13 C 151/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Světlíkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zrušení vyživovací povinnosti

I. Vyživovací povinnost žalobce k žalovanému se ke dni datum zrušuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Jméno advokáta.

1. Návrhem doručeným Okresnímu soudu v Berouně dne datum se otec domáhal zrušení své vyživovací povinnosti k již zletilému jméno FO. V návrhu uvedl, že o výživném pro tehdy ještě nezletilého jméno FO bylo naposledy rozhodováno rozsudkem Anonymizováno, č. j. spisová značka, kterým byla otci uložena povinnost přispívat na jeho výživu částkou částka měsíčně, přičemž žalobce tuto částku posléze sám navýšil na částka měsíčně, kterou vždy řádně platil k rukám matky žalovaného. Žalobce dále ve svém návrhu uvedl, že žalovaný dne datum dosáhl zletilosti, a přesto od něj dne datum obdržel dopis, ve kterém žalovaný otci oznámil, že stále studuje SOŠ/SOU, a vyživovací povinnost tak nadále trvá. Přes výzvy žalobce však žalovaný tuto skutečnost nikterak nedoložil. Žalobce ve svém návrhu uvedl, že žalovaný v létě roku Anonymizováno ukončil základní školu a v září roku Anonymizováno nastoupil na střední školu, kterou by měl, pokud by studoval řádně, ukončit v červnu Anonymizováno. Z těchto důvodů pak má žalobce za to, že jeho zletilý syn již dokončil své vzdělání a je schopen se sám živit, proto soudu navrhl zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému počínaje dnem datum, resp. ke dni datum, jak později korigoval, neboť žalovaný mu prostřednictvím výzvy k úhradě sdělil, že v případě, kdy nedojde k úhradě dlužného výživného, bude se jej domáhat prostřednictvím exekuce.

2. Žalovaný ve svém podání doručeném zdejšímu soudu dne datum uvedl, že středoškolské studium ukončil na konci školního roku Anonymizováno, tj. k datum a do datum byl stále evidovaný jako student. V průběhu letních měsíců si žalovaný hledal práci, když od datum je zaměstnán u společnosti právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa. Svou první mzdu obdržel dne datum. Žalovaný dále uvedl, že od žalobce obdržel poslední úhradu výživného za měsíc červenec 2024 ve výši částka, a proto jej dne datum písemně vyzýval k úhradě dlužného výživného. Žalovaný dále ve svém podání uvedl, že souhlasí s návrhem žalobce, aby byla vyživovací povinnost zrušena, jelikož je již schopen se sám živit, avšak vyjádřil svůj nesouhlas s navrhovaným datem zrušení výživného, jelikož zaměstnání po ukončení studia hledal, ale pracovní smlouvu podepsal až k datu datum. Uvedl, že má za to, že žalobcova vyživovací povinnost tedy trvala do doby, kdy žalovaný obdržel svoji první výplatu ze zaměstnání, tedy do dne datum. Žalovaný soudu navrhl, aby vyživovací povinnost žalobce k žalovanému byla zrušena od datum, a současně žalobci uložil povinnost uhradit mu dlužné výživné za srpen a září 2024 a dále poměrnou část výživného za říjen 2024.

3. Jelikož se žalovaný z nařízeného jednání omluvil „z rodinných důvodů“, které již dále nespecifikoval, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

4. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: Z kopie potvrzení o studiu soud zjistil, že žalovaný byl ve školním roce 2023/2024 studentem Anonymizováno adresa.

5. Z nepodepsané kopie pracovní smlouvy žalovaného soud zjistil, že zaměstnavatel, společnost právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa se žalovaným uzavřeli pracovní smlouvu, na jejímž základě se zaměstnavatel zavázal zajistit žalovanému dočasný výkon práce u jiného zaměstnavatele - společnosti právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa - kdy žalovaný bude k dočasnému výkonu práce u společnosti právnická osoba přidělen na základě písemného pokynu. Žalovaný má nastoupit do práce dne datum na pozici „Anonymizováno“ s místem výkonu v obci adresa.

6. Z nepodepsané kopie pokynu k dočasnému přidělení zaměstnance – žalovaného – soud zjistil, že žalovaný byl dočasně přidělen k jinému zaměstnavateli, společnosti právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa, a to v souladu s pracovní smlouvou ze dne datum. Žalovaný bude pracovat na pozici „Anonymizováno“ ve skladových prostorech v Anonymizováno s dobou dočasného přidělení od datum do datum.

7. Z nepodepsané kopie čestného prohlášení žalovaného soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že údaje o jeho osobě, a to zejména osobní údaje (trvalé bydliště, kontaktní adresa, telefon, e-mail), číslo bankovního účtu, uplatňování slevy na dani atd. se od podpisu dohody o pracovní činnosti, která předcházela podpisu pracovní smlouvy, nijak nezměnily. A že jakékoli změny v budoucnu, oznámí zaměstnavateli nejpozději do 8 kalendářních dnů po provedené změně.

