8 C 463/2024

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno o zaplacení 7 619 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s 15 % ročním úrokem z prodlení od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka k rukám žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice k rukám Okresního soudu v Benešově soudní poplatek za žalobu ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku částka s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Této částky jako náhrady se žalobkyně domáhala na základě § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, když představuje jí vynaložené náklady na hrazené služby v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného, k němuž došlo dne datum, vůči jejímu pojištěnci (poškozené – jméno FO, narozené datum). Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů soud dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaný k výzvě soudu nevyjádřil, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. Soud ve věci vycházel z obsahu spisového materiálu, ze kterého zjistil následující skutkový stav: Žalovaný dne datum kolem Anonymizováno hod. ve Anonymizováno, v adresa, fyzicky napadl poškozenou jméno FO, narozenou datum. Poškozená utrpěla újmu na zdraví, pro kterou musela být léčena v podezřelý výraz. O předmětném fyzickém napadaní se žalobkyně dozvěděla na základě oznámení Policie ČR ze dne datum, čímž jí vyrozuměla o možnosti uplatnit nárok na náhradu škody v souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného (z oznámení Policie ČR). Rozhodnutím Okresního soudu v Benešově ze dne datum, č.j. spisová značka, byl žalovaný uznán vinným přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku, za což mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 10 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 roků a povinnost uradit škodu, kterou svým přečinem způsobil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum ohledně viny a trestu a dne datum ohledně náhrady škody (z rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne datum). V důsledku protiprávního jednání žalovaného, v příčinné souvislosti s poškozením zdraví pojištěnce žalobkyně jméno FO uhradila žalobkyně náklady léčení za tohoto pojištěnce v celkové výši částka (z posudku – posouzení účtu za vyšetření, z nákladů na hrazené služby). Mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne datum k uzavření dohody o uznání dluhu a způsobu úhrady dluhu s tím, že žalovaný se zavázal uhradit částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení a zároveň se zavázal uhradit částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení (z dohody o uznání dluhu a způsobu úhrady dluhu). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předmětné částky před podáním žaloby předžalobní upomínkou ze dne datum a ze dne datum, které si žalovaný nevyzvedl (z výzvy a doručenky). Podle § 55 odst. 1 věta první zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Podle § 1968 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalovaný svým protiprávním jednáním, fyzickým napadením poškozené, způsobil poškozené újmu na zdraví, přičemž léčení tohoto poškození zdraví si vyžádalo náklady ve výši částka, které uhradila žalobkyně. Právo na toto plnění vůči žalovanému přešlo na žalobkyni. Z uvedených důvodů soud shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl, tedy i včetně příslušenství pohledávky – úroku z prodlení. Žalovaný je v prodlení s úhradou pohledávky žalobkyně ode dne datum, tedy ode dne sjednaného v dohodě o uznání dluhu k uhrazení pohledávky. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují paušální náhradu za dva úkony (příprava a převzetí, podání žaloby) po částka (celkem částka) podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení celkem částku částka, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Jelikož je žalobkyně v souladu s § 11 odst. 2 písm. q) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích osvobozena od placení soudních poplatků, přešla poplatková povinnost na žalovaného a soud mu tak uložil povinnost uhradit soudní poplatek ve výši částka dle Položky č. hodnota bodu 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).