8 C 40/2024

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zn.: Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky ve výši 9 377 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši částka s 15 % ročním úrokem z prodlení od datum do zaplacení.

II. Žalobci se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice k rukám Okresního soudu v Benešově do 3 dnů od právní moci rozsudku soudní poplatek za řízení ve výši částka. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum Policie ČR služebním vozidlem převezla žalovaného do Anonymizováno podezřelý výraz adresa, a to z obce adresa. V souvislosti s převozem žalovaného bylo najeto 42 km služebním automobilem, což představuje náklady ve výši částka. Zároveň Policie ČR za žalovaného uhradila poskytovateli zdravotních služeb za zdravotní výkony a lékařské vyšetření částku částka. Celkem vznikly žalobkyni náklady ve výši částka. Žalovaný byl k celkové úhradě dlužné částky vyzván, avšak marně. Žalovaný se k ústnímu jednání nedostavil, k věci se nijak nevyjádřil. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěry stran skutkového stavu věci. Úředním záznamem ze dne datum č.j. adresa, úředním záznamem o převozu osoby k vyšetření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky ze dne datum, výsledkovým listem toxikologického vyšetření, kopií uplatnění nákladů při použití služebního vozidla, výkazem výkonů při použití služebního dopravního prostředku, fakturou – daňovým dokladem č. tel. číslo, výzvami žalovanému včetně dodacího dokladu bylo prokázáno, že dne datum v čase od Anonymizováno hodin došlo k převozu žalovaného z obce adresa do Anonymizováno nemocnice adresa, služebním automobilem Anonymizováno: SPZ, neboť při orientačním vyšetření byl pozitivní na amfetamin/metamfetamin a THC. V souvislosti s převozem žalovaného žalobkyně najela 42 km a za toto vynaložila částka. Zároveň Policie ČR žalovanému vyčíslila náklady ve výši částka za zdravotní výkony a lékařské vyšetření, přičemž tyto částky uhradila poskytovateli zdravotních služeb. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu v celkové výši částka, avšak na dlužnou částku ničeho neuhradil. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen „zákon o ochraně zdraví“), dle něhož Náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle § 24 odst. 2 zákona o ochraně zdraví prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Podle § 24 odst. 3 zákona o ochraně zdraví náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle § 24 odst. 5 zákona o ochraně zdraví hradí toxikologické vyšetření poskytovateli zdravotních služeb ten, kdo si toto vyšetření vyžádal. Není-li uhrazená částka součástí nákladů řízení podle jiného právního předpisu a prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb toxikologické vyšetření, náklady, které mu úhradou toxikologického vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. V daném případě byl žalovaný hlídkou Policie ČR eskortován dne datum do Fakultní nemocnice adresa, pod vlivem amfetaminu/metamfetaminu a THC. Žalobkyni v souvislosti s tím vznikly náklady na dopravu v částce částka, náklady za odborné lékařské vyšetření ve výši částka, které byly uhrazeny Policií ČR, celkem částka. Žalobkyně vyzvala žalovaného písemnými výzvami se stanovením termínů splatnosti, žalovaný však ničeho neuhradil, dostal se proto do prodlení s úhradou dlužné částky. Od této doby náleží žalobkyni i úrok z prodlení. Soud proto žalobě zcela vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni se právo na náhradu nákladů nepřiznává, neboť byť byla ve věci plně úspěšná, žádné náklady neuplatňovala. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. V daném případě byla žalobkyně osvobozena od placení soudního poplatku dle 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích, na straně žalovaného nebyly shledány okolnosti pro osvobození od soudních poplatků, proto soud uložil povinnost k úhradě soudního poplatku žalovanému v částce částka. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).