18 C 48/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: právnická osoba, adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno a příjmení sídlem adresa proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 13 680 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni 6 720 Kč s úrokem z prodlení ve výši • 7,05 % ročně od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017 • 7,50 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 • 8,00 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 • 8,75 % ročně od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 • 9 % ročně od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 • 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 • 7,5 % ročně od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 • 10,75 % ročně od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 Anonymizovaný odstavec • 14,00 % ročně od 1. 7. 2022 do 30. 6. 2023 a za dobu od 1.7.2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 960 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 6 960 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 13 680 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne 14.8.2007 Smlouvu o půjčce č. číslo. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 9.8.2008. Žalovaný na uvedenou půjčku uhradil pouze 3 280 Kč, když tuto částku započetla právní předchůdkyně žalobkyně na souhrnný poplatek. Žalovaný tak i nadále dlužil na úhradě půjčky na jistině 10 000 Kč a na souhrnném poplatku (kapitalizovaném úroku) 3 680 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a společností právnická osoba., došlo s účinností ke dni 1.7.2015 k postoupení pohledávky za žalovaným na tuto společnost, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 25.6.2015. Následně tato postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.8.2018. Postoupení bylo oznámeno žalovanému přípisem ze dne 17.9.92018. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh ničeho neuhradil a žalobkyně proto požadovala též úrok z prodlení z neuhrazené jistiny.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně obsaženým v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Na základě písemných důkazů předložených žalobkyní soud učinil následující skutková zjištění: Anonymizovaný odstavec 5. Ze smlouvy o půjčce má soud za prokázané, že původní věřitel právnická osoba, IČO: IČO, adresa, uzavřel se žalovaným jako dlužníkem dne 4.8.2007 smlouvu o půjčce č. číslo, na jejímž základě mu poskytl v hotovosti peněžní prostředky v částce 10 000 Kč. Převzetí tohoto obnosu žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o půjčce. V souvislosti s půjčkou se pak žalovaný zavázal zaplatit tomuto věřiteli celkovou částku 16 960 Kč, představovanou jistinou půjčky ve výši 10 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč, a to v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 320 Kč s první splátkou splatnou 7. dne od data uzavření smlouvy. Z žalobních tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný uhradil její právní předchůdkyni částku 3 280 Kč.

6. Za pomoci kalkulačky finančního arbitra má soud za prokázané, že RPSN předmětného úvěru činila 206,8 %.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 11. 6. 2015, resp. 19. 6. 2015, včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015, a poštovního podacího archu ze dne 20.7.2015 má soud za prokázané, že společnost právnická osoba postoupila svoji pohledávku za žalovaným ze smlouvy půjčce č. číslo na společnost právnická osoba l., která ji následně postoupila na žalobkyni (viz. smlouva o postoupení pohledávky ze dne 24.8.2018 včetně přehledu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 17.9.2018 (viz. přípis a podací arch z 19.9.2018).

8. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky před podáním žaloby, a to výzvou ze dne 26.4.2023 odeslanou dne 27.4.2023 (viz. výzva a podací arch).

9. Na základě uvedených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož původní věřitel právnická osoba, IČ: IČO, adresa, uzavřel se žalovaným jako dlužníkem dne 4.8.2007 smlouvu o půjčce, na jejímž základě mu poskytl v hotovosti peněžní prostředky v částce 10 000 Kč. Převzetí tohoto obnosu žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o půjčce. V souvislosti s půjčkou se pak žalovaný zavázal zaplatit tomuto věřiteli celkovou částku 16 960 Kč, představovanou jistinou půjčky ve výši 10 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč a RPSN 206,8 %. Následně Smlouvami o postoupení pohledávky došlo k postoupení pohledávky na úhradu půjčky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobce na žalobkyni a žalovaný byl o této skutečnosti písemně vyrozuměn. Žalovaný na tuto skutečnost, jakož ani na následující výzvu zaslanou mu žalobcem nijak nereagoval.

10. Vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce byla uzavřena v roce 2007, dopadají na posuzovaný právní vztah o půjčce ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. do 31. 12. 2013 (dále jen „občanský zákoník“) s ohledem na ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle § 657 občanského zákoníku platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.

11. Podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle § 39 je ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy neplatné. Podle § 41 vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního Anonymizovaný odstavec úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

12. Ve smyslu ustanovení § 517 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

13. S ohledem na skutečnost, že k postoupení pohledávky došlo dne 19. 6. 2015 a následně dne 17.9.2018 je na daný vztah nutno aplikovat ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1.1.2014, podle nějž platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 odst. 1 občanského zákoníku dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

14. Po zhodnocení obsahu listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná pouze co do části 6 720 Kč, neboť ujednání právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného o výši poplatku z úvěru je pro rozpor s dobrými mravy neplatné.

15. V projednávaném případě měl žalovaný a původní věřitel sjednat smlouvu o půjčce, kdy žalovaný měl v dohodnutém termínu vrátit jednak půjčku (částku 10 000 Kč) a dále poplatek 6 960 Kč. Obsah poplatku nebyl ve smlouvě sjednán a jde tak o odměnu za půjčení peněz, tedy úrok z půjčky. Tomu ostatně nasvědčuje i stanovení RPSN pro daný případ ve výši 206,8 %. Občanský zákoník v rozhodné době přímo neupravoval limity výše úroku, tedy cenu peněz, který může věřitel po dlužníkovi požadovat. Limitem tak bylo zejména ustanovením § 3 občasného zákoníku, tedy, že ujednání o plnění spojená s poskytnutím půjčky nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Kdy již je úrok považován a nepřiměřený bylo judikováno mimo jiné rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004 čj. 21 Cdo 1484/2004 (publikované ve sbírce rozhodnutí pod číslem C 3171) dle něhož „Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ Za účelem ověření úrokové míry půjček poskytovaných obyvatelům s dobou splatnosti do 1 roku soud ze systému České národní banky - ARAD – Systém časových řad ze dne 7.9.2020 zjistil, že průměrná úroková sazba u korunových půjček a úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu domácností v ČR v srpnu 2007 činila 8,3 % ročně. Sjednaný úrok ve výši 206,8 % ročně pak je více než 24 krát vyšší než úrok obvykle poskytovaný bankami, tedy ujednání o výši úroku je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 39 občanského zákoníku neplatné. Soud pak má za to, že ujednání o výši úroku lze oddělit od zbytku smlouvy o půjčce, a proto neplatnost ujednání o úroku z půjčky nezpůsobuje neplatnost celé smlouvy ve smyslu ustanovení § 41 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že však v daném případě byla sjednána smlouva o půjčce dle ustanovení občanského zákoníku a nikoliv smlouva o úvěru podle ustanovení obchodního zákoníku, kdy pojmovým znakem půjčky není sjednání úroku, není ani na místě, aby soud moderoval sjednaný úrok na úrok obvyklý, tak jak předpokládalo ustanovení § 497 ve spojení s § 502 odst. 1 obchodního zákoníku ve vztahu k úvěru. Anonymizovaný odstavec 16. Za situace, kdy je ujednání o výši poplatku z úvěru neplatné, vznikla žalovanému povinnost na základě uzavřené smlouvy o půjčce vrátit půjčku, tj. částku 10 000 Kč, do sjednaného data. Pokud žalovaný dle tvrzení žalobkyně na předmětnou půjčku uhradil částku 3 280 Kč (žalovaný vyšší úhradu netvrdil), je i nadále dlužen 6 720 Kč (10 000 – 2 280) kterou je povinen uhradit žalobkyni, když tato zároveň prokázala, že na ní pohledávka za žalovaným přešla na základě smluv o postoupení pohledávky, spolu s úrokem z prodlení počínaje dnem splatnosti půjčky. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala úrok z prodlení až od 2.7.2015, přiznal jí soud úrok z prodlení od tohoto data. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách (výrok I.)

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl ve sporu úspěšnější, žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Berouně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.