8 C 161/2024

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B c) Jméno žalobce C , narozená Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce C všech zastoupených advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným: 1) Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované , zastoupená advokátkou Jméno advokátky A , sídlem Adresa advokátky A , 2) Jméno advokátky B , narozená Datum narození advokátky B bytem Adresa advokátky B , zastoupené opatrovníkem Jméno opatrovníka , nar. Datum narození opatrovníka , bytem Adresa opatrovníka o zřízení věcného břemene,

I. Žaloba na zřízení služebnosti stezky a cesty ve prospěch každého vlastníka pozemků parc. č. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, k tíži pozemku parc. č. parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , který vznikl oddělením od pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, dle geometrického plánu č. , hodnota, vyhotoveném společností , Anonymizováno, spol. s r.o., který byl schválen Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, s právem vybudovat na pozemku parc. č. , Anonymizováno, komunikaci na dobu neurčitou a za úplatu ve výši stanovené znaleckým posudkem, se zamítá.

II. Žalobci a), b) a c) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně 1. žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, k rukám , Jméno advokátky A, , advokátky se sídlem , adresa, , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Ve vztahu mezi žalobci a), b), c) a 2. žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobci se domáhali zřízení služebnosti stezky a cesty ve prospěch každého vlastníka pozemků parc. č. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, k tíži pozemku parc. č. parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , který vznikl oddělením od pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, geometrickým plánem s právem vybudovat na pozemku parc. č. 378/70 komunikaci na dobu neurčitou a za úplatu ve výši stanovené znaleckým posudkem. Uváděli, že žalobce a) a žalobce b) jsou výlučnými vlastníky (každý s podílem v rozsahu 1/2) pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Žalobkyně c) je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Žalobce 1) a žalobkyně 3) jsou výlučnými vlastníky (každý s podílem v rozsahu 1/2) pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Žalované jsou výlučnými vlastníky (každá s podílem v rozsahu 1/2) pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Dne , datum, přijalo zastupitelstvo obce , adresa, usnesení č. , Anonymizováno, , kterým vydal aktuální a platný územní plán pro obec , adresa, . Na základě tohoto územního plánu je část předmětných pozemků ve vlastnictví žalobců zařazena do plochy BV – plocha bydlení – individuální, v rodinných domech venkovského typu. Pozemek p.č. , Anonymizováno, je určen územním plánem obce , adresa, jako příjezdová komunikace k pozemkům v oblasti. Na základě změny územního plánu obce , adresa, , která umožňuje stavební využití pozemků žalobců pro výstavby rodinných domů, mají žalobci v úmyslu své pozemky využít k těmto stavebním účelům. , právnická osoba, obce , adresa, stanoví jako podmínku pro stavební využití pozemků zařazených do ploch BV pouze tehdy, je-li pozemek rodinného domu zpřístupněn komunikací, která je součástí veřejného prostranství o šíři 8 m. , právnická osoba, obce , adresa, pak stanoví pro předmětné pozemky přístup z veřejné komunikace na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ve vlastnictví , Anonymizováno, kraj a na pozemku parc. č. , Anonymizováno, ve vlastnictví obce , adresa, (tzn. jižní cesta), od kterých pak komunikace vede přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, ve spoluvlastnictví žalobce a) a žalobce c) a částečně přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaných. Dle vyjádření , právnická osoba, , adresa, , odbor výstavby a územního plánování, ze dne , datum, , č. j. , č. účtu, /, Anonymizováno, , sp. zn. , Anonymizováno, , č. účtu, , Anonymizováno, , pak platí, že vydaná územní plánovací dokumentace upravuje šíři veřejného prostranství pro předmětné pozemky, která má být dle grafické části 11 m. Šíře pozemku parc. č. , Anonymizováno, ve spoluvlastnictví žalobce a) a žalobkyně c) je pak pouze 4,05 m a zužuje se na šíři 3,65 m. S ohledem na nedostatečnou šíři pozemku ve spoluvlastnictví žalobce a) a žalobkyně c) pro veřejné prostranství nechali žalobci zpracovat geometrický plán č. , hodnota, , který odděluje z pozemku žalovaných nově vzniklý pozemek o šíři 6,95 m na jednom konci s rozšířením na šíři 7,35 m na druhém konci, kdy společně s šíří pozemku parc. č. , Anonymizováno, tak odpovídá požadované šíři veřejného prostranství dle územního plánu obce , adresa, pro přístup na pozemky žalobců. Dále žalobci uvedli, že provedli zasíťování svých pozemků přivedením elektrického vedení a uzavření příslušných smluv o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě, dále uzavřeli se společností , právnická osoba, . smlouvu o přeložce nadzemního vedení VN, které znehodnocuje zastavitelnou část pozemku parc. č. , Anonymizováno, podle územního plánu obce , adresa, a zažádali o odnětí pozemku parc. č. , Anonymizováno, ze zemědělského půdního fondu. Žalobci mají za to, že mohou stavebně využít své pozemky dle platného územního plánu pouze v případě zajištění přístupové komunikace i přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, . Žalobci komunikovali se žalovaným o možnosti zřízení věcného břemene stezky a cesty, popřípadě o odkupu pozemku, avšak žalované toto řešení odmítají. V současné době nelze předmětné pozemky nelze užívat pro svůj účel, tj. výstavba rodinných domů se stanovenými podmínkami pro jejich přístup z veřejné komunikace, neboť nejsou dostatečně spojeny s veřejnou cestou. Šíře přístupu je stanovena na 11 m, přičemž pozemek ve vlastnictví žalobce 1) a žalobkyně 3), který slouží k přístupu má pouze 4,05 m a zužuje se na šíři 3,65 m. Nezbytnost cesty tu je dána, neboť pozemky mají být užívány v souladu se svým účelovým určením dle územního plánu obce , adresa, , a pro tyto účely vyžaduje přístup z veřejné cesty, který nemá. Ze zákona pak vyplývá, že nezbytná cesta může být zřízena nejen tehdy, pokud spojení s veřejnou cestou neexistuje vůbec, ale i tehdy, jestliže spojení nemovitosti s veřejnou cestou sice existuje, avšak není dostatečné či je jinak nedostupné, resp. je nevyhovující či neodpovídá potřebě vlastníka řádně užívat věc v jeho vlastnictví. Navrhovaná přístupová cesta se pak jeví jako nejvhodnější z možných variant. Žalobci dále upozorňovali, že vyhláška č. 501/2006 Sb. již není platná a v současné době není maximální ani minimální šíře zpevněných komunikací upravena. Dle normy ČSN 73/61.10 se šíře komunikace nenavrhuje užší než 3,5 metru. V případě, že by se jednalo o oboustranný provoz, což by v daném případě bylo potřeba, jedná se až o 6,5 metru. Dle územního plánu je třeba veřejné prostranství v šířce 11 m, neboť bez tohoto nebude dáno stavební povolení ze strany stavebního úřadu.

