111 C 5/2020

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovu ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení, anonymizováno sídlem adresa, obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa, obec a číslo o zaplacení 88 398,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 83 078,93 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 29.11.2019 do 30.6.2020, ve výši 8,25 % ročně z této částky od 1.7.2020 do 30.6.2021 a ve výši 8,5 % ročně z této částky od 1.7.2021 do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 5 319,97 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 29.11.2019 do 30.6.2020, ve výši 8,25 % ročně z této částky od 1.7.2020 do 30.6.2021 a ve výši 8,5 % ročně z této částky od 1.7.2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení 77 371,63 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, JUDr. jméno příjmení, anonymizováno, advokáta.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Berouně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení, jejichž výše bude vyčíslena v samostatném usnesení, a to v rozsahu 7,10 %.

V. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Berouně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení, jejichž výše bude vyčíslena v samostatném usnesení, a to v rozsahu 92,90 %.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 3. 2. 2020 původně domáhala zaplacení částky ve výši 89 428,15 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že jako spotřebitelka uzavřela se žalovanou dne 31.10.2019 smlouvy o dílo číslo 2019, jejímž předmětem bylo oprava a rekonstrukce bytové jednotky číslo nacházející se v budově adresa v k.ú. část obce, na adrese adresa, označené jako„ byt číslo“. Mezi účastníky byla s ohledem na Dodatek č. 1 sjednána cena díla ve výši 680 000 Kč a žalobkyně zaplatila žalované dne 4. 11. 2019 zálohu ve výši 350.000 Kč. V době uzavření smlouvy o dílo však byla žalobkyně vlastníkem pouze družstevního podílu v bytovém družstvu, s nímž bylo spojeno užívací právo k předmětné bytové jednotce, a teprve následně dne 18. 12. 2019 žalobkyně nabyla vlastnické právo k tomuto bytu. Žalobkyně tuto skutečnost následně sdělila žalované dne 13. 11. 2019 a žalovaná přerušila dílo s tím, že v takovém případě považuje smlouvu za neplatnou. Žalobkyně pak zaslala žalované souhlas předsedy bytového družstva s prováděním díla, žalovaná však přestala se žalobkyní komunikovat. Žalobkyně požádala žalovanou o pokračování v rekonstrukci s tím, že je připravena uzavřít novou smlouvu. I přes jednání účastnic však nová smlouva uzavřena nebyla. Žalobkyně proto navrhla ukončení stávající smlouvy dohodou a požádala žalovanou o vyúčtování provedených prací. Žalovaná fakturou č. číslo ze dne 25.11.2019 vyúčtovala žalobkyni částku ve výši 115 744 Kč, která mimo jiné zahrnovala ušlý zisk ve výši 39 100 Kč, parkování ve výši 5 000 Kč a dopravu ve výši 14 485,15 Kč. Vyúčtovanou částku žalovaná započetla na složenou zálohu a zbývající částku ve výši 234 256 Kč vrátila žalobkyni. Žalobkyně považovala vyúčtované částky za nedůvodné, když podle znaleckého posudku vypracovaného pro žalobkyni činí hodnota provedených prací 24 587 Kč včetně daně z přidané hodnoty. Žalobkyně proto požadovala vrácení zbývající částky ve výši 89 428,15 Kč od žalované z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaná žalovanou částku žalobkyni nevrátila, přestože byla o zaplacení upomenuta.

2. Žalovaná považovala žalobu za nedůvodnou a navrhla, aby ji soud zamítl. Žalovaná uvedla, že řádně vyúčtovala provedené práce fakturou č. číslo na základě platné smlouvy, Všeobecných obchodních podmínek a předávacího protokolu. Žalovaná namítala, že při sepsání smlouvy o dílo byla uvedena v omyl, že žalobkyně je vlastníkem předmětné bytové jednotky. Dne 13. 11. 2019 se přihlásil skutečný vlastník bytové jednotky s tím, že žalobkyně není její majitelkou, a který nesouhlasil s provedenými pracemi a zakázal žalované vstup do jednotky. Žalovaná na tuto skutečnost upozornila žalobkyni a vše ověřila v katastru nemovitostí. Teprve poté došlo k zápisu vlastnického práva žalobkyně k bytové jednotce do katastru nemovitostí. Žalobkyně dne 28. 11. 2019 ukončila smlouvu a nadále se žalovanou nekomunikovala. Žalovaná dále uvedla, že provedla pro žalobkyni některé práce, odvezla suť a zlikvidovala ji, a provedla i vyúčtovanou dopravu. Žalobkyně byla řádně informována o tom, že doprava se počítá ze sídla firmy do místa plnění v hodnotě 8 Kč km bez DPH. Žalovaná dále uvedla, že celkem bylo najeto 1 919 km, přestože žalobkyni bylo účtováno pouze 1 496,4 km, a proto žalovaná uplatnila jako obranu proti nároku žalobkyně podle § 98 o.s.ř. kromě již vyúčtované částky 14 485,15 Kč i částku ve výši 4 901 Kč včetně DPH za dalších 422,6 km, které původně žalobkyni neúčtovala. Mezi účastníky bylo dále sjednáno, že každá ze stran se bude podílet na nákladech parkování částkou ve výši 5 000 Kč. Pokud jde o ušlý zisk, žalovaná uvedla, že ji žalobkyně„ účelně neinformovala“ o tom, že si objednala atypické vybavení koupelny u subdodavatelů. Za toto atypické vybavení koupelny byla žalované subdodavatelem vyúčtována částka 45 572 Kč včetně DPH, o čemž byla žalobkyně rovněž informována. Žalovaná dále namítala, že smlouva o dílo byla sepsána podle vzoru žalobkyně, což stavělo žalovanou do nevýhodného postavení. Žalobkyně odmítla podepsat smlouvu o dílo, která by obsahovala konkrétní cenu díla, hodinové sazby a hodnotu DPH, místo plnění, rozpis hodin a hodnotu dopravy. Při vyjednávání o nové smlouvě o dílo žalovaná nenavyšovala cenu díla.

3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podáním ze dne 29. 7. 2021 změnila žalobu, tak že vzala žalobu částečně zpět o částku 1 029,25 Kč a požadovala úrok z prodlení z částky 88 398,90 Kč ve výši 10 % ročně od 29. 11. 2019 do 30. 6. 2020, ve výši 8,25 % ročně z této částky od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 a ve výši 8,5 % ročně z této částky od 1. 7. 2021 do zaplacení, soud usnesením vyhlášeným při ústním jednání dne 15. 9. 2021 změnu žaloby podle § 95 odst. 1 o.s.ř. připustil. Usnesení nabylo téhož dne právní moci.

4. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že dne 25. 10. 2019 uzavřely smlouvu o dílo číslo 2019, jejímž předmětem byla částečná oprava a rekonstrukce bytové jednotky číslo nacházející se v budově adresa v k. ú. část obce na adrese adresa (dále jako„ bytová jednotka“ či„ byt“). Na základě dodatku č. 1 uzavřeného mezi účastnicemi byla cena díla sjednána ve výši 680 000 Kč, a to včetně daně z přidané hodnot. V době uzavření smlouvy o dílo byla žalobkyně vlastníkem pouze družstevního podílu v bytovém družstvu, a to k předmětné bytové jednotce, s níž bylo spojeno užívací právo, a teprve následně se stala vlastníkem bytu. Dále bylo mezi účastnicemi nesporné, že žalobkyně zaslala dne 18. 11. 2019 žalované souhlas předsedy bytového družstva s prováděním díla. Žalobkyně předala žalované bytovou jednotku na základě„ předávacího protokolu před započetím díla“ dne 4. 11. 2019. Mezi účastnicemi rovněž nebylo sporu o tom, že žalobkyně zaplatila žalované zálohu ve výši 350 000 Kč dne 4. 11. 2019. Žalovaná vyúčtovala žalobkyni fakturou č. číslo ze dne 25. 11. 2019 částku ve výši 115 744 Kč a ze složené zálohy jí vrátila 234 256 Kč. Zmocněným zástupcem žalobkyně jako objednatele byla její sestra příjmení příjmení, která zakreslovala technickou dokumentaci před rekonstrukcí a po rekonstrukci bytové jednotky. Mezi účastnicemi bylo také nesporné, že ohledně parkování uzavřely dohodu v tom smyslu, že se obě budou podílet na ceně parkovacího oprávnění v hodnotě 10 000 Kč, a proto každá z nich zaplatila jednu polovinu tohoto oprávnění, tj. částku 5 000 Kč. Soud vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

5. Soud ze smlouvy o dílo číslo 2019 ze dne 25. 10. 2019 spolu s přílohami č. 1, 2 a 3 zjistil, že žalobkyně jako objednatelka uzavřela tuto smlouvu se žalovanou jako zhotovitelkou. Ze smlouvy nevyplývá, kdo byl ke dni uzavření smlouvy vlastníkem bytu. Žalovaná byla ve smlouvě označena svým identifikačním číslem a sídlem, tedy vystupovala jako podnikatelka. Za žalobkyni byla oprávněna jednat svědkyně příjmení příjmení a za žalovanou svědek jméno příjmení. Předmětem smlouvy byla částečná oprava a rekonstrukce bytové jednotky. Maximální celková cena díla byla sjednána ve výši 600 000 Kč včetně DPH s tím, že detailní seznam objednaných prací byl podle smlouvy součástí přílohy číslo 2. Ve smlouvě bylo sjednáno, že jednotlivé maximální částky jsou flexibilní a mohou se libovolně měnit, pokud by nebyla překročena celková cena díla. Konečný rozpočet měl být předán žalobkyni při předávání. Dílo mělo být dokončeno a předáno 31. 1. 2020 Smlouva neobsahuje odkaz na Všeobecné obchodní podmínky. Podle přílohy č. 1 - seznamu prováděných prací měla žalovaná provést opravu a rekonstrukci topení, podlah, koupelny a jejího vybavení, oken, dveří, stavebních úprav a elektřiny.

6. Z předávacího protokolu z 4. 11. 2019 je zřejmé, že žalobkyně předala předmětnou bytovou jednotku žalované. V protokolu je uvedeno, že se jedná o protokol„ dle smlouvy číslo a VOP“. Na druhé straně protokolu jsou uvedeny Všeobecné obchodní podmínky, které nejsou podepsány žádnou ze stran.

7. Dodatkem č. 1 ke smlouvě o dílo č. číslo ze dne 8. 11. 2019 účastnice upřesnily předmět smlouvy o dílo v tom smyslu, že žalovaná měla zajistit rekonstrukci rozvodů vody, odpadu a elektřiny s tím, že v ceně jsou zahrnuty veškeré stavební, instalatérské, elektrikářské, topenářské a malířské práce a materiál, jakož i broušení, oprava a nátěry parket, oken a dveří, zajištění montážních pracích, stejně jako odvoz sutin a jejich likvidace, další montážní a projekční práce spojené s uvedením bytu do provozu, kličky na okna, zásuvky a vypínače. Smlouva byla doplněna rovněž o nákup vybavení a sanity včetně vany s armaturou, a z tohoto důvodu došlo k navýšení ceny o 80 000 Kč, která zahrnovala i dopravu. Dílo mělo být hotovo do 31. 1. 2020. Celková cena díla činila 680 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty. Z Dodatku dále vyplývá, že jakékoliv změny měly být předem písemně odsouhlaseny stranami.

8. Z potvrzení o vydání parkovacího oprávnění a e-mailu z 31. 10. 2019 vyplývá, že žalobkyni bylo po dohodě se žalovanou vydáno parkovací oprávnění na dobu od 4.11.2019 do 3.2.2020 pro vozidlo RZ registrační značka anonymizována tři slova.

9. Z proforma faktury číslo rok číslo vyplývá, že jí právnická osoba s.r.o. vyúčtovala dne 6. 11. 2019 žalované částku ve výši 45 272 Kč za volně stojící vanu, její připojení, soupravu pro instalaci a vanou baterii. Z e-mailu ze dne 22. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaná měla připravenou vanu pro žalobkyni, pokud by o ni měla zájem.

10. Ze souhlasu se stavebními úpravami ze dne 18. 11. 2019 je zřejmé, že předseda bytového družstva ulice udělil souhlas se stavebními úpravami v předmětné bytové jednotce. Zpráva z 18. 11. 2019, ohledně které bylo mezi stranami nesporné, že ji zaslala sestra žalobkyně žalované, potvrzuje, že k tomuto datu byl k dispozici souhlas předsedy bytového družstva s rekonstrukcí a strany jednaly o pokračování prací na bytě.

11. Z e-mailové korespondence je zřejmé, že účastnice řešily skutečnost, že žalobkyně nebyla v době uzavření smlouvy o dílo vlastníkem bytové jednotky, ale vlastnila pouze družstevní podíl spojený s právy a povinnostmi k bytové jednotce. Podle e-mailu ze dne 14. 11. 2019 měli v bytové jednotce pracovat tři muži včetně svědka příjmení. Žalovaná v e-mailu uvedla, že byla žalobkyní uvedena v omyl ohledně vlastnictví bytu a namítla neplatnost smlouvy. Žalované byl e-mailem ze dne 18. 11. 2019 doručen souhlas předsedy bytového družstva se stavebními úpravami. V e-mailu z 22. 11. 2019 svědkyně příjmení sdělila žalované, že smlouvu považuje za platnou, nicméně jí nabídla jednání o nové smlouvě. S ohledem na to, že žalovaná na e-maily nereagovala, svědkyně příjmení požádala e-mailem z 25. 11. 2019 o vyúčtování odvedených prací s tím, že dojde k ukončení smlouvy. Poté strany jednaly o uzavření nové smlouvy, k čemuž však nedošlo. Žalovaná e-mailem ze dne 28. 11. 2019 odsouhlasila ukončení smlouvy k 25. 11. 2019 a k tomu dni vystavila fakturu za provedené práce. Z tohoto e-mailu dále vyplývá, že žalovaná vrátila žalobkyni klíče od jednotky poštou (viz rovněž e-mail ze 17. 12. 2019).

