13 C 120/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Světlíkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši částka, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně tituly před jménem jméno FO.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky v celkové výši částka s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o půjčce č. hodnota dne datum. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši částka. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60týdenních splátkách. Žalovaný nesplácel řádně a včas, na svůj dluh uhradil pouze částku v celkové výši částka, a právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině částka. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani následně již ničeho neuhradil, se žalobkyně domáhala po žalovaném z titulu nesplacené půjčky ze dne datum úhrady částky částka na jistině a úroku z prodlení v zákonné výši z této částky až do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a společnosti Anonymizováno a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi společností Anonymizováno a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr: Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce č. hodnota dne datum na základě které byla žalovanému poskytnuta částka částka v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se současně zavázal zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s půjčkou ve výši částka. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku částka v 60týdenních splátkách po částka, když poslední splátka činila částka. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky (viz Smlouva o půjčce č. hodnota ze dne datum). Z žalobních tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný uhradil do dne postoupení půjčky na žalobkyni celkem částku částka a dále již ničeho.

5. Z výpisu z databáze časových řad vedených Českou národní bankou ARAD za měsíc prosinec 2009 má soud za prokázané, že v měsíci prosinci 2009 činila u spotřebitelských půjček uzavíraných na období 1 až 5 let průměrná úroková sazba 15,42 % ročně.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně jejích příloh, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně nejprve postoupila na společnost Anonymizováno. pohledávku za žalovaným s účinností ke dni datum, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne datum, když jeho odeslání má soud za prokázané z poštovního podací archu ze dne datum.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně jejích příloh, pak vyplývá, že společnost Anonymizováno postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne datum, když jeho odeslání má soud za prokázané z podacího archu ze dne datum.

8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne datum a z podacího archu ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván ke splnění své povinnosti.

9. Soud věc posoudil vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce byla uzavřena v roce 2009, jako půjčku uzavřenou podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. do datum (dále jen „o. z.“), a to s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“).

10. Podle § 657 o. z. platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 o. z., lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.

11. Podle § 3 odst. 1 o. z., nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

12. Podle § 39 o. z., je ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy neplatné.

13. Podle § 41 o. z., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

14. Ve smyslu § 517 odst. 1 a 2 o. z., je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

15. S ohledem na skutečnost, že k postoupení pohledávky za žalovaným došlo dne datum a dne datum, je třeba na daný vztah nutno aplikovat NOZ. Podle § 1879 a § 1880 odst. 1 NOZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 NOZ dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

16. Po zhodnocení obsahu listin provedených k důkazu dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná pouze částečně. Pokud jde o shora uvedenou smlouvu o půjčce, dospěl soud k závěru, že žalobkyně nemá za žalovaným pohledávku z této půjčky, neboť ujednání právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného o výši poplatku z půjčky ve smlouvě o půjčce č. hodnota je pro rozpor s dobrými mravy neplatné.

17. V projednávaném případě měl žalovaný a původní věřitel sjednat smlouvu o půjčce, kdy žalovaný měl v dohodnutém termínu vrátit jednak půjčku (částku částka) a dále poplatek částka. Obsah poplatku nebyl ve smlouvě sjednán a jde tak o odměnu za půjčení peněz, tedy úrok z půjčky. Tomu ostatně nasvědčuje i stanovení RPSN pro daný případ ve výši 224,28 %. Občanský zákoník v rozhodné době přímo neupravoval limity výše úroku, tedy cenu peněz, který může věřitel po dlužníkovi požadovat. Limitem tak bylo zejména ustanovením § 3 o. z., tedy, že ujednání o plnění spojená s poskytnutím půjčky nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Kdy již je úrok považován za nepřiměřený bylo judikováno mimo jiné rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne datum čj. spisová značka (publikované ve sbírce rozhodnutí pod číslem Anonymizováno) dle něhož „Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ Za účelem ověření úrokové míry půjček poskytovaných obyvatelům s dobou splatnosti 1 rok až 5 let soud ze systému České národní banky – ARAD – Systém časových řad zjistil, že průměrná úroková sazba u korunových půjček a úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu domácností v ČR v prosinci 2009 činila 15,42 % ročně. Sjednaný úrok ve výši okolo 80 % ročně pak je více než 5krát vyšší než úrok obvykle poskytovaný bankami, tedy ujednání o výši úroku je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 o. z. neplatné.

18. Soud pak má za to, že ujednání o výši úroku lze oddělit od zbytku smlouvy o půjčce, a proto neplatnost ujednání o úroku z půjčky nezpůsobuje neplatnost celé smlouvy ve smyslu § 41 o. z. Vzhledem k tomu, že v daném případě byla sjednána smlouva o půjčce dle ustanovení občanského zákoníku a nikoliv smlouva o úvěru podle ustanovení obchodního zákoníku, kdy pojmovým znakem půjčky není sjednání úroku, není ani na místě, aby soud moderoval sjednaný úrok na úrok obvyklý, tak jak předpokládal § 497 ve spojení s § 502 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. do datum, ve vztahu k úvěru.

19. Za situace, kdy jsou ujednání o výši poplatku z půjčky neplatná, vznikla žalovanému povinnost na základě uzavřené smlouvy o půjčce vrátit půjčku, tj. částku částka, do sjednaného data. Pokud žalovaný dle tvrzení žalobkyně na předmětnou půjčku uhradil částku částka, je i nadále dlužen částka (částka – částka), kterou je povinen uhradit žalobkyni, neboť tato zároveň prokázala, že na ní pohledávka za žalovaným přešla na základě shora uvedených smluv o postoupení pohledávek, a to spolu s úrokem z prodlení počínaje dnem splatnosti půjčky. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala úrok z prodlení až od datum, přiznal jí soud úrok z prodlení od tohoto data. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

20. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že ujednání o výši poplatku z půjčky jsou pro rozpor s dobrými mravy neplatná, soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu souhrnných poplatků a kapitalizovaných úroků z prodlení) žalobu zamítl (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř tak, že žalobkyni, která byla ve věci převážně úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v poměrné výši 32,6 %. Náklady řízení celkem ve výši částka jsou představovány jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši částka dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění do datum (dále jen „a. t.“), když z činnosti soudu je známo, že žalobkyně v obdobných věcech podává návrhy opakovaně za pomoci ustáleného vzoru a § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. za 3 úkony právní služby po částka (převzetí a příprava věci, výzva k úhradě se základním skutkovým stavem, sepis žaloby). Dále z náhrady hotových výdajů ve výši částka za 3 úkony právní služby po částka dle § 14b odst. 5 a. t.; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši částka, která patří k nákladům řízení podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla ve věci úspěch částečný, v rozsahu 32,6 %, (tj. úspěch ve výši 66,3 % bez neúspěchu ve výši 33,7 %), rozdělil soud náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu stran ve věci ve vztahu k celému předmětu řízení. Žalovanému, který ve sporu převážně neuspěl, uložil soud zaplatit poměrnou část náhrady nákladů žalobkyně (z částky částka ve výši 32,6 %), tedy částku částka. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Berouně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu