8 C 443/2024

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupeného advokátem Jméno advokáta A , Jméno advokáta B . sídlem Adresa advokáta B proti žalovaným: 1) Anonymizováno ., narozený Anonymizováno bytem Adresa žalované A 2) Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 3) Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B 4) Jméno žalované C , narozená Datum narození žalované C bytem Adresa žalované B 5) Jméno žalované D , narozený Datum narození žalované D bytem Adresa žalované D 6) Jméno žalované E , narozený Datum narození žalované E bytem Adresa žalované E 7) Jméno žalované F , narozená Datum narození žalované F bytem Adresa žalované F o zřízení nezbytné cesty

I. Žaloba na zřízení nezbytné cesty přes pozemek p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, v obci , adresa, , části obce , adresa, , na LV číslo , hodnota, , a to jako služebnosti ve prospěch pozemku , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, v obci , adresa, , části obce , adresa, zapsaného na LV č. , hodnota, vedeném u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , se zamítá.

II. Žalovaným číslo 1) a 2) se náklady řízení nepřiznávají.

1. Žalobce se , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, v obci , adresa, , části obce , adresa, zapsaného na LV č. , hodnota, vedeném u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Uváděl, že předmětný pozemek získal v rámci restitučních náhrad jeho otec za nevydaný pozemek. Podle katastru nemovitostí byla k pozemku přístupová cesta ve vlastnictví státního statku v likvidaci. Následně předmětný pozemek získal od svého otce do vlastnictví žalobce. Žalobce od státního statku koupil přístupovou cestu (pozemek p.č. , Anonymizováno, a při jejím zaměření zjistil, že na části cesty je umístěn plot manželů , Anonymizováno, . Vyzval , Anonymizováno, k odstranění plotu a poté, co oni tak neučinili, podal žalobu na odstranění stavby plotu. Tato žaloba byla zamítnuta a soudem bylo konstatováno, že , Anonymizováno, v této části pozemek vydrželi. Žalobce proto od kupní smlouvy, kterou nabyl pozemek, který měl být přístupovou cestou odstoupil a pozemek se tak stal bez přístupové cesty. Žalobce hledá nejvhodnější řešení, které spatřuje ve zřízení služebnosti přes pozemek žalovaných, tak, jak načrtl na své na plánku, který přiložil k žalobě. Oslovil s návrhem na mimosoudní dohodu žalované. Avšak k žádné dohodě nedošlo.

2. Žalobce v žalobě označil jako žalované všechny vlastníky okolních pozemků. Před zahájením jednání vzal žalobce žalobu proti žalovaným 3, 4, 5, 6 a 7 zpět a soud vůči nim řízení dosud nepravomocně zastavil.

3. Žalovaní č. , hodnota, a 2 (vlastníci pozemku p.č. , hodnota, ) se žalobou nesouhlasili a navrhli její zamítnutí. uváděli, že pozemek p. č. , hodnota, je územním plánem určen k zástavbě rodinným domem a k tomuto účelu jej hodlají využít. Zřízení nezbytné cesty přes tento stavební pozemek by vedlo k zásadnímu negativnímu zásahu do pozemku a k omezení plánované výstavby. Žalovaní dále uváděli, že poté, co žalobce odstoupil od kupní smlouvy, kterou nabyl pozemek p.č. , Anonymizováno, , tento pozemek zakoupili oni. Mají za to, že přístupovou cestu by bylo možné zřídit přes tento pozemek s tím, že v části, kde pozemek vydrželi manželé , Anonymizováno, by umožnili žalobci přístup přes jejich pozemek p.č. , Anonymizováno, . Žalobce by tak měl k pozemku zajištěný stejný přístup, jaký měl, když si zakoupil pozemek p.č. , Anonymizováno, . Žalovaní zdůrazňovali, že žalovaný si způsobil svou situaci sám tím, že byl vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, /4, kdy následně od této smlouvy odstoupil a pozemek vrátil původnímu vlastníku s tím, že se rozhodl žalovat žalované a požaduje zřízení pohodlnější cesty. Mnohem příznivější varianta by byla, pokud by si ponechal pozemek , Anonymizováno, ve vlastnictví, s tím, že by měl zajištěný přístup až k plotu , Anonymizováno, a následně by po malém kousku bylo možné požadovat zřízení služebnosti právě po , Anonymizováno, kdy oni by byli ochotni mu v této části služebnost zřídit., právnická osoba, dotazu soudu, z jakého důvodu a jakým způsobem žalobce hospodaří s předmětným pozemkem a za účelem jakého využití pozemku požaduje zřídit služebnost cesty žalobce uvedl, že územním plánem je předmětný pozemek p. č. , Anonymizováno, určen k zastavění. Přístupovou cestu chce žalobce zřídit pro budoucí využití ke stavbě rodinného domu, který by tam v budoucnu měl být postaven, což územní plán umožňuje., právnická osoba, dotazu soudu, v jaké fázi jsou přípravy ke stavbě rodinného domu, žalobce uvedl, že žádné přípravy k výstavbě zatím prováděny nejsou, pouze pozemek je územním plánem určen k zastavění. Přípravy bude řešit poté, co bude mít přístupovou cestu. Pokud se týká stávajícího využití pozemku, žalobce uvedl, že k hospodářskému využití pozemek nevyužívá, ani tak zatím nehodlá činit, v minulosti ho několikrát posekal.

