8 C 356/2025

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 3 803 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám Jméno advokáta, advokáta se sídlem adresa. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku částka s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení za období od datum do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Uvedeného se domáhala z titulu práva na náhradu škody, kterou žalovaný způsobil žalobkyni jako její zaměstnanec při plnění pracovních úkolů tím, že špatně provedl samokontrolu při výrobě dílů na CNC stroji. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný dne datum podepsali listinu s nadpisem „PRACOVNÍ SMLOUVA s ujednáním o možnosti dočasného přidělení zaměstnance“, na jejímž základě měla žalobkyně jako zaměstnavatelka zajistit žalovanému jako zaměstnanci dočasný výkon práce u jiných zaměstnavatelů. adresa výkonu práce byla sjednána obec adresa a dnem nástupu do zaměstnání byl sjednán den datum. Dne datum žalovaný podepsal listinu s nadpisem „hlášení o vzniklé škodě“, dle které měl dne datum způsobit škodu v částce částka tím, že špatně provedl samokontrolu při výrobě příslušného dílu na CNC stroji v počtu 260 ks. Následně dne datum žalobkyně a žalovaný podepsali listinu s nadpisem „DOHODA o způsobu úhrady dluhu“, která obsahovala ujednání, že žalobkyně má za žalovaným pohledávku v částce částka z titulu škody, a dále že dluh bude uhrazen ve splátkách srážkami z doplatku mzdy s tím, že poslední splátka měla být stržena ze mzdy za červenec Anonymizováno. Dne datum oba podepsali listinu s nadpisem „rozvázání pracovního poměru“, ve které si ujednali zrušení pracovního poměru ke dni datum. Žalobkyně ve výplatní pásce za březen Anonymizováno vyčíslila zbylou neuhrazenou (ze mzdy nesraženou) část dluhu žalovaného na náhradě zmíněné škody v částce částka a k úhradě této částky následně žalovaného písemně vyzvala dopisem zaslaným dne datum prostřednictvím osoby právnická osoba. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a věc posoudil konkrétně podle § 1903, § 1958 odst. 2, § 1968 a § 1970 o. z. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum dne dohodu o narovnání ve smyslu § 1903 o. z., čímž si sjednali závazek, který nahradil mezi nimi zjevně subjektivně vnímaný jako nevyjasněný (nepotvrzený) původní závazek z titulu práva na náhradu škody, kterou měl žalovaný jako zaměstnanec způsobit žalobkyni dne datum (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V dohodě o narovnání si žalobkyně a žalovaný ujednali postupné splácení dluhu žalovaného srážkami ze mzdy, pracovní poměr žalovaného u žalobkyně však skončil dne datum, tedy ještě před uplynutím období (červenec Anonymizováno), za které měla být ze mzdy stržena poslední splátka dluhu. S ohledem na uvedené bylo třeba uzavřít, že od okamžiku skončení pracovního poměru žalovaného nebylo mezi stranami předmětného závazku z dohody o narovnání ujednáno, kdy má žalovaný jako dlužník dluh splnit, a tak žalobkyně mohla požadovat jeho splnění ihned ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. Žalobkyně zbývající část dluhu žalovaného vyčíslila (v souladu s předloženými výplatními páskami) na částku částka, přičemž ho písemně vyzvala k její úhradě do datum. Žalovaný nicméně zbylou část dluhu (dle tvrzení žalobkyně) neuhradil, a proto je ode dne bezprostředně následujícího po uplynutí poskytnuté lhůty k úhradě, tedy ode dne datum, v prodlení podle § 1968 o. z. Soud tudíž žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně požadovaného příslušenství – zákonného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. při úrokové sazbě 12,00 % ročně podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky částka za období od datum do zaplacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni dluh v plném rozsahu uhradil, případně aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a o. s. ř. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu soud přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci plně procesně úspěšná, a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku částka, která se skládá z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši částka, dále z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po částka (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva a návrh ve věci samé) podle § 11 odst. 1 a § 7 bod 3. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), z paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony po částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a nakonec z částky částka jako náhrady DPH (při sazbě 21 %) u odměny za úkony právní služby a paušální náhrady hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o. s. ř., jelikož zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).