12. Z faktury č. číslo ze dne 25. 11. 2019 soud zjistil, že jí žalovaná zúčtovala žalobkyni zaplacenou zálohu ve výši 350 000 Kč. Žalovaná účtovala: práci za tři osoby za celkem 119 hodin při 300 Kč á hod. ve výši 35 700 Kč, práci za dvě osoby na elektroinstalaci po dobu 13 hodin při 500 Kč á hod. ve výši 6 500 Kč, tedy celkem za práci 42 200 Kč bez DPH, odvoz sutin, části mobiliáře a likvidaci ve výši 6 000 Kč bez DPH, materiál ve výši 1 428,81 Kč bez DPH, dále dopravu zaměstnanců 11 × tam a zpět při 1 496,4 km a 8 Kč km ve výši celkem 11 971,20 Kč bez DPH, alikvótní část ušlého zisku ve výši 34 000 Kč bez DPH a parkování jako podíl na parkovací kartě výši 5 000 Kč Celkem součet částek činí 115 744,01 Kč včetně DPH. Z tohoto důvodu žalovaná vrátila žalobkyni 234 256 Kč.

13. Zakázkovým listem označeným jako„ rozpis prací“ z 29. 11. 2019 žalovaná rozepsala žalobkyni práce na bytové jednotce. Podle tohoto listu v bytě pracovaly pouze dvě osoby, a to svědek příjmení a žalovaná, a odpracovali celkem 132 hodin, resp. do 25. 11. 2019 celkem 125,5 hodin. V těchto hodinách bylo zahrnuto celkem 15,5 hodiny za částku 500 Kč á hod. za poradenství ohledně rozvodů a jejich studium, jednání ohledně vlastnictví bytové jednotky a poradenství ohledně kotle. Dále zde bylo zahrnuto 2 x 7 hodin za návštěvu tří hobby marketů při výběru podlah a dalšího vybavení, dále celkem 4 hodiny za práci svědka příjmení na zjišťování majitele jednotky na katastru nemovitostí, a 7,5 hodiny za řešení detailu prací se zmocněnkyní vlastníka bytu. Ze zakázkového listu dále vyplývá, že práce v bytové jednotce probíhaly ve dnech 4. 11. 2019 (8 hodin), 5. 11. 2019 (8 hodin), 7. 11. 2019 (8 hodin – příjmení a 4 hodiny - žalovaná), 8. 11. 2019 (2 hodiny od 14 do 16 hod. - žalovaná), 11. 11. 2019 (8 hodin – příjmení a 4 hodiny - žalovaná), 12. 11. 2019 (8 hodin – příjmení a 3 hodiny - žalovaná), 13. 11. 2019 (9 hodin – příjmení a 4 hodiny – žalovaná od 14 do 18 hod. a současně 2 hodiny – žalovaná od 15 do 17 hod. při jednání ohledně vlastnictví bytové jednotky), 14. 11. 2019 (2 hodiny – příjmení - ověřování majitelů v katastru nemovitostí), 15.11. 2019 (2 hodiny – příjmení - ověřování majitelů v katastru nemovitostí), 19. 11. 2019 (2 x 3 hodiny – příjmení a žalovaná – vyřešení detailů prací zmocněnec vlastník bytu), 21. 11. 2019 (3,5 hodiny úklid - žalovaná), 22. 11. 2019 (3,5 hodiny – žalovaná úklid a třídění materiálu) a po vystavení faktury č. číslo dne 28. 11. 2019 (6,5 hodiny - příjmení převoz dveří). Dále byl účtován dne 5.11.2019 odvoz suti (2 hodiny), dne 6. 11. 2019 cesta na kuchyň v trvání 8 hodin a dne 9. 11. 2019 návštěva hobby marketů (2 x 7 hodin).

14. Ze zakázkového listu ze dne 29. 11. 2019 označeného jako příloha č. 11 je zřejmé, že jím žalovaná vyúčtovala 122 370 Kč včetně DPH s ohledem na výpověď smlouvy o dílo dne 28. 11. 2019 tak, že účtovala cenu práce 43 600 Kč, odvoz sutin za částku 6 000 Kč, dopravu za částku 11 971,20 Kč, náklady na materiál ve výši 1 428,81 Kč, ušlý zisk 34 000 Kč a cenu parkování 5 000 Kč, to vše bez DPH.

15. Z knihy jízd soud zjistil, že byla vedena žalovanou a jsou v ní zapsány cesty žalované a svědka příjmení vozidlem VW Transporter buď registrační značka anonymizováno nebo registrační značka anonymizováno, v době od 29. 10. 2019 do 28. 11. 2019. Podle knihy jízd cestovala žalovaná anebo svědek příjmení ze sídla žalované do bytové jednotky a zpět ve dnech 4. 11. 2019, 5. 11. 2019, 6. 11. 2019 (i na část obce), 7. 11. 2019, 8. 11. 2019, 9. 11. 2019 dvě osoby od 8 hod. do 9 hod. (trasa obec – část obce), od 11 hod. do 11:15 hod. (část obce - část obce), od 13 hod. do 13:30 hod. (část obce – příjmení) a od 16:30 hod. do 18:00 hod. (příjmení – obec), a to žalovaná i svědek příjmení, dále opět jedna osoba ve dnech 11. 11. 2019, 12. 11. 2019, 13. 11. 2019, 14. 11. 2019, 15. 11. 2019, 18. 11. 2019, 19. 11. 2019 a 28. 11. 2019 16. Podle denních záznamů stavby a poznámek na č.l. 115 až 117 byly na bytové jednotce prováděny práce od 2. 11. 2019 do 28. 11. 2019 s tím, že v něm jsou popsány jednotlivé práce ve dnech 2. 11. 2019 až 15. 11. 2019, 19. 11. 2019 až 22. 11. 2019 a 25. 11. 2019, 26. 11. 2019 a 28. 11. 2019. Mimo jiné ve dnech 9. a 10. 11.2019 byl sháněn materiál a navezen do jednotky, dne 15. 11. 2019 byl ověřován majitel v katastru nemovitostí a dne 20. 11. 2019 proběhla návštěva topenáře. Dne 28. 11. 2019 byly převezeny dveře a zanechány v jednotce. Prostor byl uzamčen a nářadí odvezeno. V poznámkách na č. l. 115 až 117 však nejsou obsaženy záznamy z 20. až 22. 11. 2019 a 26. 11. 2019.

17. Žalovaná přípisem ze dne 29. 11. 2019 potvrdila vypovězení smlouvy o dílo žalobkyní e-mailem ze dne 28. 11. 2019 a současně uvedla, že důvodem bylo, že žalobkyně nebyla vlastníkem bytové jednotky v době uzavření smlouvy. Z přípisu dále vyplývá, že žalobkyně byla zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník jednotky až dne 25. 11. 2019.

