8 C 70/2019

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupen advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání zaniklého společného jmění manželů

I. Řízení o vypořádání závazků vůči [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození] ze zrušeného stavebního spoření, se zastavuje.

II. Žaloba o vypořádání motocyklu – čtyřkolky [anonymizována čtyři slova], [VIN kód], se zamítá.

III. Do vlastnictví žalovaného se přikazuje obchodní podnik žalovaného [celé jméno žalovaného], jakožto fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku pod [IČO], se sídlem [část obce a číslo].

IV. Z movitých věcí, které měli účastníci ve společném jmění manželů, připadá do výlučného vlastnictví žalovaného: nákladní přívěsový valník [anonymizována dvě slova], [VIN kód], malotraktor [anonymizováno] [číslo], [příjmení] [číslo].

V. Do vlastnictví žalovaného se přikazuje stavební parcela [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa], pozemková parcela [číslo] pozemková parcela [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], obec Vranov, zapsaná na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce].

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalované na vypořádací podíl částku [částka] a to tím způsobem, že částku [částka] zaplatí žalovaný žalobkyni do 2 měsíců od právní moci rozsudku a částku [částka] zaplatí žalovaný žalobkyni do 6 měsíců od právní moci rozsudku.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VIII. Žalobkyně je povinna uhradit ½ nákladů státu, jejichž výše a splatnost bude stanovena samostatným rozhodnutím.

IX. Žalovaný je povinen zaplatit ½ nákladů státu, jejichž výše a splatnost bude stanovena samostatným rozhodnutím.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Uvedla, že její manželství s žalovaným zaniklo pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozvodem. Za dobu trvání manželství nabyli účastníci do společného jmění nemovité věci: pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] spolu se stavbou [adresa] a pozemek parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro [územní celek] a [katastrální uzemí] úřadu pro [územní celek], [stát. instituce], dále movité věci: čtyřkolka tovární značky [anonymizováno], [registrační značka] nákladní přívěs valníkový tovární značky [anonymizováno], malotraktor tovární značky [příjmení] [jméno] a dále obchodní závod provozovaný žalovaným jako OSVČ evidovanou v živnostenském rejstříku pod [IČO], k němuž náleží veškeré majetkové hodnoty a závazky s ním související. Jako součást společného jmění žalobkyně dále označila dluh vůči synovi [jméno] [celé jméno žalovaného], [anonymizována tři slova] ve výši [částka] a dluh vůči dceři [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození] ve výši [částka]. Společné jmění manželů žalobkyně navrhla vypořádat tak, že veškerý majetek, aktiva i pasiva, bude přikázán do výlučného vlastnictví žalovaného, který bude povinen žalobkyni zaplatit vypořádací podíl.

2. Při jednání konaném dne [datum] žalobkyně navrhla vypořádání společného jmění tak, že žalobkyni budou přikázány do výlučného vlastnictví pozemky parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] a do vlastnictví žalovaného bude přikázán pozemek parc. [číslo] movité věci a obchodní závod. K pozemku parc. [číslo] žalobkyně výslovně prohlásila, že o jeho nabytí do výlučného vlastnictví nemá zájem. Ohledně pasiv uvedených v čl. IV žaloby, tj. dluh vůči synovi [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], ve výši [částka] a dluh vůči dceři [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], ve výši [částka], vzala žalobkyně žalobu částečně zpět.

3. Žalovaný s částečným zpětvzetím žaloby souhlasil a ohledně vypořádání společného jmění navrhl, aby veškeré nemovitosti, movité věci i obchodní závod byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví s tím, že žalobkyni uhradí vypořádací podíl. Předmět společného jmění nesporoval.

4. Žalobkyně byla dle ustanovení § 118a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) poučena, že je povinna doplnit tvrzení a označit důkazy z jakého důvodu by měly být pozemky parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno], včetně stavby [adresa] přikázány do jejího výlučného vlastnictví s tím, že pokud tyto důkazy neoznačí, může to mít za následek neunesení důkazního břemene. Žalobkyně na poučení soudu nijak nereagovala a svá tvrzení v tomto směru nedoplnila.

5. Žalovaný byl dle § 118a) o. s. ř. poučen, že je povinen doplnit tvrzení a označit důkazy z jakého důvodu by měly být do jeho vlastnictví přikázány pozemek parc. [číslo] pozemek parc. č. st. [anonymizováno], včetně stavby [adresa] s tím, že pokud tyto důkazy neoznačí, může to mít za následek neunesení důkazního břemene. Žalovaný na poučení soudu nereagoval a svá tvrzení v tomto směru nedoplnil.

