8 C 41/2022

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení nemovitých věcí

I. Žaloba, aby byl žalovaný uznán povinným vyklidit a vyklizené předat žalobkyni pozemky parc. [číslo] – orná půda, pozemek parc. [číslo] – orná půda, pozemek parc. [číslo] – orná půda, pozemek parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemek parc. [číslo] – orná půda, pozemek parc. [číslo] – ostatní plocha, neplodná půda, a pozemek parc. [číslo] – trvalý travní porost, to vše zapsáno na [list vlastnictví], jenž je veden [stát. instituce], [stát. instituce] pro k. ú. a [územní celek], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal vyklizení nemovitých věcí. Uvedl, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] – orná půda, pozemku parc. [číslo] – orná půda, pozemku parc. [číslo] – orná půda, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – orná půda, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, neplodná půda a pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, vše v katastrálním území a obci [obec], zapsáno na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ Pozemky“), které nabyl částečně na základě rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (pozemek parc. [číslo]) a částečně na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] s panem [jméno] [příjmení] (ostatní uvedené pozemky). Všechny Pozemky vznikly provedením pozemkových úprav dle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a vlastnické právo žalobce k Pozemkům bylo potvrzeno rozhodnutím Státního pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]. Žalovaný coby nájemce užíval na základě nájemních smluv uzavřených s právními předchůdci žalobce zemědělské pozemky, které v důsledku pozemkových úprav zanikly a místo nich vznikly právě Pozemky. Dle ustanovení § 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách přitom platí, že dosavadní nájemní vztahy k pozemkům, kterých se rozhodnutí týká, zanikají k 1. říjnu běžného roku. Totéž vyplývá i z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne [datum], dle kterého dosavadní nájemní vztahy k pozemkům zanikají ke dni [datum]. Vzhledem k tomu, že nájemní vztahy dle smluv uzavřených mezi žalovaným a právními předchůdci žalobce zanikly ex lege ke dni [datum], vyzýval žalobce žalovaného opakovaně k vyklizení Pozemků, což však žalovaný neučinil a nadále je užívá.

2. Žalovaný nárok žalobce neuznal. Nezpochybňoval tvrzení žalobce týkající se vlastnického práva k Pozemkům ani způsob jejich nabytí, nicméně setrval na tom, že Pozemky užívá oprávněně. Uvedl, že dosavadní nájemní vztahy na základě pozemkových úprav sice zanikly, nicméně v důsledku smluvního ujednání obsaženého v případě pronajímatele pana [jméno] [příjmení] v dodatku [číslo] ze dne [datum] k nájemní smlouvě ze dne [datum] a v případě pronajímatele paní [jméno] [příjmení], smluvního ujednání obsaženého v dodatku [číslo] ze dne [datum] k nájemní smlouvě ze dne [datum], došlo ke dni právní moci rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne [datum] ke vzniku nového nájemního vztahu. Žalovaný proto Pozemky užívá po právu, což plyne i z judikatury Ústavního soudu, konkrétně z usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. z. [ústavní nález]. Závěrem žalovaný poukázal na skutečnost, že žalobce od roku [rok] přijímal od žalovaného nájemné (pachtovné), které nikdy nevrátil ani nezpochybnil právní důvod jeho úhrady.

3. Žalobce nesouhlasil s názorem žalovaného, že rozhodnutím Státního pozemkového úřadu ze dne [datum] došlo ke vzniku nového nájemního vztahu, neboť nájemní vztah zanikl ex lege ze zákona. Pokud pak bylo dodatky sjednáno, že dnem, kdy podle zvláštního právního předpisu zaniká dosavadní nájemní vztah k pozemkům tvořícím předmět nájmu, stávají se předmětem nájmu pozemky, které pronajímatel nabyl do svého vlastnictví, jednalo se pouze o ujednání o předmětu nájemního vztahu, který však již ze zákona v důsledku pozemkových úprav zanikl. Žalovaný proto nemá žádný právní titul k užívání zemědělských pozemků a je povinen je neprodleně vyklidit. Žalobce uvedl, že na posuzovaný případ nelze aplikovat rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III ÚS 316/17, neboť v tomto případě se jedná o obsahově odlišné ujednání, kdy bylo sjednáno, že rozhodnutím pozemkového úřadu dosavadní nájemní vztah k pozemkům dotčeným pozemkovou úpravou zaniká a k témuž dni vzniká mezi pronajímatelem a nájemcem nový nájemní vztah k pozemkům, které přejdou do vlastnictví pronajímatele s tím, že pro tento nově vzniklý nájemní vztah platí stejné smluvní podmínky. Co se týče rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ani to nepovažoval žalobce za přiléhavé, neboť z jeho závěrů plyne, že je klíčové, jaká byla vůle účastníků (právních předchůdců žalobce) při uzavření předmětných dodatků. Dle žalobce přitom důvodem uzavření dodatků byla úprava výměr po digitalizaci pozemků a s tím spojená úprava nájemného, aniž by však smluvní strany měly skutečně zájem upravit pokračování v nájmu pozemků i po provedených pozemkových úpravách.