18. Předžalobní výzvou ze dne 7. 1. 2020 žalobkyně sdělila žalované, že nesouhlasí s fakturou č. číslo a v ní účtovanými položkami, uznala nárok žalované ve výši 24 587 Kč včetně DPH dle posudku autorizovaného technika a vyzvala žalovanou k zaplacení částky ve výši 89 428,15 Kč do sedmi dnů po obdržení výzvy. Z přípisu ze dne 10. 1. 2020 vyplývá, že žalovaná nárok žalobkyně odmítla jako nedůvodný.

19. Z přípisu bez data spolu s podacím lístkem ze dne 30. 1. 2020 a dodejky ze dne 15. 1. 2020 a 3. 2. 2020 vyplývá, že žalovaná opětovně zaslala žalobkyni vyúčtování k faktuře č. číslo.

20. Svědkyně příjmení příjmení, sestra žalobkyně, vypověděla, že žalovaná, resp. za ni svědek příjmení, rekonstruovala předmětnou bytovou jednotku žalobkyně. Žalobkyně udělila svědkyni plnou moc, aby ji v jednání zastupovala, přičemž sama žalobkyně řešila se žalovanou dokumentaci včetně rozpočtu. Na počátku svědkyně a žalobkyně se svědkem příjmení probraly v bytě, co by chtěly udělat. Původní cena díla 600 000 Kč se navyšovala o 80 000 Kč, protože žalovaná a svědek příjmení do ceny nezapočítali záchod a rozvody. Svědek příjmení měl kromě kuchyně dělat vše ostatní. Částka tedy zahrnovala zachování původních parket ve třech místnostech a jejich zbroušení a nalakování, repas oken a dveří, výměnu rozvodů, tj. vody a elektřiny, topení a instalaci nového plynového kotle. Měla se také měnit dispozice kuchyně a koupelny, součástí byla i chodba, záchod a dlažba. Žalobkyně chtěla mít v koupelně samostatně stojící vanu a dvě umyvadla, což podle svědka příjmení nebyl problém. Při první schůzce se nic nesepisovalo. Kuchyni řešila svědkyně s pomocí svého truhláře, protože to bylo levnější. Svědkyně pak se svědkem příjmení jela začátkem listopadu 2019 do obec, strávila s ním den a ukazovala mu, odkud kuchyně bere. Společně jeli také do tří hobby marketů, kde vybírali kachlíčky. Svědek příjmení však sdělil svědkyni, ať je neřeší, že je vybere sám. Pokud jde o vanu, žalobkyně si neobjednala u žalované konkrétní vanu, nicméně v rozpočtu byla vana zahrnuta, protože rozpočet zahrnoval celkovou rekonstrukci bytové jednotky bez kuchyně. Svědek příjmení nabízel vanu za 56 000 Kč, kterou i objednal, ale žalobkyně ji s ohledem na výši ceny neodsouhlasila. Žalobkyně sice říkala, že ji odkoupí, nicméně to bylo ke konci spolupráce se žalovanou, a žalobkyně pak od žalované žádnou vanu nedostala; svědkyně příjmení pak zajistila vanu o polovinu levnější. Svědek příjmení jezdil na stavbu svým vozem, a svědkyně nevěděla, zda se žalobkyně a žalovaná v tomto směru nějak dohodly. Žalobkyně si dopravu nedomluvila, protože to bylo zahrnuto v celkové ceně díla. Účastnice také řešily parkování na obec a číslo, a každá z nich zaplatila polovinu nákladů na nepřenosnou parkovací kartu na celou část Prahy tři měsíce, která se vztahovala jenom na vůz žalované. Svědkyně podepsala se souhlasem žalobkyně předávací protokol a svědek příjmení si převzal klíče od bytové jednotky. Svědkyně nepodepisovala Všeobecné obchodní podmínky, a nevěděla, zda se nacházely na druhé straně předávacího protokolu. Po podpisu smlouvy došlo k problémům, protože rekonstrukce způsobovala hluk a špínu a žalobkyně v dané době nebyla zapsána jako vlastník bytové jednotky v katastru nemovitostí. Předseda bytového družstva pan příjmení z bytu vykázal svědka příjmení. Svědek příjmení byl na předsedu družstva agresivní, a svědkyně se snažila situaci urovnat. Žalovaná pak namítala neplatnost smlouvy o dílo. Svědkyně dále uvedla, že byla na stavbě před započetím prací a v průběhu prací pak třikrát. Při pracích na bytové jednotce viděla svědka příjmení, který byl na stavbě maximálně týden. Svědek provedl bourací práce, vytrhal podlahy z koupelny a z chodby, vyboural koupelnu a patro z chodby, a odvezl nábytek z obývacího pokoje k likvidaci. Jednou byla v jednotce i žalovaná, a to když se řešil uvedený incident s panem příjmení, který pak rekonstrukci dodatečně povolil.

21. Svědek jméno příjmení, partner žalované, ve své výpovědi uvedl, že je i jejím zaměstnancem. Svědek se ohledně rekonstrukce bytu sešel na podzim 2019 se žalobkyní a svědkyní příjmení, a domluvili na rekonstrukčních pracích. Sepisovaly se při tom poznámky, a dělal se pouze hrubý rozpočet. Jinak jednal se svědkyní příjmení, která žalobkyni zastupovala. Papírově vše řešila žalovaná. Poté se dlouho řešila smlouva. Svědkyně příjmení si dlouho četla předávací protokol a studovala i zadní stranu protokolu. Svědek nevěděl, zda žalobkyni či svědkyni příjmení říkali, že mají internetové stránky. Cena byla sjednána jako přibližná, protože nebylo zcela zřejmé, co vše bude potřeba. Cena díla zahrnovala vše od vybourání po postavení včetně dopravy. Svědek prováděl kompletní rekonstrukci, vše v bytě vybourával, byt byl velmi zanedbaný. Svědek vybourával podlahy v kuchyni, koupelně, na záchodě, a v předsíňce před záchodem, odbourávaly se obklady a dlažby a sprchový kout, vestavěné patro a jedny futra. Protože byl problém s parkováním, tahal svědek suť 300 metrů k autu. Měly se shazovat omítky, přípojky vody, elektřiny a odpady. Koupelna byla původně propojená s kuchyní, což se mělo řešit. Svědek a sháněla se vana, kterou si přála žalobkyně. Vanu se podařilo sehnat až v době, kdy již práce končily. Svědek nejprve uvedl, že se vana platila přes fakturu, a poté uvedl, že vlastně neví, jak to bylo s placením, ale fyzicky ji svědek od dodavatele neodvezl. Svědek dále z bytu odvážel koberce, stará lina, kuchyňskou. Strhával také tapety a sundávala se část omítky, vybourávala se jedna stará futra. Sutě se odvážely na skládku do územní celek, protože to bylo cestou k domovu svědka. Skládkování bylo zdarma, ale za dlaždičky se platilo. Součástí díla nebyla kuchyňská linka, kterou řešila svědkyně příjmení, ovšem montáž kuchyňské linky a příprava pro kuchyň součástí díla byla. Z tohoto důvodu svědek řešil rozměry linky a její uspořádání. Protože svědkyně chtěla poradit, byl s ní svědek v obec v bazaru s nábytkem. Svědek také strávil jeden den tím, že objížděl hobby markety ohledně matriálu a obkladů. Svědek si každý den zjišťoval informace o jednotce z katastru nemovitostí, což mu trvalo půl hodiny i s vykouřením cigarety. Svědkovi chodila vypomáhat žalovaná a v bytové jednotce se byl podívat i elektrikář, který v něm udělal jednu propojku, aby bylo možné pracovat. Dále zde byl topenář, který dělal rozpočet a řešil topení, a rovněž instalatér, který byl současně topenářem, ale žádné práce v bytě nedělal, i když v něm strávil celý den. Svědek dále uvedl, že instalatér byl možná v bytě dvakrát. Svědek v bytové jednotce odpracoval zhruba 14 dní, někdy zde byl 8 a někdy 9 hodin. Poté se mělo pokračovat v rekonstrukci, ale přišel pán, který svědka vyhodil s tím, že žalobkyně není vlastníkem bytové jednotky. Svědek pak dne 28. 11. 2019 vracel na předmětnou stavbu dveře, které se měly předělávat. Svědek si vedl knihu jízd, do které jízdy zapisoval, a podle ní a jeho poznámek si pak žalovaná dělala své poznámky, podle nichž pak vystavila fakturu. Do bytové jednotky svědek jezdil dodávkou a nikdo s ním nejezdil; žalovaná tam jezdila svým osobním vozem.