2. V průběhu řízení žalobci zdůrazňovali, že nezbytnou cestu je nutné povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími. Potřebu vlastníka nemovité věci v tomto případě definuje územní plán obce , adresa, , který pro řádné užívání nemovitostí žalobců stanovuje povinnou šíři veřejného prostranství v šířce 11 m. Bez takto zajištěné šíře veřejného prostranství nemůže být povolena stavba rodinných domů žalobců a žalobci tak nebudou moct řádně své nemovitosti užívat. V této souvislosti odkazovali na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , kde Nejvyšší soud dospěl k závěru, že „v takovém případě lze potřebu vlastníka pozemek řádně užívat vyložit tak, že jde o užívání, které je v souladu s územním plánem. Toto rozhodnutí rovněž uvádí, že Nezbytnou cestu lze povolit i pro budoucí využití pozemku, který je určen územním plánem k zastavění a má být teprve v budoucnu (po vyhlášení rozsudku) zastavěn, a to v rozsahu potřebném k řádnému užívání budoucí stavby. Při rozhodování o nezbytné cestě je významné, k čemu pozemek, postrádající potřebné spojení, podle stavebních předpisů slouží, resp. má sloužit. Je-li územním plánem určen k zástavbě, je k tomu třeba při rozhodování o povolení nezbytné cesty přihlédnout; v takovém případě lze potřebu vlastníka pozemek řádně užívat vyložit tak, že jde o užívání, které je v souladu s územním plánem. V případě, že nemá zajištěný přístup, nelze žalobce odkázat na to, že stavbu může zřídit podle § 1022 občanský zákoník. Pouhé určení pozemku v územním plánu k zástavbě však k povolení nezbytné cesty nestačí; žalobce musí prokázat, že příprava stavby dosáhla určitého stupně. Má-li být nezbytná cesta takto povolena k pozemku, který je součástí zemědělského půdního fondu, pak o úmyslu stavebníka (žalobce) svědčí i to, že řádně požádal o odnětí pozemku zemědělskému půdnímu fondu. Žalobce též musí vymezit základní parametry uvažované stavby a sdělit, k jakému účelu má sloužit; musí též prokázat, zda z hlediska územního plánování lze takovou stavbu na pozemku zřídit. K tomu, stejně jako k možnému odnětí pozemku zemědělskému půdnímu fondu, může sloužit i odborné vyjádření orgánu veřejné moci (§ 127 odst. 1 o. s. ř.).“. Ohledně rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, mají žalobci za to toto rozhodnutí Nejvyššího soudu se na tento případ neuplatní, neboť se jednalo o jiný skutkový stav, kdy ve zmiňovaném rozhodnutí bylo zřízení nezbytné cesty vyžadováno pouze pro účely vybudování bungalovu a tedy využití nezbytné cesty pouze pro dopravu materiálu a techniky pro tuto výstavbu. Po výstavbě bungalovu již taková nezbytná cesta nebyla potřeba. Dále uváděli, že dostatečně doložili připravenost výstavby, kdy požádali o vynětí pozemku, u kterého to bylo možné, ze zemědělského půdního fondu, u ostatních pozemků zatím ze zemědělského půdního fondu žádáno nebylo, neboť dokud není jasná budoucí poloha stavby, byla by taková žádost předčasná a zamítnuta. Žalobci rovněž uzavřeli se společností , právnická osoba, . byla dne , datum, uzavřena Smlouvy o smlouvě budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a dohoda o umístění stavby ohledně přeložky VN (vysokého napětí) na pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Žalobci rovněž doložili projektovou dokumentaci k rodinnému domu, který má být zřízen na pozemku žalobce a) a žalobce b) - s tím, že stavitelem je pouze žalobce a), který se s žalobcem b) vypořádá. Rovněž doložili projektovou dokumentaci k domu, který má být zřízen na pozemku žalobkyně c). Zdůrazňovali, že za stávajícího stavu se na pozemek žalobců dá osobním automobilem projet jen velmi obtížně, neboť na předmětné pozemky se jezdí do pravotočivé pravoúhlé zatáčky. Z její pravé strany má soused kamenný plot. Z levé strany je pozemek žalovaných, které přístupnost omezují, neboť přímo na hranici pozemku mají vysazeny vzrostlé stromy a křoviska, které zasahují do předmětných pozemků žalobců. Obecní komunikace, která vede na hranici předmětného pozemku žalobců má po levé straně stráň, která se svažuje ke spodní komunikaci a která je velice nebezpečná s hrozbou sjezdu vozidla z této stráně.

