8 C 41/2021

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Hedvikou Lávičkovou a senátem JUDr. jméno příjmení a jméno příjmení ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem v anonymizována dvě slova, PSČ obec zastoupeného advokátkou anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno. sídlem adresa za účasti vedlejšího účastník na straně žalované: právnická osoba, IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o zaplacení za ztížené společenské uplatnění ve výši částka s příslušenstvím při uznané nemoci z povolání

I. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši částka s 8,25% úrokem z prodlení od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu ¼ nákladů řízení, tj. částku částka k rukám anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokátky se sídlem adresa dni v měsíci s účinností od měsíce následujícího po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi náhradu ¼ nákladů řízení, tj. částku částka v pravidelných měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 20. dni v měsíci s účinností od měsíce následujícího po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka za ztížené společenské uplatnění při uznané nemoci z povolání. Uváděla, že dne datum byl anonymizováno nemocnici anonymizována dvě slova, klinikou pracovního a cestovního lékařství vydán pod číslo jednací lékařský posudek, kterým byla u žalobkyně uznána nemoc z povolání –tendosynovitida extenzorových šlach zápěstí vpravo s datem zjištění datum. Toto onemocnění vzniklo u žalobkyně v souvislosti s výkonem práce na pozici dojička krav při výkonu práce u žalované. Dle zjištění lékařů nemoc z povolání uznaná lékařským posudkem ze dne datum trvala déle než jeden rok a vzniklo tak žalobkyni i ztížení společenského uplatnění, které odpovídá dle nař. vlády č. 276/2015 Sb. položce číslo poškození šlach nebo šlachových pochev na dominantní horní končetině, pro kterou se stanoví odškodnění odpovídající 600 bodů, tj. finanční částce částka, neboť dle citovaného nařízení jeden bod se hodnotí částkou částka. Hodnocení ztížení společenského uplatnění provedl anonymizována dvě slova jméno příjmení, příjmení příjmení, znalec z oboru zdravotnictví odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání, a to znaleckým posudkem ze dne datum. Za zpracování posudku žalobkyně znalci zaplatila znalečné ve výši částka, které žádá po žalovaném rovněž uhradit.

2. K námitkám žalovaného žalobkyně uvedla, že pokud žalovaná strana zpochybňuje existenci nemoci z povolání, kdy tvrdí, že tato netrvá, pak žalobkyně svá tvrzení prokazuje znaleckým posudkem, který má řádnou doložku znalce. Dále uvádí, že založila do spisu další 3 lékařské zprávy z r. 2017, 2020 a 2021, které prokazují, že nemoc z povolání u žalobkyně nadále trvá. Zpráva z r. 2017 zmiňuje rok po zjištění nemoci z povolání trvání problémů zánětu šlach. Stejně tak toto zmiňuje i zpráva z r. 2020 z února. V roce 2021 pak byl zpracován posudek o invaliditě, kdy jedna z příčin přiznání invalidity 3. stupně zmiňuje právě nemoc z povolání.

3. K námitce promlčení žalobkyně uvedla, že ji považuje za bezdůvodnou, v lékařské zprávě ze dne datum je uvedeno, bude projednáno odškodnění ZSU, avšak k faktickému„ projednání“ ZSU došlo až vystavení znaleckého posudku dne datum, který dle nařízení vlády zhodnotil ztížení společenského uplatnění žalobkyně. Až po vystavení hodnocení ZSU se žalobkyně dozvěděla o výši ZSU, tudíž k jeho promlčení nemohlo dojít. Bezprostředně po zhotovení hodnocení ZSU žalobkyně tento nárok uplatnila u žalované, která na toto uplatnění nijak nereagovala. Navíc by se soud měl vypořádat s tím, zda vznesení námitky promlčení v tomto konkrétním případě s přihlédnutím ke všem okolnostem – neplatné ukončení pracovního poměru, nezaplacení odškodnění z uznané nemoci z povolání v mimosoudním řízení – je v rozporu s dobrými mravy.

