Okresní soud v Berouně · Rozsudek

18 C 123/2024

č. j. 18 C 123/2024-11

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-05-23 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSBR:2024:18.C.123.2024.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Berouně rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 25 450 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně. Soud uznal, že žalovaná porušila povinnost stanovenou zákonem o silničním provozu, když zaparkovala vozidlo na vyhrazeném parkovišti. Náklady za odtah a střežení vozidla byly v souladu s nařízením hlavního města Prahy a žalovaná je povinna nahradit podle § 2910 a § 2927 občanského zákoníku. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 1 218 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: právnická osoba, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 25 450 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni 25 450 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 11. 6. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 218 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 30. 1. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 25 450 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Uvedla, že jako příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem Hlavního města Prahy provedla dne 11. 4. 2023 odtah motorového vozidla reg. zn. SPZ, jehož provozovatelem je žalovaná. Odtah byl proveden dle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, dle něhož o odstranění vozidla, které stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník městské policie; vozidlo se odstraní na náklad provozovatele. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní. Odtah byl proveden na základě žádosti Městské policie hl. m. Prahy. Žalobkyně písemně vyzývala žalovanou k odvozu vozidla a k úhradě částky za odtah a parkovné. Žalovaná však na dluh ničeho neuhradila. Dluh žalované je tvořen částkou za odtah a služby parkoviště ve výši 25 450 Kč. Odtah a služby parkoviště za období od 11. 4. 2023 do 9. 6. 2023 žalobkyně vyúčtovala dle Nařízení č. 2/2013 Sb. Hl. m. Prahy, když 3 dny parkovného účtovala částku 750 Kč (250 Kč za den 1. až 3.) a za dalších 57 dní parkovného účtovala částku ve výši 22 800 Kč (400 Kč za den 4. až do vyzvednutí vozidla). Z dlužné částky požaduje zákonný úrok z prodlení. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala dne 15. 11. 2023 žalovanou k úhradě dlužné částky, avšak žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že její souhlas byl dán. Jelikož žalovaná na výzvu nereagovala a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Žalobkyně, v rámci své činnosti, pro jejíž účely byla zřízena, provedla dne 11. 4. 2023 v 17:15 hodin na základě pokynu strážníka Městské policie nucený odtah vozidla tov. zn. Citroën, reg.zn. SPZ, z místní komunikace v adresa, na odstavné parkoviště adresa. Vozidlo bylo vyzvednuto žalovanou dne 9. 6. 2023 v 10:

55. Částka za odtah a služby parkoviště byla vyčíslena na protokolu o odtahu vozidla, který žalovaná převzala spolu s vozidlem, částku při převzetí neuhradila (viz Zřizovací listina příspěvkové organizace Správa služeb hl.m. Prahy ze dne 26. 5. 2020, Protokol o odtahu vozidla č. číslo). Jako vlastník vozidla byl zjištěn jméno FO, nar. datum, zemřelý dne datum (viz Karta vozidla). Vlastníkem vozidla se na základě usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 7. 9. 2022, č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne 16. 11. 2022 stala žalovaná (viz. Sdělení Okresního soudu v Berouně ze dne 27. 4. 2023, sp.zn. 24 Nc 32/2023). Cena za odtah a parkovné je stanovena nařízením hlavního města Prahy, a to ve výši 1 900 Kč za odtah vozidla a parkovné ve výši 250 Kč za první až třetí den, ve výši 400 Kč za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po odtahu a částkou 50 Kč parkovného za každý den následující po sto osmdesátém dni poté (viz. Nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti zveřejněné ve sbírce právních předpisů města Prahy). V souvislosti s provedeným odtahem pak žalobkyně žalované účtovala náklady odpovídající částce ve výši 25 450 Kč za parkovné na střeženém parkovišti v souladu s nařízením Hlavního města Prahy č. 13/2001 Sb. HMP, tj. za 3 dny po 250 Kč a za 57 dní po 400 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou opakovaně k úhradě dlužného parkovného naposledy předžalobní výzvou ze dne 15. 11. 2023, avšak na svůj dluh neuhradila ničeho (viz Výzva k úhradě dlužné částky ze dne 15. 11. 2023).

6. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

7. Podle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

8. Dle ustanovení § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

9. Dle ustanovení § 2927 občanského zákoníku, kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Podle ustanovení § 2930 občanského zákoníku, nelze-li provozovatele určit, platí, že jím je vlastník dopravního prostředku.

10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Na podkladě provedeného dokazování soud v daném případě dospěl k závěru, že podaná žaloba je zcela důvodná. Soud má za zjištěné, že žalovaná porušila povinnost stanovenou zákonem o silničním provozu, když své vozidlo zaparkovala na vyhrazeném parkovišti, v důsledku čehož žalobkyně na základě a v souladu s pokynem strážníka Městské policie provedla dle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů odtah vozidla a toto následně umístila na k tomu určeném parkovišti. Za tyto úkony si pak vyúčtovala částky odpovídající nákladům stanoveným nařízením zřizovatele – Hlavního města Prahy, a jejich náhradu pak uplatnila po žalované jakožto vlastníkovi odtaženého vozidla. V kartě vozidla je jako vlastník a provozovatel vedený v centrální evidenci vozidel sice uveden pan jméno FO, který zemřel dne datum v řízení bylo prokázáno, že vlastnictví vozidla nabyla žalovaná rozhodnutím o dědictví Okresního soudu v Berouně ze dne 7.9.2022, tedy dříve, než došlo k odtahu vozidla ( dne 11.4.2023). Soud se pak zcela ztotožnil s právní argumentací žalobkyně, pokud se jedná o posouzení oprávněnosti odtahu vozidla s tím, že žalobkyně provádí odtahy vozidel v rámci své činnosti vyplývající ze zřizovací listiny na základě pokynu osoby k tomu povolané (zde strážníka Městské policie). Žalovaná zůstala v řízení nečinná, nijak nerozporovala skutečnosti týkající samotného provedení odtahu svého vozidla z vyhrazeného parkoviště, jakož ani výši nákladů takto vzniklých žalobkyni. Žalovaná plně odpovídá za důsledky svého jednání, kdy v rozporu se zákonem umístila své vozidlo na vyhrazeném parkovišti, a proto je povinna nahradit žalobkyni náklady vzniklé v souvislosti s odtahem vozidla dle § 2910 a § 2927 občanského zákoníku. Na základě těchto skutečností tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 450 Kč, představující poplatek za střežení/parkovné za období od 11. 4. 2023 do 9. 6. 2023, spolu s příslušenstvím, tedy úrokem z prodlení dle vyhlášky č. 351/2013 Sb., ve výši 15 % ročně od 11. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 218 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 018 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.