3. Žalobci dále namítali střet zájmů mezi osobami na straně žalovaných, kdy žalovaná 2) (paní , Jméno advokátky B, ) je v tomto řízení zastoupena svým opatrovníkem, a to žalovanou 1) (paní , Jméno opatrovníka, ). dle jejich informací 1. žalovaná zanedbává péči o společný majetek žalovaných, který nechává chátrat, a je tedy zjevné, že tak činí v rozporu s oprávněnými zájmy paní , jméno FO, . Navíc v rámci snahy žalobců před zahájením soudního řízení nalézt mimosoudní řešení sporu vedli žalobci komunikaci i s paní , Jméno advokátky B, . Žalobci mají za to, že paní , Jméno advokátky B, je schopná rozpoznat důsledky svého právního jednání ve věci mimosoudního řešení sporu a je schopná samostatného uvažování. V rámci této komunikace ze strany paní , jméno FO, bylo sděleno, že ji nevadí zřízení nezbytné cesty a nebrání se ani případnému odprodeji předmětných pozemků. Naopak vyjádřila své obavy a strach z žalované 1), kdy bez ní nemůže nic dělat, je agresivní, nadává jí a jde proti ní. Žalobci mají tedy za to, že paní , Jméno opatrovníka, nechrání zájmy paní , jméno FO, , naopak jsou jejich zájmy ve střetu a je tedy nutné pro toto řízení ustanovit jiného opatrovník a vyslechnout paní , Jméno advokátky B, k věci.

