10 C 138/2020

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr Lenkou Polachovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou titul . et titul . jméno příjmení , sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % ročně od [datum] do [datum] a ve výši 1,75 % ročně od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z uvedené částky od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že částka jí náleží dle § 10 odst. 1 písm. i) a § 2 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla z titulu regresního nároku na náhradu vyplaceného pojistného plnění za škodu, kterou žalovaný způsobil při dopravní nehodě pod vlivem alkoholu. Tvrdila, že žalovaný řídil žalovaný [značka automobilu], [registrační značka] (dále jen„ vozidlo [anonymizováno]“) v [obec] po místní komunikaci od parkoviště obchodního domu [jméno], kde najel oproti dopravní značce„ Dej přednost v jízdě“ do křižovatky s ulicí [ulice] a odbočoval vlevo k ulici [ulice], ale při tom nedal přednost v jízdě řidiči [jméno] [příjmení], který řídil [značka automobilu], [registrační značka] (dále jen„ poškozené vozidlo“) po hlavní pozemní komunikaci na ulici [ulice] ve směru od ulice [ulice] k ulici [ulice] a došlo ke střetu uvedených vozidel, přičemž na obou vznikla hmotná škoda. U žalovaného bylo opakovanou dechovou zkouškou přístrojem [příjmení] zjištěno [anonymizováno] promile alkoholu v dechu, žalovaný s výsledkem dechových zkoušek souhlasil, nežádal krevní zkoušku a doznal požití alkoholu před jízdou. Podle žalobních tvrzení žalobkyně vyplatila dle § 6 a § 9 zákona č. 168/1999 Sb. poškozenému dne [datum] v rámci pojistné události č. [rok] [číslo] na základě pojistné smlouvy č. [rok] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, které řídil žalovaný, částku [částka], představující náklady na opravu poškozeného vozidla, k jejíž úhradě do [datum] žalovaného vyzvala předžalobní výzvou odeslanou téhož dne. Žalovaný ničeho nezaplatil.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Ve svém podání ze dne [datum] vyjádřil názor, že škoda ve výši [částka] je přehnaná, dle zápisu od police z místa nehody došlo jen k otěru. Poukázal na chybějící vyjádření likvidátora pojišťovny k odhadu výše škody a stáří poškozeného vozidla. Měl námitky k doručování; uvedl, že jej žalobkyně jej nekontaktovala, policii po nehodě uvedl jako doručovací adresu u přítelkyně, ale vše mu bylo doručováno na adresu, kde už 18 let nežije.

3. Žalobkyně v replice ze dne [datum] poukázala na relaci policie s fotografiemi z místa nehody, fotodokumentaci z šetření škodní události a fakturu ze dne [datum] vystavenou společností [právnická osoba] [anonymizováno] a výpočet škody. K doručování žalovanému uvedla, že předžalobní výzvu mu zaslala na poslední známou adresu.

