8 C 93/2022

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právní zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobci částku [částka] s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Uváděl, že žalovaná je vlastnicí staveb umístěných na pozemcích ve vlastnictví žalobce, přičemž pozemky užívá jako funkční celek se stavbami na nich umístěnými, aniž by 2. za užívání pozemků žalobci hradila nájemné. Takto žalované vznikl dluh na nájemném za období od [datum] do [datum] vůči právním předchůdcům žalobce ve výši [částka] a vůči žalobci ve výši [částka]. Pohledávky za žalovanou v souhrnné výši [částka] byly žalobci postoupeny smlouvami o postoupení pohledávek od původních věřitelů, předchozích vlastníků pozemků. O postoupení pohledávek byla žalovaná vyrozuměna dopisy ze dne [datum], ve kterých byla zároveň vyzvána k jejich zaplacení. Žalobce žalované dále zaslal předžalobní výzvu ze dne [datum], ani po té však žalovaná dlužné nájemné neuhradila.

3. Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz, [číslo jednací], proti kterému podala žalovaná odpor, v němž nárok žalobce neuznala. Uvedla, že stavby jsou na pozemcích žalobce umístěny pouze částečně. Pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalobce neužívá vůbec, protože přístup ke svým stavbám má zajištěn z pozemku ve svém vlastnictví. Dále dodala, že úhradu za užívání pozemků hradila předchozímu vlastníku, panu [jméno] [příjmení], částkou [částka], a to až do [datum], kdy se jí částka vracela zpět a nový vlastník pozemků jí nebyl znám. Žalovaná dále uvedla, že stavby (chatky) pronajímá pouze v období do 1. 6. do 31. 8., přičemž po celou dobu jejich vlastnictví udržuje pozemky nejen ve svém vlastnictví, ale i pozemky ve vlastnictví žalobce. Na pozemcích dvakrát ročně seká trávu, a to bezplatně, ačkoli by za jedno sekání mohla žalobci fakturovat částku [částka]. Z uvedených důvodů proto žalovaná nárok žalobce neuznala.

4. Žalobce na vyjádření žalované reagoval replikou ze dne [datum], v níž především setrval na svém tvrzení, že žalovaná užívá spolu se stavbami jako funkční celek i pozemek parc. [číslo] na kterém se pohybují osoby, kterým žalovaná stavby ve svém vlastnictví pronajímá. Žalovanou částku žalobce určil dle znaleckého posudku.

5. Soud ve věci provedl následující listinné důkazy:

6. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemků parc. č. st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], [číslo] - zahrada, [číslo] – ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí] a [územní celek]. Pozemky parc. č. st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo] jsou dále označována jen„ Pozemky pod chatkami“. Pozemky pod chatkami spolu s pozemkem parc. [číslo] jsou dále označovány jen„ Pozemky žalobce“. Žalovaná je již od roku 2007 vlastnicí pozemku parc. č. st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo] a dále následujících staveb: rozestavěná stavba na pozemku parc. č. st. [číslo] a [číslo], č. e. 331 na pozemku parc č. st. [číslo] a st. [číslo], č.e. 332 na pozemku parc. č. st. [číslo] a st. [číslo], č. e. 333 na pozemku parc. č. st. [číslo] a st. [číslo], č. e. 334 na pozemku parc. č. st. [číslo] a st. [číslo], č. e. 335 na pozemku parc. č. st. [číslo] a st. [číslo], č. e. 336 na pozemku parc. č. st. [číslo] a st. [číslo], č. e. 326 na pozemku parc. č. st. [číslo], č. e. 327 na pozemku parc. č. st. [číslo], č. e. 328 na pozemku parc. č. st. [číslo], č. e. 329 na pozemku parc. č. st. [číslo], č. e. 330 na pozemku parc. č. st. [číslo], č. e. 337 na pozemku parc. č. st. [číslo], stavba bez čp/če na pozemku parc. č. st. [číslo], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro katastrální území a [územní celek] (dále jen„ Stavby“). Mezi účastníky nebylo ohledně vlastnictví předmětných Pozemků a Staveb sporu.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí soud dále zjistil výměru Pozemků pod chatkami, která činí celkem 387 m². Výměra pozemku parc. [číslo] činí 4 852 m².

8. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byla žalovaná žalobcem vyzvána k úhradě částky [částka], která představuje dlužné nájemné za užívání Pozemků žalobce, a to ve lhůtě do [datum]. Výzva byla žalované odeslána dne [datum].

9. Žalovaná na výzvu reagovala dopisem ze dne [datum], v němž navrhla řešení záležitosti smírnou cestou s tím, že je ochotna uhradit nájemné za užívání pozemků ve výši [částka] ročně, tedy částku, která odpovídá ploše zastavěných částí pozemků ve vlastnictví žalobce (Pozemků pod chatkami), a která byla stanovena s ohledem na závěry znaleckého posudku vypracovaného [právnická osoba] s.r.o.

10. Smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalobcem dne [datum] byla žalobci postoupena pohledávka za žalovanou z titulu bezdůvodného obohacení za užívání pozemku parc. [číslo] bez právního důvodu v období [datum] do [datum].

11. Dopisy ze dne [datum] (3 dopisy) byla žalovaná vyrozuměna o postoupení pohledávek z titulu dlužného nájemného za užívání pozemků původními věřiteli, společností [právnická osoba], společností [právnická osoba] a [právnická osoba] s.r.o., žalobci. Žalovaná byla v těchto dopisech zároveň vyzvána k úhradě svých závazků ve výši: a) [částka] za užívání pozemku parc. [číslo] v období od [datum] do [datum], b) [částka] za užívání Pozemků pod chatkami v období od [datum] do [datum] a pozemku parc. [číslo] v období od [datum] do [datum], c) [částka] za užívání Pozemků pod chatkami v období od [datum] do [datum] a pozemku parc. [číslo] v období od [datum] do [datum].

12. Dle odhadu tržní hodnoty nemovité věci [číslo] 2021, jenž byl zpracován [právnická osoba] s.r.o. dne [datum], byla obvyklá výše nájemného Pozemků žalobce určena částkou [částka]. S takto odhadovanou cenou žalovaná souhlasila a výslovně uvedla, že souhlasí s tím, aby soud při určení výše náhrady vyšel právě z částky 12 [spisová značka]

13. Soud dále provedl důkaz rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ze kterého bylo zjištěno, že mezi panem [jméno] [příjmení] (předchozím vlastníkem Pozemků pod chatkami), jakožto žalobcem, a žalovanou, v předmětné věci rovněž vystupující jako žalovanou, probíhal spor o zaplacení částky [částka] z titulu bezdůvodného obohacení žalované, která užívala pozemky pana [příjmení] (nyní ve vlastnictví žalobce) bez právního důvodu. [příjmení] [částka] přitom představuje bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum] a odpovídá měsíčnímu nájemnému ve výši [částka] za užívání pozemků o celkové ploše 387 m². Žaloba byla shledána co do oprávněnosti nároku důvodnou, odlišně byla posouzena pouze částka vzniklého bezdůvodného obohacení, při jejímž určení soud vycházel ze znaleckého posudku vyhotoveného v průběhu řízení.

14. Z transakční historie předložené žalovanou soud zjistil, že žalobci byly zaslány následující platby: dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [částka], vždy s uvedenou poznámkou„ [celé jméno žalované] nájem kemp [anonymizováno]“. Žalobce potvrdil, že uvedené platby skutečně obdržel, byly však započteny na úhradu nájemného za měsíce, v nichž byly hrazeny, nikoli tedy na úhradu bezdůvodného obohacení za žalované období.

15. Z katastrální mapy bylo zjištěno, že Stavby se částečně nacházejí na pozemcích ve vlastnictví žalované a částečně na pozemcích ve vlastnictví žalobce. Pozemek parc. [číslo] tvoří okolí Staveb a sousedí s řekou [jméno].

16. Z výpisu z webových stránek žalované bylo zjištěno, že Stavby žalované jsou inzerovány jako kemp a hospoda [anonymizováno].

17. Z předložené fotodokumentace plyne, že Stavby žalované jsou užívány jako kemp, kde je možné si postavit stan, zaparkovat karavan, jsou zde k dispozici sprchy, WC a teplá jídla. Z fotografií, které byly dle tvrzení žalobce pořízeny v roce 2020 je zřejmé, že kemp je udržovaný, je zde posekaná tráva, lavičky, u řeky zaparkované lodě, hřiště.

