8 C 229/2021

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Hedvikou Lávičkovou a přísedícími Boženou Ptáčkovou a Ing. jméno příjmení ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem ulice a číslo , PSČ obec zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o náhradu škody z pracovního úrazu

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši 259 157 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 259 157 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši 39 616 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 39 616 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 44 840 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice k rukám Okresního soudu v Benešově náhradu nákladů státu, jejichž výše bude určena samostatným usnesením, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovaný uznán povinným zaplatit mu náhradu škody z pracovního úrazu. V odůvodnění žaloby uvedl, že pracoval u žalovaného na základě pracovní smlouvy jako řidič, mechanik. Dne [datum] v ranních hodinách, kolem 7 hodiny, v areálu firmy [anonymizováno] [obec] při nakládce automobilů utrpěl žalobce při výkonu své práce úraz spočívající v utržení manžety rotátoru pravého ramene, utržení bicepsu a šlachy. Úraz ještě tentýž den nahlásil svému zaměstnavateli, konkrétně svému přímému nadřízenému. Ten žalobci sdělil, že firma nemá se sepisováním pracovních úrazů příliš zkušeností, a aby byl k ní shovívavý. Žalobce pokračoval v práci až do dne [datum], neboť následujícího dne se pro zvyšující bolestivost pravého ramene dostavil k lékaři, který ho poslal na pracovní neschopnost. K tomuto dni byl vyhotoven záznam o pracovním úrazu, kde je uvedeno nesprávné datum [datum] místo správného [datum]. Předmětem žaloby je náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, která trvala ode dne [datum] do dne [datum], tj. 18,5 měsíců. Průměrný výdělek měl žalobce za předcházející kalendářní čtvrtletí podle přiložených výplatních listin ve výši 177,87 Kč/hod. Ušlý výdělek za uvedené období činí 572 316 Kč, od této částky však žalobce odečítá nemocenské dávky vyplacené v celkové výši 273 543 Kč. Žalobce tedy požaduje výslednou náhradu škody ve výši 298 773 Kč. Žalobce před podáním žaloby poslal žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedl, že pohledávku žalobce neuznává ani z části. Dále uvedl, že žalobce byl jeho zaměstnancem, a že pracovní úraz byl žalobcem nahlášen dne [datum], kdy o den později byl o úrazu sepsán záznam, který podepsal žalobce i žalovaný. V záznamu o úrazu je uvedeno datum úrazu [datum]. Žalovaný následně úraz nahlásil pojišťovně, společnosti [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“), u které má sjednáno pojištění, ta však odmítla plnit s tím, že se úraz nemohl stát dne [datum]. O případných zdravotních obtížích žalobce již ze dne [datum] žalovaný neměl informace až do doby, než se žalobce začal domáhat nároku proti žalovanému prostřednictvím předžalobní upomínky a žaloby. Údajný úraz ze dne [datum] nebyl žalovanému hlášen ani oznámen pojišťovně ani o něm nebyl učiněn žádný zápis. V době od [datum] do [datum] totiž žalobce nebyl v pracovní neschopnosti. Žalobce by dle žalovaného měl vysvětlit, zda došlo k jednomu zranění, k opakovanému zranění nebo k prohloubení zranění původního. Žalovaný navrhl vstup pojišťovny [anonymizováno] do řízení jako vedlejšího účastníka. Ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] žalovaný uvedl, že ze znaleckého posudku, přiloženého k vyjádření, znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vyplývá, že znalec spatřuje příčiny zdravotních obtíží žalobce především v degenerativních změnách v rameni, které nesouvisí s tvrzeným úrazem, přičemž žalovaný navrhl vyžádat doplnění znaleckého posudku uvedeného znalce za účelem posouzení příčin zranění ramene žalobce. V podání ze dne [datum], označeném jako doplnění žalobních tvrzení, žalovaný uvedl, že tvrzení žalobce, že pracovní úraz ze dne [datum] nahlásil tentýž den jednatelům žalovaného, a to [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], není pravdivé, neboť žalovaný hlásil úraz ze dne [datum], kdy hlášení byli přítomni [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalovaný rovněž poukázoval na to, že v propouštěcí zprávě žalobce z Rehabilitačního ústavu [obec] ze dne [datum] plyne, že úraz žalobce utrpěl při cvičení, a tedy pokud by to byla pravda, nejednalo by se o pracovní úraz, k tomu navrhl, aby si soud vyžádal kompletní dokumentaci k léčení žalobce ve zmíněném ústavu. Žalovaný zpochybnil výpočty žalobce ohledně vyčíslení uplatněného nároku. Při ústním jednání konaném dne [datum] právní zástupce žalovaného uvedl, že výpočet by měl být správně 259 157 Kč. Chybný výpočet byl způsoben tím, že v měsíci září [rok] byla na výplatní pásce zahrnuta náhrada za dovolenou, která by však do výpočtu náhrady škody být zahrnuta neměla. Vyčíslená náhrada by pak měla být 259 157 Kč. Ohledně nákladů řízení žalovaný uvedl, že i v případě, že by byl ve věci neúspěšný, neměl by hradit náklady řízení, neboť žalovaný svým pozdním nahlášením úrazu způsobil, že pojišťovna odmítla poskytnout plnění.

