6 C 107/2023

Plný text

Okresní soud v Berouně, sídlem Wagnerovo náměstí 1249, 266 47 Beroun, Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci žalobce: právnická osoba., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem jméno a příjmení sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1: právnická osoba., IČO IČO bytem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení částky 945,60 EUR s příslušenstvím

I. Řízení se v rozsahu co do zaplacení částky 900,77 EUR spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 900,77 EUR ode dne 26. 10. 2023 do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 44,86 EUR spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 900,77 EUR ode dne 8. 4. 2023 do 25. 10. 2023 a z částky 44,83 EUR ode dne 8. 4. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení v částce 13.669,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce tituly před jménem tituly před jménem jméno FO, advokáta se sídlem adresa.

1. Žalobou doručenou soudu dne 5. 10. 2023 se žalobce domáhal proti žalované zaplacení částky 945,60 EUR s příslušenstvím z titulu neuhrazeného přepravného za mezinárodní přepravu zboží na základě objednávky ze dne 19. 1. 2023. Tvrdil, že na základě této objednávky obstaral pro žalovanou ve dnech 23. 1. až 24. 1. 2023 silniční přepravu zboží z obec do obec v Maďarsku s tím, že uskutečněné služby následně žalované řádně vyúčtoval fakturou ze dne 21. 2. 2023 č. číslo na částku 1.645,60 EUR se splatností dne 7. 4. 2023. Žalovaná však na takto vyúčtované přepravné plnila pouze částečně, a to dne 22. 6. 2023 částkou 500 EUR a dne 11. 7. 2023 částkou 200 EUR, a zbývající obnos ve výši 945,60 EUR nedoplatila ani na základě opakovaných výzev. Jelikož nereagovala ani na zaslanou a doručenou předžalobní výzvu, obrátil se žalobce se svým nárokem, k němuž dále účtuje zákonný úrok z prodlení, na soud.

2. Soud následně ve věci vydal dne 18. 10. 2023 elektronický platební rozkaz pod č. j. EPR 244783/2023-6, jímž žalobě vyhověl v plném rozsahu. Žalovaná proti tomuto elektronickému platebnímu rozkazu podala dne 30. 10. 2023 včasný odpor, v němž uvedla, že vůči žalobci nemá žádné neuhrazené závazky.

3. Žalobce reagoval na vyjádření žalované svým podáním došlým soudu dne 9. 11. 2023, jímž vzal podanou žalobu částečně zpět v rozsahu co do zaplacení částky 900,77 EUR s tím, že žalovaná uvedený obnos uhradila na jeho účet až dne 26. 10. 2023, tedy až po podání žaloby a po vydání elektronického platebního rozkazu, což dokládal potvrzením o provedení transakce. Nadále se tak proti žalované domáhal zaplacení zbývající částky 44,83 EUR spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 900,77 EUR ode dne 8. 4. 2023 do 25. 10. 2023 a z částky 44,83 EUR ode dne 8. 4. 2023 až do zaplacení. Při ústním jednání před soudem pak ještě zástupce žalobce upřesnil, že své částečné zpětvzetí žaloby mínil učinit též v rozsahu příslušenství částky 900,77 EUR, tedy i co do 15 % ročního úroku z prodlení z této částky za dobu ode dne 26. 10. 2023 až do zaplacení. Upřesnil rovněž, že při dílčí úhradě částky 900,77 EUR žalovaná mylně přepočetla dlužnou částku podle půl roku starého směnného kurzu uvedeného žalobcem na vystavené faktuře (určený pro potřeby výpočtu DPH), nikoliv tedy kurz aktuální. Takto nesprávně vypočtenou částku následně poukázala v české měně na eurový účet žalobce, a proto se mylně domnívala, že již žalobci ničeho nedluží; jeho vyčíslení dlužné částky po poslední úhradě tudíž odmítla, nicméně z jejího přístupu je zřejmé, že měla v úmyslu doplatit celou žalovanou pohledávku, byť neúspěšně.

4. Žalovaná k jednání soudu, konanému dne 25. 1. 2024 nedostavila, když svým podáním ze dne 24. 1. 2024 požádala o jeho odročení či zrušení z důvodu své nepříznivé finanční situace. Uvedla, že se nachází v likvidačním stavu, není schopna hradit náklady na právní služby a navyšovat své závazky. V rámci možností se snaží doplatit alespoň přímé závazky s tím, že zbývá již jen několik věřitelů. Soud zhodnotil uvedenou žádost o odročení jednání jako nedůvodnou a neúčast žalované na jednání jako omluvenou, a proto věc ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

5. Soud ve věci provedl dokazování listinami založenými do spisu, z nichž zjistil následující skutkový stav: Z objednávky č. číslo ze dne 19. 1. 2023 tak zjistil, že žalovaná jako odběratel si tímto objednala u žalobce jako dodavatele přepravu zboží specifikovaného jako 7 ks „chemie kyselina fosforečná adr“ 7 x IBC 120x100x130/11585 kg dne 23. 1. 2023 z místa nakládky v obec, právnická osoba., adresa do místa vykládky dne 24. 1. 2023 v obec, adresa za celkovou částku 1.645,60 EUR se splatností 45 dní.

