4 C 11/2026

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Sandrou Zemanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 49 290,36 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 48 490,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 50 895 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 24,46 % ročně z částky 48 490,36 Kč od 16. 5. 2025 do 28. 7. 2025 v částce 2 404,64 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 800 Kč, se zamítá.

II. Žádnému z účastníků řízení se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 49 290,36 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrokové části tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 18. 10. 2022 s žalobkyní smlouvu o poskytnutí úvěru č. hodnota, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 65 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách po 2 812 Kč. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, který byla splatná dne 15. 5. 2025. Žalobkyně proto opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky, jelikož však žalovaný své závazky neuhradil, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 28. 7. 2025. Žalovaný uhradil celkem 30 splátek ve výši 2 812 Kč, tj. 84 360 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, kdy si vyžádala od žalovaného kopii občanského průkazu, výplatní pásky a výpisy z účtu. Dále provedla lustraci žalovaného v bankovních i nebankovních rejstřících. Při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného ve výši 17 290 Kč a nákladů na bydlení ve výši 3 000 Kč, dále vycházela z toho, že žalovaný nesází u sázkových společností a nemá jednorázové závazky (mikroúvěry) a z předpokládané výše splátky úvěru u žalobkyně 2 812 Kč. Dospěla tak k závěru, že žalovanému zbývala částka 11 478 Kč a je tak úvěruschopný. Žalovaný ničeho neuhradil, ač byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 28. 7. 2025.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání na 22. 7. 2026, ke kterému se žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a žádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal bez účasti účastníků.

4. Soud ve věci provedl dokazování, na základě kterého zjistil následující skutkový stav:

5. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne 18. 10. 2022 včetně předsmluvních informací žalobkyně bylo soudem zjištěno, že žalobkyně s žalovaným měla uzavřít smlouvu, na základě které se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 65 000 Kč, přičemž částka 21 453 Kč byla vyplacena na bankovní účet žalovaného, částka 31 297 Kč byla vyplacena ve prospěch žalobkyně za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného a částka 12 250 Kč byla započtena na náklady žalobkyně specifikované ve smlouvě. Žalovaný se měl zavázat úvěr splatit v 72 měsíčních splátkách ve výši 1 729 Kč a dále se zavázal měsíčně hradit částku 1 083 Kč za sjednané doplňkové služby. V posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je uvedeno, že žalovaný je zaměstnán u společnosti právnická osoba, IČO IČO, s čistým měsíčním příjmem 17 290 Kč, a má pouze výdaje na bydlení ve výši 3 000 Kč měsíčně. Lustrace v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, AML a AML/CFT bez záznamu a CRIF bez negativního záznamu.

6. Z výplatních pásek žalovaného za měsíce 07-09/2022 bylo zjištěno, že v těchto měsících náležela žalovanému mzda od zaměstnavatele v průměrné výši 17 290 Kč 7. Z výsledku lustrace v CRIBIS, výsledku lustrace v registru SOLUS, REPI – Registru platebních informací a insolvenčního rejstříku, bylo zjištěno, že ohledně žalovaného nebyly v těchto rejstřících zjištěny žádné negativní informace. Z prověření dokladu žalovaného v neplatných dokladech byla zjištěna negativní odpověď.

8. Z detailu pohybu – okamžité příchozí platby ze dne 18. 10. 2022 bylo zjištěno, že z účtu č. č. účtu byla dne 18. 10. 2022 zaslána žalobkyni částka 1 Kč, kdy jako název protiúčtu bylo uvedeno jméno FO.

9. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba ze dne 19. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně dne 19. 10. 2022 vyplatila na účet č. č. účtu částku 21 453 Kč.

10. Z detailu pohybu – platba převodem uvnitř banky bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila dne 19. 10. 2022 částku 31 297 Kč ve prospěch účtu č. č. účtu, kdy jako název protiúčtu bylo uvedeno právnická osoba.

11. Z upiomínky ze dne 20. 5. 2025 včetně podacího lístku bylo soudem zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky.

12. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 28. 7. 2025 včetně poštovního podacího archu ze dne 28. 7. 2025 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky.

13. Soud z listinných důkazů dospěl ke skutkovému závěru o věci, že žalobkyně uhradila dne 19. 10. 2022 na bankovní účet žalovaného částku 21 454 Kč a dále dne 19. 10. 2022 částku ve výši 31 297 Kč na úhradu jiného dluhu žalovaného vůči žalobkyni a žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku 84 360 Kč.

14. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

22. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalobkyně nemá nárok na zaplacení žalované částky z titulu úvěrové smlouvy č. hodnota ze dne 18. 10. 2022 uzavřené mezi účastníky, jelikož žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného podle § 86 o spotřebitelském zákoně.

23. Pokud jde o úvěruschopnost žalovaného, uvedla žalobkyně, že tuto ověřila lustrací v registrech CEE, ISIR, REPI s negativním výsledkem. Dále žalobkyně uvedla, že výše čistého měsíčního příjmu žalovaného za období 3 měsíce před podpisem smlouvy byla v průměru 17 290 Kč. Měsíční výdaje žalovaného měly činit 3 000 Kč na bydlení. Žalobkyně uváděla, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala řádně z předložených výplatních pásek, výpisu z účtů a lustrací v příslušných evidencí, avšak soudu žádné výpisy z účtu žalovaného nepředložila. Žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, když si neověřila výši jeho výdajů a jeho závazků, když vycházela pouze z dokumentu finanční situace spotřebitele. Za zcela nereálný pak lze považovat závěr žalobkyně, že žalovaný kromě výdajů na bydlení ve výši 3 000 Kč měsíčně, jiné výdaje (např. na jídlo, ošacení, koníčky) nemá. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k nařízenému jednání soud ji ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 nemohl poučit o tom, že neunáší břemeno tvrzení ohledně řádného prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ještě před uzavřením úvěrové smlouvy a dále nechť uvedené skutečnosti prokáže, žalobkyně tak neunesla svoji povinnost tvrzení a důkazní. S ohledem na to soud uzavírá, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného, tedy že s péčí řádného hospodáře neprověřila příjmy a výdaje žalovaného tak, aby měla za osvědčené, že je žalovaný schopen úvěr uhradit. V důsledku této skutečnosti je v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 588 o. z. úvěrová smlouva neplatná, neboť žalobkyně porušila v průběhu uzavírání úvěrové smlouvy se spotřebitelem donucující ustanovení uvedeného zákona.

24. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou žalovanému prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného bohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 52 751 Kč, žalovaný na tuto částku uhradil dle tvrzení žalobkyně 30 splátek ve výši 2 812 Kč, celkem tedy 84 360 Kč, tedy zaplatil více, než kolik obdržel. Vzhledem k tomu tak bezdůvodné obohacení na straně žalovaného nevzniklo a soudu nezbylo, než žalobu zamítnout, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

25. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tj. podle úspěchu ve věci. Žalovanému, který byl ve sporu úspěšný, však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Berouně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.