3. Soudu bylo zasláno sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], ve kterém pojišťovna uvedla, že se vstupem do řízení jako vedlejší účastník na straně žalovaného nesouhlasí.

4. Žalobce byl poučen dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), že je povinen prokázat tvrzení, že předmětný pracovní úraz ze dne [datum] byl v příčinné souvislosti, tedy že byl příčinou důležitou, podstatnou a značnou, ke vzniku pracovní neschopnosti, a to po celou dobu uplatňovaného nároku od [datum] do [datum]. V případě, že tyto důkazy dle poučení neoznačí, může to mít za následek neunesení důkazního břemene. Dále byl žalobce poučen ohledně povinnosti tvrdit a prokazovat příčinnou souvislost s ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2018, sp. zn. [spisová značka]. Následně na to právní zástupce žalobce navrhl zpracování znaleckého posudku k prokázání příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a vzniklou škodou.

5. Soud v řízení na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav.

6. Z pracovní smlouvy vzal soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byl založen pracovněprávní vztah, a to pracovní smlouvou ze dne [datum]. Žalovaný byl u žalobce zaměstnán na pozici řidiče, mechanika (sjednaný druh práce) s místem výkonu práce [obec], [část obce], [obec] s tím, že pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou. Z dohody o změně sjednaných pracovních podmínek ze dne [datum] bylo prokázáno, že pracovní poměr mezi žalobcem a žalovaným byl nově sjednán na dobu neurčitou.

7. Ze záznamu o úrazu vzal soud za prokázané, že žalovaný utrpěl v listopadu [rok] úraz při nakládce a kurtování vozu.

8. Z lékařské zprávy bylo prokázáno, že u žalovaného došlo k poranění svalu a šlachy rotátoru ramene.

9. Z výplatních pásek bylo zjištěno, že žalovaný měl hrubou mzdu v měsíci červenec 2018 ve výši 25 406 Kč, v měsíci srpen [rok] ve výši 26 223 Kč a v měsíci září ve výši 28 057 Kč.

10. Z potvrzení o vyplacení dávek nemocenského pojištění vyplynulo, že žalobci v období ode dne [datum] do dne [datum] byly vypláceny dávky nemocenského pojištění, kdy za celé toto období bylo žalobci vyplaceno celkem 274 543 Kč.

11. Z předžalobní výzvy bylo prokázáno, že žalobce žalovaného před podáním žaloby vyzval k úhradě náhrady škody z pracovního úrazu ze dne [datum], a to částky v celkové výši 246 294 Kč. Ztráta škody představovala ztrátu na výdělku za dobu trvání pracovní neschopnosti ode dne [datum] do dne [datum], tedy za 18,5 měsíců. Průměrný výdělek žalovaného před vznikem pracovního úrazu byl 26 562 Kč. Od celkového možného příjmu za dobu trvání pracovní neschopnosti byly odečteny dávky nemocenského pojištění vyplacené žalovanému. Z reakce na předžalobní výzvu vyplynulo, že žalovaný předmětnou pohledávku neuznal, neboť žalovaný evidoval pouze úraz žalobce ze dne [datum], přičemž uvedl, že žalobce v období od dne [datum] do dne [datum] i nadále vykonával práci a v pracovní neschopnosti byl až ode dne [datum].

