Okresní soud v Berouně · Rozsudek

10 C 429/2022

č. j. 10 C 429/2022-17

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-12-16 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSBR:2022:10.C.429.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Berouně rozhodl o rozvodu manželství, jehož účastníci byli národnosti české a uzavřeli jej v roce 2002; soud dospěl k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, přičemž příčinou je vzájemné citové odcizení a neschopnost obnovy manželského soužití. Soud vycházel z ustanovení § 755 odst. 1 a 3 občanského zákoníku, podle nichž rozvod je možný, je-li soužití nespravovatelné a byly upraveny poměry nezletilých dětí, což bylo potvrzeno pravomocným rozhodnutím. Manželé spolu nežijí, nevedou rodinnou domácnost a nejsou v manželském společenství, což odpovídá podmínkám ustanovení § 758 o.z. Soud proto rozhodl o rozvodu manželství, přičemž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb.

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství

I. Manželství manželů celé jméno manželky, rozené příjmení, narozené datum a celé jméno manžela, narozeného datum, uzavřené dne 5. 10. 2002 v kapli Nalezení sv. kříže stát. instituce, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Manželka podala u zdejšího soudu dne 14. 11. 2022 návrh na rozvod svého manželství, které uzavřeli s manželem dne 5. 10. 2002 v kapli Nalezení sv. kříže stát. instituce. Manželé měli poslední společné bydliště v obvodu zdejšího soudu. Manželka v návrhu uvedla, že se účastníkům narodily tři děti, a to jméno dne datum, jméno dne datum a jméno datum. Manželé se dohodli na výchově a výživě jejich dětí, a tato dohoda byla schválena soudem. Manželka dále uvedla, že manželé spolu od března 2017 nevedou rodinnou domácnost a nežijí jako partneři. Vztahy manželů jsou hluboce a trvale rozvráceny, přičemž příčinou rozvratu manželství je vzájemné citové odcizení obou manželů. Manžel se k návrhu na rozvod připojil. Vzhledem k tomu, že se manžel k návrhu manželky připojil, soud podle § 384 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen„ z. ř. s.”) pokládal návrh na rozvod manželství za návrh společný. Manžel se k jednání nařízenému na den 16. 12. 2022 nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl ve smyslu § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v jeho nepřítomnosti. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti. Z oddacího listu účastníků, vydaného stát. instituce dne 7. 10. 2022 soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne 5. 10. 2002 v kapli Nalezení sv. kříže stát. instituce. U obou manželů se jednalo o manželství první a oba jsou národnosti české. Z výpisu z centrální evidence obyvatel obou manželů soud zjistil, že se manželům narodily tři děti, a to dcera jméno dne datum, která je již zletilá, dosud nezletilá dcera jméno dne datum a dosud nezletilý syn jméno dne datum. Z rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 10. 5. 2022, č.j. 25 Nc 2051/2022-33, soud zjistil, že byla schválena dohoda rodičů o úpravě poměrů nezletilé jméno a jméno. Podle dohody rodičů byly obě nezletilé děti svěřeny pro dobu po rozvodu manželství účastníků do střídavé péče obou rodičů a každý z manželů se zavázal přispívat na výživu dcery jméno částkou 2 500 Kč měsíčně předem a syna jméno částkou ve výši 2 000 Kč měsíčně předem. Z výpovědi manželky soud zjistil, že oba manželé jsou občany České republiky, a u obou se jednalo o první manželství. Oba manželé měli poslední společné bydliště v obvodu zdejšího soudu. ÚManželka vypověděla, že rodinnou domácnost s manželem nevedou, intimně se nestýkají a společně nehospodaří po dobu delší šesti měsíců, neboť se manžel odstěhoval v roce 2017. Manželka uvedla, že oba manželé spatřují příčinu rozvratu v jejich vzájemném citovém odcizení s tím, že manžel si založil novou rodinu. Manželé nemají žádné společné plány do budoucna, ani již nemají žádné společné zájmy s výjimkou dětí. Manželka vyloučila, že by manželé měli zájem na obnově manželského soužití. Od účastnického výslechu manžela pak soud v souladu s ustanovením § 389 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“), upustil. Vzhledem k tomu, že v rámci opatrovnického řízení o úpravu poměrů k nezletilým dětem účastníků i pro dobu po rozvodu manželství manžel nenamítal, že s rozvodem svého manželství nesouhlasí (viz rozsudek zdejšího soudu č.j. 25 Nc 2051/2022-33), lze předpokládat, že s tímto postupem souhlasil, nad to když se na jednání soudu nedostavil. Právní hodnocení věci vychází ze zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.), a to z ustanovení § 755 o.z., podle kterého manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (odst. 1); mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů (odst. 3). Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak, a podle § 758 o.z. spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. V tomto případě soud dospěl k závěru, že manželství je rozvráceno, a nelze očekávat jeho obnovu; nebyly zjištěny žádné okolnosti, svědčící pro zachování manželství. Poměry nezletilých dětí byly upraveny pravomocným soudním rozhodnutím, podmínka daná ustanovením § 755 odst. 3 o.z. je tak splněna. Manželé spolu nežijí ve smyslu naplňování manželského soužití; manželství je nefunkční, manželé spolu ani nebydlí. Z těchto důvodů soud shledal manželství účastníků trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno; s ohledem na postoj obou manželů nelze očekávat obnovení manželského soužití. Za příčinu manželského rozvratu lze označit vzájemné citové odcizení obou manželů. Soud proto v daném případě dospěl k závěru, že je na místě žalobě vyhovět, a rozhodl o rozvodu manželství účastníků, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť se jedná o řízení ve statusových věcech manželských, v nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z.ř.s.). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do 6 měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popř. první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení. Účastníci jsou povinni ve lhůtě 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku předložit své občanské průkazy i s tímto rozsudkem obecnímu úřadu svého trvalého pobytu k vyznačení nastalých změn.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.