4. Žalované uvedly, že se žalobou nesouhlasí a navrhly její zamítnutí. Uváděly, že předmětné pozemky jsou součástí zemědělského půdního fondu. Žádost o vynětí ze zemědělského půdního fondu byla podána pouze ohledně pozemku p. č. , Anonymizováno, , a to dne , datum, . Zatím nejde o realizaci dopravního řešení lokality podle územního plánu, proto šíře komunikace nemusí mít parametry veřejného prostranství. Komunikace tvoří pouze část veřejného prostranství. Tyto dva pojmy nejsou jedno a totéž. Navrhované řešení zmenší žalovaných pozemek o 411 m2. Nezbytná cesta by měla odpovídat potřebám při užívání pozemku, který je ornou půdou. Žalované mají za to, že dosavadní přístup na pozemky, který je pro žalobce zajištěn je pro užívání pozemků žalobců dostačující. Ke dni podání žaloby jsou pozemky bez trvalých staveb. Žalobci spolu s podáním žaloby ani nepředložili záměr stavby, zejména územním rozhodnutím, či jiným rozhodnutím, které povoluje využití území územním plánem. Dále v žalobě nespecifikovali, o jakou nově vybudovanou komunikaci by mělo jít. Vynětí pozemku p. č , Anonymizováno, sloužícího jako přístupová komunikace ze zemědělského půdního fondu ještě není povolením stavebního záměru. Tento postup odporuje smyslu ustanovení občanského zákoníku zajistit nezbytný přístup v potřebném rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat. Žalobci vycházejí z územního plánu a požadují rozsah odpovídající tzv. veřejnému prostranství, v něm není vymezena šíře komunikace. Přístup přitom mají zajištěný po vlastním pozemku p. č. , Anonymizováno, . Tento přístup je dostatečný. Pokud se žalobci odvolávají na územní plán, pak územní plán je koncepční nástroj územního plánování a pouze stanovuje určitou koncepci řešení daného území, a to včetně řešení dopravní obslužnosti. Jeho realizace předpokládá souhlas vlastníků dotčených pozemků, případně využití jiných zákonných prostředků. Požadované opatření – zřízení věcného břemene není realizací územního plánu. § 1029 občanského zákoníku nelze použít jako nástroj pro realizaci nástrojů územního plánu a zřizovat veřejné prostranství dle územního plánu. Není možné směřovat veřejné prostranství a přístupovou komunikaci, která v územním plánu není ani vymezena jak ohledně umístění, tak ohledně šíře. V případě, že by měl být realizován územní plán, existují na to jiné nástroje, v případě, že jsou splněny zákonné podmínky. Žalobkyně proto navrhly, aby žaloba byla zamítnuta a první žalované byla přiznána náhradu nákladů řízení. Druhé žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

5. Žalovaná 1) doložila listinu o jmenování opatrovníka č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , ze které vyplývá, že je opatrovníkem 2) žalované, která byla rozsudkem Okresního soudu ve Strakonicích ze dne , datum, č.j. , spisová značka, omezena ve svéprávnosti. Opatrovník je oprávněn omezeného ve svéprávnosti zastupovat v právním jednání a spravovat jeho majetek ve všech záležitostech vyjma práva omezeně svéprávné samostatně jednat v běžných záležitostech života s tím, že je povinna podávat zprávy o osobě opatrovance a účty ze správy jejího majetku vždy do 30. června každého roku.