12. Ze spisu [právnická osoba] pojišťovna vyplynulo, že v záznamu o úrazu ze dne [datum] bylo v kolonce [číslo] ručně napsáno, že„ uvedený pracovní úraz jsme projednali se zaměstnanci společnosti“ a v kolonce [číslo] že„ s provedením záznamu mého pracovního úrazu souhlasím a nemám k němu žádných připomínek“. Dále bylo v posudku o bolestném uvedeno úplné přerušení svalu a šlachy rotátorové manžety. Z listiny označené jako znalecký posudek ze dne [datum] bylo prokázáno, že se úraz žalobce nemohl stát [datum] (bod 1 posudku). Dále je v posudku pod bodem 3) uvedeno, že vzhledem k tomu, že úraz se stal jindy než [datum] považuji znalec léčení v dalším období za důsledek degenerativních změn. Dopisem ze dne [datum] pojišťovna odmítla plnění, neboť úraz, pro který byl ošetřen žalobce dne [datum], se nemohl stát dne [datum], tak jak je uvedeno v zápise o pracovním úrazu.

13. Z evidence pracovní doby bylo prokázáno, že žalobce v období ode dne [datum] do dne [datum] včetně vykonával pro žalovaného práci, a že v pracovní neschopnosti byl až ode dne [datum].

14. Žalobce ve své výpovědi uvedl, že před předmětným úrazem z listopadu [rok] nikdy s ramenem žádné problémy neměl. Popsal, že se mu úraz stal dne [datum] při utahování kurtů na automobilu, načež ho začalo bolet a pálit v rameni. Domníval se, že jde asi o natažený sval. Pokračoval v práci a i další dny chodil do práce. Postupně se to začalo zhoršovat a za 3 týdny vyhodnotil, že musí jít k lékaři. Ohledně hlášení úrazu zaměstnavateli uvedl, že úraz nahlásil odpoledne dne [datum] jednatelům společnosti, a to paní [příjmení] a panu [příjmení]. Sdělil jim, že se mu něco stalo s ramenem, a že uvidí, jak se to bude vyvíjet dál, a že zatím k doktorovi nepůjde. Úrazu byl přítomen pan [příjmení] z jiné firmy a kolegové od pana [příjmení] (na dotaz právního zástupce žalovaného žalobce uvedl, že to byli pan [příjmení], pan [příjmení] a pan [příjmení]). Jednatelé žalobci na oznámení úrazu řekli, že si to zapíší, že si musí zjistit, jak se to všechno dělá, protože byl první případ a nikdy to neřešili. Následně podepsal nějaký papír (na dotaz právního zástupce žalovaného upřesněno, že šlo o záznam o úrazu v knize úrazů), který si pořádně nepřečetl a nenapadlo ho, že tam je uvedené jiné datum. Na konkrétní datum podpisu si nepamatoval, ale bylo to až potom, co navštívil lékaře. Žalobce potvrdil, že podepsal i hlášení pro pojišťovnu. Dále uvedl, že úraz dne [datum] se žádný nestal a ten den nic nehlásil. Dne [datum] o úrazu žádný záznam sepsán nebyl, protože mu jednatelé řekli, že to udělají později. Po operaci už žalovaný nezvládal vykonávat svou práci, bral prášky na bolest a v důsledku toho se mu stávalo, že si ani pořádně nepamatoval cestu. Z uvedených důvodu došel za jednatelem společnosti a pracovní poměr ukončili, po ukončení tohoto pracovního poměru už žalovaný jako řidič nikde jinde nenastoupil.

15. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že k účastníkům nemá žádný vztah. Žalobce je jeho bývalý kolega, ale nepracovali spolu pro stejnou firmu, poznali se tak, že se potkávali v [obec]. Potvrdil, že čestné prohlášení ze dne [datum] podepsal, a že ho sepisoval na počítači. Uvedl, že byl u toho, když se žalobci stal úraz, bylo to 4 dny před jeho narozeninami, které má 12.

