8 C 171/2020

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o uložení přiměřeného opatření k odvrácení hrozící újmy

I. Žalované se ukládá povinnost do 15 dnů od právní moci rozsudku odstranit dva vzrostlé stromy druhu Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco – douglaska tisolistá na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] zapsaném na [list vlastnictví] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], popsané ve znaleckém posudku [celé jméno znalkyně] [číslo] [rok], přímo ohrožující žalobce zasahující na pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] ve vlastnictví žalobce, k odvrácení újmy.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 27 340 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů státu ve výši 14 247 Kč k rukám Okresního soudu v Benešově.

1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalované uloženo odstranit dva vzrostlé stromy douglasky tisolisté na pozemku parcelní [číslo] v k.ú. [obec] k odvrácení hrozící újmy žalobci. Uváděl, že žalobce je vlastníkem pozemku parcelní [číslo] stavebního pozemku parcelní [číslo] jehož součástí je stavba [adresa]. Žalovaná vlastní sousední pozemek parcelní [číslo] na kterém rostou dva stromy douglasky, které přímo ohrožují nemovitost žalobce a jejichž stav aktuálně hrozí vznikem újmy svému bezprostřednímu okolí, což dokládá posudek zpracovaný [anonymizováno] [celé jméno znalkyně]. Větve obou stromů přerůstají na pozemek žalobce a opakovaně se zlomily a poškodily nemovitosti žalobce. Žalobce opakovaně vyzýval žalovanou k odstranění stromů, avšak bezúspěšně. Předmětné stromy navíc ohrožují nejen majetek žalobce, ale jak je z fotografií zřejmé, také přístupovou cestu, a pokud by někdo v době pádu stromu byl na této cestě, hrozila by mu vážná újma na zdraví, popř. na životě. Má za to, že hrozba je reálná, jak vyplývá ze znaleckého posudku, kdy i po částečné revitalizaci a zásazích hrozba trvá, neboť tyto zásahy byly provedeny neodborně a stromy nadále nejsou v pořádku, jak znalkyně konstatovala. Žalobce požadoval uhradit náklady řízení.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Uvedla, že provedla úpravu stromů redukčním řezem a tyto žalobce nadále nijak neohrožují. Redukční řez zvýšil stabilitu a provozní bezpečnost douglasek, omezil riziko pádu větví a ostatních imisí na sousední pozemek. Je pravdou, že úpravu provedla ještě před tím, než stromy ohledala znalkyně, avšak znalecký posudek považuje za nesprávný, což dovozuje ze svého vyjádření a navrhuje zpracování revizního znaleckého posudku, kdy má za to, že vitalitu dřevin nelze objektivně hodnotit po provedeném řezu, ale je potřeba vyčkat reakce na provedený řez po vegetační sezóně. Poukazovala na to, že v původním posudku hledala znalkyně oporu v teoretické možnosti přítomnosti dřevokazných hub ve kmeni a nyní posudek opírá a zdánlivé napadení kmene dřvokazním hmyzem. Žalovaná má za to, že otvory ve dřevě nemohly být způsobeny lýkožroutem lesklým, jak uvádí znalkyně, ale červotočem borkovým, který nezpůsobuje významné poškození dřevin. Dále žalovaná uváděla, že i v případě, že by strom spadl, jakože nespadne, nemohl by poškodit nemovitost žalobce, ale pouze nemovitosti žalované. Pokud se týká drobných staveb, které jsou umístěny žalovaným na hranicích pozemku, pak tyto by měly být aspoň 2 m od hranic pozemku, a pokud by toto bylo splněno, nemohly by být ohroženy.

3. Informacemi o pozemku z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem parcely [číslo] v k.ú. [obec]. Žalovaná je vlastníkem sousední parcely [číslo].

4. Výpočtem pojistného plnění bylo prokázáno, že žalobci byla [právnická osoba] vyplacena škoda ve výši 1 288 Kč za poškozená skla oken, popř. dveří, na základě pojistné události z 11. 2. 2020 a dále částka 14 085 Kč (spoluúčast 3000 Kč), na základě pojistné události ze dne 3. 2. 2019 (příčina tíha sněhu nebo námrazy) za poškození vedlejších staveb [obec a číslo], [obec].

5. Předžalobní výzvou ze 17. 6. 2019 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k pokácení stromů s tím, že pokud nepřistoupí k bezodkladnému pokácení stromů, bude ve věci podána žaloba.