6. Provedení přepravy je dokládáno mezinárodním nákladním listem č. CZ cz číslo.

7. Z faktury č. číslo, vystavené žalobcem dne 21. 2. 2023, dále soud zjistil, že žalobce takto vyúčtoval žalované za provedenou přepravu z obec do obec dojednanou částku 1.645,60 EUR (zahrnující 21 % DPH), která se stala splatnou dne 7. 4. 2023. Směnný kurz na faktuře činil 24,175 CZK za 1,00 EUR a platil k datu 2. 1. 2023.

8. Konečně pak soud z výzvy k úhradě ze dne 8. 9. 2023 zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky 945,60 EUR, zbývající z původního dluhu ve výši 1.645,60 EUR po částečných úhradách ze dne 22. 6. 2023 ve výši 500,- EUR a ze dne 11. 7. 2023 ve výši 200,-EUR, nejpozději do data 18. 9. 2023 s upozorněním na možnost vymáhání této pohledávky soudní cestou. Doručení této písemnosti do dispoziční sféry žalované dne 11. 9. 2023 je prokazováno doručenkou datové zprávy do datové schránky žalované.

9. Potvrzením o provedení transakce pak byla doložena úhrada částky 22.845,38 Kč, odpovídající obnosu 900,77 EUR, žalovanou dne 26. 10. 2023 pod variabilním symbolem var. symbol (číslo faktury) na bankovní účet č. č. účtu, který odpovídá bankovnímu účtu žalobce uvedenému ve shora uvedené faktuře (viz shora odstavec 7.).

10. Na podkladě takto provedených důkazů následně soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobce provedl pro žalovanou na základě její objednávky ze dne 19. 1. 2023 mezinárodní silniční přepravu zboží z adresa do adresa ve dnech 23. 1. 2023 až 24. 1. 2023. Takto uskutečněnou přepravu pak žalobce žalované vyúčtoval fakturou ze dne 21. 2. 2023 č. číslo, znějící na sjednanou částku 1.645,60 EUR se splatností dne 7. 4. 2023. Žalovaná však tomuto svému závazku nedostála, neboť na takto vyúčtované přepravné plnila pouze částečně, a to až po splatnosti faktury, když dne 22. 6. 2023 zaplatila částku 500,- EUR, dne 11. 7. 2023 částku 200,- EUR a konečně dne 26. 10. 2023 částku 900,77 EUR. Nadále tak žalobci dluží zbývajících 44,83 EUR, který nedoplatila, a je tedy se splněním tohoto svého závazku v prodlení.

11. Podle ustanovení kapitoly I, čl. 1 odst. 1. vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) - dále jen „Úmluva CMR“, se tato Úmluva vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy. Toto ustanovení platí bez ohledu na trvalé bydliště a státní příslušnost stran. Dle kapitoly III, čl. 4 a 9 Úmluvy CMR je dokladem o uzavření přepravní smlouvy nákladní list. Ten je, není-li prokázán opak, věrohodným dokladem o uzavření a obsahu přepravní smlouvy, jakož i o převzetí zásilky dopravcem.

12. Jelikož Úmluva CMR neupravuje samotnou přepravní smlouvu, ale předpokládá, že tato bude uzavřena v souladu s příslušným národním právním řádem, je třeba na daný případ aplikovat vedle ustanovení této Úmluvy CMR i ustanovení § 2555 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), o smlouvě o přepravě věci. Podle ustanovení § 2555 odst. 1 občanského zákoníku se tedy smlouvou o přepravě věci dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné. Dle ustanovení § 2564 citovaného zákona je přepravné splatné bez zbytečného odkladu po provedení přepravy do místa určení. Není-li výše přepravného ujednána, náleží dopravci přepravné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k obsahu závazku.

13. Dle ustanovení § 2054 odst. 2 občanského zákoníku plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

14. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. Dle ustanovení § 96 odst. 1 o.s.ř. může žalobce vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř. pak soud v případě zpětvzetí návrhu řízení zcela nebo zčásti zastaví.