22. Ze znaleckého posudku číslo vypracovaného znalcem celé jméno znalce dne 30. 6. 2021, doplněného výslechem tohoto znalce, soud zjistil, že znalec stanovil skutečný rozsah díla provedený žalovanou na stavbě předmětné bytové jednotky a zabýval se cenou díla, resp. náklady žalované v daném místě a čase. Znalec dospěl k závěru, že stavební náklady činily 32 665 Kč, a to včetně práce elektrikáře v rozsahu dvou hodin. Znalec při svých závěrech vycházel z obsahu soudního spisu, a založených dokumentů, fotografií, výpovědí svědků a posouzení příjmení anonymizováno. Podle znalce činil skutečný počet hodin strávených na samotné rekonstrukci bytové jednotky celkem 56,25 hodin. Při počtu hodin 54,25 a ceně práce 300 Kč á 1 hod. spolu s cenou 500 Kč á hod. za dvě hodiny práce elektrikáře na propojce včetně jeho dopravy na místo, činila celková cena těchto prací částku 17 275 Kč bez DPH. Znalec v tomto směru vycházel z toho, že pracovní doba je osmi a půlhodinová a zohlednil, které práce byly skutečně prováděny. V tomto směru znalec vycházel i z knihy jízd, fotografií a stavebního deníku, který jednotlivé práce popisoval. Pokud jde o práci instalatéra a topenáře, znalec jeho práci neocenil s ohledem na to, že takovéto práce nebyly v bytové jednotce prováděny. Celková částka dále podle znalce sestává z nákladů na kontejner (skládkovné) včetně naložení ve výši 6 000 Kč, kdy v tomto směru znalec porovnával ceny skládkovnéno (viz informace ze serveru FCC Environment, podle nichž cena uložení stavebního odpadu o objemu nad 1 m3 za měsíc činí 900 Kč, informace – ceník společnosti právnická osoba, podle kterého činí cena kontejneru o objemu 3,5 m3 za netříděné odpady a sutě 3 950 Kč bez DPH a informace - ceník právnická osoba s.r.o., podle něhož činí náklady na kontejner do 3 m3 za stavební suť 3 194 Kč včetně DPH a za ostatní odpad včetně asfaltu 3 932 Kč včetně DPH). Dále se tyto náklady sestávají z nákladů na materiál v hodnotě 1 529,41 Kč a na přesun suti na skládku (odvoz vybouraného materiálu) ve výši 3 600 Kč, a to za čas tím strávený, kdy znalec vycházel z toho, že materiál byl odvážen po dobu šesti dnů při hodinové sazbě 300 Kč hod. a při práci 2 hodiny denně, to vše bez DPH. S připočtením DPH pak podle znalce hodnota prací žalované činí 32 665 Kč včetně DPH. Znalec neohodnotil práce na vypnutí rozvodu elektřiny, vody a plynu, protože obecně platí, že opouští-li zhotovitel nedokončenou stavbu, nenáleží mu za to odměna. Stejně tak znalec neohodnotil přípravné práce žalované na stavbě, neboť tyto se běžně v době uzavření smlouvy neúčtovaly. Znalec rovněž nezahrnul do svého výpočtu naříznuté vedení plynu s ohledem na to, že v bytě byla prováděna celková rekonstrukce, a tyto rozvody se dělaly nové. Znalec rovněž v posudku neurčoval náklady na cestu zaměstnanců, protože v tomto směru nebyla žádná domluva mezi účastníky; nad to ani nebylo jeho znaleckým úkolem.

23. Soud zamítl návrh na provedení veškerých dalších důkazů, neboť je s ohledem na svá skutková zjištění učiněná z provedených důkazů, považoval za nadbytečné.

24. Z provedených důkazů, které soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř., soud zjistil, že účastnice uzavřely dne 25. 10. 2019 smlouvu o dílo, na základě které se žalovaná zavázala provést kompletní rekonstrukci předmětné bytové jednotky s výjimkou kuchyně, a to za maximální částku 680 000 Kč včetně dopravy. Žalobkyně v době uzavření smlouvy o dílo vlastnila pouze družstevní podíl v bytovém družstvu spojený s právy a povinnostmi k předmětnému bytu a jako vlastník bytu byla zapsána do katastru nemovitostí až 25. 11. 2019. Předseda bytového družstva v mezidobí dodatečně schválil práce žalované v předmětné bytové jednotce. Žalobkyně složila zálohu na práce ve výši 350 000 Kč dne 4. 11. 2019, kterou jí žalovaná vyúčtovala fakturou č. číslo ze dne 25. 11. 2019 ve výši 115 744 Kč, a žalobkyni vrátila 234 256 Kč. Ohledně parkování vozidla žalované v souvislosti s rekonstrukcí bytu účastnice uzavřely dohodu, dle které každá z nich zaplatila jednu polovinu těchto nákladů ve výši 5 000 Kč. Žalovaná, resp. za ni svědek příjmení provedl část sjednaných prací, nicméně s ohledem na to, že žalobkyně v době uzavření smlouvy o dílo nevlastnila předmětný byt, práce předčasně ukončil. Účastnice se pak dohodly na ukončení smlouvy k 25. 11. 2019, a žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení původně žalované částky.

25. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 5 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož platí, že kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

26. Podle § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle § 433 odst. 2 o.z. se má za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.

27. Podle § 436 odst. 1 o.z., podle kterého kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.

28. Podle § 440 odst. 1 o.z. překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna. Podle odstavce 2 téhož ustanovení není-li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je osoba, která právně jednala za jiného, zavázána sama. Osoba, se kterou bylo jednáno a která byla v dobré víře, může na jednajícím požadovat, aby splnil, co bylo ujednáno, anebo aby nahradil škodu.