6. Soud neshledal v daném případě důvodnou námitku žalobců o kolizi zastoupení 1. žalované v zájmech 2. žalované, neprováděl výslech 2. žalované a případně nezjišťoval vůli 2. žalované s žalobci mimosoudně jednat. V daném případě byla v rámci opatrovnického řízení 2. žalovaná omezena ve svéprávnosti a žalovaná jí byla ustanovena jako opatrovník, přičemž opatrovnickému soudu je povinna předkládat zprávy o opatrovance a správě jejího majetku. Soud v tomto řízení nemá oprávnění zkoumat výkon opatrovnické funkce 1. žalované. Soud má za to, že k žádnému střetu zájmů žalovaných nedochází, kdy žalované jsou podílovými spoluvlastnicemi, obě jsou na straně žalované a 1. žalovaná svými vyjádřeními požaduje zamítnutí žaloby, aby nedošlo k omezení vlastnického práva žalovaných.

7. Výpisem z katastru nemovitostí pro LV , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, bylo prokázáno, že žalobce a) a žalobce b) jsou podílovými spoluvlastníky pozemkové parcely p.č. , Anonymizováno, . Výpisem z katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, bylo prokázáno, že žalobkyně c) je vlastníkem pozemkové parcely p.č. , Anonymizováno, . Výpisem z katastru nemovitostí pro LV , Anonymizováno, bylo prokázáno, že žalobce a) a žalobkyně b) jsou podílovými spoluvlastníky pozemkové parcely p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , přičemž na této nemovitosti vázne věcné břemeno cesty a stezky v rozsahu geometrického plánu č. , hodnota, pro parcelu , Anonymizováno, a parcelu , Anonymizováno, zřízené smlouvou kupní, o zřízení věcného břemene – úplatné ze dne , datum, . Výpisem z KN pro LV , Anonymizováno, prokázáno, že žalované jsou podílovými spoluvlastnicemi pozemkové parcely p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, .

8. Z vyjádření , právnická osoba, , adresa, , odbor výstavby a územního plánování, ze dne , datum, ve spojení s územním plánem Obce , adresa, bylo zjištěno, že část pozemku p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, je v rámci regulativů ploch funkčního využití BV – bydlení individuální, venkovské, v rodinných domech venkovského typ a DS – dopravní infrastruktura silniční. V rámci plochy funkčního využití DS – dopravní infrastruktura silniční není definována šíře veřejné komunikace, tento detail vydaná územně plánovací dokumentace neupravuje. Co upravuje, je to, že šíře veřejného prostranství má být dle grafické části 11 m. Komunikace a související technické sítě jsou dle výkresu vedeny v režimu veřejně prospěšné stavby.

9. Komunikací účastníků bylo prokázáno, že žalobci oslovili před podáním žaloby žalované s návrhem na mimosoudní vyřešení věci, které 1. žalovaná odmítla.

10. Smlouvou č. , hodnota, ze dne , datum, bylo prokázáno, že byla uzavřena mezi , právnická osoba, . a žalobcem a) a jejím předmětem je stanovení podmínek, za kterých strany smlouvy uzavřou konečnou smlouvu o realizaci přeložky distribučního zařízení určeného k dodávce elektrické energie. K této přeložce soud rovněž provedl důkaz komunikací žalobce a) s projektem, ze které vyplývá, že žalobce a) řeší s projektantem podmínky provedení přeložky.

11. Smlouvou o sdružených dodávkách elektřiny ze dne , datum, bylo prokázáno, že byla uzavřena mezi žalobcem a) (zákazník) a , právnická osoba, . (obchodník) a předmětem smlouvy je závazek obchodníka poskytnout zákazníkovi sdružené služby dodávky elektřiny do odběrného místa , adresa, .

12. Smlouvou o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě bylo prokázáno, že tato smlouva byla uzavřena dne , datum, mezi , právnická osoba, . a žalobkyní c), kdy předmětem smlouvy je připojení zařízení v k.ú. , adresa, parc. č. , Anonymizováno, .

13. Geometrickým plánem č. , hodnota, bylo prokázáno, že byl zpracován k oddělení části pozemku p.č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, za účelem zřízení přístupové cesty (šíři veřejného prostranství).