4. Závěrem žalobkyně odkázala na poslední zpracovanou lékařskou zprávu ze dne datum, kde se uvádí, že stav pacientky nesvědčí pro oduznání nemoci z povolání ani pro hodnocení ZSU, čímž zpochybňují existenci trvalých následků, resp. přítomnost nemoci z povolání. S ohledem na závěry této zprávy opakovaně navrhla, aby soud vypracoval revizní znalecký posudek, případně vyčkal na znalecký posudek z řízení zdejšího soudu sp. zn. spisová značka, kterým by mělo být zjištěno, zda žalobkyně trpí nemocí z povolání a zda došlo k ustálení zdravotního stavu, resp. kdy bylo možno ZSU pro uznanou nemoc z povolání hodnotit poprvé.

5. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Uváděl, že znalecký posudek znalce příjmení. anonymizováno jméno příjmení považuje za nepřesvědčivý a formalistický, když nevychází ze skutečně zjištěného zdravotního stavu žalobkyně. Odkazoval v té souvislosti na znalecký posudek anonymizováno jméno příjmení číslo 2018 ze dne datum zpracovaný do řízení o neplatnost výpovědi vedeném zdejším soudem pod sp. zn. spisová značka, v němž je na str. 8 uvedeno, že na základě ortopedického vyšetření provedeného dne datum ortopedickým konziliářem anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova je na pravém zápěstí a předloktí normální funkční nález, nebylo proto hodnoceno ztížení společenského uplatnění. Přesto anonymizována dvě slova vypracoval po uplynutí více než jednoho roku od zjištění normálního funkčního nálezu na základě pouhé telefonické a elektronické žádosti žalobkyně hodnocení ZSU, aniž by žalobkyni vyšetřil či se seznámil s jejím aktuálním zdravotním stavem. Rozumí-li se ztížení společenského uplatnění trvalé poškození zdraví, kterým se omezuje nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb, pak k jeho odškodnění nelze přistupovat formalisticky, musí být prokázána nejen jeho trvalost a v tomto případě i příčinná souvislost s nemocí s povolání, přičemž žalobkyně za této situace neunáší důkazní břemeno.

6. Při jednání dne datum žalovaný vznesl námitku promlčení uplatňovaného nároku, kterou následně odůvodnil, kdy uvedl, že dle ustanovení § 629 odst. 1 obč. zák. trvá promlčecí lhůta tři roky. Pro stanovení počátku běhu promlčecí lhůty je nezbytné kumulativní splnění dvou podmínek, a to vědomost poškozeného o škodě a vědomost poškozeného o tom, kdo za ní odpovídá. Obě tyto podmínky byly splněny dne datum, kdy anonymizováno nemocnice anonymizována čtyři slova a anonymizována dvě slova v závěru zprávy o Ambulantním vyšetření dne datum, uvedla, vyjma závěru, že nemoc z povolání trvá, že“ bude projednáno odškodnění stran ZSU dle položky číslo v bodové výši 600 bodů pro dominantní končetině“. O škodě se poškozený dozví v době, kdy lze objektivně provést bodové ohodnocení ztížení jeho společenského uplatnění, neboť tehdy má k dispozici skutkové okolnosti, z nichž lze škodu, resp. Její rozsah zjistit. Není tak rozhodný okamžik reálného vyhotovení lékařského posudku, nýbrž okamžik, kdy je lékařský posudek za účelem bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění objektivně možné provést. Žalobkyně se tak dozvěděla o škodě na základě lékařské zprávy ze dne datum, tehdy bylo možno vykonat právo poprvé (§ 619 obč. zák.), v té době již byla žalobkyně právně zastoupena (viz. řízení vedené zdejším soudem pod sp. zn. spisová značka). Na počátku běhu promlčecí lhůty dne datum tak nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalobkyně svůj nárok podložila znaleckým posudkem znalce příjmení jméno příjmení příjmení příjmení číslo 2020 ze dne datum (jehož relevanci tak jako tak žalovaný rozporuje). Žalovaný odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, jmenovitě např. spisová značka. Ohledně aktuální lékařské zprávy z datum žalovaný uvedl, že z této zprávy vyplývá, že žalobkyní uplatněný nárok je předčasný, neboť v této zprávě je uvedeno, že v současné době není jisté, zda trvá nemoc z povolání a nejsou podmínky pro zpracování bodového ohodnocení ztíženého společenského uplatnění. Ze zprávy je rovněž zřejmé, že žalobkyně trpí celou řadou jiných onemocnění, přičemž bolestivost je ze strany žalobkyně vnímána subjektivně. Je velmi obtížné určit, které omezení způsobuje které zdravotní hendikep, příp. subjektivní vnímání žalobkyně.

