8 C 207/2024

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupené advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované , zastoupené Jméno Zástupce , sídlem Adresa Zástupce o zaplacení částky 636 287,65 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši , částka, k rukám právního zástupce žalované , Jméno Zástupce, , , Anonymizováno, , advokáta se sídlem , adresa, .

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši , částka, s příslušenstvím včetně náhrady nákladů řízení. Uváděl, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , zapsaného na LV č. , hodnota, v kat. úz. , adresa, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální území , adresa, (dále jen „Pozemek“). Žalobkyně nabyla Pozemek na základě kupní smlouvy ze dne , datum, od paní , jméno FO, . Při rekonstrukci žalobkyně zjistila, že v Pozemku je položen optický kabel společnosti , právnická osoba, . Žalobkyně vedla soudní spor se společností , právnická osoba, . o odstranění kabelu z Pozemku, přičemž žaloba byla zamítnuta. Pro rozhodnutí ve věci samé bylo pro soudy stěžejní prohlášení žalované (jako původní vlastnice Pozemku) ze dne , datum, , v němž žalovaná uvedla, že s položením předmětného vedení do Pozemku souhlasila. Prohlášení žalované ze dne , datum, je podle žalobkyně ryze účelové, tendenční, a navíc v jednoznačném rozporu s prohlášením, které žalovaná učinila v článku IV. Kupní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi žalovanou jako prodávající a paní , jméno FO, jako kupujícím, kdy v kupní smlouvě žalovaná naopak výslovně prohlásila, že na pozemku parc. č. , hodnota, žádná věcná břemena neváznou, resp. že je prost jakýchkoli služebností. Žalobkyně nabyla Pozemek v dobré víře s prohlášením všech předchozích majitelů prostřednictvím Kupní smlouvy, že na nemovitostech včetně Pozemku neváznou žádná věcná břemena. Prohlášením žalované z prosince , Anonymizováno, tak byla žalobkyně velmi vážně poškozena, neboť v důsledku tohoto prohlášení byla zamítnuta žaloba na odstranění kabelu z předmětného pozemku a žalobkyně bude nucena platit náklady na překlad kabelu z pozemku, aby byl pozemek v takové stavu, jako měl být při jeho koupi. Žalobkyně má konečně za to, že Prohlášení žalované je absolutně nevěrohodné. Těžko brát za věrohodné prohlášení někoho k majetku, který mu už více než 22 let nepatří, nemá k němu již logicky žádný vztah a jakékoliv následky takového prohlášení jsou promlčené. Žalobkyně má současně za to, že je s podivem, že by si žalovaná po téměř 30letech pamatovala, že položení kabelu přes celou zahradu odsouhlasila. Navíc na předmětném Prohlášení nebyl ani ověřený podpis, tudíž dle žalobkyně lze mít současně pochybnosti o pravosti tohoto Prohlášení. Žalovaná způsobila žalobkyni škodu tím, že (1) učinila prohlášení, které je v rozporu s prohlášením v kupní smlouvě, kterou Pozemek zcizila, (2) na základě tohoto prohlášení pak soud zamítnul žalobu na společnost , právnická osoba, ., kterou se žalobkyně domáhala odstranění kabelu z Pozemku a (3) nyní je žalobkyně nucena hradit náklady na překlad kabelu z Pozemku. Škoda tedy dle žalobkyně spočívá v nákladech na překlad kabelu, čímž se Pozemek dostane do stavu, v němž se měl nacházet při koupi, tudíž jej žalobkyně bude schopna užívat k zamýšleným účelům (vybudování předzahrádek, parkoviště apod.) Společnost , právnická osoba, . vystavila dne , datum, propočet projektové dokumentace, kde vyčíslila náklady na přeložení kabelového vedení z Pozemku žalobkyně na částku ve výši , částka, . Žalobkyně má za to, že prohlášením žalované byla žalobkyně velmi vážně poškozena a vznikla ji v důsledku tohoto prohlášení peněžitá škoda ve výši , částka, , což je částka, kterou bude muset žalobkyně zaplatit společnosti , právnická osoba, . zaplatit za překládku kabelu z Pozemku.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Uváděla, že nárok žalobkyně není ničím podložen. Namítala, že žalobkyně nijak neprokazuje, že jí žalovaná svým prohlášením z prosince 2022 způsobila škodu ve formě vyčísleného, a nikoliv realizovaného nároku. Z rozhodnutí Okresního soudu v Benešově sp. zn. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze sp.zn. , spisová značka, a usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , kterým byla zamítnuta žaloba na odstranění kabelu je zřejmé, že důvodem zamítnutí žaloby nebylo prohlášení žalované, nýbrž skutečnost, že ve věci došlo ke vzniku zákonného věcného břemene podle § 12 zákona o telekomunikacích již uložením předmětného telekomunikačního kabelu v době jeho pokládky na předmětném pozemku. Poukazovala rovněž na to, že nebyla prodávající, která by Pozemek zcizila žalobkyni a vůči žalobkyni nečinila žádná smluvní prohlášení. Převádějící na žalobkyni byla vlastnická nástupkyně paní , jméno FO, , která smlouvou ze dne , datum, zcizila Pozemek žalobkyni a v čl. I. b) prohlásila, že nemovitost není zatížena věcnými břemeny a to po 8 letech vlastnického práva, kdy smluvní strany shodně učinily prohlášení v čl. V. odst. 1) a 3), že nemovitost nemá žádné vady a že žalobkyni je stav převáděných nemovitostí ke dni podpisu dobře znám a že si je před podpisem této smlouvy prohlédla na místě samém. Tímto prohlášením, na sebe žalobkyně jako kupující převzala veškerou odpovědnost. Následně mohla žalobkyně uplatnit v příslušné promlčecí lhůtě nárok z odpovědnosti za vady, což však neučinila ani v subjektivní ani v objektivní lhůtě a tento nárok se jí již promlčel, proto z důvodu opatrnosti žalovaná vznáší námitku promlčení, jakož i nedostatku pasivní legitimace své osoby vzhledem k tomu, že nebyla účastnicí smluvního vztahu mezi žalobkyní a předchozí vlastnicí. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta, neboť mezi prohlášením žalované v rámci řízení u Okresního soudu v Benešově vedeném pod sp.zn. , spisová značka, a vznikem domnělé škody není žádný příčinný ani jiný vztah.

