10 C 1/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr Lenkou Polachovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku [částka], úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] kapitalizovaný částkou [částka], úrok z prodlení ve výši ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši ve výši 0,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku [částka] představující jistinu, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za dobu od [datum] do [datum] ([částka]), poplatek za poskytnutí úvěru (úrok) ve výši [částka] a úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, který za dobu do [datum] kapitalizovala částkou [částka] s tím, že pohledávka jí byla postoupena původním věřitelem [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) a jedná se o dluh žalované z úvěrové smlouvy [číslo] kterou měla žalovaná dne [datum] uzavřít s původním věřitelem. Smlouva měla být uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku tak, že žalovaná se vyplněním údajů o sobě a svém účtu a vyplněním formulářové žádosti o uzavření smlouvy o úvěru s uvedením požadované výše úvěru registrovala na internetových stránkách původního věřitele [webová adresa]. Návrh smlouvy o úvěru včetně Všeobecných obchodních podmínek (dále jen„ VOP“) měla žalovaná akceptovat a přes svůj uživatelský účet poslat původními věřiteli vložením unikátního kódu, poté původní věřitel měl poskytnout žalované na jí sdělený bankovní účet částku [částka], kterou měla žalovaná vrátit s poplatkem za poskytnutí úvěru do [datum]. Uvedenou povinnost dle žaloby nesplnila, proto měla zaplatit shora uvedenou smluvní pokutu.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřil a zůstala nečinná.

3. Soud za splnění podmínek dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování, z něhož zjistil následující skutkový stav.

4. Z bankovního účtu původního věřitele č. [bankovní účet] byla dne [datum] na bankovní účet č. [bankovní účet], jehož vlastníkem a jediným disponentem byla v té době žalovaná, bezhotovostně převedena částka ve výši [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek podepsanou jejími stranami dne [datum] původní věřitel projevil vůli úplatně postoupit žalobkyni pohledávku za žalovanou z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] ve výši [částka] s veškerým příslušenstvím a právy, což žalobkyně přijala, což bylo žalované oznámeno dopisem původního věřitele ze dne [datum]. Právní zástupce žalobkyně odeslala žalované dne dopis ze dne [datum], kterým ji vyzval k úhradě částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] do [datum]. Dopis si žalovaná mohla vyzvednout na poště dne [datum].

5. Žalobkyní předloženými listinnými důkazy (zejména Smlouvou o úvěru [číslo] Smlouvou o všeobecných podmínkách poskytování úvěrů, přílohou [číslo] Smlouvy – Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru) nebylo prokázáno, že by se žalovaná registrovala na webových stránkách původního věřitele, na takto zřízeném svém účtu vyplnila formulář se žádostí o poskytnutí částky [částka] původním věřitelem na bankovní účet č. [bankovní účet], vložením unikátního kódu vyjádřila souhlas se smluvními dokumenty, obsahujícími podmínky pro poskytnutí částky [částka] původním věřitelem, a přes svůj uživatelský účet poslala původnímu věřiteli takto odsouhlasený návrh smluvních dokumentů.

6. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu podle výše citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti.

7. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla žalobkyni i s příslušenstvím postoupena smlouvou ze dne [datum] původním věřitelem v souladu s § 1879 o. z.; žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

8. Podle ust. § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.”) smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah; v mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas; mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Podle § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy; odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran.

9. Ze shora citovaných ustanovení vyplývá, že předpokladem pro vznik smlouvy, jako dvoustranného právního jednání, je existence návrhu na uzavření smlouvy (nabídka, oferta), dále jeho přijetí souhlasným projevem vůle druhé strany, jíž je nabídka určena, a v případě přijetí návrhu mezi osobami nikoliv současně fyzicky přítomnými v době akceptace nabídky pak ještě doručení souhlasného projevu vůle osoby přijímající nabídku oferentovi (osobě, která nabídku učinila), bez něhož by přijetí nabídky nebylo účinné. Smluvní konsensus, tj. souladné protnutí se souhlasných projevů vůle obou účastníků, vytváří podstatu smlouvy. Primárně zahrnuje vůli vedoucí k uzavření smlouvy a sekundárně vůli vedoucí k dohodě o obsahu smlouvy. Projev vůle, kterým je vyjádřen souhlas (s návrhem), může mít povahu prohlášení nebo jiného jednání, z něhož lze dovodit souhlas osoby, které byl návrh určen. Ke vzniku smlouvy se vyžaduje, aby adresnost (určitelnost druhé strany) obou jednostranných právních jednání (nabídky i přijetí) byla vzájemná - obsahově shodná a vyjadřující smluvní konsensus. Jinými slovy musí být zřejmé, kdo vůči komu projevuje vůli (a jakého obsahu).