6. Rozhodnutím [stát. instituce] z [datum] bylo prokázáno, že žalované byl povolen údržbový revitalizační řez jehličnanu umístěného vpravo vpředu na pozemku spočívajcí především v odstranění části spodních větví zasahujících nad sousední pozemek a dále celkové zkrácení stromu cca o 10 m a dále revitalizační řez jehličnanu umístěného v pravé zadní části pozemku spočívající především v odstranění suchých větví a celkovém zkrácení stromu o cca [číslo] m.

7. Fotografiemi předmětných dřevin bylo prokázáno, že jsou umístěny v blízkosti hranice pozemků žalobce a žalované a v případě pádu ohrožují nemovitosti žalobce. Toto potvrzuje rovněž zpracovaný znalecký posudek, kdy u dřeviny [číslo] uvádí vzdálenost od hraničního oplocení 170 cm a dřeviny [číslo] cm.

8. Znaleckým posudkem [celé jméno znalkyně] [číslo] [rok] ze dne [datum] bylo prokázáno, že znalkyně neměla při zpracování posudku přístup na pozemek vlastníka předmětných dřevin a pokud by tato skutečnost měla vliv na zpracovaný posudek, je toto možné zpřesnit dodatkem k posudku. V rámci zpracování dodatku [číslo] ze dne [datum] znalkyně provedla ohledání předmětných stromů. Z dodatku ke znaleckému posudku vyplývá, že se jedná o dva stromy douglasky tisolistých. U stromu [číslo] jde o dospělý jedinec ve věku [číslo] let, jeho vitalita je výrazně snížená (klasifikační stupeň 3) a zdravotní stav na stupni 2 – zhoršený. Stabilita dřeviny na stanovišti je vyhodnocena stupněm 3 – výrazně zhoršená, přičemž jsou hodnocené výhradně staticky významné defekty, z nich zásadní jsou především poškozená kosterní větvení, významně zvýšené těžiště koruny, asymetrická koruna, na bázi kmene jsou symptomy infekce houbovými parazity. [příjmení] je v současné době destabilizován jednostrannou korunou, zvýšeným a posunutým těžištěm koruny. Jedinou oporou pro kmen je ochrana lipového stromořadí, které jej částečně stíní před náporem větru. Perspektiva dřeviny byla vyhodnocena stupněm C- neperspektivní, kterým je vyhodnocen strom na nevhodném stanovišti, případně s velmi krátkou předpokládanou dobou ponechání. U stromu [číslo] uvedla, že se jedná o dospělého jedince ve věku [číslo] let. Jeho vitalita je výrazně snížená (klasifikační stupeň 3) a zdravotní stav na stupni 2 – zhoršený. Stabilita dřeviny na stanovišti je vyhodnocena stupně 3 – výrazně zhoršená, přičemž jsou hodnocené výhradně staticky významné defekty, a to poškození kosterního větvení, významně zvýšené těžiště koruny, asymetrickou korunou. Na bázi kmene nelze vyloučit infekci houbovými parazity. Problémem pro stabilitu dřeviny je v současné době výrazně jednostranná deformovaná koruna, otevřená povětrnosti, což způsobuje zlomy větví v koruně. Přesah koruny a případný zlom kmene může zasáhnout i pozemek parc [číslo]. Perspektiva dřeviny byla vyhodnocena rovněž stupněm C jako neperspektivní. Znalkyně dále v dodatku posudku uvedla, že oproti stavu, kdy stromy viděla v roce 2019, došlo u obou dřevin k ořezu části větví a dekapitaci vrcholové části kmene. Odstraněním části kmenů, koruny a větví se sice snížilo riziko zlomů větví a vrcholové partie na stupeň bezpečnosti 2 – velmi dobrá, avšak má v koruně poškození na větvích všech řádů, které je nutné odborně ošetřit, popř. opravit chybné řezy či zlomy větví. Akutní nebezpečí sice nehrozí, ale pokud by byly zanedbané pěstební zásahy, nelze je v průběhu dalších let nenadálou destrukci části stromu vyloučit. Odstraněním vrcholu kmenů se sice snížilo riziko samovolného zlomu vrcholové partie dřevin, ale zároveň ořez způsobil poranění stromů, která stromy budou velmi těžko hojit, pokud se hojení vůbec podaří. Znalkyně zdůraznila, že tím, že u stromů došlo k výraznému ořezu větví, což oslabilo vitalitu stromů, což může vést až k rozkladu dřevní hmoty kořenů a ke ztrátě schopnosti stromů kotvit strom v půdě. Na otázku, zda u dřeviny [číslo] hrozí pád na sousední pozemek, znalkyně uvedla, že není pravděpodobné jeho vyvrácení z kořenů a ořezem se snížilo riziko samovolného zlomu větví v koruně, přesto nelze zlom pod mokrým sněhem či námrazou vyloučit. V úvaze o bezpečnosti dřeviny nelze opomenout, že zlomené větve dopadnou do zahrady strany žalující na přístupovou terasu k domovní dveřím. U stromu [číslo] znalkyně uvedla, že není pravděpodobné vyvrácení z kořenů, avšak ani zde nelze vyloučit zlomení větví na pozemek žalobce, byť na místa, kde není nutný pohyb v případě nepřízně počasí. Situaci nelze řešit ořezem větví nad pozemkem žalobce, neboť z větví by již zbyly jen pahýly. Prognózu stromů nelze přesně odhadnout, ale znalkyně se kloní k závěru, že vitalita dřevin se bude zhoršovat.