3. Z rozsudku Okresního soudu v Benešově č.j. , spisová značka, ze dne , datum, vyplývá, že u zdejšího soudu bylo vedeno řízení mezi žalobkyní společností , Jméno žalobkyně, . a společností , právnická osoba, . jak žalovanou, kdy se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované odstranit stavbu z pozemku parc. č. , hodnota, zapsaného na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj. Žaloba byla zamítnuta, kdy v odůvodnění rozsudku soud uvedl, že vzhledem k současné aktuální judikatuře Ústavního soudu právo odpovídající věcnému břemeni dle ustanovení § 12 zákona o telekomunikacích vzniká přímo ze zákona ex lege, tedy zcela nepodmíněně. Vznik tohoto práva odpovídající věcnému břemeni nebyl dle zákona o telekomunikacích vázán na splnění jakékoliv podmínky, a to ani ve vztahu k vlastníkovi či uživateli předmětného pozemku, k rozhodnutí stavebního úřadu o povolení stavby apod. Právo odpovídající věcnému břemeni dle ustanovení § 12 zákona o telekomunikacích vzniklo současně s nabytím účinnosti příslušného zákona. Žádná další skutečnost pro vznik zákonného věcného břemene nebyla vyžadována. V rámci řízení soud provedl důkaz prohlášením původního vlastníka pozemku ze dne , datum, , ze kterého zjistil, že , Jméno žalované, , nar. , Datum narození žalované, , adresa, na adrese , Anonymizováno, potvrzuje, že společně s jejím bratrem , jméno FO, , nar. , datum, souhlasila se způsobem skutečného provedení stavby telekomunikačního vedení ze strany společnosti , Anonymizováno, a.s. na uvedeném pozemku, ke kterému došlo v polovině devadesátých let 20. století a dle kterého bylo předmětné telekomunikační vedení umístěno přes celou jejich zahradu. Společně s bratrem proti skutečnému umístění telekomunikačního vedení nic nenamítala a o umístění telekomunikačního vedení do pozemku, tj. umístění vedení přes jejich zahradu byla ze strany společnosti , Anonymizováno, vyrozuměna. K tomuto důkazu soud uvedl, že navíc na základě prohlášení paní , jméno FO, má soud za prokázané, že právní předchůdci žalobkyně vyslovili navíc souhlas s umístěním vedení , Anonymizováno, do předmětného pozemku a i se způsobem vedení, v kterých místech toto vedení je položeno. Soud má za to, že prohlášení paní , jméno FO, je věrohodné, neboť si lze jen těžko představit, že by vlastník pozemku nevěděl o tom, že je vedení pokládáno do jeho pozemku, navíc za situace, kdy i probíhalo stavební řízení u , právnická osoba, v , právnická osoba, kdyby nedošlo k tomu, že by předchozí vlastníci vyslovili svůj souhlas s umístěním vedení , Anonymizováno, , tak i přesto by zákonné věcné břemeno dle § 12 zákona o telekomunikacích vzniklo. Rozsudek byl k odvolání žalobkyně potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze č.j. , spisová značka, ze dne , datum, . Odvolací soud uvedl, že v posuzované věci je, jak správně uvedl soud prvního stupně, právně významná dikce ust. § 12 telekomunikačního zákona, ve znění účinném do , datum, . S ohledem na vše výše uvedené je zřejmé, že notifikační povinnost podle ust. § 12 odst. 2 telekomunikačního zákona nebyla podmínkou vzniku oprávnění organizace spojů zřizovat a provozovat telekomunikační vedení, byla samostatnou povinností této organizace patřící do obsahu právního vztahu mezi ní a vlastníkem dotčené nemovitosti. Pokud tedy žalobkyně namítala nesoulad stavby vedení , Anonymizováno, s výše specifikovanými rozhodnutími , právnická osoba, v Týnci nad Sázavou, jsou tyto zcela bezpředmětné, když podle shora citovaného nálezu Ústavního soudu, včetně příslušné právní úpravy v ust. § 12 telekomunikačního zákona, byly splněny veškeré podmínky pro vznik zákonného věcného břemene. Jestliže , Jméno žalované, v kupní smlouvě, kterou převedla vlastnické právo k předmětnému pozemku na žalobkyni, prohlásila, že na nemovitostech neváznou žádná zástavní práva, věcná břemena či jiné právní vady, nemá toto žádný vliv na vznik zákonného věcného břemene. Je třeba přisvědčit správnosti závěru soudu prvního stupně, že věcné břemeno na pozemku , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, vzniklo ze zákona podle ust. § 12 telekomunikačního zákona o telekomunikacích, a že tedy nebylo nutno řešit otázku vydržení věcného břemene žalovanou či mimořádného vydržení. Námitku žalobkyně, že vedení , Anonymizováno, nebylo umístěno podle plánku, připojenému k rozhodnutí , právnická osoba, v , Anonymizováno, č.j. výst. , Anonymizováno, ze dne , datum, má odvolací soud rovněž za nedůvodnou, když právní předchůdci žalobkyně vyslovili souhlas s tím, aby bylo umístěno do předmětného pozemku, jakož i se způsobem jeho položení. Nelze přehlédnout ani tu skutečnost, že vedení , Anonymizováno, jsou provozována ve veřejném zájmu. Odvolací soud souhlasí s tím, jak soud prvního stupně v odst. 26 odůvodnění napadeného rozsudku vyhodnotil prohlášení , Jméno žalované, . Dovolání žalobkyně bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR č.j. , spisová značka, ze dne , datum, odmítnuto, kdy dovolací soud uvedl, že rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s judikaturou Ústavního soudu. Kdy rovněž konstatoval, že zákonné věcné břemeno tak vzniklo k předmětnému pozemku ex lege, bez ohledu na to, jak konkrétně byl telekomunikační kabel po předmětném pozemku veden.