10. Předně je nutno zdůraznit, že je třeba rozlišovat požadavky na formu smlouvy (písemnou či ústní) a kvalitu informací o jednající osobě (kterou lze zjistit pomocí různých důkazů). V projednávané věci bylo nutno nejprve prokázat identitu jednající osoby, a tedy že žalovaná učinila projev vůle uzavřít s původním věřitelem (nějakou) smlouvu.

11. Provedeným dokazováním nebylo věrohodně prokázáno, že by žalovaná právě uvedený projev vůle učinila. Provedené důkazy neprokazují, že to byla žalovaná, která by se registrovala na stránkách původního věřitele, tam požádala o finanční prostředky a žalobkyní tvrzeným způsobem projevila souhlasnou vůli se smlouvou a obchodními podmínkami; stav tedy nevyhovuje shora citovaným ustanovením a uzavření smlouvy nebylo prokázáno, tím spíše ani to, že by žalované a původními věřiteli vznikla nějaká smluvní práva a povinnosti z tvrzené smlouvy.

12. Omluvenou absencí u jednání se žalobkyně připravila o možnost poskytnutí poučení soudem o povinnosti důkazního břemene (dle § 118a odst. 3 o. s. ř.), když žalobkyně v rámci své procesní odpovědnosti ve smyslu § 101 odst. 1, § 120 odst. 1, 3 o. s. ř musí nést odpovědnost za výsledek řízení.

13. Pokud za popsané situace původní věřitel dne [datum] převedl na účet žalovanou částku [částka], plnil bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalované tak vznikla povinnost vydat vše, co nabyla bezdůvodným obohacením (§ [číslo] odst. 1, § 3000 o. z.), tedy povinnost uhradit žalobkyni jako současnému věřiteli částku [částka].

14. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je jednostranným adresným právním jednáním. Uvedené právní jednání vyvolává účinky až tím, že se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl objektivní příležitost (možnost) seznámit se s obsahem písemnosti zachycující jednostranné právní jednání; takovou objektivní možností se rozumí například oznámení příslušné pošty o možnosti vyzvednout si písemnost obsahující daný úkon (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2.2008, sp. zn. 33 Odo 142/2006). Listinnými důkazy předloženými žalobkyní bylo prokázáno, že výzva k zaplacení (předžalobní výzva) se dostala do dispoziční sféry žalované [datum], následujícího dne se dluh stal splatným a žalovaná se ocitla v prodlení (§ 1968 věta první, § 1970 o. z.). Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat též úrok z prodlení z dlužné částky ([částka]) za dobu od prvního dne prodlení ([datum]) do zaplacení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který vzhledem k prvnímu dni prodlení činí 8,25% ročně.

15. Poněvadž žalovaná dlužnou částku s příslušenstvím žalobkyni dobrovolně nezaplatila, uložil jí soud tuto povinnost rozsudkem (výrok I.).

16. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení částky [částka] z titulu smluvní pokuty a částky [částka] jako poplatku za poskytnutí úvěru (úroku), na které jí nárok nevznikl, když nebylo prokázáno uzavření smlouvy mezi původním věřitelem a žalovanou, a tak žalované nemohla ani vzniknout povinnost platit cokoliv dle tvrzené smlouvy. Žalobkyni dále nenáleží úrok z prodlení za dobu do splatnosti dlužné částky, a za dobu po splatnosti pak úrok ve výši přesahující zákonnou výši (tj. rozdíl mezi požadovanou výší 8,5 % ročně a zákonnou sazbou 8,25 % ročně dle prvního dne prodlení, tj. 0,25 %). Z uvedených důvodů soud žalobu v rozsahu uvedeném ve II. výroku zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení jen částečně úspěšná, právo na poměrnou část náhrady účelně vynaložených nákladů řízení. Jejich plná výše je představována částkou [částka] a sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni poskytnutí právní služby (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky po [částka] za každý ze 2 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh na zahájení řízení), [částka] za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t. (jednoduchá výzva k plnění) a 3 paušální náhrady výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., čemuž náleží daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka], celkem [částka]. Celkový předmět řízení byl představován částkou [částka] (pro účely výpočtu nákladů řízení sestává z částek [částka], [částka] a úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z [částka] kapitalizovaných za dobu do [datum] částkou [částka], úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z [částka] kapitalizovaných za dobu od [datum] do [datum] částkou [částka], úroků z prodlení ve výši 0,25 % ročně z [částka] kapitalizovaných za dobu od [datum] ke dni vyhlášení rozhodnutí částkou [částka] – celkem [částka]; dále sestává předmět řízení z částky [částka] a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z [částka] kapitalizovaných za dobu od [datum] ke dni vyhlášení rozhodnutí částkou [částka], tj. [částka]). Žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka], což je 63,80 %, neúspěšná co do částky [částka], což je 36,2 %, tedy poměrná část procesního úspěchu žalobkyně představuje 27,6 % a tento díl z částky [částka] činí [částka], který náleží žalobkyni na náhradě nákladů řízení. [příjmení] je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.