9. Soud zamítl návrh žalobkyně na zpracování revizního posudku, neboť má za to, že znalkyně se přesvědčivě a odborně vypořádala se znaleckým úkolem. Pokud dodatek znaleckého posudku uvádí jiné důvody poškození stromů, než původní posudek, pak je to způsobeno tím, že při prvotním zpracování neměla znalkyně přístup k dřevinám, což v posudku uvedla.

10. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 2903 odst. 2 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), podle kterého při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy <i>Při vážném ohrožení svých práv se může každý obrátit na soud, neboť toto pravidlo mu zakládá speciální právo na soudní ochranu. Důležité je, že újma doposud nenastala, ale pouze hrozí. Musí jít o vážnou hrozbu, což v sobě zahrnuje dva aspekty:</i> <i>a); hrozí vznik závažné újmy, a současně</i> <i>b); ohrožení je reálné a velmi pravděpodobné (nemusí však být bezprostřední).</i> <i>Z judikatury lze jmenovat následující případy: strom na sousedním pozemku zmohutní natolik, že za silného větru naráží do vedlejšího domu a hrozí poškozením jeho stěn a střechy ([spisová značka]), hrozba pádu stromů na sousední pozemek ([spisová značka]) nebo riziko poškození sousední stavby podmáčením v důsledku průsaků z jímky.</i> <i>Soud může žalovanému uložit provedení konkrétních vhodných a přiměřených opatření k odvrácení hrozící škody (to je rozdíl od žaloby proti imisím, kde soud nemůže rušiteli uložit povinnost k aktivnímu jednání).</i> <i>([příjmení], [anonymizováno] § [číslo] (Následek nezakročení vůči hrozící újmě a soudní ochrana). In: [příjmení], [jméno] a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, ISBN [tel. číslo] [číslo]).</i> 11. V posuzovaném případě dospěl soud k závěru, že žalobce prokázal, že stromy ve vlastnictví žalované ohrožují jeho nemovitosti, přičemž byť toto nebezpečí není bezprostřední, jak vyplývá ze znaleckého posudku, je reálné. Ze znaleckého posudku vyplývá, že hrozí riziko pádu stromů (větví) na pozemek žalobce, neboť dřeviny jsou poškozené, jejich stabilita na stanovišti je vyhodnocena stupně 3 – výrazně zhoršená a navíc stromy jsou hodnoceny jako neperspektivní. Neodborným zásahem (prořezáním a zkrácením koruny) navíc došlo k dalšímu poškození stromů. Z posudku pak vyplývá, že další ořezání větví nad pozemkem žalobce není možné a nezbývá tak, než přistoupit k odstranění stromů dříve, než bude hrozit bezprostřední pád stromů, popř. větví.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ji přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, záloha na znalecký posudek ve výši 2 000 Kč, náklady na znalecký posudek zpracovaný k žalobě ve výši 9 450 Kč a dále náklady právního zastoupení za 5 úkonů právní služby dle § 6, 7 a 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí, předžalobní výzva, podání žaloby a účast u dvou jednání) po 1 500 Kč, celkem 7 500 Kč, paušální náhrada po 300 Kč dle § 13, celkem 1 500 Kč, to navýšeno o 21% ve výši 1 890 Kč, na celkovou částku 27 340 Kč.

13. O nákladech státu soud rozhodl dle § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy náklady státu představují náklady na zpracovaný znalecký posudek ve výši 16 247 Kč, přičemž ze strany žalobce byla zaplacena záloha ve výši 2 000 Kč a žalovaná je tak povinna uhradit na náklady státu 14 247 Kč.