8 C 46/2025

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl v senátě předsedkyní senátu Mgr. Hedvikou Lávičkovou a přísedícími Ing. Zdeňkou Podolákovou a Lucií Sedláčkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce , trvale bytem Adresa žalobce , zastoupený advokátkou Jméno advokátky , sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované a Anonymizováno , IČO IČO žalované , sídlem Adresa žalované , zastoupený advokátem Jméno advokáta , sídlem Adresa advokáta , 258 01 Vlašim o zaplacení částky 106 262 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalované uloženo zaplatit částku , částka, s příslušenstvím. Uváděl, že účastníci uzavřeli dne , datum, dohodu o rozvázání pracovního poměru, na základě které se strany dohodly, že pracovní poměr žalobce bude ukončen v měsíci červenec/srpen , Anonymizováno, po vyčerpání řádné dovolené. Dohoda o rozvázání pracovního poměru obsahuje ujednání: „Tato dohoda se uzavírá z organizačních důvodů, a to před vznikem nároku na starobní důchod pracovníka“. Pracovní poměr skončil dne , datum, . Žalobce má za to, že „organizačními důvody“ je důvod dle ust. § 52 písm. c zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále jen ZP), tedy ukončení pracovního poměru pro nadbytečnost, vznikl žalobci nárok na odstupné podle ust. § 67, odst. 1 písm. c ZP ve výši trojnásobku jeho průměrného výdělku. Žalobce v průběhu řízení uváděl, že pokud by soud dospěl k závěru, že důvodem ukončení pracovního poměru nebyla nadbytečnost, pak žalovaný byl v tomto směru uveden v omyl, neboť listinu o ukončení pracovního poměru vyhovila žalovaná a do listiny uvedla, že důvodem ukončení pracovního poměru jsou „organizační důvody“. Závěrem žalovaný navrhl, aby v případě, že soud dospěje k závěru, že nejsou naplněny důvody při přiznání odstupného, měl by rozhodnout, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce podal žalobu s ohledem na formulaci uvedenou v ukončení pracovního poměru žalovaným.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Uváděla, že mezi účastníky je nesporné, že mezi nimi existoval pracovněprávní vztah. Pokud se týká dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne , datum, , pak žalovaná má za to, že tato listina nevedla k ukončení pracovního poměru, neboť je neurčitá, kdy není jasně uveden termín skončení pracovního poměru. Žalobce má za to, že k ukončení pracovního poměru došlo mezi účastníky až předložením návrhu dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne , datum, , kterou žalovaný akceptoval svým podáním ze dne , datum, . Dále žalovaná uváděla, že k ukončení pracovního poměru nedošlo z důvodu uvedených v § 52 ZP. Žalovaný nebyl pro žalovanou „nadbytečným“, naopak jeho rozhodnutí ukončit pracovní poměr, vyvolalo u žalované potřebu obsadit jeho místo novým zaměstnancem, aby byla zajištěna kontinuita výuky. Pokud byly v dohodě uvedeny „organizační důvody“, pak tyto vyjadřovaly pouze potřebu, aby žalovaný setrval ve výuce do doby, než se žalované podaří zajistit nového vyučujícího. Proto také k uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru došlo rok a půl před ukončením pracovního poměru, kdy téměř rok po uzavření dohody, získala žalovaná nového vyučujícího, kterého zaškolila, složil potřebné zkoušky a po ukončení školního roku od září 2024 žalobce nahradil. Žalovaná popisovala, jakým způsobem probíhá ukončení pracovního poměru u žalované, které vyžaduje přijetí rozhodnutí ředitele školy o organizační změně a následné projednání s odborovou organizací, což se v daném případě nestalo. Dále žalovaná uváděla, že žalobce nebyl uveden v omyl, nebylo mu tvrzeno, že se stal „nadbytečným“, popř. že jeho místo bude rušeno. Po celou dobu věděl, že na jeho místo bude nutné zajistit náhradního vyučujícího a následně se účastnil zaškolení nového učitele. Žalovaná požadovala, aby žaloba byla zamítnuta a jí přiznána náhrada nákladů řízení, neboť to byl žalobce, kdo zavinil tento spor, kdy sám sebe uvedl v omyl, že mu vznikl nárok na zaplacení odstupného.