4. Soud neprováděl, žádné důkazy, neboť již z tvrzení žalobce je zřejmé, že nemůže být se svou žalobou úspěšný.

5. Při právním posouzení postupoval soud podle ustanovení Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen OZ), konkrétně z ustanovení § 2909 a následujících upravující náhradu škody. Podle § 2909 škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného. Podle § 2910 škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2913 odst. 1 poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

6. Soud v daném případě uzavřel, že z tvrzení žalobce uváděných v žalobě vyplývá, že v důsledku písemného prohlášení žalované ze dne ze dne , datum, učiněném v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. , spisová značka, nemohla žalobkyni vzniknout žádná škoda. Z citovaných rozhodnutí jednak vyplývá, že důvěryhodnost tohoto prohlášení si soud posoudil v rámci hodnocení důkazů a prohlášení si vyhodnotil jako pravdivé, kdy uvedl, že si lze jen těžko představit, že by vlastník pozemku nevěděl o tom, že je vedení pokládáno do jeho pozemku. Zejména však z citovaných rozhodnutí v tomto řízení vyplývá, že žalobkyně by nebyla v řízení o odstranění kabelu úspěšná ani kdyby žalovaná toto prohlášení neučinila, neboť rozhodujícím pro zamítnutí žaloby byla skutečnost, že zákonné věcné břemeno vzniklo k předmětnému pozemku ex lege. Nelze rovněž pominout, že na straně žalobkyně dosud nedošlo k žádné škodě, kdy žalobkyně pouze v žalobě uvedla propočet dle projektové dokumentace na přeložení kabelového vedení. Žádné finanční prostředky však dosud nevynaložila. Pro úplnost soud uvádí, že pokud žalovaná učinila jako prodávající v kupní smlouvě ze dne , datum, vůči kupující , jméno FO, (tehdy Melcrové) prohlášení, že na převáděných nemovitostech neváznou věcná břemena ani jiné právní vady, pak z tohoto prohlášení rovněž nemohla žalobkyni vzniknout žádná škoda, kterou by mohla vůči žalované uplatňovat, neboť se jedná o smluvní vztah, jehož nebyla účastna. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ji přiznal žalované, která byla ve věci plně úspěšná. Náklady řízení představují náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši , částka, (tj. 3 úkony právní služby po , částka, – převzetí věci, vyjádření k žalobě, účast na jednání) dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb, 3 x režijní paušál á , částka, dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. se zvýšením o DPH ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 OSŘ), tedy částku , částka, , jde o celkovou odměnu v částce , částka, . Náklady řízení je žalovaný povinen žalobci zaplatit ve lhůtě a způsobem stanoveným ve výroku rozsudku.