8 C 443/2024

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupeného advokátem Jméno advokáta A, Jméno advokáta B. sídlem Adresa advokáta B proti žalovaným: 1) Anonymizováno., narozený Anonymizováno bytem Adresa žalované A 2) Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 3) Jméno žalované B, narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B 4) Jméno žalované C, narozená Datum narození žalované C bytem Adresa žalované B 5) Jméno žalované D, narozený Datum narození žalované D bytem Adresa žalované D 6) Jméno žalované E, narozený Datum narození žalované E bytem Adresa žalované E 7) Jméno žalované F, narozená Datum narození žalované F bytem Adresa žalované F o zřízení nezbytné cesty

I. Žaloba na zřízení nezbytné cesty přes pozemek p. č. hodnota v k. ú. adresa v obci adresa, části obce adresa, na LV číslo hodnota, a to jako služebnosti ve prospěch pozemku Anonymizováno v k. ú. adresa v obci adresa, části obce adresa zapsaného na LV č. hodnota vedeném u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, se zamítá.

II. Žalovaným číslo 1) a 2) se náklady řízení nepřiznávají.

1. Žalobce se adresa Anonymizováno Anonymizováno v k. ú. adresa v obci adresa, části obce adresa zapsaného na LV č. hodnota vedeném u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa. Uváděl, že předmětný pozemek získal v rámci restitučních náhrad jeho otec za nevydaný pozemek. Podle katastru nemovitostí byla k pozemku přístupová cesta ve vlastnictví státního statku v likvidaci. Následně předmětný pozemek získal od svého otce do vlastnictví žalobce. Žalobce od státního statku koupil přístupovou cestu (pozemek p.č. Anonymizováno a při jejím zaměření zjistil, že na části cesty je umístěn plot manželů Anonymizováno. Vyzval Anonymizováno k odstranění plotu a poté, co oni tak neučinili, podal žalobu na odstranění stavby plotu. Tato žaloba byla zamítnuta a soudem bylo konstatováno, že Anonymizováno v této části pozemek vydrželi. Žalobce proto od kupní smlouvy, kterou nabyl pozemek, který měl být přístupovou cestou odstoupil a pozemek se tak stal bez přístupové cesty. Žalobce hledá nejvhodnější řešení, které spatřuje ve zřízení služebnosti přes pozemek žalovaných, tak, jak načrtl na své na plánku, který přiložil k žalobě. Oslovil s návrhem na mimosoudní dohodu žalované. Avšak k žádné dohodě nedošlo.

2. Žalobce v žalobě označil jako žalované všechny vlastníky okolních pozemků. Před zahájením jednání vzal žalobce žalobu proti žalovaným 3, 4, 5, 6 a 7 zpět a soud vůči nim řízení dosud nepravomocně zastavil.

3. Žalovaní č. hodnota a 2 (vlastníci pozemku p.č. hodnota) se žalobou nesouhlasili a navrhli její zamítnutí. uváděli, že pozemek p. č. hodnota je územním plánem určen k zástavbě rodinným domem a k tomuto účelu jej hodlají využít. Zřízení nezbytné cesty přes tento stavební pozemek by vedlo k zásadnímu negativnímu zásahu do pozemku a k omezení plánované výstavby. Žalovaní dále uváděli, že poté, co žalobce odstoupil od kupní smlouvy, kterou nabyl pozemek p.č. Anonymizováno, tento pozemek zakoupili oni. Mají za to, že přístupovou cestu by bylo možné zřídit přes tento pozemek s tím, že v části, kde pozemek vydrželi manželé Anonymizováno by umožnili žalobci přístup přes jejich pozemek p.č. Anonymizováno. Žalobce by tak měl k pozemku zajištěný stejný přístup, jaký měl, když si zakoupil pozemek p.č. Anonymizováno. Žalovaní zdůrazňovali, že žalovaný si způsobil svou situaci sám tím, že byl vlastníkem pozemku p. č. Anonymizováno/4, kdy následně od této smlouvy odstoupil a pozemek vrátil původnímu vlastníku s tím, že se rozhodl žalovat žalované a požaduje zřízení pohodlnější cesty. Mnohem příznivější varianta by byla, pokud by si ponechal pozemek Anonymizováno ve vlastnictví, s tím, že by měl zajištěný přístup až k plotu Anonymizováno a následně by po malém kousku bylo možné požadovat zřízení služebnosti právě po Anonymizováno kdy oni by byli ochotni mu v této části služebnost zřídit. právnická osoba dotazu soudu, z jakého důvodu a jakým způsobem žalobce hospodaří s předmětným pozemkem a za účelem jakého využití pozemku požaduje zřídit služebnost cesty žalobce uvedl, že územním plánem je předmětný pozemek p. č. Anonymizováno určen k zastavění. Přístupovou cestu chce žalobce zřídit pro budoucí využití ke stavbě rodinného domu, který by tam v budoucnu měl být postaven, což územní plán umožňuje. právnická osoba dotazu soudu, v jaké fázi jsou přípravy ke stavbě rodinného domu, žalobce uvedl, že žádné přípravy k výstavbě zatím prováděny nejsou, pouze pozemek je územním plánem určen k zastavění. Přípravy bude řešit poté, co bude mít přístupovou cestu. Pokud se týká stávajícího využití pozemku, žalobce uvedl, že k hospodářskému využití pozemek nevyužívá, ani tak zatím nehodlá činit, v minulosti ho několikrát posekal.