29. Podle § 545 o.z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. Podle § 546 o.z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

30. Podle § 574 o.z. je na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

31. Podle § 583 o.z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

32. Podle § 744 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen„ ZOK“) členové, kteří jsou nájemci družstevních bytů, hradí v nájemném bytovému družstvu pouze účelně vynaložené náklady bytového družstva vzniklé při správě těchto družstevních bytů, včetně nákladů na opravy, modernizace a rekonstrukce domů, ve kterých se nacházejí, a příspěvků na tvorbu dlouhodobého finančního zdroje na opravy a investice těchto družstevních bytů. Podle odstavce 2 téhož ustanovení stanovy bytového družstva určí rozsah běžné údržby a drobných oprav souvisejících s užíváním družstevního bytu a okolnosti, za nichž lze stavebně upravovat družstevní byt a dům.

33. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

34. Podle § 1981 o.z. je stranám na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový.

35. Podle § 2586 odst. 1 o.z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle odstavce 2 téhož ustanovení je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

36. Podle § 2587 o.z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

37. Podle § 2589 o.z. zhotovitel buď provede dílo osobně, anebo je nechá provést pod svým osobním vedením. To neplatí, není-li provedení díla vázáno na osobní vlastnosti zhotovitele nebo není-li to vzhledem k povaze díla zapotřebí.

38. Podle § 2590 odst. 1 o.z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

39. Podle § 2596 o.z. opatří-li zhotovitel věc zpracovanou při provádění díla, má stran této věci, pokud se stala součástí díla, postavení prodávajícího. Má se za to, že kupní cena věci je zahrnuta v ceně díla.

40. Podle § 2604 o.z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2606 o.z. provádí-li se dílo postupně a lze-li jednotlivé stupně odlišit, může být předáno a převzato i po částech.

41. Podle § 2610 odst. 1 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle odstavce 2 téhož ustanovení je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.

42. Podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

43. Podle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

44. Podle §1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

45. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne 25. 10. 2019 uzavřena smlouva o dílo dle § 2586 o.z., na základě které se žalovaná zavázala provést kompletní rekonstrukci předmětné bytové jednotky s výjimkou kuchyně pro žalobkyni. Ve smlouvě byly vymezeny obě smluvní strany, i závazek zhotovitele provést rekonstrukci na svůj náklad a nebezpeční, a to za úplatu. Smlouva tak obsahuje všechny zákonné náležitosti uvedené v § 2586 odst. 1 o.z., a byla proto uzavřena platně. Žalobkyně sice nebyla v době uzavření smlouvy vlastníkem bytové jednotky, nicméně vůle stran, že žalobkyně bude financovat rekonstrukci bytu prováděnou žalovanou, byla nepochybná. Ze zákona nevyplývá, že by podmínkou platnosti smlouvy o dílo bylo uzavření takové smlouvy vlastníkem věci, ohledně níž se má dílo (zde rekonstrukce) provádět. Není obecně vyloučeno, aby například děti zajišťovaly a hradily opravu bytu svým rodičům a naopak. V tomto případě navíc předseda bytového družstva souhlasil s rekonstrukcí a žalobkyně se stala vlastníkem bytu v průběhu prováděné rekonstrukce. Pokud jde o námitku žalované, že byla uvedena žalobkyní v omyl ohledně vlastnictví bytové jednotky, pak ze smlouvy nevyplývá, kdo jednotku v době uzavření smlouvy vlastnil. Pokud žalovaná až dodatečně po uzavření smlouvy v souvislosti s incidentem s předsedou představenstva družstva zjistila, že žalobkyně není vlastníkem tohoto bytu, nemělo to na platnost smlouvy žádný vliv. Nad to žalovaná vystupovala ve smluvním vztahu jako podnikatelka dle § 420 odst. 1 o.z., která zřejmě měla s obdobnými opravami zkušenosti. Měla a mohla se proto s ohledem na ust. § 5 o.z. zajímat o to, kdo je vlastníkem předmětného bytu, když vlastnické právo k nemovitosti ze zapisuje do veřejně přístupného katastru nemovitostí, a tato skutečnost jí tak mohla být známa. Nelze proto uzavřít, že žalovaná byla uvedena v omyl, a z tohoto důvodu je smlouva neplatná dle § 583 o.z. Pokud pak žalobkyně v době, kdy ještě bytovou jednotku nevlastnila, jednala vlastním jménem a uzavřela se žalovanou smlouvu o dílo, byla z tohoto jednání zavázána sama i s ohledem na ust. § 436 odst. 1 o.z. O dodatečném souhlasu předsedy bytového družstva s rekonstrukcí pak byla žalovaná informována žalobkyní, resp. za ni jednající svědkyní příjmení dne 18. 11. 2019, což bylo ostatně mezi účastníky nesporné. Okamžikem, kdy pak byla žalobkyně zapsána jako vlastník bytové jednotky do katastru nemovitostí, nebylo již souhlasu předsedy bytového družstva třeba. I v případě že by předseda bytového družstva neudělil souhlas s rekonstrukcí bytové jednotky, byla by ze smlouvy o dílo zavázána sama žalobkyně dle § 440 odst. 1 o.z. Soud proto uzavřel, že smlouva byla uzavřena platně.

46. Přestože žalovaná tvrdila, že část obsahu smlouvy byla určena všeobecnými obchodními podmínkami, soud dospěl k závěru, že tomuto tak nebylo. Smlouva samotná na tyto podmínky neodkazuje, a pokud předávací protokol uvádí, že byl uzavřen podle smlouvy a VOP, není to pravdou. Text Všeobecných obchodních podmínek nebyl žádnou ze stran podepsán, a v řízení nebylo prokázáno, že by tento text byl žalobkyni, resp. její zástupkyni, svědkyni příjmení znám. Soud v tomto směru neuvěřil výpovědi svědka příjmení, neboť soud má za to, že v takovém případě by smlouva odkaz na Všeobecné obchodní podmínky obsahovala. Soud proto dospěl k závěru, že část obsahu smlouvy nebyla určena odkazem na obchodní podmínky ve smyslu § 1751 odst. 1 o.z.

47. Soud se dále zabýval tím, zda byla platně ujednána cena díla. Jak vyplývá z obsahu smlouvy i výpovědí svědka příjmení a svědkyně příjmení, cena díla byla sjednána maximální částkou 680 000 Kč, nicméně jednotlivé práce nebyly blíže ohodnoceny. Cena díla tak sice byla sjednána dostatečně určitě, byla však určena odhadem, kdy jednotlivé maximální částky byly flexibilní a mohly se libovolně měnit. Z tohoto důvodu má soud za to, že strany ve smyslu § 2586 odst. 2 o.z. neurčily konkrétní cenu díla, a proto měla (má) žalovaná nárok na cenu placenou za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

48. Žalobkyně zaplatila žalované zálohu na dohodnuté práce ve výši 350 000 Kč a žalovaná, resp. svědek příjmení prováděl rekonstrukci, kterou však nedokončil s ohledem na incident s předsedou představenstva bytového družstva. Účastnice se pak dohodly na ukončení smlouvy podle § 1981 o.z. ke dni 25. 11. 2019, jak je zřejmé z jejich e-mailové korespondence.