18. Žalovaná dále předložila k důkazu fotografii, na které je dopravní kužel a cedule parkoviště, která měla prokázat, že žalovaná označila návštěvníkům kempu, kde mají parkovat svá vozidla. Skutečnost, že by se na místě dopravní kužel v minulosti ve skutečnosti nacházel, však nebyla potvrzena žádnou z provedených svědeckých výpovědí (viz dále).

19. Soud dále provedl důkaz výslechem žalobce, který vypověděl, že provoz kempu byl obnoven v posledních 3 letech. Dříve byl kemp zanedbaný, před třemi lety se však kemp začal opět provozovat, a to nejprve panem [příjmení] a následně sestrou žalované. [příjmení] byl udržovaný, byla tam posekaná tráva, přijížděli tam vodáci, pořádali se koncerty, na louce se stanovalo. Po louce se pohybovali lidé, děti, psi. Žalobce dále vypověděl, že pokud přijedou vodáci, vytáhnou lodě na břeh na jeho pozemek a přes jeho pozemek chodí k hospodě, chatkám, na toalety. V letošním roce byla situace jiná, posekaná byla pouze cesta od řeky k občerstvení, k jednotlivým chatkám a na toalety, zbytek nemovitosti je nepoužívaný, je tam vysoká tráva. V minulosti byl celý pozemek využíván návštěvníky občerstvení a kempu. Žalobce dále uvedl, že od řeky k občerstvení a k chatkám vede cesta pouze přes jeho pozemek a pokud někdo přijíždí od [anonymizováno], opět cesta vede přes jeho pozemek. Dále uvedl, že je přesvědčen o tom, že pokud by byla posekaná celá louka, opět by byla využívána. Závěrem uvedl, že většina z vodáků zde zastaví a prochází přes jeho pozemek právě za účelem občerstvení nebo ubytování v kempu. V minulosti bylo inzerováno, že za stan se platí [částka] a tyto částky vybíral provozovatel kempu.

20. Vyslechnuta byla dále svědkyně [jméno] [jméno], sestra žalované, která uvedla, že provoz kempu byl zahájen v červnu roku 2020. Nejprve kemp provozoval pan [příjmení] a následně, od června roku 2021, její rodina. [příjmení] provozovali od června do srpna, v případě pěkného počasí až do září. [jméno] se stavěly na pozemcích žalované a lidé byli upozorněni, že si je mají stavět mezi chatkami. Pokud byly stany postaveny mimo pozemek žalované, nebyla to jejich zodpovědnost, za takové stany poplatek nevybírali. Co se týče lidí pohybujících se po pozemku žalobce, pohybuje se tam spousta lidí, kteří nijak nesouvisí s podnikáním žalované. [příjmení] na pozemku žalovaného nesekají proto, aby se tam mohli lidé pohybovat, ale proto, že jim tak ukládá zákon a kvůli předcházení vzniku požáru.

21. Proveden byl dále výslech svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení], která je přítelkyní a partnerkou žalobce, která vypověděla, že do [anonymizováno] jezdí asi 6 let do domu žalobce. [příjmení] zná, ví, že před 3 lety zde začalo být provozováno občerstvení, začali tam jezdit vodáci. Byla tam postavená cedule [částka] za postavení stanu. Co se týče využívání pozemků kolem chatek, svědkyně uvedla, že areál byl v provozu a lidé se pohybovali po celém areálu kempu. Na pozemek žalobce byl vždy volný přístup, nebyl zde žádný kužel, který by zabraňoval lidem k přístupu. K občerstvení se vždy chodilo přes louku (pozemek parc. [číslo]).

22. Svědek [jméno] [příjmení], kamarád žalobce, uvedl, že asi před 2 lety začal za žalobcem jezdit do [anonymizováno], párkrát spolu byli v kempu na pivě. [příjmení] normálně fungoval pro vodáky, vařilo se tam, ubytování bylo možné v chatkách i ve stanech. [jméno] byly postavené všude na louce, na louce bylo i ohniště a lidé zde měli odložená kola. K občerstvení se chodilo vždy přes trávu, vodáci přicházeli od řeky. Žádný kužel, který by zabraňoval v cestě na pozemek žalobce, zde umístěn nebyl. Ohledně panelové cesty k občerstvení uvedl, že si jí není vědom, dle jeho názoru se k občerstvení vždy chodilo přes trávu.