6. Soud zamítl návrhy na provedení dalšího dokazování (místním šetřením), neboť soud další dokazování považuje za nadbytečné, kdy již z žalobcových tvrzení je zřejmé, že žalobě nelze vyhovět.

7. Při právním posouzení se soud vycházel z ustanovení § 1029 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen ,,o. z.“), podle kterého vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek a podle odst. 2 téhož ustanovení nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

8. Podle § 1032 odst. 1 o. z. soud nepovolí nezbytnou cestu a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

9. Jestliže pozemek žalobce postrádá jakékoliv spojení s veřejnou cestou, nelze žalobu na povolení nezbytné cesty zamítnout jen s odkazem na to, že si žalobce může sjednat přístup kvůli údržbě svého pozemku nebo k hospodaření na něm, resp. ke zřízení, bourání, opravě nebo obnově stavby postupem podle § 1021 či 1022 ObčZ. Ustanovení § 1021 a 1022 ObčZ upravují určitý způsob vypořádání (§ 153 odst. 2 OSŘ) vztahu mezi vlastníkem pozemku, který potřebuje (objektivně) užít sousední pozemek k údržbě svého pozemku nebo k hospodaření na něm, nebo který nemá zajištěn přístup potřebný ke stavění, bourání, opravení nebo obnovení stavby na svém pozemku, resp. potřebuje pro realizaci těchto prací užít sousední pozemek. Žádá-li žalobce o povolení nezbytné cesty (resp. o povolení nezbytné cesty a zřízení přístupu) jak za účelem zřízení stavby (či jiných prací uvedených v § 1022 ObčZ), tak i za účelem jejího užívání, pak je třeba samostatnými výroky rozhodnout o nároku opírajícím se o § 1022 ObčZ a o nároku na povolení nezbytné cesty. Je-li dosud nezastavěný pozemek určen územním plánem k zástavbě a žalobce prokáže, že příprava stavby dosáhla určitého stupně a že má vážný úmysl jej stavbou odpovídající tomuto plánu v blízké budoucnosti zastavět a jsou-li splněny i další zákonné podmínky, lze žalobci ve prospěch jeho pozemku povolit nezbytnou cestu v rozsahu potřebném k řádnému užívání budoucí stavby. Skutečnost, že pozemek je určen k zastavění veřejným právem, ještě neznamená, že jeho vlastník má bez ohledu na další okolnosti právo na nezbytnou cestu v požadovaném rozsahu; je třeba, aby byly splněny i další podmínky pro povolení nezbytné cesty; je vždy třeba vzít mimo jiné do úvahy újmu, která vznikne žalovanému povolením nezbytné cesty, a porovnat ji s výhodou žalobce; jestliže by v důsledku povolení nezbytné cesty v rozsahu potřebném k užívání stavby bylo vlastnické právo žalovaného k pozemku dotčeno tak, že by další užívání pozemku bylo zásadně omezeno a pozemek byl významně znehodnocen, nebylo by možno nezbytnou cestu povolit. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka)

10. Žalobce v daném případě uvedl, že pozemek nijak hospodářsky nevyužívá, ani žádný takový úmysl nemá. Chce zřídit přístupovou cestu, neboť pozemek je územním plánem určen k zastavění a v budoucnu chce pozemek využít k tomuto účelu. S přípravou stavby nezapočal.

11. S ohledem na tvrzení uvedená žalobce, kdy stavební záměr není nijak rozpracován, považuje soud žalobu za předčasnou, neboť stávající nejistota zda a v jakém rozsahu bude možné uvažované stavby na pozemcích žalobce zřídit a kdy se tak stane, znemožňuje posouzení rozsahu nezbytné cesty. Vzhledem k tomu, že žalobce neuvedl žádný jiný způsob, jakým pozemek využívá nebo jej hodlá hospodářsky využívat, soud neshledal důvod pro zřízení přístupové cesty, byť v současné době není pozemek spojen s veřejnou cestou, mimo jiné za situace, kdy žalovaní deklarovali, že jsou ochotni umožnit žalobci přístup přes jejich pozemky.

12. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 tak, že žalovaným č. hodnota a 2 se náklady řízení nepřiznávají, neboť byť byli žalovaní ve věci plně úspěšní, žádné náklady nepožadovali. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.