3. Žalobce byl poučen dle § 118a o.s.ř., že je povinen prokázat, že skutečným důvodem ukončení pracovního poměru byl důvod uvedený v § 52 písm. c) Zákoníku práce, tedy, že z rozhodnutí zaměstnavatele o snížení stavu zaměstnanců se stal nadbytečným, popřípadě je povinen prokázat, že zaměstnavatel navrhl uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru s tvrzením, že důvodem pro ukončení pracovního poměru je rozhodnutí zaměstnavatele o snížení stavu zaměstnanců, pro který se stal žalobce nadbytečným a žalobce přijal návrh na uzavření dohody o ukončení pracovního poměru v přesvědčení, že poskytnutý důvod je pravdivý. V případě, že tyto důkazy neoznačí, může to mít za následek neunesení důkazního břemene.

4. Po tomto poučení žalobce uváděl, že z webových stránek žalované, kde je uveden rozpis pracovních pozic vyplývá, že nový zaměstnanec pan , jméno FO, , který byl dle tvrzení žalovaného přijat na uvolňované místo žalobce vykonává ve skutečnosti práci v „, Anonymizováno, – , adresa, (, Anonymizováno, )“ a nikoliv ve „, Anonymizováno, – , adresa, “, kde vykonával práci žalobce. Tvrzení žalovaného o jiných organizačních důvodech tak nepůsobí přesvědčivým dojmem, když z organizační struktury žalovaného vyplývá, že v „, Anonymizováno, – , adresa, (, Anonymizováno, )“ došlo k navýšení počtu zaměstnanců o , jméno FO, a ve „, Anonymizováno, – , adresa, “ došlo ke snížení počtu zaměstnanců o jednoho (žalobce). Dále uvedl, že žalobce vykonával pro žalovaného práci na pozici učitel odborného výcviku se zaměřením na výuku svařování elektrickým obloukem. Žalobci nebyly a vzhledem k jeho vzdělání, zařazení a profesi nemohly být známy interní postupy zaměstnavatele při provádění organizačních změn. Dokumenty předkládané žalovaným tak žalobce pokládal vždy za pravdivé, správné a odpovídající skutečnému stavu. Uvedl-li žalovaný do dohody o ukončení pracovního poměru, že pracovní poměr je ukončován z organizačních důvodů, žalobce jako laik předpokládal, že organizačními důvody jsou právě ty organizační důvody uvedené v ust. § 52 písm. c. zákoníku práce. Jakkoli lze na právní jednání, kterým se strany dohodnou na ukončení pracovního poměru, aplikovat obecnou úpravu občanského zákoníku, pak nutno zdůraznit, že specifika upravuje zákoník práce, který vymezuje důvody, pro které lze pracovní poměr se zaměstnancem ukončit. Je-li v právním jednání předvídaným zákoníkem práce uveden institut upravený zákoníkem práce, je nutné vykládat uvedený institut přednostně právě podle zákoníku práce., právnická osoba, tomu žalovaný uvedl, že z webových stránek nelze usuzovat na žádné pracovněprávní úkony. , právnická osoba, nejsou pravidelně aktualizovány, což je zřejmé z toho, že žalovaný je na nich uveden k , datum, , přestože již pracovní poměr ukončil. Navíc v případě názvu „, Anonymizováno, - , adresa, “ a „, Anonymizováno, – , adresa, (, Anonymizováno, ) se nejedná o místo výkon práce, ale pouze o umístění kaceláře.