23. Provedeno bylo místní šetření, při kterém bylo zjištěno, že v areálu kempu jsou rozmístěny jednotlivé chatky. Do areálu kempu vede příjezdová cesta po pozemku žalované. Přes pozemek žalobce parc. [číslo] je však rovněž vysekána přístupová cesta, která je evidentně užívána a dále je vysekána cesta od řeky k občerstvení, chatkám a podél chatek. Na spodní části občerstvení je umístěna reklama pro vodáky k navštívení občerstvení. Dále je umístěna reklamní cedule„ [příjmení] [jméno]“ ve [anonymizováno].

24. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaná v žalovaném období disponovala živnostenským oprávněním pro provozování kempu a občerstvení.

25. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Mezi účastníky nebylo sporu ohledně vlastnictví Pozemků a Staveb. Žalobce je vlastníkem Pozemků pod chatkami, na kterých se nachází Stavby ve vlastnictví žalované a dále pozemku parc. [číslo] který Stavby obklopuje (z nesporných tvrzení účastníků a z výpisu z katastru nemovitostí). Mezi žalobcem a žalovanou nebyla za účelem úpravy podmínek užívání Pozemků žalobce žalovanou uzavřena žádná smlouva (ze shodných tvrzení účastníků). Žalovaná [příjmení] pod chatkami užívá již samotným jejich zastavěním. Stavby jsou žalovanou provozovány jako kemp, slouží tedy k ubytování třetích osob, a to zejména vodáků, kterým jsou chatky pronajímány v průběhu letních měsíců. Součástí kempu jsou rovněž sprchy, toalety a občerstvení. Stavby jsou jako kemp inzerovány jednak na webových stránkách žalované a jednak reklamami umístěnými v obci [anonymizováno] a na občerstvení. Kolem Staveb se nachází pozemek parc. [číslo] který je ve vlastnictví žalobce, a který sousedí s řekou [jméno]. V současné době není tento pozemek zcela upraven, není posekána tráva na celém pozemku, ale je vysekána pouze cestička od řeky [obec] ke Stavbám žalované a k občerstvení, které žalovaná v kempu provozuje spolu se svojí sestrou (z katastrální mapy, z místního šetření, výpovědi svědkyně [jméno], účastnické výpovědi žalobce, webových stránek žalované). V minulosti byla tráva sekána na celé louce a návštěvníci kempu využívali i celý pozemek parc. [číslo] tím, že se po něm pohybovali při cestě od řeky k občerstvení a k chatkám (z výpovědi svědků [příjmení] [příjmení] a [příjmení]). Předžalobní výzvou ze dne [datum] byla žalovaná žalobcem vyzvána k úhradě částky [částka], která představuje dlužné nájemné za užívání pozemků ve vlastnictví žalobce, a to ve lhůtě do [datum]. Výzva byla žalované odeslána dne [datum] (z předžalobní výzvy, včetně dokladu o odeslání). Žalovaná částku nárokovanou žalobcem neuznala a reagovala nabídkou úhrady částky [částka], která odpovídá ploše zastavěných částí pozemků ve vlastnictví žalobce (z dopisu žalované ze dne [datum]). Žalobce nárokuje po žalované zaplacení částky nájemného jednak za období, kdy byl vlastníkem Pozemků on a jednak za období, kdy byly vlastníky pozemků jeho právní předchůdci, od nichž pohledávky za žalovanou nabyl na základě postupních smluv. Žalovaná byla o postoupení pohledávek vyrozuměna (ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Obvyklá výše nájemného za užívání Pozemků žalobce byla určena částkou [částka] a žalovaná tuto výši nájemného nesporovala (z odhadu tržní hodnoty nemovité věci [číslo] 2021 a tvrzení žalované). V minulosti již byl nárok na vydání bezdůvodného obohacení z titulu užívání pozemků ve vlastnictví tehdy ještě předchozího vlastníka řešen a byl uznán důvodným s tím, že žalované byla uložena povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku [částka], jakožto nájemné za užívání Pozemků pod chatkami, za období od [datum] do [datum] (z rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]).

