8 C 185/2022

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zdržení se zásahů do vlastnického práva

I. Žalovaný je povinen zdržet se pronikání dešťové vody z pozemku parc. č. , hodnota, na pozemek žalobkyně parc. č. , Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši , částka, k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, advokáta se sídlem , adresa, .

III. Žalovaný je povinen uhradit České republice k rukám Okresního soudu v Benešově do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů státu ve výši , částka, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zdržení se zásahů do jejího vlastnického práva ve smyslu § 1042 o. z. a úhrady nákladů řízení. V žalobě uvedla, že je vlastníkem pozemků parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, (dále jen „pozemky žalobkyně“), přičemž žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, (dále jen „pozemek žalovaného“), na kterém je umístěna stavba místní komunikace sousedící s pozemky žalobkyně. Po provedení oprav na místní komunikaci došlo k tomu, že v případě silnějších dešťů proniká proud vody svedený mj. na pozemky žalobkyně a vyplavuje je. Z pozemku žalovaného proniká voda na pozemek parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ze kterého se voda rozlévá dále a proniká až do budov umístěných na pozemku parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, . Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala, aby závadný stav odstranil a zdržel se tak neoprávněných zásahů do vlastnického práva žalobkyně. V replice ze dne , datum, na vyjádření žalovaného k žalobě a při ústním jednání dne , datum, žalobkyně uvedla, že ustanovení § 1019 o. z. se na tento případ vůbec nevztahuje. Ohledně nedodržení podmínek rozhodnutí pro zbudování sjezdu na pozemek žalobkyně pak uvedla, že dešťová voda proniká ze stavby komunikace po celé délce hranice předmětných pozemků, a že zbudování sjezdu tak, jak byl zbudován je vhodnějším řešením ve vztahu k pronikání vody na pozemek žalobkyně, než by bylo řešení vyplývající z podmínek v rozhodnutí o povolení zbudování sjezdu. Problémy s pronikáním dešťové vody na pozemek žalobkyně byly již v minulosti, v tomto ohledu žalobkyně v roce , Anonymizováno, zaslala žalovanému dopis. Oprava místní komunikace z roku , Anonymizováno, navýšila výšku komunikace, přičemž komunikace je bez žlabu, který by odváděl vodu z komunikace do dešťové kanalizace, a proto je současný stav takový, že v případě deště voda stéká do kanalizace a dále se rozlévá do stran, a to i na nemovitost žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v podání ze dne , datum, , ve kterém uvedl, že k tvrzenému neoprávněnému zásahu do vlastnického práva žalobkyně nedochází. S odkazem na § 1019 o. z. konstatoval, že pokud dešťová voda vniká z pozemku žalovaného na pozemek žalobkyně, pak nejde o vnikání v míře nepřiměřené místním poměrům a nedochází k podstatnému omezení obvyklého užívání pozemku žalobkyně. Jde o přirozený jev, kdy stéká voda z výše položeného pozemku žalovaného na níže položený pozemek žalobkyně. Nejedná se o přímou imisi, kterou by žalovaný způsobil tím, že by vodu na pozemek žalobkyně přiváděl. Předmětná místní komunikace byla vystavěna již přibližně v polovině minulého století, přičemž v červnu až srpnu 2019 byla provedena její oprava, která spočívala pouze ve výměně starého povrchu vozovky za nový, když výška i sklon vozovky zůstaly zachovány. Po dokončení opravy zůstal zachován mezi pozemkem žalobkyně a pozemkem žalovaného pás zeleně, který případnou přebytečnou vodu vsakoval nebo spádem odváděl do dešťové kanalizace v , adresa, . Žalovaný se domnívá, že ze strany žalobkyně jde o zneužití práva podle § 8 o. z., které nepožívá právní ochrany, neboť žalovaná po provedení výše zmíněné opravy místní komunikace požádala dopisem ze dne , datum, o povolení sjezdu z pozemku žalovaného na pozemek žalobkyně. Žalovaný sjezd povolil s podmínkou splnění v rozhodnutí stanovených podmínek, avšak žalobkyně uvedené podmínky nesplnila, čímž umožnila snadnější pronikání dešťové vody z pozemku žalovaného na pozemek žalobkyně. Při ústním jednání konaném dne , datum, se žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce vyjádřil, že není pravdivé tvrzení o provedení navýšení komunikace – nový povrch komunikace byl položen ve stejné výšce jako starý.

