8 C 364/2022
č. j. 8 C 364/2022-38
V PLATNOSTIOkresní soud v Benešově zamítl žalobu žalobkyně o určení dědického práva po zůstaviteli, protože nebylo prokázáno, že závěť byla vlastnoručně sepsána. Soud se opřel o § 1533 o. z., podle něhož musí být závěť vlastnoručně napsána a podepsána, pokud má být platná bez svědků. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno, protože nepředložila srovnávací materiály pro ověření pravosti podpisu. Soud upozornil, že i při předpokladu platnosti závěti by bylo nutné zvážit, zda zůstavitel byl způsobilý k jejímu sepsání.
Plný text
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa o určení platného dědictví
I. Žaloba na určení, že žalobkyně je dědičkou po jméno příjmení, narozeném dne datum, zemřelém dne datum, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude určeno, že má právo dědit na základě poslední vůle (závěti) po panu jméno příjmení, narozeným datum, trvale bytem adresa, zemřelým datum (dále jen„ zůstavitel“). Zůstavitel dne datum sepsal vlastní rukou poslední vůli v prospěch žalobkyně. Učinil tak z důvodu, že žalobkyně byla jediná, která se o něho starala, a to prakticky po celý jeho dospělý život. Když se zdravotní stav zůstavitele zhoršoval, žalobkyně o něho pečovala, přičemž uhradila i veškeré jeho dluhy ve výši zhruba 140 000 Kč a zajistila i nutnou opravu jeho domu, neboť do něho mj. zatékalo. Žalobkyně podala k soudu i návrh na opatrovnictví, načež byla jmenována opatrovníkem zůstavitele. Žalovaná, která je sestrou zůstavitele bydlela blízko zůstavitele, přesto o něho neprojevovala zájem. Ani před smrtí zůstavitele, když byl kvůli duševní nemoci asi 5 let hospitalizován v nemocnici a následně v zařízení sociálních služeb ho žalovaná nenavštívila a nijak se o něho nezajímala.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila při ústním jednání konaném dne datum tak, že je přesvědčena, že závěť vlastnoručně sepsána zůstavitelem nebyla, a proto se žalobou nesouhlasí.
3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav.
4. Z usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne 12. 10. 2022, č. j. číslo jednací, bylo zjištěno, že žalobkyně byla odkázána v rámci dědického řízení, aby podala žalobu proti žalované na určení, že je dědičkou po zůstaviteli, a to ve lhůtě 2 měsíců od právní moci uvedeného usnesení, které nabylo právní moci dne datum. Žaloba o určení dědického práva byla podána k soudu dne datum.
5. Ze závěti vyplynulo, že jde o listinu ze dne datum, ve které zůstavitel uvedl, že si přeje, aby si žalobkyně nechala všechno, co po něm zbyde, neboť mu pomáhá.
6. Z opatrovnického spisu bylo zjištěno, že u Okresního soudu v Benešově byl veden opatrovnický spis ohledně zůstavitele, kdy návrh na přezkoumání jeho způsobilosti k právním úkonům podala žalobkyně datum, přičemž uvedla, že důvod návrhu se týká, dlouhodobě nepříznivého psychického stavu. Řízení bylo zahájeno a v rámci řízení byl zpracován znalecký posudek, který vyhotovil anonymizováno jméno příjmení, který dospěl k závěru, že zůstavitel trpí smíšenou demencí. Ta u něho vznikla v důsledku dlouhodobého nadměrného zneužívání alkoholu a rozvíjejícího se degenerativního onemocnění centrální nervové soustavy anonymizováno typu. Jde o duševní poruchu, která je trvalá. Zůstavitel není schopen jednat s úřady, podepisovat smlouvy a starat se o své záležitosti. Řízení bylo ukončeno s tím, že zůstavitel byl omezen ve svéprávnosti s tím, že byl způsobilý činit majetkové úkony, jejichž hodnota nepřevyšovala částku 30 Kč týdně a nejednalo se o písemnou smlouvu, půjčku, úvěr nebo právní úkon obdobné povahy. Následně omezení svéprávnosti zůstavitele bylo opakovaně přezkoumáváno a shledáváno důvodným.
7. Z listiny označené jako kupní smlouva vyplynulo, že mezi zůstavitelem a žalobkyní byla dne datum uzavřena smlouva, když podpisy na této smlouvě byly úředně ověřeny advokátkou anonymizováno jméno příjmení.
8. Z odborného vyjádření znalkyně vyplynulo, že pravost podpisu zůstavitele na závěti by bylo možné ověřit, nicméně bez dalšího srovnávacího materiálu není možné zjistit, zda závěť byla vlastnoručně sepsána. Podpis na kupní smlouvě ze dne datum je zcela nečitelný a ke zkoumání nepoužitelný.
9. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).
10. Podle § 1475 odst. 1 o. z. dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní.
11. Podle § 1476 o. z. dědí se na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona Tyto důvody mohou působit i vedle sebe.
12. Podle § 1491 o. z. pořízení pro případ smrti jsou závěť, dědická smlouva nebo dovětek.
13. Podle § 1494 odst. 1 věta první o. z. závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz.
14. Podle § 1533 o. z. kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše.
15. Podle § 1534 o. z. závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.
16. Podle § 120 odst. 1 o. z. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.
17. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě připadá v úvahu dědění ze zákona, neboť se v řízení nepodařilo prokázat, že by předmětnou závěť vlastnoručně sepsal zůstavitel, přičemž žalobkyně nedodala žádné materiály, ze kterých by bylo možno toto tvrzení prokázat. Žalobkyně tak neunesla své důkazní břemeno, když o následku jeho neunesení byla poučena, a proto soud z uvedeného důvodu žalobu zamítl.
18. Soud nad rámec doplňuje, že i kdyby se podařilo prokázat, že závěť sepsal vlastnoručně zůstavitel, pak by bylo pravděpodobně v dalším řízení zjištěno, že zůstavitel nebyl způsobilý k sepisu závěti, neboť u Okresního soudu v Benešově bylo vedeno ohledně zůstavitele opatrovnické řízení, a to z důvodu, že nebyl schopen nakládat se svým majetkem.
19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšná žalovaná ničeho nepožadovala. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.