6. Z webových stránek žalované, které předložil žalobce vyplývá, že na webových stránkách byl ještě k , datum, uveden jako zaměstnanec žalobce – „ 3. „, Anonymizováno, – , adresa, “ – svařovna plamenem: , právnická osoba, , svařovna el. obloukem: , Jméno žalobce, “, přičemž , jméno FO, byl uveden 2. „, Anonymizováno, – , adresa, (, Anonymizováno, )“ – zaměstnanci , adresa, , , jméno FO, , tituly za jménem, , , jméno FO, . Dále z webových stránek vyplývá, že k , datum, (před nástupem , jméno FO, ) bylo na odloučeném pracovišti , adresa, osm zaměstnanců a k , datum, je tam uvedeno devět zaměstnanců, avšak žalobce již zaměstnancem není, takže počet zaměstnanců je stejný.

7. Pracovní smlouvou bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dne , datum, pracovní smlouvu na druh práce učitel odborného výcviku s místem výkonu práce , adresa, s dnem nástupu do práce , datum, . Jednalo se o pracovní poměr na dobu určitou do , datum, , přičemž mezi účastníky bylo nesporné, že následně došlo k prodloužení pracovní smlouvy na dobu neurčitou.

8. Dohodou o podmínkách změny pracovní smlouvy uzavřené dne , datum, ze dne , datum, bylo prokázáno, že byla tohoto dne uzavřena mezi účastníky. V textu dohody je uvedeno: „Po nabytí nároku na starobní důchod, kterým byl dne , datum, , pracovník pokračuje ve výkonu práce. Stávající pracovní poměr bude ukončen dohodou v měsíci červenec/srpen , Anonymizováno, k prvnímu dni po vyčerpání řádné dovolené.“ U Pozn. 1 je uvedeno: „Tato dohoda se uzavírá z organizačních důvodů, a to před vznikem nároku na starobní důchod pracovníka“.

9. Výplatními páskami za čtvrtletí předcházející ukončení pracovního poměru bylo prokázáno, že v dubnu , Anonymizováno, hrubá mzda žalovaného činila , částka, , v květnu , Anonymizováno, částku , částka, (po odpočtu dovolené z loňského roku , částka, ) a v červnu , Anonymizováno, částku , částka, .

10. Potvrzením o zaměstnání bylo prokázáno, že pracovní poměr mezi účastníky trval od , datum, do , datum, .

11. Komunikací účastníků bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení odstupného před podáním žaloby a ta tento nárok odmítla.

12. Dohodou o rozvázání pracovního poměru ze dne , datum, bylo prokázáno, že je podepsána pouze žalovanou, přičemž v textu je uvedeno, že žalobce a žalovaná uzavírají dohodu o rozvázání pracovního poměr ke dni , datum, .

13. Dopisem ze dne , datum, bylo prokázáno, že dne , datum, doručil žalované prohlášení, ve kterém uvádí, že pracovní poměr účastníků byl ukončen dohodou v měsíci červenec/srpen , Anonymizováno, k prvnímu dni po vyčerpání řádné dovolené, tedy k , datum, . Novou dohodu nemá význam podepsat. Dopisem ze dne , datum, , doručeným žalované dne , datum, bylo prokázáno, že žalobce sdělil žalované, že děkuje za rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů. Dále uvádí, že bossingem, tj. šikanou na pracovišti, které se dopouštěl nadřízený je úplně životně zdevastnován.

14. Příkazem ředitele č. 4/2023 ze dne , datum, bylo prokázáno, že ředitel školy uložil vedoucím pracovníkům školy, 2 roky před vznikem nároku na starobní důchod sepsat se zaměstnanci úseku, který řídí, dohodu o jejich setrvání v organizaci, popřípadě toto projednat formou zápisu. Důvodem jsou skutečnosti týkající se zajištění nových pracovníků s patřičným vzděláním, které bude nutné v dostatečném časovém předstihu přijmou, případně zajistit jejich odborné vzdělání, popř. v dostatečném časovém předstihu vyhlásit výběrové řízení.

