3 C 147/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Součkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 117 275 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 117 275 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 117 275 Kč od 11. 11. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 26 907,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně Jméno advokáta.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Berouně dne 7. 6. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 117 275 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Tvrdila, že žalovaná dne 10. 12. 2020 v 11:54 hodin v obci adresa po silnici III/číslo ve směru od adresa řídila motorové vozidlo tov. zn. Peugeot Boxer, RZ: SPZ, v mírné levotočivé zatáčce vjela na pravou krajnici a vpravo mimo komunikaci, kde pravým bokem vozidla narazila do levého boku stojícího motorového vozidla tov. zn. Hyundai I30, RZ: SPZ, majitele jméno FO. Žalovaná na místě dopravní nehody nezastavila, neprokázala svou totožnost a nesepsala euroformulář tak, jak jí ukládá zákon. Odborné měření na alkohol nebylo provedeno. Technická závada, jako příčina dopravní nehody nebyla na místě ohledáním zjištěna ani později uplatněna. Svědkem nehody byl jméno FO, který policii poskytl kamerový záznam ze svého vozidla. Žalobkyně konstatovala, že výše škody činila 127 275 Kč a představovala náklady na opravu poškozeného vozidla, přičemž tato výše je doložena fakturou z autorizovaného autoservisu Hyundai. Dále tvrdila, že ona jako pojistitel a právnická osoba jako pojistník uzavřeli dne 27. 1. 2014 pojistnou smlouvu č. hodnota o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve které se žalobkyně zavázala v případě pojistné události specifikované v pojistné smlouvě vyplatit poškozenému pojistné plnění. Žalobkyně tvrdila, že k výplatě pojistného plnění ve výši 127 275 Kč došlo za současného naplnění zákonných podmínek k užití ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. Dále uvedla, že žalovaná byla vyzvána k plnění písemnou výzvou ze dne 11. 10. 2021, v níž jí bylo uloženo uhradit dlužnou částku v termínu do 10. 11. 2021. Žalobkyně dále zdůraznila, že žalovaná svůj dluh vůči ní co do důvodu i výše uznala, včetně úroku z prodlení od 11. 11. 2021, a zavázala se jej hradit v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 3 000 Kč, splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje měsícem březnem 2023, a to dle Dohody o povolení splátek a uznání dluhu. Žalobkyně poukázala na to, že žalovaná uhradila částku ve výši 10 000 Kč a zbývá tak na jistině k úhradě částka 117 275 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že její souhlas byl dán. Jelikož žalovaná na výzvu nereagovala, soud tak věc rozhodl se souhlasem žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. Z níže uvedených důkazů soud zjistil následující ve věci rozhodné skutečnosti:

4. Z uplatnění práva na náhradu ze dne 11. 10. 2021 vyplývá, že žalobkyně u žalované uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 127 275 Kč, a to nejpozději do 10. 11. 2021.

5. Z dohody o způsobu uhrazení dluhu s prohlášením o uznání dluhu ze dne 8. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná vůči žalobkyni v citované dohodě uznala pohledávku z titulu nároku na náhradu podle § 10 odst. 1 písm. b) a písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., za pojistné plnění, které žalobkyně poskytla z pojistné smlouvy č. hodnota o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla RZ SPZ poškozeným v souvislosti s dopravní nehodou ze dne 10. 12. 2020, a to ve výši 127 275 Kč (pojistná událost č. hodnota). Žalovaná se zavázala žalobkyni uhradit částku ve výši 124 275 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 11. 11. 2021 do zaplacení v měsíčních splátkách po 3 000 Kč, splatných vždy do 20. dne měsíce, na který se splátka vztahuje, počínaje měsícem březen do zaplacení pod ztrátou výhody splátek.

6. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 28. 11. 2023 a poštovního archu ze dne 29. 11. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu.

7. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

8. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, tedy, že žalovaná uznala vůči žalobkyni dne 8. 4. 2023 svůj dluh ve výši 127 275 Kč z titulu nároku na náhradu podle § 10 odst. 1 písm. b) a písm. c) zákona 168/1999 Sb. za pojistné plnění, které žalobkyně poskytla z pojistné smlouvy č. hodnota o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla RZ SPZ poškozeným v souvislosti s dopravní nehodou ze dne 10. 12. 2020, a zavázala se uhradit částku ve výši 124 275 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 11. 11. 2021 do zaplacení v měsíčních splátkách po 3 000 Kč, splatných vždy do 20. dne měsíce, na který se splátka vztahuje, počínaje měsícem březen do zaplacení pod ztrátou výhody splátek.

9. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle výše citovaného ustanovení § 2053 občanského zákoníku a žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť nárok žalobkyně je oprávněný. Žalovaná uznala v Dohodě o způsobu uhrazení dluhu s prohlášením o uznání dluhu ze dne 8. 4. 2023 svůj závazek vůči žalobkyni, a to co do důvodu i výše a zavázala se ho uhradit v dohodnutých měsíčních splátkách. S ohledem na uznání dluhu je zde dána vyvratitelná zákonná domněnka, že dluh v uvedeném rozsahu ke dni 8. 4. 2023 existoval a žalovaná v rámci soudního řízení netvrdila a neprokazovala nic, čím by tuto domněnku vyvrátila, resp. zůstala zcela nečinná. Dluh tak existuje, a to ve výši, jež byla požadována. Žalovaná svůj závazek řádně neplnila a dostala do prodlení s úhradou dlužné částky. Soud tak žalobkyni přiznal rovněž jí požadovaný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 sb., občanský zákoník ve výši podle dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 11. 11. 2021 do zaplacení a rozhodl, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno. Lhůta k plnění povinností byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ve splátkách neshledal soud důvody.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 907,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 692 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 117 275 Kč sestávající z částky 5 820 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (příprava a převzetí věci, kvalifikovaná předžalobní výzva, sepis žaloby) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 360 Kč ve výši 3 855,60 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě rovněž podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).