8 C 49/2020

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa , zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví <b>I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k</b> pozemkové parcele č. st. [číslo] jejíž součástí je stavba bez čp/če, zemědělská stavba, pozemkové parcele č. st. [číslo] jejíž součástí je stavba bez čp/če, zemědělská stavba, pozemkové parcele [číslo] pozemkové parcele [číslo] pozemkové parcele [číslo] vše v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], se zrušuje. <b>II. Do výlučného vlastnictví žalobce se přikazuje:</b> Pozemek parc. č. st. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], vzniklý geometrickým plánem zhotoveným geometrem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pod číslem plánu [číslo], a ověřeným oprávněným zeměměřičským inženýrem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pod [číslo] dne [datum] a schváleným [stát. instituce], [stát. instituce], dne [datum], pod č.j.: [anonymizováno] [číslo], o výměře [výměra] –jehož součástí je stavba bez č.p/če, zemědělská stavba, který vznikl rozdělením pozemku parc. č. st [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Nedílnou součástí tohoto rozhodnutí je geometrický plán [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [číslo] pozemková parcele [číslo] vše v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] <b>III. Do výlučného vlastnictví žalované se přikazuje:</b> Pozemek parc. č. st. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], oddělený geometrickým plánem zhotoveným geometrem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pod číslem plánu [číslo], a ověřeným oprávněným zeměměřičským inženýrem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pod [číslo] dne [datum] a schváleným [stát. instituce], [stát. instituce], dne [datum], pod č.j.: [anonymizováno] [číslo], o výměře [výměra] –jehož součástí je stavba bez č.p/če, zemědělská stavba, který vznikl rozdělením pozemku parc. č. st [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Nedílnou součástí tohoto rozhodnutí je geometrický plán [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [číslo] pozemková parcela č. st. [číslo] jejíž součástí je stavba bez čp/če, zemědělská stavba, pozemková parcela [číslo] pozemková parcela [číslo] vše v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. IV. Žalovaná je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku na vyrovnání z titulu zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví částku [částka]. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. VI. Žalobce je povinen uhradit ½ nákladů státu, jejichž výše a splatnost bude stanovena samostatným rozhodnutím. VII. Žalovaná je povinna zaplatit ½ nákladů státu, jejichž výše a splatnost bude stanovena samostatným rozhodnutím.

1. Žalobce se domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, které mají účastníci řízení v podílovém spoluvlastnictví, každý jednu polovinu, a to pozemkové parcely č. st. [číslo] jejíž součástí je stavba bez čp/če, zemědělská stavba, pozemkové parcele č. st. [číslo] jejíž součástí je stavba bez čp/če, zemědělská stavba, pozemkové parcele [číslo] pozemkové parcele [číslo] pozemkové parcele [číslo] pozemkové parcely č. [rok], pozemkové parcely č. [rok] a pozemkové parcely č. [rok], vše v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Navrhoval, aby do vlastnictví žalobce byl přikázán pozemek parc. č. st. [číslo] se stavbou a pozemky parc. č. [rok], [číslo] a ½ pozemku p.č. [rok]. Do vlastnictví žalované měl být přikázán pozemek parc. [číslo] se stavbou, pozemek parc. [číslo] [rok], [číslo] a ½ pozemku p.č. [rok] s tím, že případný finanční rozdíl by si účastníci vypořádali v penězích.

2. Žalovaná s navrhovaným způsobem zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví souhlasila.

3. V průběhu řízení žalobce změnil svůj návrh na způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy navrhl, aby došlo k reálnému rozdělení pozemku p.č. st. [číslo] se zemědělskou stavbou. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu zpět ohledně vypořádání pozemků pozemkům p.č. [rok], [rok] a [rok] v k.ú. [obec] u [obec], kdy k předmětným pozemkům převedl vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu na pozemcích na třetí osobu. Žalovaná uvedla, že s částečným zpětvzetím žaloby souhlasí. Usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům p.č. [rok], [rok] a [rok] zastaveno.