6. Soud ve věci provedl následující listinné důkazy:

7. Z listu vlastnictví [číslo] vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], bylo zjištěno, že součástí společného jmění žalobkyně a žalovaného je pozemek parc. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – bydlení, dále pozemek parc. [číslo] – orná půda a pozemek parc. [číslo] – orná půda, vše v [katastrální uzemí] a obci [obec].

8. Rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo manželství žalobkyně a žalovaného uzavřené dne [datum] před [stát. instituce] rozvedeno. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

9. Z informativního výpisu o subjektech DPH bylo zjištěno, že žalovaný je od [datum] evidován jako plátce DPH.

10. Z informativního výpisu z registru ekonomických subjektů ČSÚ v ARES bylo zjištěno, že žalovaný podniká jako zemědělský podnikatel pod identifikačním [číslo].

11. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný vlastní celkem 3 živnostenská oprávnění na předmět podnikání: výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických směsí a prodej chemických látek a chemických směsí klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické, hostinská činnost, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

12. Mezi účastníky nebylo sporné, že součástí společného jmění manželů jsou pozemky parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] a parc. [číslo] čtyřkolka [anonymizována tři slova], [příjmení]: [anonymizováno], nákladní valníkový přívěs [anonymizována dvě slova], [příjmení]: [anonymizováno], malotraktor [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [obec], [příjmení]: [číslo] a obchodní podnik žalovaného jakožto fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona pod [IČO].

13. Účastníci shodně navrhli vypracování znaleckého posudku k ocenění předmětných nemovitostí, movitých věcí a podnikání žalovaného. Soud proto usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ustanovil znalkyni [celé jméno znalkyně] k ocenění nemovitostí, znalce [celé jméno znalce] k ocenění movitých věcí a [celé jméno znalkyně] k ocenění podnikání žalovaného pod [IČO].

14. Znaleckým posudkem [číslo] [číslo] [číslo] zpracovaným znalcem [celé jméno znalce] byla určena cena nákladního valníkového přívěsu [anonymizována dvě slova], [příjmení]: [anonymizováno] ke dni [datum] částkou [částka] včetně DPH, cena malotraktoru [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [obec], [příjmení]: [číslo], ke dni [datum] částkou [částka] včetně DPH a cena motocyklu čtyřkolky [anonymizováno] AM09 [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno] částkou [částka] včetně DPH.

15. Výslechem znalce bylo zjištěno, že znalec ocenil movité věci ke dni [datum], přestože jeho úkolem bylo zjistit obvyklou cenu ke dni zpracování posudku. K podkladům ke zpracování znaleckého posudku znalec uvedl, že žalovaný mu podklady neposkytl a ty byly proto zajištěny od žalobkyně. K námitkám žalovaného, že znalec vozidla řádně neprohlédl, nezjistil moto hodiny a závady, uvedl, že o konání prohlídky vozidel žalovaného vyrozuměl, ten se však prohlídky neúčastnil a poslal svého syna. Znalec prohlídku vozidel učinil, zjistil, že jsou plně funkční a mají malý počet moto hodin. Ke zkušební jízdě není znalec oprávněn a žalovaný nebyl prohlídky přítomen a přítomný syn žalovaného potvrdil, že vozidla nemají závady.

16. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], soud uložil znalci [celé jméno znalce], aby znalecký posudek [číslo] [číslo] [číslo] doplnil tak, že obvyklou cenu movitých věcí určí ke dni zpracování posudku.

17. Z dodatku ke znaleckému posudku [číslo] [číslo] [číslo] zpracovaným znalcem [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že obvyklá cena movitých věcí, tj. valníkového nákladního přívěsu, motocyklu čtyřkolky a malotraktoru je ke dni zpracování znaleckého posudku stejná jako ke dni [datum].

18. Znaleckým posudkem [číslo] zpracovaným znalkyní [celé jméno znalkyně] byla určena cena pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu a pozemku parc. [číslo] ke dni [datum] částkou [částka] Cena pozemku parc. [číslo] byla ke dni [datum] určena částkou [částka].