7. Vedlejší účastník, který vstoupil do řízení na straně žalovaného, se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že odškodnění za ztížení společenského uplatnění musí být přiměřené povaze následků a jejich předpokládanému vývoji, a to v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti. Posudek o ztížení společenského uplatnění se zpracovává po ustálení zdravotního stavu, kdy není předpoklad zmírnění trvalých následků, obvykle ne dříve než jeden rok po úraze nebo uznání nemoci z povolání. V této souvislosti poukázal vedlejší účastník na níže uvedené výsledky vyšetření žalobkyně dne datum, kdy v soudním řízení vedeném Okresním soudem v Benešově pod sp. zn. spisová značka byl dne datum rozhodnutí zpracován znalecký posudek anonymizováno jméno příjmení číslo 2018. Po posouzení věci dospěl znalec k závěru, že ke ztížení společenského uplatnění u žalobkyně nedošlo, a to s odvoláním na výsledky ortopedického vyšetření ortopedickým konziliářem anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova anonymizováno nemocnice anonymizována dvě slova ze dne datum.

8. Vedlejší účastník, stejně jako žalovaný, vznesl námitku promlčení, kdy uvedl, že škoda spočívající ve ztížení společenského uplatnění vzniká, jakmile se po úrazu a jeho případném léčení ustálí zdravotní stav poškozeného natolik, že je zřejmé, zda a jaké nepříznivé následky úraz zanechal, tedy zda a v jakém rozsahu došlo ke ztížení společenského uplatnění poškozeného. V této souvislosti rovněž odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne 16. 12. 2020 s tím, že bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se provádí zpravidla až rok poté, kdy došlo k poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a je zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví a podle poznatků lékařské vědy dalším léčením, popřípadě léčebně rehabilitační péčí, nedojde ke zlepšení nebo stabilizaci zdravotního stavu (ust. § 7 odst. 1 nařízení vlády). Vedlejší účastník poukázal na skutečnost vyplývající z lékařské zprávy z ambulantního vyšetření žalobkyně na anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova anonymizováno nemocnice anonymizována dvě slova ze dne datum, tj. 1 rok a 8 dnů po uznání nemoci z povolání týmž zdravotnickým zařízením, v jejímž závěru se uvádí, že nemoc z povolání trvá a současně, že„ příjmení projednáno odškodnění stran ZSU dle položky číslo v bodové výši 600bodů pro dominantní končetině.“. Jak z uvedeného závěru lékařské zprávy vyplývá, již v době vystavení uvedené lékařské zprávy, tj. dne datum (kdy nemoc z povolání byla uznána dne datum), bylo zřejmé, že u žalobkyně je již ustálený zdravotní stav umožňující hodnocení ztížení společenského uplatnění a dokonce k jakému ztížení společenského uplatnění u ní došlo a otázkou tak byl jen okamžik vystavení lékařského posudku reflektující tento zjištěný stav. V tento okamžik tak byly naplněny podmínky pro běh promlčecí lhůty, tj. vědomost o vzniku nemateriální újmy ve formě ztížení společenského uplatnění i o totožnosti odpovědného subjektu. Veškeré podmínky tak podle vedlejšího účastníka byly splněny. Z uvedeného důvodu má proto vedlejší účastník žalobkyní uplatněný nárok na odškodnění ztížení společenského uplatnění za promlčený.

9. Rozsudkem Okresního soudu v Benešově č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí bylo prokázáno, že soud nepravomocným rozsudkem uložil mezi totožnými účastníky žalovanému uhradit částku částka s příslušenstvím, která představuje náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v důsledku nemoci z povolání za období od datum do datum a od datum do datum, dále bolestné a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně trpí nemocí z povolání – tendosynovitidou extenzorových šlach zápěstí vpravo a považoval nárok uplatněný žalobou za důvodný. Rozsudkem Krajského soudu v Praze č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí byl uvedený rozsudek Okresního soudu v Benešově potvrzen ohledně částky částka (představující bolestné a náklady na posudek) a ve zbytku byl zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud uvedl, že dosud nebylo v řízení prokázáno, že převažujícím důvodem pro pracovní neschopnost žalobkyně bylo onemocnění nemoci z povolání. Odvolací soud konstatoval, že řízení je třeba doplnit revizním znaleckým posudkem, aby přezkoumal důvody pracovní neschopnosti žalobkyně. Ze spisu spisová značka, zejména z usnesení č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí vyplývá, že v současné době je ve věci zpracováván revizní znalecký posudek dle pokynu odvolacího soudu.