4. Žalobce závěrem navrhl, aby došlo ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s tím, že žalobci by byla přikázána do vlastnictví ½ rozděleného pozemku se stavbou ovčína st. p. [číslo] s navazujícím pozemkem p. [číslo] do vlastnictví žalované zbývající pozemky s tím, že žalovaná by žalobci vyplatila na vypořádací podíl částku [částka]. Žalobce má za to, že v řízení bylo prokázáno, že stavba kravína na pozemku parc. č. st [číslo] je reálně dělitelná, přičemž náklady na rozdělení nemovitostí jsou přiměřené hodnotě dělených nemovitostí. K návrhu žalované, aby byla budova přikázána do vlastnictví žalobce bez náhrady, uvedl, že nechce přikázat celou nemovitost. Ohledně nákladů řízení navrhl, aby bylo žalované uloženo uhradit náklady řízení žalobce, neboť má za to, že měl ve sporu plný úspěch, kdy bylo vyhověno jeho návrhu, který byl v souladu se zákonem. Naopak žalovaná tvrdila a prokazovala, že budova je nedělitelná, s čímž nebyla úspěšná. Pokud se týká nákladů státu, pak žalobce již uhradil náklady na znalecké posudky v plné výši.

5. Žalovaná s návrhem na rozdělení pozemku p.č. st. [číslo] nesouhlasila. Uváděla, že předmětná zemědělská stavba je stavbou nedělitelnou, neboť rozdělení této stavby by si vyžádalo vysoké (a hodnotě stavby nepřiměřené) náklady na stavební práce, zejména na zbudování samostatných vchodů, samostatných příjezdů a vybudování nových přípojek sítí. Vlastnická a spoluvlastnická situace sousedních pozemků navíc neumožňuje zřídit samostatné vchody a příjezdy. Navíc nemovitost je v podstatě ruina a je otázka další využitelnosti nemovitosti a účelnosti případných investic. V závěru řízení žalovaná uvedla, že má obavu, jakým způsobem by bylo nadále ohledně rozdělené budovy postupováno, zda by někdy v budoucnu došlo k rozdělení věci s ohledem na technický stav předmětné nemovitosti a navrhla, aby celá nemovitost byla přikázána do vlastnictví žalobce s tím, že žalovaná by nepožadovala na vyplacení náhrady žádnou částku, respektive by do jejího vlastnictví byly přikázány pozemky p.č. st. [číslo] se stavbou, p. [číslo] p. [číslo] mezi účastníky by nedošlo k vyplacení žádné finanční náhrady. Poukazovala na to, že se jedná o hmotněprávní vztah v souladu s § 1147 OZ a má za to, že pokud žalovaná nemá zájem o přikázání nemovitosti do vlastnictví, nelze jí tímto způsobem nemovitost přikázat. V této souvislosti poukazovala na rozhodnutí [spisová značka]. Uváděla, že v průběhu řízení žalobce prezentoval, že má k předmětné nemovitosti citový vztah a má zájem na jejím zachování. Naopak žalovaná má za to, že investovat do této nemovitosti je neekonomické a ona nemá o takovou investici a o přikázání věci zájem. S ohledem na daný stav věci nepožaduje po žalobci vyplacení žádné náhrady za přikázání věci do vlastnictví. Vzhledem k tomu, že však žalobce získá do svého majetku významně větší majetkovou hodnotu, má za to, že by mělo být rozhodnuto, že mezi účastníky na vypořádání podílového spoluvlastnictví nebude hrazena žádná částka. Pokud se týká nákladů řízení, pak má za to, že by si každý z účastníků měl nést své náklady řízení. Pokud se týká nákladů státu, pak žalobce by měl nést 2/3 nákladů a žalovaná 1/3 s ohledem na hodnotu majetku, kterou jednotliví účastníci získají. Pokud se týká nákladů řízení, zdůrazňuje právní zástupce, že žalovaná souhlasila s žalobcem navrhovaným petitem, který podal v původní žalobě a v předžalobní výzvě. Následně však žalobce začal v průběhu řízení měnit své procesní návrhy. Následně došlo k částečnému zpětvzetí žaloby poté, co část nemovitostí prodal. Pokud se chystala nějaká dohoda, pak na tuto nemohla žalovaná přistoupit, neboť žalobcovy nároky byly nepřiměřené. Dále poukazovala na to, že žalobce zmařil minimálně 1 jednání, kdy měnil právního zástupce a bez omluvy se k jednání nedostavil. Následně jednání prodlužoval obstrukcemi, kdy navrhoval nedůvodně přerušení řízení s tím, že bude uplatňovat nároky spojené v podílovém spoluvlastnictví, což následně neučinil.

6. Výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že pozemková parcela č. st. [číslo] jejíž součástí je stavba bez čp/če, zemědělská stavba (výměra [výměra]), pozemková parcele č. st. [číslo] (výměra [výměra]) jejíž součástí je stavba bez čp/če, zemědělská stavba, pozemková parcele [číslo] (výměra [výměra]), pozemková parcela [číslo] (výměra [výměra]), pozemková parcel [číslo] (výměra [výměra]), vše v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] jsou v podílovém vlastnictví žalobce a žalované, každý podíl ½.

7. Kopií katastrální mapy a výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že s ohledem na výměru a umístění parcel parc. [číslo] není možné pozemky reálně dělit tak, aby byly nadále účelně využitelné a byl k nim zajištěn přístup, přičemž účastníci se shodli, o který z pozemků mají zájem. Znaleckým posudkem [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že obvyklá cena pozemkové parcely [číslo] je [částka], pozemkové parcely p. [číslo] částka [částka] a pozemkové parcely [číslo] částka [částka].

8. Znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] zpracovaným znalcem [celé jméno znalce] bylo prokázáno, že v případě pozemkové parcely č. st. [číslo] jejíž součástí je stavba bez čp/če, zemědělská stavba, se jedná o zděnou kolnu starou více než 100 let ve špatném technickém stavu (je neudržovaná, zatéká do ní, což způsobuje zahnívání latí a kroví, tašky opadávají, jsou na hranici životnosti), jedná se o kulturní památku. Stavbu by bylo možné rozdělit s odhadovanými náklady [částka], přičemž dle znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] [číslo] je obvyklá cena pozemku se stavbou [částka]. Účastníci prohlásili za nesporné, že odmítají nést náklady na reálně rozdělené stavby na pozemkové parcele [číslo] přičemž žalovaná má zájem o přikázání této věci.