11. Společně nakládali auta, která měla jet z [obec], načež slyšel něco jako výkřik (neviděl přímo moment, kdy došlo ke zranění), a pak viděl, jak se pan [celé jméno žalobce] drží za rameno. Žalobce mu řekl, že si s tím asi hnul. Druhý den v práci mu žalobce řekl, že to nahlásil. Dalších zhruba 14 dní se potkával s žalobcem v práci v [obec] při nakládce. Poté odjel na dovolenou, a když se vrátil, tak byl žalobce už v pracovní neschopnosti a už se nepotkali. Uvedl, že u toho byla spousta lidí, ale nevěděl, zda pan [celé jméno žalobce] řekl někomu dalšímu, co se mu stalo. V [obec] při nakládce je vyrovnáno vždy zhruba 30 aut od různých firem, svědek nevěděl, kdo přesně tam byl tenkrát, nicméně uvedl, že se tam pohybují dopravci [příjmení], [příjmení], [jméno] a další. V čestném prohlášení ze dne [datum] sepsaným [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] prohlásil, že dne [datum] okolo 7 hodiny byl přítomen, když si žalobce začal stěžovat na bolest pravé ruky, po té, co upevňoval náklad. Následující den mu žalovaný sdělil, že to v práci nahlásil. Posléze byl žalobce v dlouhodobé pracovní neschopnosti.

16. Svědkyně [jméno] [příjmení], sestra žalobce, uvedla, že se žalobcem společně nebydlí, ale jsou v pravidelném kontaktu, téměř denně si telefonují. Od žalobce věděla, že utrpěl v listopadu 2018 v práci úraz, že si udělal něco s ramenem, sama u toho nebyla. Dlouho nechtěl jít k lékaři, neboť v práci toho bylo hodně a nechtěl v tom kolegy a zaměstnavatele nechat. Potom ho ale to už tolik bolelo, že k lékaři musel. Svědkyně žalobce upozornila na to, že jde o pracovní úraz, a že to musí nahlásit, ten jí na to odvětil, že už to nahlašoval, a že mu zaměstnavatel řekl, že je to první úraz a musí zjistit, jak se to vyřizuje. O tom, že by žalobce měl předtím nějaké problémy s ramenem nebo se zády nevěděla, ani nevěděla o tom, že by předtím sportoval nebo chodil někam cvičit.

17. Jednatel žalovaného [jméno] [příjmení] uvedl, že úraz žalobce nahlásil žalovanému osobně po jedné jízdě, po 15. hodině, a to podle zápisu dne [datum]. Žalobce přišel s tím, že chce nahlásit pracovní úraz, že se mu něco stalo s rukou, na to mu bylo řečeno, ať jde k doktorovi, aby o tom byl doklad, následně druhý den žalobce přišel s neschopenkou, a tak byl vyplněn záznam o pracovním úrazu. Dále jednatel žalovaného uvedl, že se žalobce nikdy nezmiňoval o tom, že by se mu úraz stal někdy jindy, než ten den, kdy to ohlásil. V kanceláři byl on s manželkou a pan [příjmení]. Úrazu přítomen nebyl, ani žalobce neoznačoval žádného svědka, který by měl být úrazu přítomen. K úrazu mělo dojít při nakládce vozidel, u nakládky vozidel by neměl být nikdo přítomen, neboť jde o velké parkoviště, kde má každý řidič přesně vymezen prostor, ve kterém by se nikdo další neměl pohybovat. Žalobce byl zaměstnán jako řidič s tím, že jedinou jeho fyzickou prací bylo mechanicky kurtovat náklad, přitahovat popruhy, a právě při této činnosti se měl žalobci stát úraz. Uvedl, že ve firmě pracovní úrazy časté nejsou a do úrazu žalobce žádný pracovní úraz neměli. Nikdy ale neměli důvod ani pracovní úraz zpochybňovat nebo vyřídit, neboť jsou proti tomu pojištěni.

18. Jednatelka žalovaného [jméno] [příjmení] uvedla, že dne [datum] kolem 16. hodiny se vrátil žalobce z rozvozu a nahlásil, že se mu něco stalo s rukou, přičemž chtěl, aby si to zapsali do knihy úrazů. Uvedla, že to tedy zapsali a druhý den ho poslali k lékaři, načež druhý den přišel s neschopenkou. Žalobce ten den, kdy to nahlásil, řekl, že se mu to stalo ten den při kurtování, o žádném dříve vzniklém úrazu se nezmiňoval.

19. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že k žalobci nemá žádný vztah. Dále uvedl, že u žalovaného je zaměstnán od roku [rok] jako technickohospodářský pracovník a ve firmě má na starost pojistné události, a zároveň že byl přítomen hlášení úrazu žalobcem. Svědek má společnou kancelář s paní [příjmení] v provozovně v [obec]. Přítomen hlášení dne [datum] byl i pan [příjmení], na nikoho dalšího si nevzpomínal. Druhý den po nahlášení úrazu přišel žalobce s výsledkem ošetření a ten následující den sepsali zápis o pracovním úrazu. Žalobce uváděl, že se mu to stalo na nakládce v [obec] při kurtování, že mu mělo rupnout v rameni. Svědek dodal, že si nevzpomíná, že by žalobce říkal, že by byli přítomni úrazu nějací svědkové. Před [datum] žalobce chodil normálně do práce, ale svědek nemohl vyloučit, že by čerpal nějakou dovolenou, nicméně že by nechodil kvůli zdravotní indispozici, to určitě ne. Řidiče svědek pravidelně každý den ráno a odpoledne nevídá, nepravidelně je vídá odpoledne, když se vrací, ale ne každý den. Svědek si neuvědomoval, že by žalobce před [datum] hlásil nějaký jiný pracovní úraz.

20. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že k žalobci žádný vztah nemá. Dále uvedl, že u žalovaného je zaměstnán 11 let jako řidič. O pracovním úrazu žalobce věděl jen z doslechu, u úrazu přítomen nebyl. Žalobce si svědkovi stěžoval, že ho bolí rameno, nicméně následně se o tom dozvěděl i od žalovaného. Kdy si žalobce svědkovi stěžoval, svědek nevěděl, podrobnosti si nepamatoval. S žalobcem pracovali na stejné pozici a potkávali se v [obec] při nakládce. Někdy s žalobcem při nakládce na sebe viděli, někdy ne.

21. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že k žalobci žádný vztah nemá. Dále uvedl, že u žalovaného je zaměstnán 20 let jako řidič, na stejné pozici jako pracoval žalobce. Svědek přítomen žádnému úrazu nebyl, a ani neví, kdy by se ten pracovní úraz měl přesně stát, o úrazu pouze slyšel od žalobce, když mu několikrát říkal, že ho bolí rameno, ale neřekl mu přímo, co se mu mělo stát. Na nakládkách v [obec] se s žalobcem potkával, ale byli každý jinde. Ohledně toho, zda spolu běžně komunikovali a viděli na sebe, svědek uvedl, že pouze minimálně, neboť je tam hluk, a pokud je někdo za autem, tak na něj ani nevidí.

22. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že k žalobci žádný vztah nemá. Dále uvedl, že u žalovaného je zaměstnán od [datum] jako řidič, na stejné pozici jako pracoval žalobce. S žalobcem byl v téměř denním kontaktu, neboť denně jezdili pro nakládku. Úrazu žalobce přítomen nebyl, pouze mu žalobce říkal, že ho bolí rameno, nevěděl, co přesně se mu mělo stát, a ani si nepamatoval, kdy mu to říkal, bylo to někdy mezi řečí na kafi o přestávce, mluvili o tom vícekrát, nicméně žalobce nikdy neuváděl důvody bolesti ramene. Při nakládce v [obec] na sebe někdy viděli, někdy ne.

23. Znaleckým posudkem byla prokázána po celou dobu pracovní neschopnosti příčinná souvislost mezi zraněním a pracovní neschopností. Znalec uvedl, že úraz byl hlavní příčinou, proč byl žalobce v pracovní neschopnosti, a že žádné další okolnosti nehrály podstatnou roli.

24. Ze zprávy Rehabilitačního ústavu [obec] bylo prokázáno, že žalobce v období ode dne [datum] do dne [datum] v souvislosti s předmětným zraněním rehabilitoval v Rehabilitačním ústavu [obec]. V závěrečné zprávě je uvedeno, že žalobce v říjnu [rok] utrpěl úraz pravého ramene – při cvičení náhlá bolest v pravém ramenním kloubu. K tomuto důkazu žalobce uvedl, že neví proč je tam uvedeno, že v říjnu 2018 utrpěl úraz pravého ramene při cvičení. V říjnu žádný úraz při cvičení, kdy by ho bolelo pravé rameno, neutrpěl.