15. K dokumentování procesu ukončení pracovního poměru z důvodu dle § 52 písm. c) ZP žalovaná předložila listiny vztahující se k zaměstnankyni , tituly před jménem, , jméno FO, . Z těchto listin bylo zjištěno, že před ukončením pracovního poměru žalovaná přijala rozhodnutí o organizační změně z důvodu snížení počtu žáků pro školní rok 2016/2017 a po projednání s odborovou organizací zaslala zaměstnankyni výpověď z důvodů § 52 písm. c). Uvedla, že pracovní poměr skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní doby a po skončení pracovního poměru dojde k vyplacení odstupného.

16. K prokázání tvrzení, že žalobce se pro žalovanou nestal nadbytečným dle § 52 písm. c) ZP, ale že na jeho místo přijala nového učitele odborného výcviku žalobkyně předložila pracovní smlouvu uzavřenou s , jméno FO, . Z této pracovní smlouvy bylo zjištěno, že byla sjednána dne , datum, s nástupem do práce od , datum, na druh práce učitel odborného výcviku s výkonem práce – Odloučené pracoviště , adresa, . Dne , datum, žalovaná s , jméno FO, uzavřela kvalifikační dohodu, podle které se žalovaná zavazuje umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace, která bude spočívat ve složení zkoušky „Mezinárodní svářečský praktik“, v získání certifikátu „Instruktor svařování“ a osvědčení „Vizuální kontrolor svarů“ s tím, že zvyšování kvalifikace započne dnem , datum, a skončí , datum, . Zaměstnavatel se zavazuje setrvat v pracovním poměru po dobu 5 let. V podkladech pro změnu pracovní smlouvy je uvedeno, že v době od , datum, do , datum, absolvuje , jméno FO, další vzdělávání mezinárodní svářecí praktik, svářecí instruktor. Potvrzením , právnická osoba, ze dne , datum, a , datum, bylo prokázáno, že , jméno FO, absolvoval od , datum, do , datum, Specializační kurz Mezinárodní svářečský praktik – IWP v rozsahu 150 hodina při závěrečné zkoušce vyhověl. Certifikátem svařování bylo prokázáno, že , jméno FO, s účinností od , datum, prokázal způsobilost jako instruktor svařování, kdy splnil podmínky vyplývající ze Směrnice pro svářečské instruktory CWS ANB. Osvědčením o absolvování kurzu z , datum, bylo prokázáno, že , jméno FO, absolvoval dne , datum, kurz provádění vizuální kontroly svárů.