9. Ohledně stavby na p. [číslo] bylo prokázáno znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] zpracovaným znalcem [celé jméno znalce], že se jedná o stavbu bývalého kravína. Stavba je zděná ze smíšeného zdiva, samostatně stojící. Zvenku i zevnitř jsou hrubé vápenné omítky, které opadávají. Stavba je stará více než 150 let, tašky jsou na hranici své životnosti, vnitřní a vnější omítky opadávají. Zděná přístavba je naprosto zdevastovaná, klenby hlavní budovy jsou na několika místech popraskané a podepřené. Některá okna chybí, jsou zde pouze laťkami stabilizované skleněné tabule. Některé dveře chybí. Stavba je nemovitá kulturní památka. Stavba je reálně dělitelná tak, že by vznikly dvě části, jedna o výměře [výměra] a druhá o výměře [výměra] s tím, že by se zbudovala střední dělící zeď, která by byla vytažena až nad střešní plášť, přičemž při tomto rozdělení by byly zajištěny přístupy z veřejné komunikace nebo přes pozemek téhož vlastníka, obě části by byly samostatně uživatelné. Reálné rozdělení věci by si vyžádalo náklady v odhadované výši [částka]. Oproti současnému stavu by se v součtu obou nově oddělených částí byla obecná cena stejná, možné cca o 10% vyšší, protože v těchto případech platí, čím menší zastavěná plocha, tím vyšší jednotková cena. Určitě by se cena nesnížila. Při výpovědi před soudem znalec doplnil, že přílohou znaleckého posudku učinil inzeráty nabízející kravíny v rámci Středočeského kraje, kdy vycházel z toho, že v daném případě je cena metru čtverečního [částka]. Pokud se týká navrhovaného rozdělení věci má za to, že v případě provedení stavební příčky se nejedná o nějak obtížnou úpravu. Záleží na tom, jaká firma by to prováděla. Je nutné vybudovat základy a poté postavit příčku. Vzhledem k tomu, že se jedná o zásah do nosných zdí a bude se měnit charakter objektu, tak tato úprava by vyžadovala stavební povolení. Věc je komplikována rovněž tím, že se jedná o památku chráněnou, a tudíž by se museli vyjadřovat památkáři. Každopádně by tato stavba vyžadovala odbornou realizaci. Neví, zda by bylo nutné před stavebními úpravami provádět dekontaminaci. Vycházelo by se ze sond, které by byly provedeny v rámci stavebního řízení. V případě, že by následně došlo k rozdělení pozemku dle linie dělení stavby, tak obě strany by měly zajištěný přístup ke své části. Pokud se jedná o bezpečnost konstrukce s ohledem na dva přístavky kravína směrem k obecnímu úřadu a jeden přístavek směrem k zemědělskému areálu, tak u toho přístavku, který je směrem dozadu by muselo dojít k zúžení a zkrácení ze dvou stran, neboť jinak by stavba zasahovala na pozemek druhého vlastníka. Samozřejmě ze stavebního pohledu je to proveditelné, záleží na nákladech. Pokud by došlo k reálnému dělení, tak by to vyžadovalo statické posouzení a stavební povolení, kdy by bylo nutné vypracovat projekt. Pokud se týká nákladů na tyto položky, tak odhaduje, že cena projektu by byla minimálně [částka]. Jaká by byla cena statického posouzení, neví. Nabídkou na projektovou dokumentaci vypracované jako odborné vyjádření [právnická osoba] [příjmení] (č.l. 152) bylo prokázáno, že náklady na předprojektovou přípravu dělení objektu na p. [číslo] by činily [částka], náklady na geodetické dělení [částka], vnější zdravotechnickou instalaci [částka], na dopravní napojení [částka], úpravu stávající dokumentace [částka], na konstrukční část projektu [částka], na požárně bezpečnostní řešení stavby [částka], na technické prostředí stavby [částka], na kompletaci, autorizaci a tisk [částka] a na inženýring [částka] Celkem tedy [částka]. Žalobce ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedl, že je ochoten plně nést nebo se podílet minimálně jednou polovinou na úhradě nákladů spojených s rozdělením objektu. Stanoviskem [stát. instituce] ze dne [datum] bylo prokázáno, že [stát. instituce] jako příslušný orgán státní památkové péče ve smyslu ustanovení § 29 odst. 2 písm. b) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, se vyjádřil, že z hlediska zájmů státní památkové péče v rozsahu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění je rozdělení budovy chléva způsobem, který popisuje [anonymizováno] [celé jméno znalce] v předloženém posudku, možné. Ani rozdělení krovové konstrukce nevylučuje, bylo by jej však nutné navrhnout statikem tak, aby nedošlo k narušení jeho únosnosti a statické funkce. Tento zásah, stejně jako jakékoliv další, bude nutné s pracovníky památkové péče předem projednat a zažádat o vydání závazného stanoviska k jejich provedení. Stanoviskem Městského úřadu v Benešově ze dne [datum] bylo prokázáno, že Městský úřad Benešov, Odbor výstavby a územního plánování, jako stavební úřad příslušný podle § 13 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů sdělil, že rozdělení stavby je možné podle zpracovaného znaleckého posudku. Stavební úpravy k rozdělení stavby podléhají řízení stavebního úřadu. Projektová dokumentace, zpracovaná oprávněným projektantem, bude řešit oddělení konstrukcí, přístupů, přípojek a rozvodů obou budov. Využití musí být v souladu s územním plánem. K řízení nutno doložit kladná stanoviska dotčených orgánů. Dále soud při rozhodnutí vycházel z geometrického plánu zhotoveného geometrem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pod číslem plánu [číslo], a ověřeným oprávněným zeměměřičským inženýrem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pod [číslo] dne [datum] a schváleným [stát. instituce], [stát. instituce], dne [datum], pod č.j.: [anonymizováno] [číslo], kterým došlo k rozdělením pozemku parc. č. st [číslo] na pozemek parc. č. st. [číslo] a pozemek parc. č. st. [číslo], přičemž dle znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] [číslo] je obvyklá cena části [číslo] ve výši [částka] a části [číslo] částka [částka]. Soud zamítl návrh žalované na dopracování znaleckého posudku k nákladům na rozdělení věci, neboť má za to, že tyto byly dostatečně zjištěny ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] a odborného stanoviska firmy [jméno] [příjmení].

10. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 1115 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Dle § 1115 o. z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

11. Podle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 téhož ustanovení každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

12. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

13. Podle § o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

14. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

15. V posuzovaném případě se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že spoluvlastnictví k pozemkové parcele č. st. [číslo] jejíž součástí je stavba a pozemkovým parcelám p. [číslo] nelze zrušit rozdělením věci, přičemž se účastníci shodli, o které pozemky mají zájem. Pokud se týká pozemkové parcely [číslo] je z katastrální mapy zřejmé, že ta musí být přikázána do vlastnictví osoby, která získá nově vzniklou část pozemku p. [číslo] se stavbou, neboť na něj bezprostředně navazuje a zajišťuje přístup. Pokud se týká pozemkové parcely p. st. [číslo], jejíž součástí je stavba, dospěl soud k závěru, že je reálně dělitelná, přičemž náklady na rozdělení jsou s ohledem na hodnotu nemovitosti přiměřené a žalobce uvedl, že je ochoten nést náklady na rozdělení věci a rozdělením věci nedojde ke snížení hodnoty věci. Samotná skutečnost, že určitý způsob dělení nemovitosti není„ optimální“, ještě neznamená, že by šlo o dělení nemožné. Reálné rozdělení by nebylo„ dobře možné“ zejména v případě, že by nově vzniklé nemovitosti nebylo možno řádně užívat anebo pokud by náklady na rozdělení věci byly nepřiměřeně vysoké. To, že nově vzniklé nemovitosti bude možno užívat„ s určitým omezením oproti předchozímu stavu“, není významné. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). K námitce žalované, že nelze rozhodnout o rozdělení věci, pokud žalovaná nemá zájem o přikázání věci do vlastnictví, soud uvádí, že v případě, že je možné reálné rozdělení věci, je povinen soud podílové spoluvlastnictví tímto způsobem vypořádat, přičemž souhlas účastníků není nutný. Souhlas s přikázáním věci se vyžaduje pouze v případě, že věc je přikazována do vlastnictví jako celek dle § [číslo]. Pokud žalovaná navrhovala, aby soud přikázal pozemkovou parcelu p. st. [číslo], jejíž součástí je stavba do vlastnictví žalobce bez náhrady, pak jak je výše uvedeno, přikázání věci do výhradního vlastnictví jednoho z účastníků není možné bez jeho souhlasu navíc za situace, kdy je možné reálné dělení. Pro úplnost soud uvádí, že návrh žalované na přikázání stavby nebyl bezúplatný, neboť žalovaná požadovala přikázat do vlastnictví majetek v hodnotě [částka] a do vlastnictví žalobce navrhovala (kromě budovy) přikázat majetek v hodnotě [částka]. Soud dále rozhodl ve výroku IV. o vyplacení vypořádacího podílu, neboť žalovaná získala majetek vyšší hodnoty.

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, kdy vycházel z toho, že z procesního hlediska představuje řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví tzv. iudicium duplex. Řízení může být zahájeno k návrhu kteréhokoli ze spoluvlastníků, přitom všichni spoluvlastníci, tj. obě procesní strany, v řízení mají postavení žalobce i žalovaného nehledě na to, kdo žalobu podal; soud pak vydává konstitutivní rozhodnutí, přitom není vázán návrhy účastníků a může rozhodnout o vypořádání jiným způsobem, než je navrhováno. Rozhodnutí o nákladech řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se nemůže odvíjet toliko od úvahy soudu o tom, co bylo mezi účastníky sporné a jaké řešení v tomto ohledu přijal soud. Naopak v tomto řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, v němž všichni účastníci (spoluvlastníci) mají v řízení shodné procesní postavení žalobců i žalovaných a v němž předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu, a naopak každý z odlišných návrhů jednotlivých účastníků může mít rozumný a přesvědčivý základ, se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení bude jevit, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody; takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. 11 odst. 1 Listiny ([příjmení] Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 572/19). Soud rovněž při rozhodování zohlednil skutečnost, že v daném případě nelze říci, že by byl jeden z účastníků plně úspěšný, neboť žalobce v žalobě navrhl způsob vypořádání, se kterým žalovaná plně souhlasila. Následně způsob vypořádání změnil a rovněž vzal žalobu částečně zpět.

17. Soud rovněž v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 rozhodl o nákladech státu v tom smyslu, že každý z účastníků ponese jednu polovinu nákladů státu, přičemž výše a splatnost bude určena samostatným usnesením, ve kterém zohlední platby, které již účastníci uhradili.