26. Při právním posouzení vycházel soud z ustanovení § 2291 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

27. Plnění bez právního důvodu je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení, jejímž důsledkem je povinnost vydat vše, čeho bylo plněním při absenci právního titulu nabyto. Problémy s vydáním předmětu bezdůvodného obohacení zpravidla nenastávají v případech, kdy plnění bylo poskytnuto ve věcech či penězích, neboť způsob a rozsah plnění, které má být vráceno, je zřejmý. Jiná je situace tam, kde plnění má charakter nehmotný, takže je nelze vydat (ustanovení § 458 odst. 1 věta druhá obč. zák. příkladmo uvádí plnění v podobě výkonů). Citované ustanovení výslovně upravuje, že tehdy se poskytuje peněžitá náhrada, která musí pochopitelně odpovídat peněžitému ocenění získaného obohacení. V případě užívání cizí nemovitosti bez nájemní či jiné smlouvy spočívá obohacení v užívání cizí věci bez placení úhrady za užívání. Uživatel přirozeně není schopen spotřebované plnění v podobě výkonu práva nájmu vrátit. Je proto povinen vrátit bezdůvodné obohacení peněžitou formou; pokud její výše není předpisem stanovena, určí ji soud postupem podle § 136 o. s. ř. opírajícím se o jeho volnou úvahu. Tato úvaha musí vycházet z finančního ocenění prospěchu, který účastníku užíváním věci vznikl. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného předmětu nájmu, a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit podle nájemní smlouvy (viz Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

28. Soud dále vycházel z judikatury Nejvyššího soudu ČR, který uvedl, že„ dovolatelce však nelze přisvědčit, pokud namítá, že pro rozhodnutí v dané věci je významné, že„ dětský letní tábor lze používat jen v letních měsících, tj. v období školních prázdnin“, a nikoliv celoročně. V tomto ohledu odvolací soud správně vycházel z toho, že k obohacení vlastníka stavby na úkor vlastníka pozemku dochází již ze samotného titulu vlastnického práva, které zakládá jeho oprávnění stavbu na cizím pozemku užívat, a to bez ohledu na to, jakým způsobem své vlastnické právo ke stavbě realizuje (srov. právní názor vyslovený např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či v rozsudku téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka])“. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

29. V dalším rozhodnutí Nejvyšší soud dospěl k závěru, že k obohacení vlastníka stavby na úkor vlastníka pozemku dochází již ze samotného titulu vlastnického práva, které zakládá jeho oprávnění stavbu na cizím pozemku užívat, a to bez ohledu na to, jakým způsobem své vlastnické právo ke stavbě realizuje (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Rozhodovací praxe dovolacího soudu se zároveň ale konsolidovala i v názoru, že jde-li o pozemky funkčně související s určitou stavbou, je obohacujícím se subjektem ve smyslu shora řečeného právě její vlastník (k tomu srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo jeho usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). O funkční souvislost pozemků se stavbou, tedy skutečnost, že pozemky tvoří s objekty výstavby jeden funkční celek, jde přitom dle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu též v případě přilehlých pozemků, jež tvoří se zastavěnými pozemky souvislý celek bez přerušení a které jsou se zřetelem k celkové funkční provázanosti s ostatními pozemky a stavbami součástí vzájemně propojeného souboru nemovitostí (areál jako funkční celek). K tomu srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]; usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Jestliže tedy odvolaci soud za skutkového stavu, kdy žalovaný dovolatel je vlastníkem devíti rekreačních chat umístěných bez právního důvodu na pozemcích žalobce, které z důvodu funkční provázanosti nelze užívat bez využití nezastavěného pozemku vlastněného rovněž žalobcem (přes nezastavěný pozemek je zajištěn přístup k jedné z chat, jež plní funkci správcovské budovy a je vybavena sociálním zařízením, a na pozemku jsou umístěny objekty a zařízení sloužící provozování rekreačního areálu - přístavky, přístřešky, chodníky, parkoviště, hřiště, veřejné osvětlení, zavodněná plocha apod.), dovodil, že se dovolatel z titulu svého vlastnického práva k dotčeným stavbám bezdůvodně obohacuje rovněž ve vztahu k předmětnému nezastavěnému pozemku žalobce, a to bez ohledu na to, jakým způsobem své vlastnické právo ke stavbám realizuje (zda a za jakým účelem vlastněné chaty užívá), odpovídají závěry odvolacího soudu ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu, dle níž jde-li o pozemky funkčně související s určitou stavbou, je obohacujícím se subjektem její vlastník, přičemž bezdůvodné obohacení zde vzniká bez ohledu na to, zda a jakým způsobem je areál tvořený souborem staveb a pozemků provozován (užíván). Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší soud za obdobných skutkových poměrů např. v již výše citovaném rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Nastolenou otázku přitom se zřetelem k výše uvedenému není důvodu řešit jinak (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

30. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

31. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

32. Dále soud vyšel z ustanovení § 1879 o. z., dle kterého může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

33. Dle § 1882 občanského zákoníku dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

34. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. V řízení bylo prokázáno, resp. mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce je vlastníkem pozemků, na nichž se nachází stavby ve vlastnictví žalované, přičemž pozemky ve vlastnictví žalobce tvoří funkční celek se stavbami ve vlastnictví žalované, kdy přes ně vedou přístupové cesty k řece, občerstvení a sociálnímu zařízení. Navíc bylo v řízení prokázáno, že v minulosti návštěvníci kempu používali louku ke stanování, ke sportovnímu využití (hřiště), k rozdělávání ohně atd. Mezi účastníky nebyla uzavřena žádná smlouva, na základě které by byla žalovaná oprávněna pozemky žalobce užívat. Přesto však žalovaná pozemky ve vlastnictví žalobce užívá, a to jednak již jejich samotným zastavením (jsou na nich postaveny stavby ve vlastnictví žalované) a jednak tím, že je využívají osoby, kterým žalovaná stavby pronajímá. O tom, že jsou Stavby provozovány jako kemp, není pochyb, když sama žalovaná kemp inzeruje na svých webových stránkách a k návštěvě kempu lákají i reklamy v obci [anonymizováno] a na občerstvení. Již ze samotné podstaty kempu přitom dle názoru soudu plyne, že návštěvníci budou užívat nejen samotné chatky, ale budou se pohybovat i v okolí chatek, tzn. budou využívat občerstvení, sprchy, hřiště a vzhledem k tomu, že se jedná o kemp nacházející se na břehu řeky [obec], lze důvodně předpokládat, že ho využívají hlavně vodáci, kteří k chatkám a občerstvení přichází právě od řeky [obec], tedy přes pozemek parc. [číslo]. Vzhledem k uvedenému dospěl soud k závěru, že žalovaná skutečně Pozemky žalobce užívá, a to jednak jejich samotnou zastavěností a jednak v rámci provozování kempu. Žalovaná tedy užívá Pozemky žalobce bez právního důvodu a je proto povinna žalobci vydat bezdůvodné obohacení, které v tomto případě představuje nájemné, jež by byla v případě uzavřené nájemní smlouvy povinna žalobci hradit. Při určení výše bezdůvodného obohacení soud vyšel z ceny obvyklého nájemného ve výši [částka], s níž žalobce i žalovaná souhlasili. Za užívání pozemků žalovaná přitom žalobci nic nehradí, čímž se na úkor žalobce bezdůvodně obohacuje a je proto povinna toto bezdůvodné obohacení žalobci vydat. Co se týče nároku žalobce na zaplacení bezdůvodného obohacení za dobu, kdy byly pozemky ve vlastnictví jeho právních předchůdců, byla jeho aktivní legitimace prokázána jednotlivými oznámeními o postoupení pohledávky, dle kterých byly pohledávky právních předchůdců žalobce za žalovanou postoupeny žalobci. Závěrem soud uvádí, že na výši bezdůvodného obohacení žalované nemá vliv její tvrzení ohledně vynaložených nákladů na sekání trávy na pozemku parc. [číslo] neboť se jedná o typ údržby, který nepřivodil vznik obohacení na straně žalobce, když dlouhodobě nezvýšil hodnotu majetku žalobce a byl prováděn ve vlastním zájmu žalované (viz Usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Na posouzení nároku žalobce na zaplacení bezdůvodného obohacení nemá vliv ani to, kdo byl provozovatel kempu a občerstvení v jednotlivých obdobích, neboť rozhodující je, že po celé žalované období vlastnila Stavby, tedy kemp a občerstvení, žalovaná. Pokud se týká tvrzení žalované, že kemp využívá pouze v letních měsících, odkazuje soud na výše uvedený rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), kdy neshledal tuto námitku důvodnou.