14. Žádostí o vydání souhlasu podle § 9 zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobce a) a žalobkyně c) požádali o vynětí pozemku p.č. 378/47 o výměře 226m2 ze zemědělského půdního fondu z důvodu narovnání stavu – ostatní plocha – komunikace.

15. Projektovou dokumentací „Rodinný dům v , adresa, I“ a „Rodinný dům v , adresa, II“ bylo prokázáno, že , tituly před jménem, , jméno FO, v březnu , Anonymizováno, zpracoval projektovou dokumentaci , právnická osoba, – žalobkyni c) (, adresa, I) a žalobce a) (, adresa, II) na výstavbu rodinných domů umístěných na pozemku p.č. , Anonymizováno, , respektive na pozemku p.č. , Anonymizováno, .

16. Z odpovědi Ministerstva zemědělství ze dne , datum, soud zjistil, že Ministerstvo zemědělství k dotazu žalované a) sdělilo, že situování pozemku žalovaných územním plánem do zastavitelného území nic nemění na tom, že se jedná o pozemek žalovaných, který nadále tvoří jeden celek, který je součástí zemědělského půdního fondu.17. , adresa, šetřením bylo prokázáno, že navrhovaná cesta vede od hlavní silnice, dále po úzké obecní komunikaci, která po změření dosahuje šíře cesty 2,90 m a celková šíře od plotu k okraji 3,50 m. Dále bylo zjištěno, že není na místě zřejmé, kde jsou hranice pozemku p. č, Anonymizováno, , neboť místo není vyznačeno kolíkem. , adresa, je pravděpodobně na úrovni stromů. Na hranici pozemku je rovněž umístěn elektrický budlík žalobkyně c), který hodlá přesunout z důvodu požadované přístupové cesty. U pozemku žalobkyně byl v době místního šetření zaparkován osobní automobilu, u kterého žalobci uváděli, že aby bylo možné dojet k pozemku, kdy se jedná o ostrou zatáčku se srázem a nelze se přímo z obecní cesty vytočit, musí se k pozemku zacouvat.

18. Soud zamítl další důkazy označené účastníky, neboť má za to, že skutkový stav byl dostatečně prokázán provedenými důkazy a další dokazování považuje ze neúčelné.

19. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

20. Podle § 1029 o. z. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Podle odstavce 2 téhož ustanovení nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

21. Podle § 1032 o. z. soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

22. V minulosti šířku zpevněné pozemní komunikace k rodinným domům upravoval § 20 odst. 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., a bylo stanoveno, že má mít nejméně 2,5 metru. Tato vyhláška byla zrušena stavebním zákonem č. 283/2021 Sb. Dle § 143 odst. 2 stavebního zákona stavby se podle druhu a potřeby umisťují tak, aby bylo umožněno jejich napojení na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace a aby jejich umístění na pozemku umožňovalo přístup požární techniky a provedení jejího zásahu mimo ochranná pásma rozvodu energetických vedení. Připojení staveb na pozemní komunikace musí svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného užívání staveb a bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích. Podle druhu a charakteru stavby musí připojení splňovat též požadavky na dopravní obslužnost a parkování.

23. Podle § 7 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 209/2018 Sb. o hmotnostech a rozměrech spojitosti vozidel - rozměry vozidel a jízdních souprav včetně nákladu, jejichž překročení ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, a jejich hodnoty jsoua) šířka, která činí u1.vozidel kategorií M, N, , právnická osoba, nebo , Anonymizováno, , není-li v této vyhlášce stanoveno jinak - , Anonymizováno, m,9. vozidel hasičských záchranných sborů a jednotek požární ochrany - , Anonymizováno, m.