25. Znalec [celé jméno znalce] uvedl, že u žalobce nelze určit, zda ke zranění došlo 8. 11. nebo 28. 11., pro zpracování posudku byly nejdůležitějším kritériem výsledky magnetické rezonance, která byla provedena několik měsíců po úrazu. Znalec uvedl, že má za to, že pokud by k úrazu nedošlo, kdy poškození kloubu bylo prokázáno na magnetické rezonanci, pak by nedošlo k následné pracovní neschopnosti, tedy mezi zraněním a pracovní neschopností po celou dobu pracovní neschopnosti shledal příčinnou souvislost. U žalobce nebyly zjištěny výrazné degenerativní změny, kdy v určitém věku má tyto degenerativní změny téměř každý v populaci. Podle zdravotní dokumentace žalobce neměl před úrazem žádné zdravotní problémy tohoto typu. Podle magnetické rezonance bylo zjištěno, že tam byl nějaký výpotek, ale nebyla zjištěna žádná výrazná degenerativní poškození. Doba léčení žalobce byla delší než obvyklá, ale existují i případy, které končí invalidním důchodem, neboť se nemusí podařit obnovit stav kloubu před zraněním, nicméně zcela neobvyklá nebyla. Příčinu delší doby léčby znalec nemohl uvést, neboť to nebylo úkolem znaleckého posudku a nelze tak učinit bez hlubšího zkoumání dokumentace. Ke zranění mohlo dojít, jak při sportu, tak i při utahování zajištění vozu.

26. Soud zamítl návrh na provedení důkazu vypracováním doplňku znaleckého posudku, kterým by bylo odpovězeno, z jakého důvodu byla pracovní neschopnost žalobce delší než je obvyklé, a rovněž zamítl návrh na provedení důkazu vyžádáním si kompletní zdravotní dokumentace z Rehabilitačního ústavu v [obec], aby bylo zjištěno, zda i v nástupní zprávě je uvedeno, že pacient utrpěl zranění při cvičení. Oba návrhy soud zamítl z důvodu jejich nadbytečnosti, neboť by zřejmě nové skutečnosti podstatné pro toto řízení neposkytly, kdy znalec při výslechu uvedl, že délka pracovní neschopnosti žalobce nebyla zcela neobvyklá. Pokud se týká kompletního spisu z Rehabilitačního ústavu v [obec], soud má za to, že s odstupem času nelze zjistit, zda žalobce skutečně uvedl úraz ze cvičení nebo se jednalo o chybu v zápisu. S ohledem na způsob vyhotovování lékařských zpráv, je pravděpodobné, že pokud je tato informace v jedné zprávě, byla zkopírována i do dalších lékařských zpráv. Za situace, kdy soud dospěl na základě provedených důkazů k závěru, že žalobce prokázal, že se jednalo o pracovní úraz, považuje soud vyžadování dalších listin za nadbytečné.

27. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen„ zákoník práce“) a ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

28. Podle § 269 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

29. Podle § 271a odst. 1 zákoníku práce náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského.

30. Podle § 222 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

31. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

32. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

33. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

34. Z komentáře k ustanovení § 269 zákoníku práce vyplývá, že„ předpokladem pro posouzení újmy na zdraví jako pracovního úrazu není, aby úraz byl zapsán do evidence v knize úrazů vedené zaměstnavatelem, anebo ohlášení úrazu příslušnému subjektu podle nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. [příjmení], [jméno], [jméno] [příjmení] aj. Zákoník práce: Praktický komentář (Systém [anonymizováno]). Wolters [anonymizováno] (cit. [rok] [číslo]). [anonymizována dvě slova]. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: [číslo].

35. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], uvedl, že„ …nelze opomenout, že pro naplnění předpokladů odpovědnosti za škodu podle … zák. práce nemá význam skutečnost, jakým způsobem pracovní úraz ovlivnil celkový zdravotní stav poškozeného zaměstnance. Předmětem odškodnění zaměstnance totiž není zdravotní stav jako takový (ta jeho část, která byla zhoršena pracovním úrazem), nýbrž ztráta na výdělku, která od určitého okamžiku vznikla (byla dovršena) následky pracovního úrazu. Z tohoto důvodu platí, že vyskytne-li se u poškozeného současně více nemocí (zdravotních problémů), které ovlivňují jeho celkový zdravotní stav a pracovní možnosti, je právně bezvýznamné aritmetické zjištění podílu, jakým se následky pracovního úrazu podílejí na„ dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu“ poškozeného zaměstnance, neboť rozhodující je, zda pracovní úraz či jeho následky dovršily od určitého data neschopnost zaměstnance k výkonu dosavadní práce, a zda tedy z hlediska nutnosti zanechat této práce (a s tím související ztrátou výdělku) byly příčinou důležitou, podstatnou a značnou (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2008 sp. zn. [spisová značka]).

