8 C 373/2020

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , zn.: číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 2 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši 2 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 400 Kč od 8. 11. 2014 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa]. Dne 30. 8. 2020 podal žalobce ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky 2 400 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedl, že je příspěvková organizace zřízenou zastupitelstvem [územní celek], přičemž na základě příslušné zřizovací listiny mu náleží oprávnění odstraňovat silniční vozidla a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti, hlídání. Dne 7. 10. 2014 provedl žalobce technický úkon s motorovým vozidlem [registrační značka] tak, jak je uvedeno v protokolu o odtahu [číslo] Cenu za nucené odtahy a parkovné na parkovišti provozované žalobcem stanoví příslušné nařízení [územní celek] v platném znění. Cena za odtah je tedy určena dle nařízení platného a účinného v den odtahu, parkovné je pak počítáno za každý započatý den vždy dle příslušného nařízení, které je v tento den platné a účinné. Přes upomínání žalobce žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil a dluží žalobci částku 2 400 Kč za provedení technického úkonu spočívajícího v odtahu jeho vozidla (1 900 Kč) a střežení vozidla na parkovišti (500 Kč), a to dle platného nařízení [územní celek]. Dne 8. 10. 2014 žalovaný podepsal uznání dluhu a zavázal se uhradit dluh na účet žalobce nejpozději do 7. 11. 2014. Okresní soud v Benešově ve věci vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] platební rozkaz, který se žalovanému nepodařil doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen a soud ve věci pokračoval vydáním rozhodnutí bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobce již v žalobě, žalovaný za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a vzal za prokázané, že cena za odtah byla určena dle ustanovení § 2 odst. 2 nařízení [územní celek] platného a účinného v den odtahu ([číslo] ze dne 12. 2. 2013) částkou 1 900 Kč a cena za parkovné v částce 500 Kč, celkem 2 400 Kč. Dle protokolu o odtahu ze dne 7. 10. 2014 [číslo] provedl žalobce technický úkon odtahu motorového vozidla [příjmení], [registrační značka], jehož provozovatelem byl dle příslušné karty vozidla k uvedenému dni žalovaný. Dne 8. 10. 2014 žalovaný při převzetí vozidla podepsal uznání dluhu ohledně částky 2 400 Kč a zavázal se tuto částku uhradit na účet žalobce ve lhůtě do 30 dnů od podpisu, tedy do 7. 11. 2014. Žalobce vyzval žalovaného výzvou ze dne 2. 4. 2015 k úhradě dlužné částky, na kterou žalovaný nereagoval. Dále byla žalovanému zaslána předžalobní výzva ze dne 31. 7. 2020 Tyto skutečnosti má soud za prokázané z protokolu o odtahu vozidla, uznání dluhu, čestného prohlášení, zřizovací listiny, cenového věstníku, nařízení o maximálních cenách, výzvy a předžalobní výzvy včetně podacího archu. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 19 odst. 5 a 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, podle něhož nese náklady související s odtažením vozidla jeho provozovatel. "Provozovatelem" ve smyslu zákona č. 56/2001 Sb., v platném znění, je vlastník vozidla. Ohledně stanovení maximální ceny odtažení (technického úkonu s vozidlem) vycházel z § 2 odst. 2 nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. [obec]. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce dne 7. 10. 2014 provedl nucený technický úkon s vozidlem, jehož provozovatelem byl k uvedenému datu žalovaný, vzniklo žalobci právo na zaplacení částky 2 400 Kč v souladu se shora citovanou zákonnou úpravou a nařízením [územní celek]. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení požadovaný od 8. 11. 2014, jelikož i ten byl uplatněn v souladu s úpravou uvedenou výše. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobci, který měl ve věci plný úspěch, proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby po 200 Kč, celkem 600 Kč, podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč, celkem 300 Kč, podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, soudní poplatek ve výši 400 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupce žalobce plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.