4. Žalovaný s výkladem žalobce nesouhlasil a setrval na svém názoru, že žaloba není důvodná, neboť na základě uzavřených dodatků nedošlo rozhodnutím Státního pozemkového úřadu k zániku předmětných nájemních smluv, ale pouze ke změně předmětu nájmu, tj. k zániku nájemního vztahu k pozemkům zahrnutých do pozemkových úprav a současně ke vzniku nájemního vztahu k pozemkům, jejichž vlastnické právo bylo nabyto podle schválených pozemkových úprav. Co se týče namítaného nedostatku vůle účastníků při uzavření dodatků k nájemním smlouvám, žalovaný uvedl, že vůle smluvních stran jednoznačně vyplývá z písemného znění dodatků, dodatky jsou určité, předmětné ustanovení je přehledně uvedeno hned na první straně dokumentu a lze si jen těžko představit, že by právní předchůdci žalobce neměli vůli uzavřít dodatky za účelem změny předmětu nájmu v důsledku provedených pozemkových úprav.

5. Soud ve věci provedl následující listinné důkazy. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem Pozemků, které nabyl na základě rozhodnutí Státního pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv v pozemkové úpravě, o zrušení věcného břemene, o zřízení věcného břemene, o přechodu věcného břemene, jiných věcných práv ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] a na základě kupní smlouvy ze dne [datum].

6. Rozhodnutím [anonymizována dvě slova] úřadu, [anonymizována dvě slova] úřadu pro [územní celek] a [územní celek], [příjmení] [jméno] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], nabyl žalobce vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] – orná půda a pan [jméno] [příjmení] nabyl vlastnické právo mimo jiné k pozemkům parc. [číslo] – orná půda, [číslo] – orná půda, [číslo] – trvalý travní porost, [číslo] – orná půda, [číslo] – ostatní plocha, [číslo] – trvalý travní porost.

7. Kupní smlouvou uzavřenou mezi panem [jméno] [příjmení] a žalobcem dne [datum] došlo k prodeji pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] žalobci. Soudu předložená verze kupní smlouvy není opatřena podpisy smluvních stran, žalobce ani žalovaný však uzavření předmětné kupní smlouvy nesporovali.

8. Nájemní smlouvou uzavřenou mezi panem [jméno] [příjmení] a žalovaným s účinností ke dni [datum] došlo k pronájmu zemědělských pozemků uvedených v příloze [číslo] žalovanému.

9. Dle dodatku [číslo] ze dne [datum] k nájemní smlouvě uzavřené dne [datum] bylo mezi pronajímatelem, panem [jméno] [příjmení] a nájemcem, žalovaným, smluveno že:„ V případě, že pozemky tvořící předmět nájmu budou zahrnuty do pozemkových úprav prováděných dle zvláštního předpisu, dnem, kdy podle tohoto předpisu zaniká dosavadní nájemní vztah k pozemkům tvořícím předmět nájmu podle této smlouvy, předmětem nájmu podle této smlouvy se stávají pozemky, které pronajímateli zůstaly ve vlastnictví nebo které nabyl do svého vlastnictví nebo spoluvlastnictví podle schválených pozemkových úprav.“ V úvodu dodatku je uvedeno, že je sjednáván z důvodu digitalizace pozemků.

10. Nájemní smlouvou uzavřenou mezi paní [jméno] [příjmení] a žalovaným dne [datum] došlo k pronájmu zemědělských pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] (orná půda) žalovanému.

11. Dle dodatku [číslo] ze dne [datum] k nájemní smlouvě uzavřené dne [datum] bylo mezi pronajímatelem, paní [jméno] [příjmení] a nájemcem, žalovaným smluveno, že:„ V případě, že pozemky tvořící předmět nájmu budou zahrnuty do pozemkových úprav prováděných dle zvláštního předpisu, dnem, kdy podle tohoto předpisu zaniká dosavadní nájemní vztah k pozemkům tvořícím předmět nájmu podle této smlouvy, předmětem nájmu podle této smlouvy se stávají pozemky, které pronajímateli zůstaly ve vlastnictví nebo které nabyl do svého vlastnictví nebo spoluvlastnictví podle schválených pozemkových úprav.“ V úvodu dodatku je uvedeno, že je sjednáván z důvodu digitalizace pozemků.