49. Proto do tohoto dne má žalovaná nárok na zaplacení prací, které pro žalobkyni provedla dle smlouvy, jakož i materiálu, který do rekonstrukce investovala dle § 2596 o.z. Vzhledem k tomu, že mezi stranami nebyla sjednána konkrétní cena jednotlivých prací, soud při svém rozhodování vycházel ze znaleckého posudku Ing. celé jméno znalce, který stanovil cenu díla, resp. náklady žalované na dílo, jako cenu placenou za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek, tedy v daném místě a čase. Z obsahu znaleckého posudku vyplývá, že žalovaná, resp. svědek příjmení, odpracovali v předmětném bytě celkem 54,25 hodin, a dále zde dvě hodiny pracoval elektrikář, který zhotovil propojku. Soud neměl důvod pochybovat o správnosti závěru znalce, který s ohledem na množství a druh provedených prací provedl odborné posouzení a řádně objasnil své závěry. Pokud žalovaná uváděla, že rozsah jejích prací byl větší, pak to neodpovídá provedeným důkazům. Žalovaná fakturou ze dne 25. 11. 2019 vyúčtovala práce za tři osoby za dobu celkem 119 hodin, nicméně podle zakázkového listu označeného jako„ rozpis prací“ z 29. 11. 2019“ pracovaly na předmětné stavbě pouze 2 osoby. Svědek příjmení pak vypověděl, že v zásadě jezdil do předmětné bytové jednotky sám a žalovaná mu občas pomáhala. Tomu odpovídá i předložena kniha jízd. Ani svědkyně příjmení neviděla v předmětném bytě více osob než svědka příjmení a jedenkrát žalovanou. Stejně tak neodpovídá počet 119 hodin za práci uvedených ve faktuře č. číslo ze dne 25. 11. 2019 spolu s 13 hodinami práce na elektroinstalaci při sazbě 500 Kč á hod., počtu hodin uvedených v zakázkovém listu označeném jako příloha č.

11. Podle tohoto zakázkového listu bylo až dne 29. 11. 2019 odpracováno celkem 132 hodin, a do 25. 11. 2019 bylo odpracováno pouze 125,5 hodin. V zakázkovém listě ani není uvedeno 13 hodin prací na elektroinstalaci, ale naopak je zde vyčísleno 15,5 hodiny za sazbu 500 Kč á hod. za poradenství ohledně rozvodů a jejich studium, jednání ohledně vlastnictví bytové jednotky a poradenství ohledně kotle. Tyto práce však nebyly předmětem smlouvy o dílo. Ze smlouvy pak také nevyplývá, že by žalovaná či svědek příjmení měli řešit vlastnictví předmětné bytové jednotky, když navíc bylo možné zjistit informace z katastru nemovitostí bez dalšího a proto účtování 2 x 4 hodin není oprávněné. Stejně tak vyúčtování hodin za návštěvu tří hobby marketů či cestu do obec na kuchyň není důvodné, když navíc si jednotlivé důkazy ohledně doby a počtu osob zde„ pracujících“, odporují. Podle zakázkového listu jely do hobby marketů dvě osoby (zřejmě svědek příjmení a žalovaná), které zde měly strávit sedm hodin. Svědek příjmení však vypověděl, že do hobby marketu jel sám a svědkyně příjmení uvedla, že do něj jela se žalovaným. Podle knihy jízd, za předpoklad, že cesta dne 9. 11. 2019 na část obce a do část obce byla skutečně realizována do hobby marketů, však činí doba v nich strávená jen 4 hod. (od 9 hod. do 11 hod. (část obce) a od 11 hod. do 13 hod. (část obce). V době od 13:30 hod. do 16:30 hod. měl dané osoby trávit čas na adrese příjmení, což však odporuje rozpisu prací. Další rozpor soud spatřuje v tom, že 13. 11. 2019 měla žalovaná v bytě pracovat od 14 do 18 hod. a současně měla odpracovat dvě hodiny od 15 do 17 hod. při jednání ohledně vlastnictví bytové jednotky. Stejně tak počet odpracovaných hodin neodpovídá poznámkám na č. l. 115 až 117, v nichž nejsou zahrnuty záznamy z 20. až 22. 11. 2019 a 26. 11. 2019, a přesto podle těchto poznámek měla žalovaná provést vyúčtování, jak vypověděl svědek příjmení. Kniha jízd pak obsahuje záznam z 18. 11. 2019, který ale nekoresponduje se zakázkovým listem, v němž toto datum není uvedeno. Soud má proto za to, že v tomto směru nebylo vyúčtování žalované provedeno správně, je časový rozpis prací byl s ohledem na výše uvedené zjevně nadhodnocen, a je proto třeba vycházet ze závěrů znaleckého posudku. Protože znalec příjmení celé jméno znalce stanovil částku 300 Kč á hod. Za běžné práce a částku 500 Kč á hod. za práce elektrikáře, jehož vynaložený čas znalec stanovil na dvě hodiny, neboť elektrikář vybudoval pouze jednu propojku, vznikl žalované nárok na zaplacení ceny prací ve výši 17 275 Kč bez DPH. Soud doplňuje, že má za to, že znalec správně nestanovil cenu prací topenáře a instalatéra. Jednak se jednalo o tutéž osobu, která v předmětném bytě neodvedla žádnou práci.

50. Soud dále vycházel z obsahu znaleckého posudku i ohledně dalších položek, a to přesunu hmot ve výši 6 000 Kč, ceny materiálu ve výši 1 529,41 Kč, kterou znalec stanovil ve vyšší výši, než byla žalovanou vyúčtována a z ceny za dobu strávenou odvozem suti ve výši 3 600 Kč Celkem tak žalované vznikly náklady ve výši 28 404,41 Kč, které s připočtením DPH ve výši 4 260,66 Kč činí 32 665,07 Kč. Jestliže tedy žalobkyně zaplatila žalované zálohu výši 350 000 Kč, a z této částky vrátila pouze 234 256 Kč, zbývá jí vrátit ještě částka 83 078,93 Kč jako bezdůvodné obohacení ust. § 2991 odst. 1 o.z., jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.

51. Pokud jde o další položku účtovanou žalovanou, jako je cena dopravy ve výši 5 000 Kč, pak protože se strany dohodly, že každá z nich ponese polovinu těchto nákladů a smlouva byla ukončena dohodou stran k 25. 11. 2019, nemá žalovaná na tuto částku nárok. Žalované stejně tak nevzniklo právo na zaplacení„ práce“ spojené s vrácením dveří do bytu žalobkyně, když smlouva byla ukončena ke dni 25. 11. 2019, a doprava dveří proběhla až 29. 11. 2019. Protože žalovaná pouze vracela věc, ohledně níž měla zajistit opravu, a strany se dohodly na ukončení smlouvy, nemá nárok na zaplacení ani těchto prací. Stejně tak soud nepovažoval za důvodný nárok žalované na zaplacení alikvotní části ušlého zisku ve výši 39 100 Kč včetně DPH resp. 34 000 Kč bez DPH. Proforma faktura číslo rok číslo, kterou měla být cena vany účtována, zní na jinou částku, přičemž z provedených důkazů nevyplývá, že by žalovaná musela tuto částku uhradit. Svědek příjmení pak vypověděl, že vana ani nebyla žalovanou odebrána.