8. Z kopie výplatní pásky žalovaného za 9/2024 soud zjistil, čistý měsíční příjem žalovaného činil částka.

9. Z nepodepsané výzvy k úhradě výživného ze dne datum adresované žalobci bylo soudem zjištěno, že žalovaný žalobce vyzval k úhradě výživného splatného již datum a dále běžícího, a to alespoň ve výši částka, jak je stanoveno rozsudkem č. j. spisová značka. Lhůtu k plnění pak stanovil do 7 dní, jinak se s vymáháním své pohledávky obrátí na exekutora.

10. Ze shodných tvrzení obou účastníků soud zjistil, že na základě dohody rodičů, tj. žalobce a matky žalovaného, bylo výživné k dnes již zletilému žalovanému navýšeno na částka měsíčně.

11. Z komunikace prostřednictvím aplikace WhatsApp mezi žalobcem a žalovaným soud zjistil, že již datum žalobce žalovaného žádal o zaslání adresy, potvrzení o studiu, čísla bankovního účtu, přičemž žalovaný žalobci odpověděl tak, že mu nic nedoloží a dávat nebude, nechť si to žalobce dožádá přes soud. Dne datum pak žalobce znovu vyzval žalovaného o doložení potvrzení o studiu, nicméně tento nadále setrvává na svém stanovisku, že svému otci žádné potvrzení nedá, neboť to není jeho povinnost. Naopak otce upozorňuje, že jeho vyživovací povinnost nadále trvá, za jakých podmínek a že tyto nadále splňuje, byť to nehodlá nijak dokládat. V neposlední řadě žalovaný otce upozorňuje, že bude své nároky (výživné) po něm vymáhat a doporučil mu, nechť se obrátí na soud v případě, že si myslí, že mu jeho vyživovací povinnost již zanikla.

12. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit.

13. Podle § 913 odst. 1 o. z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

14. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že v daném případě jsou splněny zákonné podmínky pro zrušení vyživovací povinnosti otce ke zletilému jméno FO. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný dne datum dovršil zletilosti, minimálně již od února roku 2024 musel vědět, že již dále studovat nebude, jelikož si nepodal přihlášku na žádnou vysokou ani jinou školu (když ostatně toto ani netvrdil, natož aby prokazoval), přičemž na žalovaného lze dle názoru soudu nahlížet jako na studenta jen do konce letních prázdnin bezprostředně navazujících na ukončenou školní docházku, tj. do datum. S ohledem na tuto skutečnost si měl žalovaný začít včas hledat zaměstnání (jehož hledání v řízení sice tvrdil, ale tuto snahu nijak nedokládal, když k nařízenému jednání se nedostavil), žádné zdravotní problémy, které by mu v hledání zaměstnání bránily nejsou soudu známy (kdy opět tyto ani netvrdil, ani nedokládal). Za této situace má soud za to, že zde již není žádný důvod, aby žalobce svoji vyživovací povinnost nadále plnil, když žalovaný dosáhl plnoletosti, dostudoval střední školu, aniž by v dalším studiu pokračoval a od poloviny září 2024 si našel zaměstnání na plný úvazek, jemuž zcela evidentně předcházel pracovní poměr na základě dohody o pracovní činnosti. K tomu soud ještě podotýká, že žalovanému tak, jak bylo v řízení prokázáno, nic nebránilo v tom najít si zaměstnání od datum (anebo i dříve), tím spíše když věděl, resp. musel a měl vědět, že ve školním roce 2024/2025 ve studiu pokračovat nebude. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud návrhu otce vyhověl a vyživovací povinnost žalobce k žalovanému ke dni datum zrušil (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši, kdy též akcentoval zejména skutečnost, že žalobce se danému sporu snažil vyhnout, případně o ukončení vyživovací povinnosti jednat, a naopak žalovaný svému otci konstantně odpíral jakoukoliv součinnost v poskytnutí alespoň potvrzení o studiu a o „dlužné“ výživné jej upomínal pod hrozbou exekučního řízení. adresa Anonymizováno je představována jednak náklady právního zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši částka za dva úkony právní služby po částka (převzetí a příprava věci, sepis žaloby) učiněné do datum dle § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“) účinné do datum a jeden úkon právní služby po částka (účast na jednání před soudem dne datum) dle § 9 odst. 2 a § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ve znění účinném od datum, dále dvě paušální náhrady hotových výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. účinného do datum, a jednu paušální náhradu hotových výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. účinného od datum, náhrady jeho cestovních výdajů ve výši částka za cestu k jednání soudu a zpět, osobním automobilem Lexus AL2, registrační značky SPZ (s aritmetickou průměrnou spotřebou 5,9/100 km, na trase adresa a zpět v délce celkem hodnota km za obě cesty, při vyhláškové ceně benzínu částka a pevné sazbě základní náhrady částka/1 km) a náhrady za promeškaný čas ve výši částka, za uvedenou cestu k soudu a zpět, za celkem hodnota započatých půlhodin po částka dle § 13 odst. 1 a 5, § 14 odst. 1, písm. a), odst. 3, a. t. účinného od datum ve spojení s ustanovením § 157 odst. 3, odst. 4 písm. b) a § 189 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 262/2006, zákoníku práce, zde za použití § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhlášky MPSV ČR č. 475/2024 Sb.; vše zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši částka, která patří k nákladům řízení podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobce jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.