3. Soud dále v řízení na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav.

4. Ze seznamu nemovitostí na LV bylo zjištěno, že žalobkyně byla ke dni , datum, vlastníkem pozemků parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , LV č. , hodnota, .

5. Z výzvy k odstranění závadného stavu vyplynulo, že žalobkyně žalovaného vyzvala zprávou ze dne , datum, , tedy ještě před podáním žaloby, ke zdržení se zásahů do jejího vlastnického práva ve smyslu § 1042 o. z. V ní uvedla, že po provedené opravě předmětné místní komunikace (která je ve vlastnictví žalovaného) je v případě silnějších dešťů sveden proud dešťové vody běžícího po komunikaci na pozemky žalobkyně. Ve zprávě uvedla, že již jde o několikátou výzvu k odstranění závadného stavu. Sdělením k výzvě k odstranění závadného stavu včetně dokladu o odeslání v DS bylo prokázáno, že na předžalobní výzvu žalobkyně žalovaný odpověděl zprávou ze dne , datum, , ve které uvedl, že dne , datum, bylo vydáno Úřadem městyse , adresa, , pod č. j. 542/2019, rozhodnutí o povolení zřízení sjezdu na pozemek parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, (pozemek žalobkyně), přičemž dodal, že žalobkyně nesplnila podmínku (stanovenou v tomto rozhodnutí) v podobě řešení odvodnění tak, aby nedocházelo k odtékání dešťové vody z komunikace na tento pozemek žalobkyně.

6. Z faktury a ze soupisu prací bylo zjištěno, že za předmětnou opravu místní komunikace, která je umístěna na pozemku žalovaného parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , byla dne , datum, vystavena faktura za provedené stavební práce v částce , částka, včetně DPH. V rámci této opravy byly provedeny příkladem následující stavební práce – recyklace podkladu za studena na místě, uložení sypaniny na skládky, asfaltový beton vrstva podkladní, frézování živičného krytu aj.

7. Žádostí a rozhodnutím o povolení zřízení sjezdu bylo prokázáno, že žalobkyně dopisem ze dne , datum, požádala žalovaného o povolení sjezdu na pozemek parc. č. , Anonymizováno, z , adresa, . Následně bylo žalovaným dne , datum, vydáno rozhodnutí o povolení zřízení sjezdu, č. j. 542/2019, když Úřad městyse , adresa, jako příslušný silniční správní úřad povolil připojení nemovitosti k pozemní komunikaci zřízením sjezdu z pozemku žalobkyně (parc. č. , Anonymizováno, ) na místní komunikaci (pozemek parc.č. , hodnota, , ulice , právnická osoba, to za účelem zrealizování přístavby rodinného domu č.p. , Anonymizováno, , zpevněná plocha pro parkování, přičemž stanovil podmínky pro provedení příslušných prací. Zejména stanovil, že plocha sjezdu bude v celé šířce a délce zpevněná zámkovou dlažbou, popř. zatravňovací dlažbou, a dále, že sjezd musí být spádově uzpůsoben, případně musí být doplněn odvodňovacím žlábkem či zatrubněním tak, aby byl zajištěn svod dešťové vody.