12. Dle shodného tvrzení účastníků nabyl žalobce pozemek parc. [číslo] od paní [příjmení] před pozemkovými úpravami.

13. Dopisem ze dne [datum] žádal žalobce žalovaného o stanovisko k možné směně pozemků a řešení užívacích práv k pozemkům do budoucna. Současně žalobce žalovaného vyzval, aby Pozemky neprodleně vyklidil a předal, neboť k [datum] veškeré dosavadní nájmy zanikly. Dopis byl žalovanému doručen do datové schránky dne [datum].

14. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce k neprodlenému vyklizení a předání Pozemků, neboť nájem Pozemků zanikl ze zákona ke dni [datum].

15. Dle přehledu pohybů na kreditní kartě předloženého žalovaným a výpisu z účtu číslo [bankovní účet] vynaložil žalovaný na„ výplatu nájmu“ dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Jednotlivé částky byly hrazeny na účet číslo [bankovní účet].

16. Návrh na provedení důkazu výslechem [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] soud zamítl, neboť se jednalo o důkazy nadbytečné, když skutkový stav byl již dostatečně zjištěn listinnými důkazy.

17. Soud na základě provedených důkazů, jež hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vzal za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce je vlastníkem Pozemků, které nabyl částečně rozhodnutím [anonymizována dvě slova] úřadu, [anonymizována dvě slova] úřadu pro [územní celek] a [územní celek], [příjmení] [jméno] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] a částečně kupní smlouvou uzavřenou s panem [jméno] [příjmení] dne [datum] (z výpisu z katastru nemovitostí, rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne [datum], kupní smlouvy ze dne [datum]). Právní předchůdci žalobce, pan [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení] pronajali Pozemky žalovanému nájemními smlouvami (z nájemních smluv ze dne [datum] a ze dne [datum]). Dodatky uzavřenými mezi paní [jméno] [příjmení] a žalovaným dne [datum] a mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným dne [datum] bylo smluveno, že v případě, že pozemky tvořící předmět nájmu budou zahrnuty do pozemkových úprav prováděných dle zvláštního předpisu, dnem, kdy podle tohoto předpisu zaniká dosavadní nájemní vztah k pozemkům tvořícím předmět nájmu podle této smlouvy, předmětem nájmu podle této smlouvy se stávají pozemky, které pronajímateli zůstaly ve vlastnictví nebo které nabyl do svého vlastnictví nebo spoluvlastnictví podle schválených pozemkových úprav (z dodatku [číslo] ze dne [datum] a z dodatku [číslo] ze dne [datum]). Pozemek parc. [číslo] resp. původní pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] nabyl žalobce od paní [příjmení] před pozemkovými úpravami (ze shodného tvrzení účastníků, nájemní smlouvy ze dne [datum] a z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne [datum]). Žalovaný je toho názoru, že nájem Pozemků zanikl ze zákona ke dni [datum] a žalovaného proto vyzval, aby Pozemky vyklidil a předal neprodleně žalobci (z dopisů ze dne [datum] a ze dne [datum]). Žalovaný nepovažuje názor žalobce za správný, má za to, že nájem Pozemků i nadále trvá a Pozemky proto dosud nevyklidil a žalobci nepředal.

18. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ ZPÚ“), dle jehož ustanovení § 2 se pozemkovými úpravami ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech původní pozemky zanikají a zároveň se vytvářejí pozemky nové, k nimž se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena v rozsahu rozhodnutí podle § 11 odst.

8. Současně je cílem pozemkových úprav zajištění podmínek pro zlepšení kvality života ve venkovských oblastech včetně napomáhání diverzifikace hospodářské činnosti a zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství, zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, lesní hospodářství a vodní hospodářství zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků povodní a sucha, řešení odtokových poměrů v krajině a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu3 a jako neopomenutelný podklad pro územní plánování.