16. V prvé řadě jelikož žalobce vzal žalobu částečně zpět dříve, nežli soud ve věci samé zahájil jednání, nebylo třeba k těmto jeho procesním úkon souhlasu žalované (§ 96 odst. 3 a 4 o.s.ř.). V souladu se shora uvedenými skutečnostmi tedy soud postupoval ve smyslu ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. a výrokem I. tohoto rozsudku nejprve řízení v rozsahu učiněného zpětvzetí částečně zastavil.

17. Ve zbývajícím, částečným zpětvzetím nedotčeném rozsahu pak soud na podkladě provedených důkazů dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že v daném případě spolu účastníci platně uzavřeli smlouvu o přepravě věci v souladu se shora citovaným ustanovením Úmluvy CMR a občanským zákoníkem, a to s ohledem na skutečnost, že místo převzetí zásilky (místo nakládky) a předpokládané místo jejího dodání (místo vykládky) se nacházejí každé v jiném státě. Smluvní vztah mezi smluvními stranami proto v prvé řadě podléhá úpravě a podmínkám stanoveným výše uvedenou mezinárodní úmluvou s tím, že úprava samotné přepravní smlouvy se pak řídí režimem občanského zákoníku, jak je uvedeno shora. Soud tak vzal za prokázané, že na základě takto uzavřené smlouvy, jejíž existenci žalovaná nijak nerozporovala, žalobce provedl pro žalovanou přepravu zboží z tuzemska do zahraniční (Česká republika – Maďarsko), jak vyplývá z předloženého potvrzeného mezinárodního nákladního listu, čímž svůj závazek vyplývající ze smlouvy splnil řádně a včas. Vznikl mu proto nárok na zaplacení přepravného ve sjednané výši tak, jak vyplývá z objednávky přepravy a z žalobcem vystavené faktury. Žalovaná však tomuto svému závazku k úhradě přepravného ve lhůtě jeho splatnosti (do 7. 4. 2023) nedostála, neboť na dluh plnila pouze částečně až ve dnech 22. 6. 2023 a 11. 7. 2023 v částkách 500,- EUR a 200,- EUR (což rovněž nezpochybnila), čímž u ní nastaly účinky uznání dluhu ve smyslu shora citovaného ustanovení § 2054 odst. 2 občanského zákoníku, a teprve po marném upomenutí k úhradě, následném podání žaloby soudu a vydání elektronického platebního rozkazu uhradila ještě další obnos ve výši 900,77 EUR, a to dne 26. 10. 2023. Její obrana ve sporu proti žalobou uplatněnému nároku pak spočívala pouze v tvrzení o neexistenci neuhrazeného závazku vůči žalobci; jiné skutečnosti nenamítala (vyjma své nepříznivé finanční situace). Za zjištěného skutkového stavu věci je však zřejmé, že žalovaná postupovala nesprávně při výpočtu zbývajícího plnění, uhrazeného dne 26. 10. 2023, a skutečně vycházela ze směnného kurzu uvedeného na faktuře a odpovídajícího částce 24,175 Kč za 1,00 Euro, když částka 22.845,38 Kč poukázaná na eurový účet žalobce uvedeného dne odpovídá při uvedeném kurzu částce 945,- Kč; jedná se však o směnný kurz platný k datu 2. 1. 2023 (viz faktura) a nikoliv k datu tohoto plnění. Proto byla její úhrada ve výši 22.845,38 Kč přepočtena na částku 900,77 EUR. Přesvědčení žalované o správnosti jejího postupu tedy bylo tímto vyloučeno, neboť si – ve zřejmém úmyslu doplatit zbytek svého závazku – neověřila aktuální směnný kurz eura k tuzemské měně. Proto nadále žalobci dluží částku 44,83 EUR. Jelikož tedy bylo z postoje žalované zřejmé, že svůj závazek z přepravy nezpochybňuje, naopak se jej postupně snažila doplatit, konkludentně tím svůj dluh vůči žalobci uznala. Bylo tedy na ní, aby v rámci přenesení důkazního břemene a břemene tvrzení namítala ve sporu takové skutečnosti, jimiž by se své povinnosti k doplacení zbývající části dluhu zprostila, a označila a navrhla důkazy k jejich prokázání. Vyjma svého tvrzení o neexistenci svého závazku, aniž by se konkrétně vyjádřila k tvrzením žalobce, však žalovaná na svou obranu neuvedla nic, v řízení nadále zůstala nečinná, a nese proto veškeré z toho plynoucí negativní důsledky ke své tíži.

18. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že žalobce vyúčtoval žalované přepravné, na něž mu provedením přepravy vznikl nárok, ve sjednané výši, oprávněně a v souladu se smlouvou, tedy řádně, a žalovaná tak byla povinna splnit svůj smluvní závazek k úhradě takto vyúčtovaného přepravného. Proto soud žalobě v plném rozsahu, nedotčeném částečným zpětvzetím, vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci zbývající, dosud neuhrazenou částku 44,83 EUR spolu se zákonným úrokem z prodlení, jdoucím z dlužné částky přepravného se zohledněním částečného plnění provedeného žalovanou tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku shora. Třídenní lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

19. O nákladech řízení mezi účastníky pak soud rozhodl výrokem III. ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. tak, že žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný (tedy i co do původně žalované části jistiny ve výši 900,77 EUR, kterou žalovaná uhradila až po podání žaloby, a tedy zavinila, že řízení bylo v této části zastaveno pro zpětvzetí žaloby právě pro její chování; žaloba tedy byla i v této části podána důvodně), přiznal v plné výši právo na jejich náhradu v celkové částce 13.669,20 Kč, představované zaplaceným soudním poplatkem za žalobu v částce 921,- Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměnou za zastupování advokátem ve výši 8.180,- Kč za celkem pět úkonů právní služby dle ustanovení § 7 bod 3. a 5. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a to tři úkony právní služby po 2.060,- Kč a dva úkony po 1.000,- Kč, když soud vycházel při stanovení výše tarifní hodnoty pro účely výpočtu sazby mimosmluvní odměny advokáta pro každý jednotlivý úkon právní služby z výše požadovaného peněžitého plnění v době započetí úkonu právní služby, a to takto: • převzetí a příprava zastoupení • kvalifikovaná výzva k plnění ze dne 8. 9. 2023 - obojí vypočteno z tarifní hodnoty 23.134,10 Kč, odpovídající předmětu řízení o zaplacení částky 945,60 EUR dle směnného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou k datu 8. 9. 2023, a to 24,465 Kč za 1,00 EUR, když v případě převzetí a přípravy zastoupení soud vycházel vzhledem k dataci předložené plné moci (ze dne 2. 10. 2019) z data zpracování předžalobní výzvy k plnění, neboť nejpozději k tomuto datu mohl být úkon spočívající v převzetí a přípravě zastoupení započat; • sepis podání ve věci samé – žaloba došlá soudu dne 5. 10. 2023 - vypočteno z tarifní hodnoty 23.091,60 Kč, odpovídající předmětu řízení o zaplacení částky 945,60 EUR dle směnného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou k datu 5. 10. 2023, a to 24,420 Kč za 1,00 EUR; • sepis podání ve věci samé - částečné zpětvzetí žaloby ze dne 9. 11. 2023 - vypočteno z tarifní hodnoty 1.100,80 Kč, odpovídající předmětu řízení o zaplacení částky 44,83 EUR dle směnného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou k datu 9. 11. 2023, a to 24,555 Kč za 1,00 EUR, vzhledem k tomu, že k částečné úhradě ve výši 900,77 EUR došlo ze strany žalovaného dne 26. 10. 2023, a ke dni podání částečného zpětvzetí žaloby tudíž došlo již v době, kdy bylo předmětem sporu pouze zaplacení částky 44,83 EUR; • účast na jednání před soudem konaném dne 25. 1. 2024 - vypočteno z tarifní hodnoty 1.110,- Kč, odpovídající předmětu řízení o zaplacení částky 44,83 EUR dle směnného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou k datu 25. 1. 2024, a to 24,760 Kč za 1,00 EUR; K takto vyčíslené a přiznané odměně za právní zastoupení pak náleží též paušální náhrada hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu za pět úkonů právní služby po 300,- Kč, celkem tedy 1.500,- Kč, náhrada za promeškaný čas ve smyslu § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu ve výši 300,- Kč za celkem tři započaté půlhodiny po 100,- Kč, a náhrada cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 555,70 Kč dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. za účast u jednání u Okresního soudu v Berouně dne 25. 1. 2024 při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) této vyhlášky ve výši 5,60 Kč a při průměrné ceně pohonných hmot za 1 litr nafty motorové dle § 4 písm. c) této vyhlášky ve výši 38,70 Kč za použití osobního automobilu tovární značky Škoda Octavia, registrační značky SPZ, a s průměrnou spotřebou pohonné hmoty 5,2 l/100 km a o celkové ujeté vzdálenosti 73 km na trase adresa a zpět; vše (vyjma soudního poplatku) zvýšené o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 2.212,50 Kč, neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Třídenní lhůta k plnění ve výroku III. pak byla rovněž stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, která žalobce v řízení zastupoval. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze, sídlem náměstí Kinských 5, 150 75 Praha 5, Česká republika, prostřednictvím Okresního soudu v Berouně, sídlem Wagnerovo náměstí 1249, 266 47 Beroun, Česká republika. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.