9 C 199/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Dagmar Langovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 33 100 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení 5 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 200 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, spolu s náklady s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a částky 5 400 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 729 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně Jméno advokátky, advokátky se sídlem adresa.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném úhrady částky 33 100 Kč s příslušenstvím, jako nesplacené zápůjčky. Uvedla, že s žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalovanému na jeho bankovní účet č. č. účtu dne 10. 10. 2023 částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 200 Kč do 9. 11. 2023. Smlouva byla uzavřena komunikačními prostředky na dálku, prostřednictvím webové stránky www stránky. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných a majetkových poměrech. Žalobkyně s ohledem na prodlení žalovaného požadovala uhrazení dlužné jistiny s poplatkem v celkové výši 25 200 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky za 5 upomínek v celkové výši 2 500 Kč, a smluvní pokutu 0,10 % denně z dlužné částky za období od 10. 11. 2023 do 6. 8. 2024 ve výši 5 400 Kč. Žalobkyně též požadovala uhrazení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 10. 11. 2023 do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani na základě předžalobní upomínky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím na základě listin souhlasila již v podaném žalobním návrhu. Žalovaný na výzvu soudu žádným způsobem nereagoval. Soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 10. 10. 2023 a ze scanu občanského průkazu žalovaného vyplývá, že se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 20 000 Kč za podmínek ve smlouvě a dodatku ke smlouvě uvedených, a to na bankovní účet č. č. účtu (bankovní účet uvedený ve smlouvě). Žalovaný se zavázal žalobkyni do 9. 11. 2023 vrátit poskytnutou částku 20 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 200 Kč. Smlouva je podepsána tak, že u jména žalovaného je připojeno datum 10. 10. 2023 09:53:05 a PIN kód hodnota a u věřitele je připojeno datum 10. 10. 2023 a vlastnoruční podpisy jednatelů žalobkyně.

6. Z výpisu z běžného účtu společnosti právnická osoba ze dne 10. 10. 2023 vyplývá, že žalobkyně uvedeného dne poukázala částku 20 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. č. účtu (uvedený ve smlouvě).

7. Z přípisu společnosti právnická osoba. ze dne 6. 1. 2025 soud zjistil, že majitelem bankovního účtu č. č. účtu je žalovaný.

8. Z upomínek ze dne 16. 11. 2023, 23. 11. 2023, 30. 11. 2023, 9. 12. 2023 a 24. 12. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl upomínán o úhradu dlužné částky.

9. Žalovanému byla rovněž zaslána předžalobní výzva (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 22. 7. 2024 vč. poštovního podacího lístku).

10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona).

11. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

14. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

19. Podle § 94 a 95 zákona o spotřebitelském úvěru musí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení, poskytnout informace výslovně uvedené v těchto ustanovováních. Informace se poskytují v souladu s ustanovením § 95 písemně na formulářích uvedených v příloze k zákonu o spotřebitelském úvěru.

20. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

23. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze v rozsahu 20 000 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud vyzval žalobkyni usnesením čj. spisová značka ze dne 13. 12. 2024, aby dotvrdila, zda a jakým způsobem prověřila úvěruschopnost žalovaného a dále jak a kdy poskytla žalovanému předsmluvní informace, když k těmto úkonům je povinna podle zákona o spotřebitelském úvěru účinného v době uzavření úvěrové smlouvy, tj. podle zákona č. 257/2016 Sb., a aby na prokázání svých tvrzení předložila soudu příslušné listiny. Žalobkyně v podání ze dne 29. 1. 2025 uvedla, že k prověření úvěruschopnosti žalovaného nebude doplňovat žádná skutková tvrzení a požádala, aby soud rozhodl tak, že žalovaný je povinen vrátit žalobkyni to, co mu bylo poskytnuto na základě smlouvy o zápůjčce jakožto bezdůvodné obohacení včetně zákonného úroku z prodlení a dále, aby žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Soud tak uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že by před poskytnutím úvěru prověřila úvěruschopnost žalovaného a že by mu poskytla předsmluvní informace nejméně v rozsahu požadovaném v ustanovení § 94 a 95 zákona o spotřebitelském úvěru, v důsledku čehož v souladu s ustanovením § 588 o.z. je smlouva o zápůjčce neplatná, neboť žalobkyně porušila shora uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

24. Za situace, kdy je smlouva o zápůjčce neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o.z. Soud má za prokázané, že žalobkyně dne 10. 10. 2023 odeslala na účet žalovaného uvedený ve smlouvě o zápůjčce částku 20 000 Kč, kterou je žalovaný povinen vrátit žalobkyni. Vzhledem k tomu, že žalovaný do dnešního dne žalobkyni ničeho neuhradil, je nárok žalobkyně v rozsahu částky 20 000 Kč oprávněný včetně nároku na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, tj. ode dne požadovaného žalobkyní, přičemž jde o den následující po dni, kdy měl žalovaný vrátit dlužnou částku. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce trvání 3 dnů (výrok I.).

25. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy o zápůjčce a tím i všech doprovodných ujednání včetně ujednání o výši poplatků za poskytnutí úvěru, o výši nákladů spojených s upomínáním a o smluvní pokutě (výrok II.).

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 729 Kč, přičemž tato částka představuje 20,8 %, tedy rozdíl mezi úspěchem žalobkyně, který činí 60,4 % a neúspěchem žalobkyně, který činí 39,6 %, z celkové výše nákladů, tj. z částky 3 502 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 324 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 33 100 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. pak soud stanovil ve výroku III. tohoto rozsudku lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ve splátkách neshledal důvody; ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Berouně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.