8. Z fotografií vyplynulo, že se jedná o několik snímků vytvořených prakticky ze stejného místa v různých obdobích, tedy konkrétně dne , datum, (fotografie č. , hodnota, ), , datum, (fotografie č. , hodnota, ) a , datum, (fotografie č. , právnická osoba, fotografií č. , hodnota, a 2 je zřejmé, že jde o snímky, na nichž je zobrazena nezpevněná komunikace s tím, že pás zeleně vedený podél této komunikace je na obou fotografiích de facto totožný. Z fotografie č. , hodnota, je zřejmé, že focená komunikace je již zpevněná, přičemž pás zeleně vedený podél ní nezůstal zachován v původní míře jako na předchozích fotografiích, neboť z fotografie je rovněž patrné, že byl v prostoru tohoto původního pásu zeleně vybudován sjezd na uvedenou komunikaci, jehož povrch je tvořen drobným kamenivem.

9. Z fotografií včetně videí vyplynulo, že je na nich zachycená předmětná komunikace a pozemek žalobkyně při dešti včetně sklepních prostorů nacházejících se na pozemku žalobkyně, přičemž jsou, zde zachycené, jak zaplavené, tak nezaplavené, a to v různých časových obdobích. K tomuto právní zástupce žalobkyně uvedl, že je zřejmé, že voda vtéká na pozemek žalobkyně i v jiných částech nemovitosti, než je zbudovaný sjezd, přičemž se situace s pronikáním vody na pozemek žalobkyně opakuje i v případě, že nejsou extrémní srážky. Právní zástupce žalovaného k tomuto uvedl, že je zřejmé, že voda proniká na pozemek žalobkyně pouze v případě extrémních srážek, a že nejde o situaci, která není nad rámec obvyklých poměrů, kromě toho k videím uvedl, že pokud by byla zabrána celá komunikace, pak by bylo zřejmé, že voda teče dolů a není svedena přímo na pozemek žalobkyně. Ohledně sklepních prostorů pak uvedl, že byla provedena jejich rekonstrukce, při níž mohla být chybně provedena izolace, a že se může jednat o spodní vodu, která v případě dešťů do sklepních prostorů proniká, neboť tyto jsou umístěny ve svahu. Právní zástupce žalobkyně reagoval tím, že pokud by se jednalo o spodní vodu, pak by vzlínala a stěny by byly trvale vlhké.

