8 C 51/2025

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení částky 19 216 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši , částkase zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacenípohledávku ve výši , částka, .

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala toho, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o vzdělávání, která nabyla účinnosti , datum, . Na základě této smlouvy měla žalovaná uhradit žalobkyni částku , částka, do , datum, jako úplatu za vzdělávání ve školním roce , Anonymizováno, . Dne , datum, žalovaná uznala svůj dluh a uzavřela s žalobkyní dohodu o splátkách, dle které měla doplatit zbytek dluhu ve výši , částka, v pravidelných splátkách po , částka, měsíčně, přičemž poslední splátku ve výši , částka, měla splatit dne , datum, . V případě, že žalovaná bude v prodlení s jakoukoliv splátkou ke dni , datum, , stane se celý zbývající dluh splatný dne , datum, . Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze část, a to , částka, . Zbývající část dluhu ve výši , částka, žalobkyni neuhradila. Ve smlouvě o vzdělávání byla sjednána smluvní pokuta pro případ pozdní úhrady v celkové výši , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu, ale na předžalobní upomínku nereagovala.Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů soud dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaná k výzvě soudu nevyjádřila, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.Soud ve věci vycházel z obsahu spisového materiálu, ze kterého zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o vzdělávání, na základě které bude žalobkyně poskytovat žalované vzdělávání v oboru Podnikání za úplatu ve výši , částka, za každý školní rok. V případě prodlení s plněním peněžního závazku vůči škole se stanoví smluvní pokuta , částka, při prodlení delším než 14 dnů a dále smluvní pokuta , částka, při prodlení delším než 30 dnů a dále smluvní pokuta , částka, při prodlení delším než 90 dnů (ze smlouvy o vzdělávání, z přihlášky ke vzdělávání). Žalovaná byla přijata do 1. ročníku vzdělávání s účinností od , datum, (z rozhodnutí ředitele školy ze dne , datum, ). Žalovaná podala žádost o opakování 1. ročníku na předmětné škole, přičemž opakování ročníku bylo žalované povoleno (ze žádosti o povolení opakování ročníku ze dne , datum, , z rozhodnutí ředitele školy ze dne , datum, ). Žalovaná uzavřela s žalobkyní dohodu o splátkách, dle které uznala dluh ve výši , částka, z titulu nedoplatku za školné na školní rok , Anonymizováno, , který se zavázala uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, s tím, že poslední splátka ve výši , částka, bude uhrazena do , datum, . Strany se zároveň dohodly, že maximální výše smluvní pokuty činí , částka, (z dohody o splátkách ze dne , datum, ). Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu ve výši , částka, včetně smluvní pokuty ve výši , částka, (z předžalobní upomínky ze dne , datum, ).Při právním posouzení skutkového stavu soud aplikoval ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a to především ustanovením § 2053, podle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Ohledně prodlení soud vycházel z ustanovení § 1968 o.z., podle kterého dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Soud dospěl k závěru, že v daném případě žalovaná svůj dluh co do důvodu a výše uznala a zavázala se jej splatit v pravidelných měsíčních splátkách, které nedodržela. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala s plněním do prodlení, vznikl žalobkyni nárok i na úrok z prodlení. Jelikož žalobkyně byla aktivně legitimována k uplatnění předmětné pohledávky, rozhodl soud výrokem I. rozsudku tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku , částka, . Současně soud přiznal žalobkyni i nárok na zákonný úrok z prodlení tak, jak byl žalobou uplatněn, tj. z dlužné jistiny , částka, od , datum, do zaplacení, neboť i v tomto rozsahu shledal žalobu důvodnou, jelikož žalovaná byla se splněním svého dluhu v uvedeném období v prodlení.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přísluší jí náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně představují paušální náhradu ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně nebyla v řízení zastoupena advokátem. Soud přiznal žalobkyni za 2 úkony podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za výzvu k plnění a písemné podání ve věci samé (žaloba) paušální náhradu ve výši , částka, za úkon podle § 2 odst. 3 vyhlášky. To vše je navýšeno o zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši , částka, ve lhůtě do tří dnů právní moci tohoto rozsudku.