10. Znaleckým posudkem anonymizováno jméno příjmení číslo 2018 ze dne datum rozhodnutí zpracovaným v řízení spisová značka vedeném u Okresního soud v Benešově mezi totožnými účastníky, o neplatnost rozvázání pracovního poměru, bylo prokázáno, že na str. 8 posudku je uvedeno, že z hlediska zákonného odškodnění bylo provedeno pouze bodové hodnocení bolestného, ztížení společenského uplatnění hodnoceno nebylo, protože podle ortopedického vyšetření, které provedl dne datum ortopedický konziliář anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, je na pravém zápěstí a předloktí normální funkční nález. Protokolem z jednání ze dne datum bylo prokázáno, že anonymizováno příjmení při výslechu mimo jiné uvedl, že tendosynovitidou extenzorových šlach lze objektivně zjistit a po zjištění příčiny a omezení rizikové činnosti ho lze bez větších problémů vyléčit. Dále uvedl, že z lékařských zpráv z listopadu 2018 a ledna 2019 vyplývá, že projevy nemoci již přítomny nebyli. Pokud se týká roku 2017, pak po rehabilitačním pobytu v anonymizována dvě slova je konstatován stav žalobkyně po zánětu šlach a z tohoto obratu lze usuzovat, že v době zprávy již zánět přítomen nebyl.

11. Posudkem o invaliditě ze dne datum bylo prokázáno, že u žalobkyně došlo v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu k poklesu pracovní schopnosti na 70% s datem vzniku invalidity datum, kdy příčinou poklesu pracovní schopnosti je celá řada zdravotních komplikací, mimo jiné je uvedena i uznaná nemoc z povolání - tendosynovitidou extenzorových šlach.

12. Zprávou anonymizováno nemocnice anonymizována dvě slova ze dne datum bylo prokázáno, že jako závěr vyšetření anonymizováno jméno příjmení, příjmení příjmení je uvedeno: Nemoc z povolání u pacientky trvá. příjmení projednáno odškodnění stran anonymizováno dle položky číslo v bodové výši 60 bodů pro dominantní končetinu.

13. Zprávou anonymizováno nemocnice anonymizována dvě slova ze dne datum bylo prokázáno, že u žalobkyně zůstává pozánětlivá bolestivost extesorů předloktí vpravo s dalšími povšechnými bolestmi horní končetiny. Lékařskými zprávami anonymizováno nemocnice anonymizována dvě slova z období roku 2020 a roku 2021 bylo prokázáno, že žalovaná nadále docházela na kontroly, kdy byla konstatována svalová pozánětlivá bolestivost extensoru vpravo.

14. Lékařskou zprávou anonymizováno nemocnice anonymizována dvě slova ze dne datum bylo prokázáno, že v závěru je uvedeno, že prozatím nevydávají lékařský posudek, podle kterého hlášená nemoc z povolání již netrvá, protože pacientka uvádí subjektivní obtíže, které by mohly být existencí této nemoci z povolání vysvětlovány. S ohledem na to, že ani při opakovaných ortopedických vyšetřeních nebyly zjištěny objektivní známky této nemoci, nevydávají ani lékařský posudek, kterým by bylo stanoveno bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění pro hlášenou nemoc z povolání.

15. Znaleckým posudkem číslo 2020 ze dne datum zpracovaným anonymizováno jméno příjmení, příjmení příjmení bylo prokázáno, že znalec konstatoval, že tndosynovitida extenzorových šlach zápěstí vpravo, která byla žalobkyni uznána za nemoc z povolání, odpovídá podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., bodovému ohodnocení ztížení společenského uplatnění částka bodů. Tomuto bodovému ohodnocení odpovídá finanční částka částka. Vyúčtováním odměny znalce za zpracování znaleckého posudku bylo prokázáno, že znalec si za zpracování posudku vyúčtoval částku částka.

16. Předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění před podáním žaloby.

17. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení zákoníku práce č. 262/2006 Sb. Podle § 271c odst. 1 náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. Podle odst. 2 vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.