6. Soud zamítl návrhy na provedení dalšího dokazování (místním šetřením), neboť soud další dokazování považuje za nadbytečné, kdy již z žalobcových tvrzení je zřejmé, že žalobě nelze vyhovět.

7. Při právním posouzení se soud vycházel z ustanovení § 1029 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen ,,o. z.“), podle kterého vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek a podle odst. 2 téhož ustanovení nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

8. Podle § 1032 odst. 1 o. z. soud nepovolí nezbytnou cestu a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

9. Jestliže pozemek žalobce postrádá jakékoliv spojení s veřejnou cestou, nelze žalobu na povolení nezbytné cesty zamítnout jen s odkazem na to, že si žalobce může sjednat přístup kvůli údržbě svého pozemku nebo k hospodaření na něm, resp. ke zřízení, bourání, opravě nebo obnově stavby postupem podle § 1021 či 1022 ObčZ.Ustanovení § 1021 a 1022 ObčZ upravují určitý způsob vypořádání (§ 153 odst. 2 OSŘ) vztahu mezi vlastníkem pozemku, který potřebuje (objektivně) užít sousední pozemek k údržbě svého pozemku nebo k hospodaření na něm, nebo který nemá zajištěn přístup potřebný ke stavění, bourání, opravení nebo obnovení stavby na svém pozemku, resp. potřebuje pro realizaci těchto prací užít sousední pozemek.Žádá-li žalobce o povolení nezbytné cesty (resp. o povolení nezbytné cesty a zřízení přístupu) jak za účelem zřízení stavby (či jiných prací uvedených v § 1022 ObčZ), tak i za účelem jejího užívání, pak je třeba samostatnými výroky rozhodnout o nároku opírajícím se o § 1022 ObčZ a o nároku na povolení nezbytné cesty.Je-li dosud nezastavěný pozemek určen územním plánem k zástavbě a žalobce prokáže, že příprava stavby dosáhla určitého stupně a že má vážný úmysl jej stavbou odpovídající tomuto plánu v blízké budoucnosti zastavět a jsou-li splněny i další zákonné podmínky, lze žalobci ve prospěch jeho pozemku povolit nezbytnou cestu v rozsahu potřebném k řádnému užívání budoucí stavby.Skutečnost, že pozemek je určen k zastavění veřejným právem, ještě neznamená, že jeho vlastník má bez ohledu na další okolnosti právo na nezbytnou cestu v požadovaném rozsahu; je třeba, aby byly splněny i další podmínky pro povolení nezbytné cesty; je vždy třeba vzít mimo jiné do úvahy újmu, která vznikne žalovanému povolením nezbytné cesty, a porovnat ji s výhodou žalobce; jestliže by v důsledku povolení nezbytné cesty v rozsahu potřebném k užívání stavby bylo vlastnické právo žalovaného k pozemku dotčeno tak, že by další užívání pozemku bylo zásadně omezeno a pozemek byl významně znehodnocen, nebylo by možno nezbytnou cestu povolit.(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, )

10. Žalobce v daném případě uvedl, že pozemek nijak hospodářsky nevyužívá, ani žádný takový úmysl nemá. Chce zřídit přístupovou cestu, neboť pozemek je územním plánem určen k zastavění a v budoucnu chce pozemek využít k tomuto účelu. S přípravou stavby nezapočal.

11. S ohledem na tvrzení uvedená žalobce, kdy stavební záměr není nijak rozpracován, považuje soud žalobu za předčasnou, neboť stávající nejistota zda a v jakém rozsahu bude možné uvažované stavby na pozemcích žalobce zřídit a kdy se tak stane, znemožňuje posouzení rozsahu nezbytné cesty. Vzhledem k tomu, že žalobce neuvedl žádný jiný způsob, jakým pozemek využívá nebo jej hodlá hospodářsky využívat, soud neshledal důvod pro zřízení přístupové cesty, byť v současné době není pozemek spojen s veřejnou cestou, mimo jiné za situace, kdy žalovaní deklarovali, že jsou ochotni umožnit žalobci přístup přes jejich pozemky.

12. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 tak, že žalovaným č. , hodnota, a 2 se náklady řízení nepřiznávají, neboť byť byli žalovaní ve věci plně úspěšní, žádné náklady nepožadovali.