24. Podle § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Podle této definice jsou veřejným prostranstvím prostory přípustné každému bez omezení. Jde proto o prostory sloužící obecnému užívání předem neomezeným okruhem uživatelů. Prostor splňující zákonné znaky veřejného prostranství je veřejným prostranstvím ze zákona (ex lege), aniž by to muselo být stanoveno rozhodnutím nebo právním předpisem obce. Proto vymezují-li se veřejná prostranství v obecně závazné vyhlášce obce, jde jen o deklarování již existujícího stavu, splňují-li tyto pozemky všechny znaky veřejného prostranství podle zákonné definice. Pokud dané znaky nesplňují, o veřejné prostranství nejde, jakkoliv je za taková obecně závazná vyhláška prohlašuje (srov. nález ÚS ze dne , datum, , sp. zn. Pl, Anonymizováno, ). (, Anonymizováno, . § 34 [Veřejné prostranství]. , adresa, obcích. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, , Anonymizováno, , s. , Anonymizováno, , marg. č. , hodnota, –, Anonymizováno, ) Veřejné prostranství vzniká souhrnným naplněním jeho znaků. Prvním znakem je existence určitého prostoru (pozemku či jeho části), který je přístupný každému bez omezení. Druhým znakem, jenž lze dovodit z demonstrativního výčtu typů prostor, které jsou veřejným prostranstvím, je existence určitého veřejně prospěšného účelu, k němuž veřejné prostranství slouží. Jde především o účel dopravní (ulice, chodníky, cesty), účel hospodářský a sociální (náměstí, tržiště) či účel rekreační (veřejné zeleň, parky). Ke vzniku veřejného prostranství je zapotřebí splnit rovněž podmínku souhlasu s tímto veřejným užíváním vlastníkem pozemku, a to buď výslovně, či konkludentně. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, )

25. Dále soud vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu , spisová značka, , podle kterého jestliže pozemek žadatele o nezbytnou cestu postrádá jakékoliv spojení s veřejnou cestou, nelze žalobu na povolení nezbytné cesty zamítnout jen s odkazem na to, že si žalobce může sjednat přístup kvůli údržbě jeho pozemku nebo k hospodaření na něm, resp. ke zřízení, bourání, opravě nebo obnově stavby podle § 1021 či § 1022 ObčZ.

26. Ustanovení § 1021 a § 1022 ObčZ upravují určitý způsob vypořádání vztahu mezi vlastníkem pozemku, který potřebuje užít sousední pozemek k údržbě svého pozemku nebo k hospodaření na něm, nebo který nemá zajištěn přístup potřebný ke stavění, bourání, opravení nebo obnovení stavby na svém pozemku, resp. potřebuje pro realizaci těchto prací užít sousední pozemek.

27. Žádá-li žalobce o povolení nezbytné cesty jak za účelem zřízení stavby, tak i za účelem jejího užívání, pak je třeba samostatnými výroky rozhodnout o nároku opírajícím se o § 1022 ObčZ a o nároku na povolení nezbytné cesty.

28. Je-li dosud nezastavěný pozemek určen územním plánem k zástavbě a žadatel o nezbytnou cestu prokáže, že příprava stavby dosáhla určitého stupně a že má vážný úmysl jej stavbou odpovídající tomuto plánu v blízké budoucnosti zastavět a jsou-li splněny i další zákonné podmínky, lze žalobci ve prospěch jeho pozemku povolit nezbytnou cestu v rozsahu potřebném k řádnému užívání budoucí stavby.

29. Skutečnost, že pozemek je určen k zastavění veřejným právem ještě neznamená, že jeho vlastník má bez ohledu na další okolnosti právo na nezbytnou cestu v požadovaném rozsahu; je třeba, aby byly splněny i další podmínky pro povolení nezbytné cesty; je vždy třeba vzít mimo jiné do úvahy újmu, která vznikne vlastníku pozemku povolením nezbytné cesty, a porovnat ji s výhodou žadatele o nezbytnou cestu. Jestliže by v důsledku povolení nezbytné cesty v rozsahu potřebnému k užívání stavby vlastnické právo vlastníka k pozemku bylo dotčeno tak, že další užívání pozemku by bylo zásadně omezeno a pozemek by byl významně znehodnocen, nebylo by možno nezbytnou cestu povolit. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

30. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že zřízení požadovaného věcného břemene není důvodné, neboť žalobci mají zajištěný přístup na své pozemky po pozemku p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , který je ve spoluvlastnictví žalobce a) a žalobkyně b), přičemž na něm vázne smluvní věcné břemeno pro parcelu , Anonymizováno, a parcelu , Anonymizováno, . Sami žalobci ve svém návrhu uváděli, že šířka tohoto pozemku je 4,05 m a zužuje se na šíři 3,65 m, což bylo ověřeno při místním šetření. K tomuto pozemku vede přístup po veřejné komunikaci, jejíž šíře je 2,90 m a celková šíře od plotu k okraji 3,50 m, tedy po užším pozemku, než je pozemek ve spoluvlastnictví žalobců. Pokud žalobci namítali, že jim v příjezdu na pozemek brání stromy na pozemku žalovaných, které zasahují na pozemek p.č. , Anonymizováno, , pak toto mají nepochybně možnost řešit. Šířka pozemku p.č. , Anonymizováno, je pak dostatečná i s ohledem na výše uvedené rozměry motorových vozidel a vozidel záchranných složek, kdy nelze rovněž pominout, že k pozemkům žalobcům se mohou dostat jen taková vozidla, která projedou do obecní komunikaci o šířce 2,90 m (resp. 3,50 m). Není žádný zákonný důvod, proč by na takto širokou obecní komunikaci měla navazovat cesta zřízená formou věcného břemene o šířce 11 m, popř. obousměrná komunikace o šířce 6,5 m, jak požadují žalobci. Pokud územní plán zařadil pozemky žalobců k funkčnímu využití BV – bydlení individuální, venkovské, v rodinných domech venkovského typ a DS a počítá s šíří veřejného prostranství na pozemku p.č. , Anonymizováno, a na pozemku žalovaných p.č. , Anonymizováno, celkem , hodnota, metrů, pak soud nemůže zřizovat veřejné prostranství jako věcné břemene stezky a cesty. Veřejné prostranství je institutem veřejného práva a vzniká v případě naplnění výše uvedených znaků. Pro úplnost soud uvádí, že nijak nezpochybňuje, že žalobci doložil, že jejich pozemky jsou určeny k zastavění – bydlení v domech venkovského typu a že dosáhli určitého stupně připravenosti realizovat výstavbu (smlouvy s dodavatelem energií, zpracování projektové dokumentace a vyjmutí přístupové cesty ze zemědělského půdního fondu) a že s ohledem na využití pozemku je na místě přístup k pozemkům formou chůze i jízdy. Jak je však výše uvedeno, soud má za to, že tento přístup mají žalobci zajištěn, byť se s ohledem na ostrou zatáčku a úzkou obecní komunikaci jedná o příjezd nepohodlný. O možnosti přístupu svědčí i okolnost, že v době místního šetření bylo u pozemku žalobkyně c) zaparkováno osobní vozidlo. S ohledem na uvedené, soud žalobu zamítl.

31. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) tak, že žalobci jsou povinni zaplatit 1. žalované, společně a nerozdílně, částku , částka, , neboť žalovaná byla v řízení plně procesně úspěšná, resp. žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. , adresa, , Anonymizováno, Kč se skládá z odměny advokátky za 7 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne , datum, , účast u jednání dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, , účast u místního šetření dne , datum, a doplnění tvrzení ze dne , datum, ) podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5. ve spojení s § 9 odst. 3 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon ve smyslu § 12 odst. 4 advokátního tarifu činí , částka, , dále z náhrady hotových výdajů za uvedených 7 úkonů právních služeb po , částka, za každý úkon podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, dále náhradu za promeškaný čas na tři soudní jednání a na místní šetření dle § 14 advokátního tarifu, celkem , hodnota, půlhodiny, celkem , částka, a dále cestovné právní zástupkyně na soudní jednání 3x , adresa, a zpět, jedenkrát na místní šetření , adresa, a zpět, celkem , hodnota, km po , částka, dle vyhlášky 398/2023 Sb. – sazba náhrady za 1 km , částka, + , částka, náhrada za 1 km spotřebované pohonné hmoty – benzin – průměrná spotřeba 6,733 l/100 km, cena dle vyhlášky za 1 litr , částka, ).

32. Ve vztahu mezi žalobci a 2. žalovanou soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť byť byla 2. žalovaná ve věci plně úspěšná, žádné náklady neuplatňovala.