18. Vzhledem k tomu, že zákoník práce neobsahuje úpravu promlčení, postupoval soud při posouzení promlčení dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“).

19. Podle § 609 nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

20. Podle § 610 odst. 1 k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

21. Podle ust. § 619 občanského zákoníku, jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (odst. 1). Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla (odst. 2).

22. Podle ust. § 620 odst. 1 občanského zákoníku okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

23. Dle ust. § 629 odst. 1 občanského zákoníku činí promlčecí lhůta 3 roky.

24. S ohledem na znění ustanovení § 619 odst. 2 a § 620 o. z. jsou pro účely posouzení rozhodných skutečností pro stanovení počátku běhu promlčecí doby k uplatnění nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění jakožto následku pracovního úrazu použitelné dosavadní judikaturní závěry, podle nichž škoda spočívající ve ztížení společenského uplatnění vzniká, jakmile se po úrazu nebo jiném poškození zdraví a jeho případném léčení ustálí zdravotní stav poškozeného natolik, že je zřejmé, zda a jaké nepříznivé důsledky pro životní úkony poškozeného má jeho změněný (zhoršený) zdravotní stav, tedy zda a v jakém rozsahu došlo ke ztížení společenského uplatnění. O škodě se tedy poškozený dozví v době, kdy lze objektivně provést bodové ohodnocení ztížení jeho společenského uplatnění, neboť až tehdy má k dispozici skutkové okolnosti, z nichž lze škodu, resp. její rozsah zjistit. Není tak rozhodný okamžik reálného vyhotovení lékařského posudku, nýbrž okamžik, kdy je lékařský posudek za účelem bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění objektivně možné provést (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, publikovaný pod C 569 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, rozsudek ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, publikovaný v časopise Soudní judikatura, číslo roč. 2006, nebo rozsudek ze dne 7. 7. 2011, sp. zn. spisová značka, publikovaný pod číslo Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka)

