4 C 34/2026

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Sandrou Zemanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 16 335 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 180 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 180 Kč od 11. 7. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 155 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 275 Kč od 31. 8. 2024 do 10. 7. 2025, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 095 Kč od 11. 7. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované úhrady částky 16 335 Kč s příslušenstvím, jako nesplacené zápůjčky. Uvedla, že s žalovanou uzavřela smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalované dne 8. 8. 2024 částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 2 275 Kč. Smlouva byla uzavřena komunikačními prostředky na dálku, prostřednictvím webové stránky www stránky. Žalovaná uhradila na svůj dluh částku ve výši 2 820 Kč, poté již žalobkyni neuhradila ničeho. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalované vyžádala informace o jejích rodinných a majetkových poměrech. Uvedené skutečnosti byly zaznamenány do zákaznické karty. Žalovaná nehradila své splátky řádně a včas a dostala se do prodlení. Splatnost pohledávky nastala ke dni 30. 8. 2024. Žalobkyně s ohledem na prodlení žalované požaduje uhrazení dlužné jistiny, poplatku za poskytnutý úvěr a smluvní pokutu za období od 31. 8. 2024 do dne vyhotovení návrhu, tj. do 12. 11. 2025, ve výši 4 380 Kč, na uvedenou částku však žalobkyně započetla úhradu ze strany žalované a požaduje jen částku ve výši 1 560 Kč. Žalobkyně též požaduje uhrazení zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Žalovaná již ničeho neuhradila, ač byla k plnění vyzvána předžalobní upomínkou.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím na základě listin souhlasila již v podaném žalobním návrhu. Žalovaná na výzvu soudu žádným způsobem nereagovala. Soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 8. 8. 2024 včetně všeobecných obchodních podmínek vyplývá, že žalobkyně a žalovaná měly uzavřít smlouvu o zápůjčce, v níž se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč za podmínek ve smlouvě uvedených, a to na bankovní účet č. č. účtu (bankovní účet uvedený ve smlouvě). Žalovaná se měla zavázat žalobkyni do 30. 8. 2024 vrátit poskytnutou částku 10 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 275 Kč.

6. Z výpisu z běžného účtu č. č. účtu ze dne 30. 8. 2024 vyplývá, že žalobkyně poukázala dne 8. 8. 2024 částku 10 000 Kč na bankovní účet č. č. účtu vedený na jméno Jméno žalované.

7. Z upomínky ze dne 6. 9. 2024., ze dne 20. 9. 2024 a ze dne 14. 10. 2024 vyplývá, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky.

8. Z předžalobní výzvy a podacího lístku ze dne 3. 7. 2025 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů.

9. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona).

10. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

13. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

16. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

17. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

18. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

21. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze co do částky 7 180 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 16. 3. 2026, č.j. 4 C 34/2026 - 9, aby dotvrdila, zda a jakým způsobem prověřila úvěruschopnost žalované a aby na prokázání svých tvrzení předložila soudu příslušné listiny. Žalobkyně na tuto výzvu nijak nereagovala. Soud tak uzavírá, že žalobkyně řádně před poskytnutím úvěru neprověřila úvěruschopnost žalované, v důsledku čehož v souladu s ustanovením § 588 o. z. je smlouva o zápůjčce neplatná, neboť žalobkyně porušila shora uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

22. Za situace, kdy je smlouva o zápůjčce neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že žalobkyně dne 8. 8. 2024 odeslala na účet žalované uvedený ve smlouvě o zápůjčce částku 10 000 Kč, kterou je žalovaná povinna vrátit žalobkyni. Vzhledem k tomu, že žalovaná do dnešního dne žalobkyni uhradila pouze částku 2 820 Kč, je nárok žalobkyně v rozsahu částky 7 180 Kč oprávněný včetně nároku na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 180 Kč od 11. 7. 2025 do zaplacení. Soud přiznal nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení až od tohoto data, neboť žalobkyně prokázala, že žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky až předžalobní výzvou ze dne 3. 7. 2025, ve které vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do tří dnů. Soud vycházel z domněnky doby dojití zásilky odeslané s využitím provozovatele poštovních služeb třetí pracovní den po odeslání ve smyslu § 573 o. z. Žalovaná tedy měla nejpozději 10. 7. 2025 uhradit dlužnou částku, vzhledem k tomu, že tuto neuhradila, dostala se následující den do prodlení. Soud proto přiznal zákonný úrok z prodlení od tohoto data a v příslušné výši právě od data prodlení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce trvání 3 dnů (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

23. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy o zápůjčce a tím i všech doprovodných ujednání včetně ujednání o výši poplatků za poskytnutí úvěru, o výši nákladů spojených s upomínáním a o smluvní pokutě a co do části zákonného úroku z prodlení (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).

24. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když obě účastnice byly ve věci do obdobné míry stejně úspěšné i neúspěšné. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Berouně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.