19. Znaleckým posudkem [číslo] zpracovaným [celé jméno znalkyně] dne [datum], bylo oceněno podnikání žalovaného pod [IČO] ke dni [datum] nulovou částkou s tím, že pokud by byla sestavena účetní závěrka k datu [datum], výsledek ocenění jmění podniku by rovněž vykazoval zápornou hodnotu, tzn. obvyklá cena by byla také nulová.

20. Žalobkyně se závěry znaleckého posudku zpracovaného [celé jméno znalkyně] nesouhlasila a navrhla zpracování revizní znaleckého posudku. Soud proto usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] uložil [obec] škole ekonomické v [obec], [anonymizováno] fakultě, aby podala revizní znalecký posudek, jehož úkolem je ve spojení s usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], zjistit obvyklou cenu podnikání žalovaného pod [IČO] ke dni [datum]. Znalci bylo dále uloženo, aby zhodnotil správnost znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] a při zpracování posudku zhodnotil rovněž argumentaci žalobkyně.

21. Revizním znaleckým posudkem [číslo] zpracovaným znaleckým ústavem, Vysokou školou [anonymizováno] v [obec], [anonymizováno] fakultou, dne [datum] bylo oceněno podnikání žalovaného ke dni [datum] částkou [částka] s tím, že znalecký posudek [číslo] zpracovaný [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] byl shledán nesprávným. K námitkám vzneseným žalobkyní při soudním jednání konaném dne [datum] se znalec vyjádřil tak, že uváděné skutečnosti nemají příliš velkou relevanci, neboť žalobkyně nepochopila zcela přesně, v čem spočívá znalkyní zvolený oceňovací postup. Součástí oceňovaného podnikání žalovaného byl dle přehledu majetku na straně [anonymizováno] posudku i motocykl čtyřkolka [anonymizováno].

22. Žalovaný měl vůči znaleckému posudku rozsáhlé připomínky, ke kterým se zpracovatel posudku, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vyjádřil při svém výslechu. Uvedl, že pokud jde o rozdíl mezi jeho posudkem a posudkem [anonymizováno] [celé jméno znalkyně], tak oba využili v podstatě stejnou metodiku, nicméně každý přistupoval k ocenění v jiném čase. Zpracovatel posudku provedl ocenění k datu rozvodu. K jakému datu provedla ocenění [anonymizováno] [celé jméno znalkyně], není zřejmé, a proto je posudek z tohoto hlediska nepřezkoumatelný. Jako hlavní důvod, na základě kterého [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] dospěla k odlišné ceně podniku, zpracovatel posudku označil odlišné ocenění hmotného majetku s ohledem na jeho opotřebení, kde z posudku [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] není zřejmé, jak dlouhé opotřebení započítávala. Znalec dále vysvětlil, jakým způsobem dospěl ke zjištěné ceně podniku žalovaného on a jaké metody k tomu použil.

23. Dle žádosti ze dne [datum] žalovaný požádal o předběžné posouzení úvěru u [právnická osoba] ve výši [částka] s dobou splatnosti 240 měsíců, a to za účelem vypořádání společného jmění manželů.

24. Soud na základě provedených důkazů, jež hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti podle § 132 o. s. ř. vzal za prokázaný následující skutkový stav. Manželství žalobkyně a žalovaného bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum] (z rozsudku Okresního soudu v Benešově, č.j. [číslo jednací]). Součástí zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů jsou 1) nemovité věci: pozemek parc. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – bydlení, dále pozemek parc. [číslo] – orná půda a pozemek parc. [číslo] – orná půda, vše v [katastrální uzemí] a obci [obec], 2) movité věci: nákladní valníkový přívěs [anonymizována dvě slova], malotraktor MT [číslo] [anonymizováno] [obec], motocykl čtyřkolka [anonymizováno] a 3) obchodní podnik žalovaného jakožto fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku pod [IČO] (ze shodných tvrzení účastníků, výpisu z katastru nemovitostí, informativních výpisů o subjektech DPH, ekonomických subjektů ČSÚ v ARES a z živnostenského rejstříku). Celková hodnota společného jmění manželů, jež navrhuje žalobkyně vypořádat, činí [částka], z toho nemovité věci [částka], movité věci (nákladní valníkový přívěs a malotraktor) [částka] a obchodní podnik žalovaného, jehož součástí je i motocykl čtyřkolka [anonymizováno] [částka] (ze znaleckých posudků znalců [celé jméno znalce], [celé jméno znalkyně], [celé jméno znalkyně] a [obec] školy [anonymizováno] v [obec]). Žalovaný předběžně požádal o posouzení úvěru ve výši [částka] na vypořádání společného jmění společnost [právnická osoba] (z žádosti ze dne [datum]).

25. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“).

26. Podle § 708 o. z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů.

27. Podle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.

28. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

29. Podle § 741 o. z. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

30. Podle § 742 nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

31. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že společné jmění manželů zaniklo rozvodem manželství žalobkyně a žalovaného ke dni [datum]. Vzhledem k tomu, že účastníci na vypořádání společného jmění nedohodli, domáhá se žalobkyně důvodně jeho vypořádání v souladu s ustanovením § 740 o. z. žalobou. Od zániku manželství neuplynuly ke dni zahájení řízení tři roky, a proto je při vypořádání společného jmění třeba vycházet z pravidel stanovených v ustanovení § 742 o. z. Žádný z účastníků v průběhu řízení netvrdil a nedokládal, že by zde byl důvod pro aplikaci některého z pravidel uvedených pod písmeny b) až f) ustanovení § 742 o. z., a soud proto vycházel z toho, že podíly žalobkyně a žalovaného na vypořádávaném jmění jsou stejné. Společné jmění bylo znaleckými posudky oceněno celkovou částkou [částka], přičemž soud nemá o správnosti závěrů jednotlivých znaleckých posudků důvod pochybovat, a mělo by být proto rozděleno rovným dílem. Soud proto rozhodl o vypořádání společného jmění následujícím způsobem. Výrokem I. soud řízení v souladu s ustanovením § 96 o. s. ř zastavil co do vypořádání závazků vůči [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození] ze zrušeného stavebního spoření, neboť v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu částečně zpět a žalovaný se zpětvzetím souhlasil. Výrokem II. byla zamítnuta žaloba o vypořádání motocyklu – čtyřkolky [anonymizována čtyři slova], [VIN kód], neboť tato movitá věc je dle znaleckého posudku součástí obchodního podniku žalovaného, o jehož vypořádání bylo rozhodnuto výrokem III. rozsudku. Podnik žalovaného, je bezpochyby účelné přikázat žalovanému, který ho provozuje na základě živnostenského oprávnění a soud ho proto výrokem III. přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného. Co se týče movitých věcí, valníku a malotraktoru, i tyto věci soud přikázal výrokem IV. do výlučného vlastnictví žalovaného, neboť oba účastníci tuto formu vypořádání navrhovali. Do výlučného vlastnictví žalovaného soud přikázal výrokem V. i všechny vypořádávané nemovitosti, neboť byť žalobkyně nejprve v průběhu řízení tvrdila, že má zájem o přikázání dvou ze tří nemovitostí do svého výlučného vlastnictví, následně, konkrétně při jednání konaném dne [datum], uvedla, že je ochotna přistoupit na dohodu, na základě které by všechny movité věci vyjma čtyřkolky, všechny nemovité věci a podnik získal žalovaný s tím, že jí bude vyplacen vypořádací podíl. Žalovaný o přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví projevil zájem a prokázal, že již předběžně požádal o poskytnutí hypotéčního úvěru k úhradě vypořádacího podílu žalobkyni. Vzhledem k tomu, že veškerý majetek, který byl součástí dosud nevypořádaného společného jmění, a který žalobkyně navrhla vypořádat, připadl do výlučného vlastnictví žalovaného, rozhodl soud výrokem VI. o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni na vypořádací podíl částku [částka]. Jedná se o polovinu znaleckými posudky zjištěné hodnoty vypořádávaného společného jmění. Žalovaný v průběhu řízení prohlásil, že je schopen vypořádací podíl žalobkyni uhradit, přičemž lhůta k plnění byla určena tak, aby si žalovaný zvládl dostatek finančních prostředků k úhradě vypořádacího podílu zajistit formou přislíbeného bankovního úvěru.

32. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo, neboť poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného byl stejný, společné jmění bylo vypořádáno rovným dílem.

33. Výrokem VIII. a IX. soud rozhodl tak, že žalobkyně i žalovaný jsou povinni uhradit náklady státu, každý ve výši ½, přičemž jejich výše a splatnost bude stanovena samostatným usnesením. Dle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, v posuzované věci se tedy bude jednat o náklady vynaložené státem v souvislosti se znaleckým zkoumáním. Jak již bylo uvedeno výše, poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl stejný, proto i náklady vzniklé státu jsou žalobkyně a žalovaný povinni uhradit rovným dílem, tedy každý ve výši ½.