpovědní doby.

14. Ohledně podmíněného právního jednání soud vycházel z ustanovení § 548. Podle odst. 1 vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Podle odst. 2 podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou. Podle odst. 3 neplyne-li z právního jednání nebo jeho povahy něco jiného, má se za to, že podmínka je odkládací.

15. Dále soud vycházel z ustanovení § 1040, který upravuje ochranu vlastnického práva. Podle odst. 1 tohoto ustanovení, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Přitom ji musí popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu (§ 1041 odst. 1 OZ). V případě nemovitostí se ochrany vlastnického práva její vlastník domáhá žalobou na vyklizení. Odstranění nemovité stavby neoprávněně postavené na pozemku žalobce může žalobce dosáhnout žalobou na její odstranění, nikoli však žalobou na vyklizení pozemku. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Podle § 498 odst. 1 nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. Podle odst. 2 veškeré další věci, ať je jejich podstata hmotná či nehmotná, jsou movité. Výčet nemovitostí. ustanovení § 498 přináší zdánlivě taxativní výčet věcí, které je třeba považovat za nemovitosti. Věci, které do tohoto výčtu nespadají, jsou věcmi movitými. Nicméně nemovitostmi jsou i některé věci, které do výslovného výčtu nespadají, avšak jiná ustanovení ObčZ je za nemovitosti považují, např. bytová jednotka (§ 1159) nebo stavba podle starého režimu (§ 3055). Stavby podle starého režimu. Za nemovitosti je třeba stále považovat i stavby spojené se zemí pevným základem, které podle starého zákona nebyly součástí pozemku a jejichž vlastník je odlišný od osoby vlastnící pozemek (§ 3055).(§ 498 [Nemovité a movité věci]. In: , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2024, marg. č. , hodnota, .)

16. Podle § 1038 ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a jen na základě zákona lze vlastnické právo omezit nebo věc vyvlastnit.

17. Podle § 8 zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

18. Podle § 1027 na návrh souseda a po zjištění stanoviska stavebního úřadu může soud uložit vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit, je-li to potřebné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva a nebrání-li to účelnému užívání dalších pozemků.

19. Na základě provedených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně je vlastníkem pozemku p.č. 327/4 v k.ú. , adresa, . Tento pozemek byl žalobkyní pronajat žalované na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, . Nájemní smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 3 měsíce s tím, že lhůta začíná běžet první den měsíce následujícího po doručení výpovědi. Nájemní smlouva byla platně žalobkyní ukončena podáním ze dne , datum, , které bylo žalované řádně doručeno. Pokud výpověď nájemní smlouvy obsahovala podmínku, pak se jednalo v souladu s § 548 OZ o rozvazovací podmínku, která nebyla naplněna, a došlo tak k platnému ukončení právního vztahu. Nájemní smlouva tak zanikla k , datum, a žalovaná nemá nadále žádný právní titul k užívání předmětného pozemku. Pokud žalovaná poukazovala na skutečnost, že se jedná o vojenský objekt provozovaný ve veřejném zájmu a využitelný i k obraně ČR, pak k omezení vlastnického práva lze dle § 1038 OZ jen na základě zákona. V případě pozemku žalobkyně však žádný zákon její vlastnické právo neomezuje, kdy v minulosti došlo k vydání předmětných pozemků v rámci restitucí a následně nedošlo k případnému vyvlastnění. Výkon vlastnického práva žalobkyně pak nemůže být v rozporu s dobrými mravy, jak namítala žalovaná. Skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně uvedl, že si je vědom, že pozemek se nachází v uzavřeném vojenském areálu a nelze jej tedy fyzicky vydat k osobnímu užívání, nedošlo tímto prohlášením k žádnému vzniku věcného břemene ve prospěch žalované a žalobkyně nemůže být na základě tohoto prohlášení omezována ve výkonu vlastnického práva. V řízení však přes poučení dle § 118a o.s.ř. žalobkyně neprokázala, že by měla žalovaná na nemovitosti umístěné movité věci, které by bylo možné vyklidit. Byť soud dospěl k závěru, že předmětný pozemek je umístěn částečně uvnitř areálu žalované a ta jej užívá, nelze žalobě na vyklizení vyhovět za situace, kdy bylo zjištěno, že na pozemku jsou umístěny pouze drobné stavby ve vlastnictví žalované. Jejich odstranění se však nelze domoci žalobou na vyklizení věci, jak je uvedeno v citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Z tohoto důvodu soud žalobu na vyklizení nemovitosti zamítl. Soud rovněž zamítl žalobu žalované na uložení povinnosti oplotit pozemek p.č. , Anonymizováno, , neboť žalovaná přes poučení soudu netvrdila a neprokazovala, jakým způsobem žalobkyně ruší vlastnické právo žalované a z jakého důvodu nemá žalovaná možnost oplotit si své nemovitosti tak, aby nedocházelo k případnému rušení.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla neúspěšná ohledně žaloby na vyklizení nemovitosti a žalovaná ohledně žaloby na stanovení povinnosti oplotit pozemek.