19 C 31/2022

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Stehlik Vodrážkovou ve věci manželky: osobní údaje manželky bytem adresa manželky a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manžela a celé jméno manželky, rozené příjmení, uzavřené dne datum před Městským úřadem Beroun se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podaným návrhem se manželé domáhali rozvodu svého manželství, které uzavřeli dne datum před Městským úřadem v Berouně. Uvedli, že z manželství se dne datum narodil dnes již zletilý syn jméno celé jméno manžela. Postupem doby si účastníci přestali rozumět, což vedlo k tomu, že se zcela odcizili a nesoulady mezi nimi se prohloubily. Jako manželé společně nežijí již zhruba pět let, intimně se nestýkají. Manželství je tak v důsledku těchto skutečností nevratně rozvráceno.

2. S ohledem na skutečnost, že manželka je cizím státním příslušníkem, konkrétně občankou Slovenské republiky, zkoumal soud nejprve otázku mezinárodní soudní příslušnosti a rozhodného práva. Ohledně mezinárodní soudní příslušnosti soud uzavřel, že soudy České republiky jsou příslušné k projednání a rozhodnutí této věci s ohledem na skutečnost, že na jejím území mají manželé obvyklé bydliště (článek 3 bod 1 písm. a) Nařízení Brusel II bis). Podle § 50 odst. 1, § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém se rozvod účastníků řídí hmotným právem České republiky, a to rovněž s ohledem na obvyklý pobyt manželů v době zahájení řízení.

3. Z předložených listin, a to z oddacího listu účastníků, z rodného listu dnes již zletilého jméno celé jméno manžela, vydaného Městskou částí obec a číslo dne 17. 1. 2018, jakož i ze shodných tvrzení manželů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Účastníci uzavřeli manželství dne datum před Městským úřadem Beroun. Manželka je občanskou Slovenské republiky, manžel je občanem České republiky. U obou se jedná o manželství první, z něhož se narodil dnes již zletilý syn jméno celé jméno manžela, datum narození. Účastníci spolu nežijí jako manželé a intimně se nestýkají více než pět let, nadále však obývají nemovitost, která je v jejich společném jmění manželů. Oba manželé shodně spatřují příčinu rozvratu svého manželství v rozdílnosti svých povah a v rozdílných názorech na společný život a životní styl, což vedlo k jejich vzájemnému citovému odcizení. Na zachování svého manželství nemají zájem a do budoucna zcela vyloučili možnost obnovení svého manželského soužití.

4. Podle ustanovení § 755 odst. 1 a § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

5. Dle ustanovení § 758 citovaného zákona manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

6. Po zhodnocení shora provedených důkazů dospěl soud k závěru, že v daném případě jsou splněny zákonné předpoklady pro rozvod manželství ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení § 755 a 756 občanského zákoníku, neboť manželství účastníků je již jen ryze formálním vztahem a neplní žádnou ze svých zákonem předpokládaných funkcí. Účastníci se shodli na tom, že příčinou hlubokého, trvalého a nenapravitelného rozvratu jejich manželství byla rozdílnost jejich povah a názorové rozdíly na jejich společný život a životní styl, což mělo za následek jejich vzájemné citové odcizení. Manželské soužití účastníci ukončili zhruba před pěti lety. Syn z manželství narozený je již zletilý, a nebylo tedy třeba řešit otázku úpravy jeho poměrů ani ochrany jeho zájmů v tomto řízení. S ohledem na tyto skutečnosti je tedy zřejmé, že ve vztahu účastníků již není naděje na obnovení manželského soužití, což nakonec i oba vyloučili. Ohledně příčiny rozvratu manželství vycházel soud z nesporných tvrzení účastníků.

7. Se zřetelem k výše uvedenému soud návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl.

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, přičemž zároveň nebyly shledány žádné takové okolnosti případu, které by byť i částečné přiznání náhrady těchto nákladů odůvodňovaly. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395, § 384 z. ř. s.). Účastníci jsou povinni do 15 pracovních dnů od právní moci výroku o rozvodu manželství předložit své občanské průkazy příslušnému orgánu k vyznačení změn s rozvodem souvisejících, pokud je v těchto dokladech zapsán údaj o jejich rodinném stavu. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení. (§ 759 občanského zákoníku).