8 C 62/2026

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 29 490 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku částka (jako jistinu) s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení z jistiny za období od datum do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Pohledávku za žalovanou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené se společností právnická osoba. Dne datum byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena splátková dohoda, kterou žalovaná vůči žalobkyni uznala dluh z úvěrové smlouvy č. hodnota. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek zjistil, že dne datum za žalobkyni a za právnická osoba., IČO: IČO, byla podepsána listina s nadpisem „Anonymizováno“, ve které si zmíněné ujednaly podmínky postupování pohledávek, načež příloha listiny obsahovala mimo jiné kolonku se jménem a příjmením žalované, konkrétně pod č. hodnota s uvedením čísla hodnota. Z oznámení o postoupení pohledávky a vrácené obálky soud dále zjistil, že o tomto měla být žalovaná informována dopisem ze dne datum, který se však žalobkyni jako odesílateli vrátil zpět jako nedoručený. Ze splátkové dohody soud dále zjistil, že za společnost Anonymizováno Ltd, IČO C Anonymizováno, sídlem jméno FO, Anonymizováno jméno FO, Anonymizováno, dne datum a žalovanou dne datum byla podepsána listina s nadpisem „Anonymizováno“. Listina obsahovala prohlášení, že žalovaná uznává vůči zmíněné společnosti dluh ve výši částka z titulu smlouvy č. hodnota ze dne datum uzavřené mezi žalovanou a společností právnická osoba Vedle toho obsahovala ještě ujednání, že dluh žalovaná uhradí v 99 měsíčních splátkách (z toho 98 splátek bylo ve výši částka a 1 splátka ve výši částka), a že dluh nebude dále úročen; pouze pro případ, že by žalovaná byla v prodlení se splátkou bylo výslovně konstatováno, že zmíněná společnost má právo požadovat úrok z prodlení. Z předžalobní výzvy a vrácené obálky soud dále zjistil, že žalovaná měla být dopisem ze dne datum, zaslaným jí zástupcem žalobkyně prostřednictvím osoby právnická osoba., vyzvána k úhradě částky částka s příslušenstvím, dopis se však zástupci žalobkyně vrátil jako nedoručený. V dopisu bylo mimo jiné uvedeno, že pohledávka vznikla na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO: IČO. Podle judikatury Nejvyššího soudu, na níž přímo odkazuje i Ústavní soud (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a dále nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno), platí, že v případě uznání dluhu vzniklého za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále též „obč. zák.“), se i jeho případné pozdější uznání řídí tímto zákonem, nikoli zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“). Stejně tak podle judikatury Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka) platí, že se zřetelem ke znění § 3028 odst. 3 o. z. je nutno mít za to, že dosavadními předpisy se řídí mimo jiné i změny právních vztahů (poměrů) vzniklých přede dnem účinnosti o. z., tedy i změny v subjektech právních úkonů (jednání), a že smlouvou o postoupení pohledávky nedochází k jiné změně závazku než jen ke změně v osobě věřitele. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 110 odst. 1 věty druhé obč. zák. bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty. Podle § 558 obč. zák. uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 tohoto ustanovení přechází s postoupenou pohledávkou i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že žalobkyně v průběhu řízení neprokázala, že by pohledávku za žalovanou z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota, která měla být uzavřena dne datum mezi žalovanou a společností právnická osoba, vůbec nabyla, ač sama v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uváděla, že k tomu došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi ní a společností právnická osoba. Byť žalobkyně předložila listinu, na základě které mělo dojít dne datum k postoupení zmíněné pohledávky od společnosti právnická osoba. žalobkyni (ve smyslu § 524 obč. zák.), nikterak již nedoložila předchozí právní nástupnictví v osobě věřitele a samotnou smlouvu o úvěru. Žalobkyní uváděné tvrzení, že mezi ní a žalovanou byla uzavřena splátková dohoda, tedy, že tím došlo ze strany žalované vůči ní k uznání dluhu (ve smyslu § 110 odst. 1 věty druhé obč. zák.), bylo vyvráceno samotnou listinou s nadpisem „Anonymizováno“, neboť žalobkyně (vlastně ani společnost právnická osoba.) nebyla v této listině vůbec uvedena. Nemohla tak obstát ani argumentace žalobkyně ohledně vyvratitelné právní domněnky trvání uznaného dluhu (ve smyslu § 558 obč. zák.), tedy, že případné otázky neexistence, popřípadě jiné výše, žalobního nároku má tvrdit a prokazovat žalovaná (uznání dluhu účinné vůči žalobkyni nebylo prokázáno). Nadto lze uvést, že žalobkyně se svou neúčastí na jednání soudu vzdala práva být soudem příslušně poučena podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). S ohledem na uvedené soud žalobu v plném rozsahu zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario tak, že žalované právo na jejich náhradu nepřiznal, jelikož ačkoli byla plně procesně úspěšná, žádné náklady jí dle obsahu spisu nevznikly. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.