17. Svědek , jméno FO, při své výpovědi uvedl, že je u žalované zaměstnán asi pět let, z toho dva a půl roku na pozici vedoucího odloučeného pracoviště. Z pověření ředitele školy vedl jednání o ukončení pracovního poměru se žalovaným. Žalovaný se někdy v roce 2022/2023 vyjádřil, že už nechce pokračovat a že by chtěl ukončit pracovní poměr. Sepsali tedy dohodu. Svědek uvedl, že neví o tom, že by žalobci někdo říkal, že se jeho pracovní pozice ruší. Naopak věděl, že se hledá náhrada. Odstupné s ním neřešil. Listiny, které se podepisovali, dostal svědek od vedení školy. Organizační změnu chápal tak, že dojde ke změně osoby, jinak žádná organizační změna nebyla v plánu. Vzhledem k tomu, že práce, kterou žalovaný vykonával, je obtížně zastupitelná, neboť dělal instruktora svařování a nahradit ho mohla pouze osoba s odpovídající kvalifikací, domluvili se, že dokončí nejen stávající školní rok, ale i rok následující. Tím získali čas na získání nového zaměstnance a jeho zaškolení. V průběhu té doby podepsali s novým zaměstnancem panem , jméno FO, smlouvu a on potom podstoupil školení (evropský kurz svářeče) a získal příslušnou kvalifikaci – instruktor svařování. , jméno FO, byl bývalý žák školy, který jezdil na soutěže ve svařování, doporučila ho zástupkyně školy, kontaktovali ho, zda byl měl o místo zájem. V souvislosti s odchodem žalovaného nedošlo k žádnému snížení počtu zaměstnanců, v tomto období nedošlo ani ke snížení studentů, zájem o studium je stabilní. Pozice, na které byl žalobce a následně pan , jméno FO, se jmenuje učitel odborného výcviku. Oba měli identickou náplň práce. Pokud je na webových stránkách uvedeno, že někdo má pracoviště horní dílna a někdo svařovnu, tak se nejedná o místo práce, ale o místo, kde je umístěna kancelář a kde jsou jednotliví učitelé k zastižení. Nyní má pan , jméno FO, kancelář tam, kde dříve pan , adresa, . Žalobce měl kvalifikaci na svařování elektrickým obloukem a v podstatě učení této činnosti zabere celý školní rok, takže většinu školního roku vyučoval tuto věc. V případě, že ke konci školního roku zbude nějaký čas, tak se případně věnoval ještě montáži. U pana , jméno FO, , poté, co žalobce odešel, je náplň práce úplně stejná.

18. Svědek , jméno FO, uvedl, že žalobce je jeho bývalý učitel a kolega. Svědka kontaktoval pan , jméno FO, , údajně na doporučení zástupkyně ředitele školy. Svědek v té době byl zaměstnán, měli nějaké schůzky a domluvili se, že na místo nastoupí. , jméno FO, důvodem, proč hledají nového učitele mu bylo řečeno, že žalobce jde do důchodu. Pokud ví, žalobce učil svařování, nyní stejnou práci dělá svědek. Po nástupu do zaměstnání se ještě se žalobcem setkal, o skončení pracovního poměru spolu nemluvili. Z počátku zaměstnání měl kancelář v soustružně, chodil na náslechy na jednotlivá pracoviště. Po absolvování kurzu a odchodu žalobce, má kancelář na svařovně.

19. Při právním posouzení věci soud postupoval soud podle § 52 ZP, podle kterého zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,d) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému , podezřelý výraz, stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci,e) dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,f) nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil,g) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi,h) poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a.

20. Podle § 67 odst. 1 písm. c) ZP zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.

21. Dle rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, :a. Byl-li pracovní poměr rozvázán dohodou z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a)–c) ZPr, má uvolněný zaměstnanec (za splnění dalších zákonem stanovených předpokladů) nárok na odstupné bez ohledu na to, co bylo o důvodech skončení pracovního poměru v dohodě uvedeno.b. Sama okolnost, že zaměstnavatel další výkon práce od zaměstnance alespoň zčásti nepotřebuje, nemůže nahradit rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně.c. Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou tím, že mu jeho jiný zaměstnanec jménem zaměstnavatele navrhl uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru z důvodu uvedeného v § 46 odst. 1 písm. a) a c) ZPr, ačkoliv věděl (musel vědět), že takový důvod ve skutečnosti nebyl naplněn; jestliže zaměstnanec takový návrh přijme v přesvědčení, že poskytnuté údaje jsou pravdivé a že tedy rozvazuje pracovní poměr z některého z uvedených výpovědních důvodů, avšak ukáže se, že ve skutečnosti byl pracovní poměr dohodou rozvázán z jiného důvodu proto mu nenáleží odstupné poskytované při skončení pracovního poměru, byla mu způsobena škoda, kterou je mu zaměstnavatel povinen nahradit.

22. Podle rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, uvolněný zaměstnanec má při splnění dalších zákonem stanovených předpokladů nárok na odstupné bez ohledu na to, co bylo v dohodě o skončení pracovního poměru uvedeno o důvodech skončení pracovního poměru, jestliže skutečným důvodem rozvázání pracovního poměru byly důvody uvedené v § 46 odst. 1 písm. a)-c) ZPr (dnes § 52 ZP).