36. Soud konstatoval, že žalobce splnil svou důkazní povinnost ohledně toho, že se v daném případě úraz stal, a že šlo o pracovní úraz. Soud má za to, že k uvedenému úrazu došlo při kurtování nákladu a odpovídá to i tomu, co uvedl soudní znalec ve znaleckém posudku a při ústním jednání. Pracovní úraz byl prokázán i výpověďmi svědků, kteří sice nebyli přímo přítomni úrazu, ale žalobce jim krátce po události o bolesti ramene říkal a stěžoval si na bolest i v následujících dnech, než nastoupil pracovní neschopnost. I přestože v řízení nebylo prokázáno, kterého konkrétního dne se žalobci v listopadu 2018 pracovní úraz stal, je podle zákoníku práce podstatné, že se vůbec stal, což bylo prokázáno, a proto má žalobce nárok na náhradu újmy spojené s pracovním úrazem. 37. [příjmení] požadovaná žalobcem jako náhrada za ztrátu na výdělku podle § 271a odst. 1 zákoníku práce byla špatně vypočtena, neboť žalobce započetl do průměrného výdělku před vznikem škody způsobené pracovním úrazem i náhradu mzdy (za dobu čerpání dovolené), která se ale do průměrného výdělku nezahrnuje. V této souvislosti soud odkazuje na komentář k ustanovení § 353 zákoníku práce, ze kterého vyplývá, že„ pro správné zjištění průměrného výdělku je nezbytné rozlišovat mezi mzdou a platem a jinými plněními poskytovanými zaměstnanci v souvislosti s pracovním poměrem. Při určení, které částky vyplacené zaměstnanci v rozhodném období jsou mzdou nebo platem se vychází z definice mzdy v § 109 odst. 2 a platu v § 109 odst.

3. Do průměrného výdělku se proto nezahrnou například náhrady mzdy nebo platu, cestovní náhrady, odstupné, odměna za pracovní pohotovost, nebo věrnostní odměny podle § 224 odst. 2. ([příjmení], Eva. § 353 (Zjišťování průměrného výdělku). In: [jméno], [obec], [příjmení], [jméno] a kol. Zákoník práce. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. [číslo], marg. [číslo]).

38. Soud tedy na základě výše uvedeného žalobě částečně, co do výše 259 157 Kč, vyhověl. Soud zároveň přiznal žalobci i zákonný úrok z prodlení z uvedené částky, a to ode dne [datum] (ode dne prodlení žalovaného) do zaplacení.

39. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád tak, že jejich náhradu soud přiznal procesně úspěšnějšímu žalobci a uložil žalovanému uhradit žalobci částku 44 840 Kč. Při plném úspěchu ve věci by žalobci náležela částka 60 594 Kč sestávající se z odměny advokáta ve výši 57 000 Kč za 6 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva, žaloba a účast na jednání před soudem dne [datum], dne [datum] a dne [datum]) ve spojení s § 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon činí 9 500 Kč, dále z hotových výdajů za těchto 6 úkonů ve výši 300 Kč za každý úkon dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem 1 800 Kč, dále z náhrady cestovních výdajů za cestu k ústnímu jednání dne [datum], dne [datum] a dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět celkem ve výši 594 Kč (při ceně jedné cesty vlakem na trase [obec] – [obec] ve výši 99 Kč), podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu, a nakonec z náhrady za promeškaný čas při cestě na jednání soudu v počtu dvanácti půlhodin po 100 Kč (celkem 1 200 Kč) podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu. Žalobci přitom náleží 74 % z částky 60 594 Kč, protože byl úspěšný ohledně částky 259 157 Kč (87 %) a neúspěšný ohledně částky 39 616 Kč (13 %). Vzhledem k tomu, že žalobce neposlal soudu do 3 dnů od ústního jednání konaného dne [datum] vyčíslení nákladů řízení, byla mu přiznána náhrada cestovních výdajů pouze v podobě cesty vlakem. Pro úplnost soud uvádí, že vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, kdy se úraz stal a zda žalobce chybně nahlásil datum, neshledal soud důvod pro nepřiznání náhrady nákladů řízení procesně úspěšnému žalobci.