19. Podle § 3 odst. 1 ZPÚ jsou předmětem pozemkových úprav všechny pozemky v obvodu pozemkových úprav (odstavec 2) bez ohledu na dosavadní způsob využívání a existující 20. Podle § 11 odst. 8 ZPÚ je schválený návrh závazným podkladem pro rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům a pro zpracování obnoveného souboru geodetických informací. Rovněž je závazným podkladem pro rozhodnutí o přechodu vlastnických práv k pozemkům, na nichž se nacházejí společná zařízení. Upřesnění výměr parcel vyplývající ze zaokrouhlení při tvorbě obnoveného souboru geodetických informací není změnou návrhu. Proti rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene vydanému na základě schváleného návrhu se nelze odvolat. Dosavadní nájemní vztahy, zatímní bezúplatné užívání a časově omezený nájem k předmětným pozemkům, kterých se rozhodnutí týká, zanikají k 1. říjnu běžného roku. Tímto rozhodnutím zanikají dosavadní nájemní vztahy, zatímní bezúplatné užívání a časově omezený nájem (§ 15) k předmětným pozemkům, kterých se rozhodnutí týká. Ustanovení zvláštního právního předpisu se nepoužije.

21. Podle § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „starý občanský zákoník“), nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

22. Podle § 680 starého občanského zákoníku, dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele a nájemce je oprávněn zprostit se svých závazků vůči dřívějšímu vlastníku, jakmile mu byla změna oznámena nebo nabyvatelem prokázána (odst. 2). Dojde-li ke změně vlastnictví k nemovité věci, může z tohoto důvodu vypovědět nájemní smlouvu pouze nájemce, a to i tehdy, byla-li smlouva uzavřena na dobu určitou; výpověď však musí podat v nejbližším výpovědním období, pokud je zákonem nebo dohodou stanoveno. Při změně vlastnictví k movité věci může smlouvu vypovědět i nabyvatel (odst. 3).

23. Podle § 2332 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“) se pachtovní smlouvou propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci.

24. Podle ustanovení § 2341 nového občanského zákoníku není-li v ustanoveních tohoto oddílu stanoveno něco jiného, použijí se pro pacht přiměřeně ustanovení o nájmu.

25. Podle § 2221 odst. 1 nového občanského zákoníku změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka. Podle odst. 2 téhož ustanovení převedl-li pronajímatel vlastnické právo k věci, nejsou pro nového vlastníka závazná ujednání o pronajímatelových povinnostech, které zákon nestanoví. To neplatí, pokud nový vlastník o těchto ujednáních věděl.