23. Podle rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, dochází-li k dohodě o rozvázání pracovního poměru mezi účastníky podle § 43 ZPr z důvodu organizačních změn na straně zaměstnavatele, nečiní ta skutečnost, že důvod rozvázání pracovního poměru není uveden přímo v písemné dohodě, tuto dohodu neplatnou, a ani není vyloučen vznik nároku zaměstnance na odstupné podle § 1 a § 3 odst. 1 zákona č. 195/1991 Sb. V takovém případě je ovšem na zaměstnanci, aby prokázal, že organizační změny u zaměstnavatele byly skutečně důvodem rozvázání pracovního poměru dohodou, a že tedy mezi těmito organizačními změnami a rozvázáním pracovního poměru dohodou existuje příčinná souvislost.

24. V daném případě soud dospěl s ohledem na výše uvedené skutečnosti a na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobce na vyplacení odstupného nevznikl, neboť z provedeného dokazování je zřejmé, že k ukončení pracovního poměru nedošlo z žádného z důvodů uvedených v § 52 ZP. Pokud žalobce tvrdil, že důvodem ukončení pracovního poměru byla nadbytečnost (§ 52 písm. c), pak z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobce se nadbytečným nestal, neboť nedošlo k rozhodnutí o organizační změně, jeho pracovní místo nezaniklo a poté, co došlo k dohodě o ukončení pracovního poměru, byl na jeho místo přijat nový zaměstnanec, který nastoupil několik měsíců před ukončením pracovního poměru žalobce, neboť musel absolvovat potřebné kurzy, aby mohl převzít výuku žalobce. Soud má rovněž za to, že žalobce neprokázal, že by byl žalovanou uveden v omyl o důvodech ukončení pracovního poměru, kdy jednak toto z žádných provedených důkazů nevyplývá, a navíc z kontextu celé situace je zřejmé, že žalobce musel vědět, že jeho pracovní pozice učitele odborného výcviku – svařování elektrickým obloukem – musí být nahrazena novým vyučujícím, což byl také důvod proč u dohodě o ukončení pracovního poměru došlo rok a půl před skončením pracovního poměru. Uvěřitelným se tak jeví, že „organizačními důvody“ v dohodě o ukončení pracovního poměru je myšlena doba zajištění nového vyučujícího. Z provedeného dokazování je rovně zřejmé, že v případě žalobce nedošlo u žalované k rozhodnutí o organizační změně, a tudíž ani k projednání s odborovou organizací. Rovněž nedošlo k faktickému snížení počtu pracovníků. Pro úplnost soud uvádí, že za platné ukončení pracovního poměru považuje dohodu o podmínkách změny pracovní smlouvy uzavřené ze dne , datum, , kdy k námitkám žalované, že tento úkon je neurčitý, neboť neobsahuje přesný datum ukončení pracovního poměru, soud uvádí, že v textu dohody je jednak uveden způsob zjištění data ukončení „v měsíci červenec/srpen 2024 k prvnímu dni po vyčerpání řádné dovolené“ a jednak se jedná o dohodu, kterou připravila žalovaná, a tudíž se nemůže dovolávat její neplatnosti.

25. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 150, podle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Soud v daném případě, byť byl žalobce zcela neúspěšný, shledal důvody pro rozhodnutí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Zohlednil, že se jedná o pracovněprávní spor, žalobce byl dlouholetým zaměstnancem žalovaného, je ve starobním důchodu a formulace, kterou žalovaný uvedl v dohodě o ukončení pracovního poměru mohla v žalobci vzbudit pochybnosti o důvodu ukončení pracovního poměru, které vedly k podání žaloby (byť se žalobci v řízení nepodařilo prokázat, že byl touto formulací uveden v omyl).