8 C 394/2023

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 887 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši 810 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 75,28 Kč a pohledávku ve výši 77 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokát, ulice a číslo, PSČ obec. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení částky 887 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná neuhradila za období prosince 2022 až května 2023 televizní poplatky, přičemž žalobci vznikl rovněž nárok na náklady s vymáháním ve výši 77 Kč a na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení. Okresní soud v Benešově ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se žalované nepodařil doručit do vlastních rukou, a proto byl zrušen a soud ve věci pokračoval vydáním rozhodnutí bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobce již v žalobě, žalovaná za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř.. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a vzal za prokázané, že žalovaná je fyzická osoba, která se stala poplatníkem televizních poplatků, neboť jako fyzická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, a přitom je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, nereagovala v zákonné lhůtě na výzvu žalobce, kdy neučinila písemným čestným prohlášením, že není držitelem televizního přijímače. Žalovaná tak byla evidována od listopadu rok evidována jako poplatník televizního poplatku na adrese adresa žalované. Dle evidence žalobce nezaplatila žalovaná televizní poplatek za měsíce prosinec rok až květen rok, který činil vždy částku 135 Kč měsíčně, celková dlužná částka je ve výši 810 Kč. Žalobce vyzval žalovanou předžalobní k úhradě dlužných poplatků spolu s náklady na upomínání ve výši 77 Kč. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila. Ze specifikace výpočtu kapitalizovaného úroku z prodlení vyplývá, že ke dni datum dlužila žalovaná žalobci na zákonných úrocích z prodlení částku 75,28 Kč. Při právním posouzení soud postupoval podle příslušných ustanovení § 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, a to dle § 3 odst. 4, § 6, § 7 odst. 2, § 8 odst. 2, odst. 3, odst. 6, § 10. Za poplatníka televizního poplatku se považuje fyzická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Měsíční výše televizního poplatku činila v daném období 135 Kč měsíčně. Televizní poplatek měl žalovaný zaplatit nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Pokud nezaplatí poplatník včas televizní poplatek na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určenému předpisy občanského práva. Soud proto vyhověl žalobě a zavázal žalovanou k zaplacení částky 810 Kč včetně kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení v částce 75,28 Kč a nákladů na upomínání v částce 77 Kč, které byly přiznány dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a vzhledem k tomu, že žalobce měl plný úspěch ve věci, soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 600 Kč – zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu za dva úkony po 100 Kč, celkem 200 Kč, podle § 151 odst. 3 o.s.ř., § 2 vyhl.č. 254/2015 Sb. Náhrada nákladů řízení, a to odměna zástupce žalobce a režijní paušály zvýšené o DPH nebyly žalobci přiznány, neboť podstata a smysl ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. spočívá v tom, že je úspěšnému účastníku přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Žalobce agendu televizních poplatků sám spravuje, což vyplývá z obsahu spisu a tuto agendu následně předává příslušné advokátní kanceláři. Racionální smysl právního zastoupení advokátem se do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci zmíněného právního útvaru žalobce. Žalobce si zvolil možnost být ve sporu zastoupen advokátem, což je jeho právo, avšak za této shora uvedené situace nelze na žalované spravedlivě žádat, aby hradila náklady řízení takto vzniklé viz. nález Ústavního soudu sp. zn.

I. ÚS 3344/12 ze dne datum. Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).