26. Podle § 3074 odst. 1 nového občanského zákoníku se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

27. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce je vlastníkem Pozemků, které nabyl částečně na základě rozhodnutí Státního pozemkového úřadu a částečně na základě kupní smlouvy uzavřené s panem [příjmení]. Mezi účastníky nebylo rovněž sporu o tom, že jednak mezi panem [příjmení] a žalovaným a jednak mezi paní [příjmení] a žalovaným, byla uzavřena nájemní smlouva, na základě které byly Pozemky přenechány žalovanému do užívání. Mezi účastníky však vznikl spor o to, zda předmětné nájemní smlouvy zanikly ze zákona v důsledku provedených pozemkových úprav nebo zda uzavřením dodatků k předmětným nájemním smlouvám došlo ke vzniku nového nájemního vztahu, jehož předmětem byly pozemky po provedených pozemkových úpravách, tedy zda rozhodnutí Státního pozemkového úřadu o provedení pozemkových úprav způsobilo zánik nájemních vztahů i přesto, že před rozhodnutím byly uzavřeny k nájemním smlouvám dodatky, na základě kterých se měly pro případ zahrnutí pozemků do pozemkových úprav a tedy zániku nájemních smluv ze zákona, předmětem nájmu nově stát pozemky, které pronajímateli zůstaly ve vlastnictví nebo které nabyl do svého vlastnictví nebo spoluvlastnictví podle schválených pozemkových úprav. Soud při posouzení věci vycházel zejména z usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález] a usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], které považuje na souzenou věc na rozdíl od žalobce za přiléhavé. Z uzavřených dodatků je jednoznačně zřejmé, že vůlí smluvních stran bylo zajistit, aby v případě pozemkových změn nájemní vztah i nadále trval, a to i přes znění kogentního ustanovení § 11 odst. 8 ZPÚ, dle kterého dosavadní nájemní vztahy zanikají k 1. říjnu běžného roku. Takové ujednání přitom není dle citované judikatury obcházením zákona, smluvním stranám nic nebrání v tom, aby si pro případ pozemkové úpravy sjednaly, že jejich nájemní vztah bude pokračovat, byť samozřejmě s jiným předmětem nájmu tak, jak vyplyne z příslušného správního rozhodnutí. Jednoznačně se zde uplatní zásada smluvní volnosti, jež představuje jeden ze základních pilířů soukromého práva spolu se zásadou pacta sunt servanda (viz usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. z. [ústavní nález]). Soud v posuzovaném případě dospěl k závěru, že mezi právními předchůdci žalobce a žalovaným byly platně uzavřeny nájemní smlouvy, na základě kterých byly Pozemky za úplatu přenechány do užívání žalovanému. Mezi týmiž smluvními stranami byly následně uzavřeny k předmětným nájemním smlouvám dodatky, ze kterých jednoznačně plyne, že je vůlí smluvních stran pro případ pozemkových úprav v nájemním vztahu pokračovat. Pokud tedy nájemní vztah zanikl ke dni [datum] ze zákona na základě provedených pozemkových úprav, tentýž den vznikl na základě ujednání v uzavřených dodatcích nový nájemní vztah, jehož předmětem byly pozemky po provedených pozemkových úpravách. Soud se neztotožnil s názorem žalobce, že nebyly stanoveny podmínky takto nově vzniklého nájemního vztahu, neboť dle § 2221 odst. 1 nového občanského zákoníku, změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka. Z uzavřených dodatků je přitom nepochybné, že vůlí smluvních stran bylo v případě pozemkových úprav zachovat podmínky nájemního vztahu tak, jak byly smluveny. Je zřejmé, že úmyslem smluvních stran bylo v nájmu i nadále pokračovat za stávajících podmínek a trvat na tom, aby mezi smluvními stranami pro případ zániku nájemního vztahu a vzniku nájemního vztahu nového, byly veškeré podmínky nově opětovně smluveny, by bylo toliko formalistickým přístupem, který by neodpovídal zásadě smluvní volnosti a zásadě, že smlouvy se mají dodržovat tak, jak již bylo uvedeno výše. Ze všech uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, rozhodnutím Státního pozemkového úřadu sice skutečně došlo ze zákona k zániku nájemních vztahů, v důsledku pro tento případ uzavřených dodatků k nájemním smlouvám však tímtéž dnem vznikl mezi smluvními stranami nový nájemní vztah, do něhož následně na místo pronajímatele pana [příjmení] vstoupil žalobce. Pro úplnost soud uvádí, že vzhledem k tomu, že nový nájemní vztah vznikl za účinnosti nového občanského zákoníku, je na takový vztah třeba aplikovat ustanovení nového občanského zákoníku. Závěrem soud uvádí, že žaloba není důvodná ani co se týče vyklizení pozemku parc. [číslo] který žalobce nabyl od paní [příjmení] ještě před provedením pozemkových úprav. Podle § 680 starého občanského zákoníku dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele. Pokud tedy paní [příjmení] platně uzavřela nájemní smlouvu (za účinnosti starého občanského zákoníku) a dodatek k této nájemní smlouvě (za účinnosti nového občanského zákoníku, jehož ustanovení se však na předmětný vztah dle ustanovení § [číslo] odst. 1 nepoužijí) a teprve následně došlo k převodu vlastnického práva k tomuto pozemku na žalobce, vstoupil žalobce do právního postavení pronajímatele, tzn. na místo paní [příjmení] a nájemní vztah dále pokračoval. Jaký vliv na takto trvající nájemní vztah měly následně provedené pozemkové úpravy, již bylo uvedeno výše, rozhodnutím Státního pozemkového úřadu sice skutečně došlo ze zákona k zániku nájemních vztahů, v důsledku pro tento případ uzavřených dodatků k nájemním smlouvám však tímtéž dnem vznikl mezi smluvními stranami nájemní vztah nový. Žaloba proto není důvodná a soud ji v celém rozsahu zamítl.

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že náhrada nákladů řízení byla přiznána žalovanému, který měl ve věci plný úspěch. Náklady řízení žalovaného v tomto případě představuje odměna advokáta za 5 úkonů právní služby v celkové výši [částka] podle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) – příprava a převzetí právního zastoupení, vyjádření k žalobě, replika k vyjádření žalovaného, účast na jednání před soudem dne [datum] a [datum]), přičemž odměna za 1 úkon činí částku [částka]. K uvedené částce dále soud připočetl hotové výdaje za uvedených 5 úkonů ve výši [částka] za každý úkon dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem [částka]. K odměně a hotovým výdajům dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty, jejímž je právní zástupce žalovaného plátcem, a to ve výši [částka] Celkem tedy náklady žalovaného činí zaokrouhleně na celé koruny částku [částka].