35. Co se týče konkrétní výše bezdůvodného obohacení, jak již bylo uvedeno výše, vyšel soud z částky [částka] a z výměr Pozemků pod chatkami celkem 387 m² a pozemku parc. [číslo] m². Z předložených oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalobci byla postoupena pohledávka představující bezdůvodné obohacení žalované z titulu užívání pozemku parc. [číslo] v období od [datum] do [datum], tedy celkem 148 dnů, ve výši [částka]. V této části soud žalobě zcela vyhověl, neboť bezdůvodné obohacení žalované činilo za toto období částku [částka], tedy částku dokonce vyšší než kterou žalobce žalobou uplatnil. Dále byla žalobci postoupena pohledávka za žalovanou z titulu bezdůvodného obohacení za užívání Pozemků pod chatkami a pozemku parc. [číslo] v období od [datum] do [datum] (33 dnů) ve výši [částka]. V tomto období však bezdůvodné obohacení vzniklo pouze ve výši [částka], a soud proto žalobu co do částky [částka] zamítl. Nakonec byla žalobci postoupena pohledávka za žalovanou z titulu bezdůvodného obohacení za užívání Pozemků pod chatkami a pozemku parc. [číslo] v období od [datum] do [datum] (599 dnů) ve výši [částka]. V tomto období však bezdůvodné obohacení činilo částku pouze ve výši [částka] a soud proto žalobu co do částky [částka] zamítl. Za žalované období, kdy byl vlastníkem Pozemků pod chatkami již žalobce, tedy za období od [datum] do [datum] (93 dnů), činí bezdůvodné obohacení žalované částku [částka]. Za žalované období, kdy byl žalobce vlastníkem pozemku parc. [číslo] tj. od [datum] do [datum] (186 dnů), činí bezdůvodné obohacení částku [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobce se za dobu svého vlastnictví Pozemků pod chatkami a pozemku parc. [číslo] domáhal po žalované zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši [částka], ačkoli toto ve skutečnosti činilo pouze [částka], soud žalobu v této části zamítl do částky [částka].

36. S ohledem na uvedené soud žalobě co do částky [částka], v níž byl nárok žalobce shledán důvodným, vyhověl, a to včetně úroků z prodlení od [datum] v zákonné výši. Co do částky [částka] s příslušenstvím soud žalobu výrokem II. rozsudku zamítl, neboť v tomto rozsahu bezdůvodné obohacení žalované nevzniklo.

37. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že plná náhrada nákladů řízení byla přiznána žalobci, který měl neúspěch pouze v poměrně nepatrné části. Náklady řízení žalobce v tomto případě představuje zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta ve výši [částka] za 9 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) – příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření k odporu ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast právního zástupce u místního šetření dne [datum] a dále u jednání před soudem dne [datum], [datum] a dne [datum], přičemž odměna za 1 úkon činí podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 advokátního tarifu částku [částka]. Požadavek žalobce na náhradu nákladů řízení za další úkon právní služby spočívající v přípravě a převzetí právního zastoupení v pořadí druhým právním zástupcem neshledal soud důvodným. Odměna za úkon právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení je účelně vynaloženým nákladem v případě změny zástupce během řízení pouze tehdy, byla-li tato změna vynucena objektivními důvody (viz Usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), k takovému závěru soud v posuzovaném případě nedospěl. K uvedené částce dále soud připočetl hotové výdaje za uvedených 9 úkonů ve výši [částka] za každý úkon dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem [částka]. Právní zástupce žalobce není plátcem a celkové náklady žalobce tedy činí [částka].