25. Institut promlčení sleduje, aby věřitelé po marném uplynutí takto stanovené lhůty již neměli možnost svá subjektivní občanská práva s úspěchem časově neomezeně autoritativně vynucovat (příjmení a kol., 1987, s. 312). Úkolem právního institutu promlčení je motivovat účastníky právních vztahů ke včasné realizaci svých subjektivních práv a povinností, protože plynutím času se zamlžují právní skutečnosti důležité pro objasnění skutkového stavu a právního posouzení věci. Promlčení tak odráží dvě právní zásady soukromého práva. První je zásada vigilantibus iura scripta sunt (doslovně zákony jsou psány pro bdělé), která vyžaduje, aby účastníci právních vztahů pečovali o svá subjektivní práva a povinnosti a tak zajistili jejich realizaci včas. Druhou je zásada právní jistoty, že po uplynutí zákonem stanovené promlčecí lhůty se právní stav bez vůle povinného účastníka právního vztahu, který promlčení nezavinil, nebude měnit; pokud totiž věřitel během promlčecí lhůty nedbá o svá subjektivní práva a nepožaduje od dlužníka splnění povinností, které korelují s jeho právy, je tento dlužník oprávněně v domnění, že věřitel nemá zájem o předmětné plnění, ale naopak má zájem na trvání současného právního stavu. Bez právního institutu promlčení by byl dlužník vystaven nucenému výkonu rozhodnutí soudem během dlouhé a neurčité doby. Přesto se v praxi nejednou vyskytne situace, kdy námitka promlčení je dlužníkem zneužita a k promlčení došlo bez zavinění věřitele, tedy přesto, že se věřitel o svá subjektivní práva řádně a včas staral. Právní praxe se již mnohokrát musela vypořádat s otázkou, zda musí soud vždy přihlédnout k námitce promlčení a v případě že ne, za jakých okolností může ke vznesené námitce promlčení nepřihlédnout. Soudy jsou zpravidla povinny zohlednit námitku promlčení vznesenou dlužníkem, a pokud je dluh opravdu promlčen, žalobu věřitele zamítnout. Při této příležitosti Ústavní soud ČR judikoval, že„ ustanovení § 3 občanského zákoníku, podle něhož výkon práv nesmí být v rozporu s dobrými mravy, platí i pro výkon práva vznést námitku promlčení“ (nález ÚS ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), avšak dodává, že„ námitka promlčení zásadně s dobrým mravům neodporuje, ale mohou nastat situace (např. ve vztahu mezi nejbližšími příbuznými), že uplatnění této námitky je výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by v dané situaci zánik nároku v důsledku uplynutí promlčecí lhůty byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a z důvodů, pro které své právo včas neuplatnil“ (nález ÚS ČR ze dne datum, sp. zn. ústavní nález). Podle rozhodnutí NS ČR výkon práva vznesením námitky promlčení není v rozporu s s dobrými mravy, pokud žalobci v opožděném výkonu práva na náhradu škody nezbytně nebránily objektivní a na vůli žalobce nezávislé okolnosti (spisová značka), avšak na jiném místě dodává, že„ pokud by výkon práva namítat promlčení byl prostředkem umožňujícím poškodit jiného účastníka právního vztahu, zatímco dosažení vlastního smyslu a účelu sledovaného právní normou by zůstalo vedlejší a z hlediska jednajícího by bylo bez významu, šlo by o výraz zneužití tohoto subjektivního práva (označovaného také jako šikana), a tedy o výkon v rozporu s s dobrými mravy“ (rozsudek NS ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Za rozpor s s dobrými mravy však nelze považovat uplatnění subjektivního práva věřitele u soudu těsně před uplynutím promlčecí lhůty; podle usnesení NS ČR (spisová značka)„ jestliže uplatní věřitel u soudu právo na zaplacení dlužné částky před uplynutím promlčecí lhůty, je bezpředmětná námitka, že uplatnění práva po uplynutí větší části promlčecí lhůty (nebo těsně před jejím uplynutím) je již v rozporu s s dobrými mravy“. Nejvyšší soud ČR nejvýstižněji shrnul své závěry ve věci námitky promlčení a s dobrých mravů ve svém rozsudku sp. zn. spisová značka. V uvedeném rozhodnutí zaujal k námitce promlčení postoj, že ve výjimečných případech může být promlčení v rozporu s dobrými mravy, pokud jsou kumulativně splněny následující podmínky: (1) pokud by se jednalo o zneužití práva, (2) na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí lhůty nezavinil a (3) vůči němuž by v takové situaci zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí lhůty byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání (a) s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a (b) s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. (příjmení, jméno, příjmení, anonymizováno ustanovení pr. předpisu I. Obecná část (§ anonymizováno) . 1. vydání. nakladatelství, rok, s. číslo)

26. V daném případě bylo prokázáno, že mezi účastníky existoval pracovně právní vztah. Dne datum byla u žalované zjištěna nemoc z povolání. Dne datum žalobkyně obdržela zprávu anonymizováno nemocnice anonymizována dvě slova ze dne datum, ve které je jako závěr vyšetření anonymizováno jméno příjmení, příjmení příjmení uvedeno: Nemoc z povolání u pacientky trvá. příjmení projednáno odškodnění stran ZSU dle položky číslo v bodové výši 60 bodů pro dominantní končetinu. Žalovaný a vedlejší účastník vznesli námitku promlčení uplatněného nároku.

27. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že pohledávka uplatněná žalobou je promlčena, neboť nejpozději od datum měla žalobkyně veškeré informace k uplatnění nároku na ztížení společenského uplatnění. V daném případě nelze přisvědčit názoru žalobkyně, že promlčecí doba počala plynout, až po zpracování posudku, kterým bylo bodové ohodnocení provedeno, neboť tímto způsobem by mohl být počátek promlčecí doby v podstatě neomezeně odsouván a byl by ponechán pouze na rozhodnutí žalobkyně, kdy si nechá posudek zpracovat. Jestliže tedy žalobkyně podala žalobu dne datum, podala ji po uplynutí tříleté promlčecí lhůty a soudu nezbylo než žalobu zamítnout. Soud neshledal důvodnou námitku žalobkyně, že vznesení námitky promlčení je v rozporu s dobrými mravy, kdy žalobkyně, jak vyplývá ze spisů Okresního soudu v Benešově spisová značka a spisová značka byla minimálně od roku 2017 právně zastoupena, přičemž sama skutečnost, že mezi účastníky existoval pracovněprávní vztah, není důvodem, aby žalovaný jako zaměstnavatel nemohl vznést námitku promlčení. Důvodnost nároku nezakládá ani lékařská zpráva z datum, neboť dle této zprávy by nebyl důvod pro přiznání ztíženého společenského uplatnění vůbec dán. S ohledem na promlčení žalobou uplatněného nároku, soud neprováděl další dokazování a žalobu zamítl, přičemž s ohledem na promlčení nároku na ztížení společenského uplatnění, nemá žalobkyně nárok na úhradu nákladů spojených se zpracováním posudku na ohodnocení ztíženého společenského uplatnění.

28. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalovanému, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení sestávající z odměny advokáta ve výši částka za 5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) - příprava a převzetí právního zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne datum, účast u jednání dne datum, písemné podání ze dne datum a účast u jednání dne datum, přičemž odměna za jeden úkon činí dle § 7 advokátního tarifu částku částka (tarifní hodnotou je žalovaná částka částka). K uvedené částce dále soud připočetl hotové výdaje za těchto 5 úkonů ve výši částka za každý úkon dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem částka Náklady dále představuje cestovné ve výši částka, vypočtené za dvě cesty z obec do obec na soudní jednání a zpět, 2 x 70 km, tedy 140 km, vozidlem značky Škoda Superb, registrační značka. příjmení částka je přitom tvořena základní náhradou dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb., tj. částka x 140 km, tzn. částka a náhradou na spotřebovanou pohonnou hmotu dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb., spotřeba paliva dle technického průkazu činí 6,3/4,7/5,3 l číslo km, tj. částka x 0, číslo l x 140 km, tzn. částka. Dále žalovanému náleží náhrada nákladů za čas advokáta strávený cestou z obec do obec na dvě soudní jednání a zpět v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, částka za každou i jen započatou půlhodinu, tzn. za vyúčtovaných 8 půlhodin náleží náhrada ve výši částka. K odměně a hotovým výdajům dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty, jejímž je právní zástupce žalovaného dle přiloženého osvědčení plátcem, a to ve výši částka Celkem tedy žalovanému vznikly náklady řízení v celkové výši částka. Soud však v souladu s ustanovením § 150 o. s. ř využil moderačního práva a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému pouze ¼ nákladů řízení, tedy částku částka. Vyšel přitom ze skutečnosti, že se jednalo o spor vzniklý z pracovněprávního vztahu, kde žalobkyně byla jako zaměstnankyně v postavení slabší smluvní strany, přičemž přihlédl rovněž ke zdravotnímu stavu a sociálnímu postavení žalované, které nejsou příznivé. Z tohoto důvodu rovněž soud v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. stanovil žalobkyni povinnost uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka.

29. Soud dále přiznal právo na náhradu nákladů řízení vedlejšímu účastníkovi, který má dle ustanovení § 93 odst. 3 o. s. ř. stejná práva a povinnosti jako účastník. Vedlejšímu účastníkovi vznikly náklady řízení sestávající z paušální náhrady, která náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za 5 úkonů ve věci – písemné podání ze dne datum (vstup do řízení), ze dne datum (vyjádření k žalobě), ze dne datum (sdělení), příprava na jednání a účast u jednání dne datum, příprava na jednání a účast u jednání dne datum, tedy 7 úkonů po částka, celkem částka Náklady dále představuje cestovné ve výši částka, vypočtené za dvě cesty z obec do obec na soudní jednání a zpět, celkem 259 km, vozidlem značky Kia Ceed, registrační značka. příjmení částka je přitom tvořena základní náhradou dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb., tj. částka x 259 km, tzn. částka a náhradou na spotřebovanou pohonnou hmotu dle § 4 písm. a) vyhlášky č. 589/2020 Sb., spotřeba paliva dle technického průkazu činí 7,8/4,9/6 l číslo km, tj. částka x 0, číslo l x 259 km, tzn. částka Celkem tedy vedlejšímu účastníkovi vznikly náklady řízení v celkové výši částka. Soud však stejně jako ve vztahu k žalovanému, z totožných důvodů, využil moderačního práva a žalobkyni uložil povinnost zaplatit vedlejšímu účastníkovi pouze ¼ nákladů řízení, tedy částku částka, přičemž žalobkyni umožnil náhradu nákladů řízení uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově. Nebude-li rozhodnutí o nákladech řízení plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).