10. Znaleckým posudkem bylo prokázáno, že v rámci opravy předmětné komunikace došlo realizací nové komunikace s asfaltovým krytem ke změně odtokových poměrů, když nový asfaltový kryt má mnohem vyšší součinitel odtoku ( = 0,90) než původní polostmelená konstrukce ( = 0,60 – 0,70), vedle toho i rychlost odtoku vody je po asfaltovém krytu mnohem vyšší, než po polostmeleném krytu, který vzhledem ke své mezerovitosti a nehomogenitě odtok vody zpomaluje. Sklonové parametry odtoku vody zůstaly identické (tj. převládající podélný sklon, resp. sklon zatravněného postranního pásu ke stávající zástavbě). Po provedení opravy předmětné komunikace nedošlo k zásadní změně šířkových parametrů , adresa, , ani ke změně podélného sklonu komunikace, nicméně došlo k výškové úpravě komunikace, neboť došlo k navýšení nivelety (úrovně) komunikace o zhruba 4 až 6 cm. Částečný zátok z komunikace na pozemek parc. č. , Anonymizováno, je umožněn zejména v místě stávajících vrat, resp. v místě zbudovaného sjezdu, a to zejména v případě přívalových dešťů či dešťů s vysokou intenzitou a dobou trvání. Zátok vody a řešení komunikace odpovídá standardním místním podmínkám, sklon zatravněného pásu podél komunikace směrem ke stávající zástavbě potom odpovídá morfologii terénu a byl zde již před rekonstrukcí komunikace. Realizace zbudovaného sjezdu z komunikace na pozemek žalobkyně v podobě nestmeleného krytu z drceného kameniva s vysokou mezerovitostí, je vhodnější řešení, než ponechání původního stavu před realizací sjezdu, neboť tento kryt slouží prakticky jako drenážní vrstva, která zatékající vodu částečně zpomalí, resp. dojde v prostoru sjezdu k jejímu vsakování. Nevýhodou uvedeného řešení je ponechaný sklon směrem k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , tedy stále zde může přes tento sjezd docházet k částečnému zátoku vody. Úprava sjezdu zřízením odvodňovacího žlábku či zatrubněním sjezdu by neovlivnila případný zátok mimo prostor sjezdu jako takového, přičemž technické řešení těchto forem není příliš vhodné, neboť jde o komplikované řešení, přičemž se nabízí vhodnější, jednodušší a levnější řešení – zřízení přejízdného betonového obrubníku v hraně komunikace s převýšením vůči vozovce v rozmezí +5 až +8 cm, který zabrání zátoku povrchové vody na dotčené pozemky, když povrchová voda následně podél obrubníku doteče do uliční vpusti v , adresa, . Rovněž ani úprava plochy sjezdu v podobě spádového uzpůsobení by neovlivnila případný zátok mimo prostor sjezdu jako takového. Realizace parkovací plochy na pozemku parc. č. , Anonymizováno, s nestmeleným povrchem je z hlediska záchytu povrchové vody vhodnější, než plocha zatravněná. Ani kdyby plocha sjezdu byla zpevněná zatravňovací dlažbou, nepomohlo by to vsakování dešťové vody, neboť koeficient odtoku pro zatravňovací dlažbu je vyšší ( = 0,50 – 0,60) než pro nestmelený kryt z kameniva s vysokou mezerovitostí ( = 0,20 – 0,40). Zátok vody do předmětných sklepních prostorů žalobkyně z pozemku parc. č. , hodnota, (jeho součástí je uvedená komunikace) je krajně nepravděpodobný, neboť ty jsou umístěny z východní hrany objektu ve vzdálenosti zhruba 15 m od hrany komunikace (, adresa, ). Primárním důvodem průniku vody do sklepních prostor je nevhodné technické řešení odizolování sklepních prostor v kombinaci s použitím drceného kameniva s vysokou mezerovitostí jako zásypu, voda pravděpodobně do sklepa zatéká na úrovni podlahy, resp. základové spáry, tedy nikoliv povrchově, avšak jde pravděpodobně o z větší části povrchovou vodu, která doteče do zásypu po povrchu z přilehlého zatravněného terénu (pozemku parc. č. , Anonymizováno, ), případně na úrovni půdního horizontu.

11. Soud návrh na provedení důkazů označených ve vyjádření žalovaného ze dne , datum, , a to zejména svědeckou výpověď , tituly před jménem, , jméno FO, zamítl, neboť tyto důkazy shledal v dané věci nadbytečnými s tím, že podstatné okolnosti pro rozhodnutí ve věci byly objasněny již na základě dosud provedeného dokazování. Vedle toho soud rovněž zamítl návrh na provedení důkazu fotografiemi předloženými při ústním jednání dne , datum, , neboť koncentrace řízení podle § 118b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) již nastala, a to uplynutím lhůty 30 dní poskytnuté účastníkům k doplnění důkazních návrhů a tvrzení při ústním jednání dne , datum, .

12. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

13. Podle § 1013 odst. 1 o. z. se vlastník zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

14. Podle § 1042 o. z. se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

15. Z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že „vlastník pozemku není povinen měnit přirozené stékání vody, případně zabraňovat prameni vody tak, aby voda nevnikala na sousední pozemek (to vyplývá i z § 1019 odst. 1, věty druhé, o. z.). Na druhou stranu opatření vlastníka pozemku, které má za následek bezprostřední přívod vody na sousední pozemek, může vyvolat relevantní imise. To se týká zejména stavebně technických úprav povrchu pozemku, jejichž následkem je změna stávajícího přirozeného odtoku dešťové vody. Judikatura rakouského Nejvyššího soudního dvora vychází z toho, že stavebně technické změny na výše položeném pozemku, které působí změnu odtoku dešťové vody na sousedův pozemek, se považují za přímé imise ve smyslu § 364 odst. 2, druhé věty, obecného občanského zákoníku z roku , Anonymizováno, , obsahově obdobného s § 1013 odst. 1 o. z. Pokud v takovém případě dojde k silným dešťům a voda odteče v nemalé míře na sousední pozemek, je třeba to považovat dokonce za přímé přivádění imisí. Negatorní žaloba opírající se o přímé přivádění vody na sousední nezastavěný pozemek, způsobené umělou změnou přirozeného odtoku povrchní vody, by nemohla být úspěšná jen tehdy, pokud by se taková změna přirozených odtokových poměrů na pozemek projevila jen nepodstatně a tento následek by pro rozumnou osobu přestavoval jen nepatrnou újmu, nebo pokud by byl požadavek na zdržení se účinků podle okolností v jednotlivém případě posuzován jako zneužití práva, resp. jako šikanózní jednání (srov. usnesení rakouského Nejvyššího soudního dvora ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , publikované v Právních rozhledech č. 5/2015). Jestliže tedy v důsledku úpravy pozemku (včetně zbudování silnice) stéká voda v (nikoliv zanedbatelně) větším rozsahu, než by stékala nebýt této úpravy, půjde zpravidla o právně významnou imisi.“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

16. Kromě uvedeného pak dále z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že „o přímou imisi jde tehdy, mají-li vlastnické úkony vzápětí bezprostřední účinky nejen na vlastní pozemek, nýbrž i na pozemek sousedův, anebo vůbec jen na tento pozemek“, dále rovněž, že „…stékání vody či padání sněhu ze střechy přímo na sousední pozemek je přímou imisí ve smyslu § 1013 odst. 1 o. z., věty druhé“, a nakonec, že „způsobení přímého přivádění imise na pozemek jiného vlastníka může spočívat v činnost trvající, ale i jen jednou proběhlé (např. postavení domu, z jehož střechy stéká voda). Tedy jestliže ze sousedního domu (jeho střechy) odtéká voda přímo na sousední pozemek, bez toho, aby ji majitel domu jímal do kanalizace či jinak zabezpečoval (např. trativodem na svůj pozemek) její odtok tak, aby nezasahoval na sousední pozemek, jde o přímou imisi, která je nedovolená.“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

17. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že stavební úpravou předmětné komunikace došlo ke zvýšení její úrovně, přičemž se zvýšila rychlost odtoku vody, neboť nově vytvořený asfaltový povrch má vyšší součinitel odtoku než původní povrch, a proto nutně muselo dojít ke zvýšení odtoku (objemu) dešťové vody mj. na pozemek žalobkyně, tedy jde o přímou imisi, neboť vlastník pozemku parc. č. , hodnota, , na kterém je umístěna stavba komunikace, tedy žalovaný, nedostatečně zabezpečuje odtok dešťové vody, když podél komunikace je veden pouze travnatý pás, který zjevně nestačí k dostatečnému vsakování této vody. Přivádění imisí na pozemek jiného vlastníka přímo je pak podle § 1013 odst. 1 o. z. zakázáno, a to bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda. V této souvislosti je vhodné uvést, že žalobkyní nesplnění podmínek stanovených v rozhodnutí o povolení zřízení sjezdu z předmětné komunikace na její pozemek není pro posouzení této věci významné, neboť se v řízení prokázalo, že faktické řešení vybudování uvedeného sjezdu zvolené ze strany žalobkyně je pro vsakování vody do země řešením vhodnějším, než jakékoli z možných řešení povolených v uvedeném rozhodnutí, tedy zjednodušeně řečeno – nerespektování podmínek předmětného rozhodnutí žalobkyní nezpůsobilo, případně nepřispělo pronikání dešťové vody z komunikace na pozemek žalobkyně, ba právě naopak. Soud na základě uvedených zákonných ustanovení a citované judikatury žalobě vyhověl, když v souladu s § 1042 o. z. žalovanému uložil povinnost zdržet se pronikání dešťové vody z pozemku parc. č. , hodnota, na pozemek žalobkyně parc. č. , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, .

