6 C 253/2015

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní titul Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného adresa pro doručování adresa žalovaného o zaplacení 64 324,92 Kč s příslušenstvím o zpětvzetí žaloby

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se po právní moci tohoto usnesení vrací poměrná část soudního poplatku za žalobu ve výši 1 574 Kč Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 28.7.2015 domáhala po žalovaném zaplacení částky 64 324,92 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovaným dne 13.9.2012 smlouvu o reklamní prezentaci na internetovém magazínu „MagazínPodnikání.cz“, na základě které žalobkyně zpracovala a umístila do uživatelského rozhraní na uvedené doméně článek v rozsahu nejméně 400 slov, uvést soubor informací o profesi a předmětu podnikání žalovaného včetně jeho kontaktů. Za tuto činnost žalobkyně a udržování informací v uživatelském rozhraní po dobu 3 měsíců se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni úplatu ve výši 2 490 Kč bez DPH do 20.9.2012. Mezi účastníky bylo sjednáno automatické prodloužení smlouvy o dobu vždy 3 měsíců. Žalovaným však svoji povinnost zaplatit úplatku vždy za 3 měsíce v období od 13.12.2012 do 13.3.2015 nesplnil. Žalobkyně požadovala rovněž smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z dlužné částky a úrok z prodlení. Po podání žaloby byl usnesením Krajského soudu v Praze sp.zn. insolvenční spisová značka zjištěn ke dni 4.9.2015 úpadek žalovaného, a žalovanému bylo povoleno jeho řešení oddlužením. Ve smyslu ustanovení § 140a odst. 1, 2 a 4 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona nastaly účinky rozhodnutí o úpadku okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku a tímto okamžikem došlo k přerušení řízení o pohledávkách týkajících se majetkové podstaty. Krajský soud v Praze poté usnesením ze dne 12.2.2021, č.j. insolvenční spisová značka, vzal soud na vědomí splnění oddlužení žalovaného a osvobodil jej od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Z obsahu insolvenčního spisu žalovaného je pak zřejmé, že žalobkyně přihlásila pohledávku uplatněnou touto žalobou do insolvenčního řízení žalovaného a insolvenční správce tuto pohledávku popřel. Žalobkyně podáním ze dne 29.3.2021 vzala žalobu v celém rozsahu zpět s tím, že zastavení řízení svým jednáním nezavinila. Protože žalobkyně vzala svůj návrh na zahájení řízení zpět v plném rozsahu před zahájením jednání, soud řízení zastavil podle § 96 odst. 2 o.s.ř. (výrok I. usnesení). Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 146 odst. 2 o.s.ř. s ohledem na skutečnost, že žalobkyně vzala žalobu zpět poté, co byla její pohledávka popřena v insolvenčním řízení. Podle ust. § 414 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, podle něhož jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se osvobození podle odstavce 1 vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 31.3.2015, sp. zn. spisová značka„ Na příslušenství pohledávky, která je nebo měla být přihlášena do insolvenčního řízení, se vztahuje osvobození podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona bez zřetele k tomu, že jde o příslušenství tvořené nárokem na náhradu nákladů řízení vedeného o pohledávce za trvání oddlužení u nalézacího soudu, přiznaným věřiteli v době, kdy jej již nelze přihlásit do insolvenčního řízení.“ Soud má proto za to, že se osvobození žalovaného od dluhů v rámci insolvenčního řízení vztahuje i na náhradu nákladu řízení o pohledávce, kterou žalobkyně přihlásila v insolvenčním řízení, která byla nad to popřena. Žalovanému pak žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, jak ve výroku II. usnesení uvedeno. Protože soud řízení zastavil před prvním jednáním ve věci, vrátil žalobkyním ve smyslu § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích zaplacený soudní poplatek za žalobu, snížený o 20 %, tedy poplatek ve výši 1 574 Kč, jak ve výroku III. tohoto usnesení uvedeno. Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Berouně.