52. Pokud jde o cenu dopravy, pak žalovaná i přes poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnila svá tvrzení, že mezi účastnicemi byla sjednána cena dopravy, o jakou dopravu se jednalo a kdy ji žalovaná pro žalobkyni konkrétně provedla, a aby objasnila, jak dospěla k výpočtu částky 14 485,15 Kč včetně DPH, žalovaná ničeho netvrdila a tyto skutečnosti neobjasnila. Žalovaná totiž neuvedla, jakým konkrétním autem na stavbu cestovala, resp. svědek příjmení, jaká byla průměrná spotřeba tohoto vozu, kolik kilometrů bylo daným vozidlem či vozidly ujeto, a proto není zřejmé, jak dospěla k výpočtu právě částky 14 485,15 Kč. Soud má proto za to, že žalovaná v tomto smyslu neunesla své břemeno tvrzení. Protože nebylo prokázáno, v jaké výši byla sjednána cena dopravy, jakož i další okolnosti týkající se zvoleného automobilu, a jeho spotřeby, dospěl soud k závěru, že není zřejmé ani důvodnost obrany žalované proti návrhu dle § 98 o.z. ve výši 4 091 Kč.

53. Soud přiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 sb., občanský zákoník, a to za dobu prodlení až od 21. 1. 2020, neboť z předložených důkazů vyplývá, že žalovaná byla poprvé vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení upomínkou ze dne 7. 1. 2020, v níž jí byla stanovena lhůta k zaplacení 7 dní od doručení. Výzva byla žalované zjevně doručena 10. 1. 2020 i s ohledem na ust. § 573 o.z., kdy žalovaná na tuto výzvu reagovala. Lhůta k plnění tak žalované uplynula dnem 20. 1. 2020 a ode dne následujícího je žalovaná v prodlení. Soud doplňuje, že při vyhlášení rozsudku se v tomto směru dopustil zjevné nesprávnosti, a proto v této věci vydal opravné usnesení. Výši úroku z prodlení soud přiznal žalobkyni ve výši podle dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., s tím že k 21. 1. 2020 činila tato výše 10 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala méně a soud nemůže jít nad návrh stran, bylo rozhodnuto, jak e výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.

54. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).

55. Výrok III. rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, a rovněž i s ohledem na ust. § 146 odst. 2, 1. věta o.s.ř., když žaloba byla co do částky 1 029,25 Kč vzata zpět z důvodů na straně žalobkyně, přísluší žalokyni poměrná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši 4 472 Kč, odměnu advokáta podle § 11 odst. 1, písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 12 úkonů po 4 700 Kč (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření ze dne 28.5.2020, 24.9.2020, 1.10.2020 a 26.7.2021 a 1x účast na jednání dne 28.8.2020, 2 x dne 16.12.2020 a 2 x dne 15.9.2021), a 12 paušálních náhrad po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále představují náhradu cestovních výdajů za cestu advokáta osobním automobilem k jednání soudu ve dnech 2.8.2020 a 16.12.2020 z obec do obec a zpět vypočtenou dle ustanovení § 157 a § 158 zák. č. 262/2006 Sb. ve výši celkem 732,97 Kč (osobní automobil mercedes příjmení, spotřeba dle TP: 4,8 l číslo km (3. údaj o spotřebě), palivo nafta motorová, cena 31,8 Kč na 1litr, sazba zák. náhrady 4,20 Kč km, počet km celkem 128 - dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., a za cestu advokáta týmž osobním automobilem k jednání soudu dne 15.9.2021 z obec do obec a zpět ve výši celkem 365,15 Kč při ceně 27,20 Kč na 1litr, sazba zák. náhrady 4,40 Kč km, počet km 64 – vyhláška č. 589/2020 Sb., a to včetně náhrady za ztrátu času advokáta (cesta k jednání soudu a zpět) za 6 půlhodin po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty ve výši 21% DPH ve výši 12 956,60 Kč, a dále představují náklady autorizovaného inspektora ve výši 6 050 Kč a zaplacenou zálohu na náklad znaleckého posudku ve výši 5 000 Kč Celkem tak náklady žalobkyně činily 90 176,72 Kč. Protože žalobkyně měla částečný úspěch v rozsahu 92,9 %, rozdělil soud náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu stran ve věci ve vztahu k celému předmětu řízení. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení byla původně částka 89 428,15 Kč, řízení bylo zastaveno z důvodů na straně žalobkyně co do částky 1 029,25 Kč a žaloba byla částečně zamítnuta co do částky 5 319,97 Kč, odečetl soud„ neúspěch“ žalobkyně ve výši 7,1 % od jejího„ úspěchu“. Protože žalovaná ve sporu převážně neuspěla, uložil jí soud zaplatit poměrnou část náhrady nákladů žalobkyně z částky 90 176,72 Kč, tedy částku 77 371,63 Kč, jak ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno. Soud doplňuje, že nepřiznal žalobkyni odměnu za podání ze dne 18.12.2020 a paušální náhradu ve výši 300 Kč, neboť tyto náklady nepovažoval za účelné, když žalobkyně v tomto podání neuvedla nic nového, a dále za částečné zpětvzetí žaloby ze dne 29.7.2021 a paušální náhradu ve výši 300 Kč s tím spojenou, protože toto podání nebylo účelným nákladem, když zpětvzetí mohlo být učiněno již s podáním ze dne 26.7.2021. Stejně tak soud z důvodu neúčelných nákladů nepřiznal žalobkyni odměnu a s ní spojenou paušální náhradu za písemné podání závěrečné řeči, které mohlo být učiněno ústně při jednání dne 15.9.2021. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

56. O nákladech státu soud rozhodoval podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř.. Stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě byl v průběhu soudního řízení vypracován znalecký posudek. V souvislosti s vypracovaným znaleckým posudkem byl učiněn i výslech znalce u soudu, kterému bylo vyplaceno znalečné. Soud rozhodl o povinnosti účastníků zaplatit v poměru podle jejich úspěchu ve věci. Vzhledem k tomu, že k okamžiku vyhlášení tohoto rozsudku nebyla patrná přesná výše celkových nákladů státu, rozhodl soud ve smyslu § 155 odst. 1 o.s.ř. jen o základu této náhrady nákladů s tím, že určí jejich konkrétní výši v samostatném usnesení (výrok IV. a V. rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15-ti dnů ode dne doručení účastníkovi ke Krajskému soudu v Praze, a to prostřednictvím Okresního soudu v Berouně. Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř., nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).