18. Soud na tento případ neaplikoval ustanovení § 1019 odst. 1 věta první o. z., podle kterého má vlastník pozemku právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek, neboť toto ustanovení se vztahuje na případy, kdy např. stéká voda na sousední pozemek v množství, které nelze považovat za přiměřené místním poměrům, avšak v tomto případě došlo v důsledku opravy předmětné komunikace ke zvýšení odtoku (objemu) dešťové vody mj. na pozemek žalobkyně, tedy k přímé imisi, u které se na míru místních poměrů nehledí, neboť je zakázána jako taková.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu soud přiznal plně úspěšné žalobkyni a uložil žalovanému uhradit žalobkyni částku , částka, . Částka ve výši , částka, se sestává z odměny advokáta ve výši , částka, za 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva, žaloba a účast na jednání před soudem dne , datum, a dne , datum, ) podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4. vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon činí , částka, , dále z hotových výdajů za těchto 5 úkonů ve výši , částka, za každý úkon podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem , částka, , dále z náhrady cestovních výdajů za cestu k ústnímu jednání dne , datum, z , adresa, a zpět celkem ve výši , částka, (celkem cesta 94 km vykonaná osobním automobilem tovární značky , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , při průměrné spotřebě nafty 7,2 l na 100 km, ceně nafty , částka, /l, sazbě , částka, /km) a za totožnou cestu dne , datum, ve výši , částka, (celkem cesta 94 km vykonaná osobním automobilem tovární značky , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , při průměrné spotřebě nafty 7,2 l na 100 km, ceně nafty , částka, /l, sazbě , částka, /km), dále z náhrady za promeškaný čas při cestě na jednání soudu v počtu osmi půlhodin po , částka, (celkem , částka, ) podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, dále ze zaplacené zálohy na znalecký posudek ve výši , částka, , a nakonec ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, . K odměně a náhradám dále náleží náhrada ve výši 21 % za DPH, neboť právní zástupce žalobkyně je podle přiloženého osvědčení jejím plátcem, a to ve výši , částka, . Soud žalobkyni nepřiznal požadovanou odměnu za 1 úkon právní služby, a to za repliku ze dne , datum, na vyjádření žalovaného k žalobě, když vyhodnotil, že nejde o účelně vynaložený náklad, neboť tvrzení v uvedené replice mohla žalobkyně tvrdit již v žalobě či při následném ústním jednání.

20. Soud z opatrnosti vzhledem k nákladům řízení upozorňuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze kterého vyplývá, že „nelze-li v daném řízení ani na základě provedeného dokazování hodnotu předmětu sporu stanovit, určí se tarifní hodnota podle povahy předmětu sporu, přičemž předmětem daného řízení nebyla otázka vlastnického práva k jímce, která byla toliko otázkou předběžnou, nýbrž otázka zdržení se zásahu do vlastnického práva žalobkyně (negatorní žaloba). Zcela správným je tak závěr odvolacího soudu, že se – při nemožnosti stanovit hodnotu sporu na základě provedeného dokazování – v daném případě tarifní hodnota stanovuje podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu a nikoliv podle § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu.“21. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému rovněž povinnost nahradit státu náklady, které platil, a které souvisely s vypracováním znaleckého posudku. Znalci bylo celkem přiznáno znalečné v částce , částka, , ze zálohy poskytnuté žalobkyní byla vyplacena částka , částka, , zbývající částka , částka, , kterou stát zaplatil znalci ze svých prostředků, pak byla uložena žalovanému k náhradě, a to k rukám Okresního soudu v Benešově.