4. U jednání žalovaný prostřednictvím své zástupkyně učinil nesporným žalobní tvrzení o dopravní nehodě a zopakoval námitky proti doručování. S odkazem na relaci Policie ČR z místa nehody nesouhlasil s rozsahem a výší škody a zpochybňoval provedení opravy, ke všem uvedeným skutečnostem navrhl provést důkaz znaleckým posudkem. Současně namítal, že způsobil poškození levé části vozidla, ale dle fotografií byla patrně provedena oprava celého vozidla.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne [datum] v [údaj o čase] hodin žalovaný řídil žalovaný [značka automobilu], [registrační značka] (dále jen„ vozidlo [anonymizováno]“) v [obec] po místní komunikaci od parkoviště obchodního domu [jméno], kde najel oproti dopravní značce„ Dej přednost v jízdě do křižovatky“ s ulicí [ulice] a odbočoval vlevo k ulici [ulice], ale při tom nedal přednost v jízdě řidiči [jméno] [příjmení], který řídil osobní automobil tov. zn. Škoda Octavia, [registrační značka] (dále jen„ poškozené vozidlo“) po hlavní pozemní komunikaci na ulici [ulice] ve směru od ulice [ulice] k ulici [ulice], a došlo ke střetu uvedených vozidel, kdy na obou vznikla hmotná škoda. U žalovaného bylo dechovou zkouškou dne [datum] v [údaj o čase] hodin a v [anonymizována dvě slova] hodin shodně zjištěna přítomnost [anonymizováno] promile alkoholu v dechu, žalovaný s naměřenými hodnotami souhlasil, nežádal krevní test a přiznal požití alkoholu před jízdou. Uvedená nesporná tvrzení soud pokládá za prokázaný stav, který byl shodně zjištěn i z relace Policie ČR [anonymizováno] [číslo] [rok], protokolu o nehodě s fotografiemi z místa nehody ve spisu Policie ČR, Územní odbor [obec], ev. č. [anonymizováno] [číslo] [rok], obsaženého ve spisu [stát. instituce], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok]. Podle protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne [datum], ev. v [anonymizováno] [číslo jednací] [rok] [číslo] Policie ČR, územní odbor [obec], dopravní inspektorát (zaleženo ve shora uvedeném spisu [stát. instituce]) se na místo nehody dostavil výše uvedený policejní orgán, který zjistil, že vlastníkem výše uvedeného vozidla [anonymizováno] je žalovaný, vlastníkem poškozeného vozidla je [právnická osoba], [IČO]. Žalovaným způsobenou škodu na poškozeném vozidle policejní orgán v protokole popsal jako otěr levého zadního blatníku a zadního nárazníku, čemuž odpovídá i připojená barevná fotodokumentace, a škodu odhadl na [částka]. Dle doplnění protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne [datum] byla vedle evidované adresy trvalého pobytu [obec a číslo] do přestupkového spisu zaevidována adresa žalovaného pro doručování [adresa žalovaného]. Žalobkyně je odpovědnostním pojistitelem vozidla [anonymizováno] na základě pojistné smlouvy o škodovém pojištění za škodu způsobenou provozem vozidla č. [rok] uzavřené s počátkem pojištění od [datum] na dobu neurčitou, uvedenou pojistnou smlouvou jako pojistník uzavřela [jméno] [příjmení] (jak bylo zjištěno z pojistky ke smlouvě č. [rok] a přiložené zelené karty), přítelkyně žalovaného (dle protokolu o ústním jednání dne [datum] před [stát. instituce], oddělení dopravně správních agend, založeném ve shora uvedeném spisu tohoto úřadu sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok]). Dopravní nehodu ze dne [datum] a nároky z ní vyplývající žalobkyně eviduje jako pojistnou událost č. [rok] [číslo], jak bylo zjištěno z listiny Výpočet plnění – POV ze dne [datum], podle které byla likvidace vyhodnocena tak, že je evidováno i nesouvisející poškození na bočnici, za které byla stržena částka [částka] z celkové částky za smluvní opravu ve výši [částka], a tedy skutečná škoda na poškozeném vozidle byla vyčíslena na [částka]. Uvedenou částku žalobkyně zaplatila dne [datum] bezhotovostně příjemci [právnická osoba] (dle příkazu k platbě), který provedl opravu poškozeného vozidla na objednávku výše uvedeného vlastníka poškozeného vozidla, jak vyplynulo z daňového dokladu ze dne [datum], číslo [anonymizováno] [číslo], jímž [právnická osoba] příjemci [právnická osoba] vyúčtoval opravu poškozeného vozidla dle objednávky přijaté [datum]. Z uvedené dokladu vyplývá, že byly provedeny práce na krytu zadního nárazníku, krytu podběhu zadního, zadních dveří, zadní postranice, karoserie, lakování krytu zadního nárazníku, dveří a postranice, k tomu byla vyúčtována cena při uvedených pracích použitého materiálu souhrnně pro každou z položek (zejména barva, vosk, autolak, tužidlo a další), přičemž celková částka k úhradě činila [částka], z čehož jen na postranice bylo za práce vyúčtováno [částka] a [částka]. Při opravě poškozeného vozidla tedy došlo k odstranění poškození vzniklého nejen při dopravní nehodě dne [datum], ale též poškození na bočnicích, jež podle porovnání fotografií žalobkyně pro účely likvidace pojistné události, fotografií policejního orgánu z místa nehody a slovního popisu vzniklé škody dle záznamu o dopravní nehodě zjevně nevzniklo při dopravní nehodě způsobené žalovaným. Z porovnání potvrzení o platbě žalobkyně a daňového dokladu [anonymizována dvě slova] [obec] pak vyplývá, že žalobkyně neuhradila celkovou částku vyúčtovanou vlastníkovi poškozeného vozidla za opravu, nýbrž jen její část odpovídající rozsahu provedených prací a při nich použitého materiálu na odstranění poškození způsobeného žalovaným na poškozeném vozidle. Oprava poškození nesouvisejícího s dopravní nehodou způsobenou žalovaným byla zohledněna při likvidaci, jak je zřejmé z Výpočtu plnění. Žalobkyně zaplatila za provedenou opravu levé zadní části poškozeného vozidla, jak byla vyúčtována autorizovaným servisem.

6. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce sepsala předžalobní výzvu ze dne [datum] k zaplacení částky [částka] do [datum], adresovanou žalovanému do [adresa] s tím, že na základě pojistné smlouvy uvedené výše v tomto odstavci za něj plnila uvedenou částku v souvislosti se shora uvedenou dopravní nehodnou (což bylo zjištěno z uvedeného dopisu a plné moci). Podle poštovního podacího archu byla předžalobní výzva odeslána dne [datum] s podacím číslem [anonymizováno], avšak nebylo zjištěno, zda a kdy měl žalovaný možnost vyzvednout si uvedený dopis, když lustrací ve sledování zásilek České pošty nebyla zásilka podacího čísla [anonymizováno] dohledána a žalobkyně po výzvě soudu sdělila, že doklad o doručení nemá. Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaný si převzal žalobu dne [datum].

7. Zjištěný skutkový stav, popsaný shora, byl po právní stránce posouzen dle následujících ustanovení.

8. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Podle § 2894 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. Podle § 2951 věta první a druhá o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Dle ust. § 2927 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Podle odst. 2 cit. ust. se provozovatel nemůže zprostit povinnosti nahradit škodu, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

9. Podle § 2 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen„ Zákon“) se pro účely tohoto zákona pojištěným rozumí ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje.

10. Podle § 3 odst. 2 Zákona je vlastník tuzemského vozidla povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti.

11. Podle § 10 odst. 1 písm. i) Zákona má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.

12. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

13. V posuzované věci žalovaný pod vlivem alkoholu při provozování motorového vozidla, na které bylo sjednáno pojištění u žalobkyně třetí osobou (čímž byla fakticky splněna povinnost uložená žalovanému jako vlastníkovi vozidla - § 3 odst. 2 Zákona), způsobil dopravní nehodu, v důsledku čehož vznikla škoda na vozidle poškozeného. Pojistitelem vozidla, které při nehodě řídil žalovaný, byla žalobkyně, která na základě pojistné smlouvy, jíž bylo pojištěno vozidlo provozované a vlastněné žalovaným, uhradila za poškozeného vzniklou škodu a má tak právo žádat, aby jí žalovaný jako provozovatel vozidla a škůdce, který škodu způsobil pod vlivem alkoholu, nahradil, co za něj žalobkyně platila (§ 10 odst. 1 písm. i/ Zákona ve spojení s § 2 písm. f/ Zákona), tedy částku [částka].

14. K námitkám žalovaného je nutno vysvětlit, že v souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu České republiky není postižní právo pojistitele právem na náhradu škody, nýbrž je zvláštním originárním právem pojistitele proti pojištěnému na náhradu toho, co za něho pojistitel plnil. Předpoklady vzniku tohoto nároku pojistitele stanoví pouze § 10 Zákona a nelze je doplňovat dalšími předpoklady pro vznik nároku na náhradu škody, resp. újmy jako například ustanoveními § 2894 a násl. o. z. upravujícími povinnost nahradit škodu (újmu). Pojistitel má proti osobě, na kterou vztahuje pojištění, právo na náhradu toho, co za ni plnil, tedy co skutečně zaplatil. Z uvedeného soud vyšel. Proto i zjišťování toho, zda a v jaké výši byla uhrazena částka za opravu poškození způsobeného žalovaným, shledal nadbytečným provádět důkaz znaleckým posudkem za účelem zjištění výše skutečně vzniklé škody. Žalovaný původně zpochybňoval i samotné provedení opravy a navrhoval provést výslech řidiče poškozeného vozidla [jméno] [příjmení], který soud pro nadbytečnost neprovedl, když provedení opravy bylo fotografiemi prokázáno, což uznal i žalovaný po provedeném dokazování. Výslech likvidátorky k prokázání rozsahu a výše škody nebyl proveden, když rozsah poškození byl prokázán fakturou, fotografiemi a relací Policie ČR a pro právní posouzení nároku žalobkyně nebyla rozhodná výše škody, nýbrž skutečně zaplacená částka, která byla prokázána jinými důkazy.

15. Žalobkyni byla z důvodů uvedených v předchozích odstavcích přiznána jistina v jí požadované výši. S ní uplatnila i nárok na příslušenství v podobě úroků z prodlení.

16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

17. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je jednostranným adresným právním jednáním. Uvedené právní jednání vyvolává účinky až tím, že se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl objektivní příležitost (možnost) seznámit se s obsahem písemnosti zachycující jednostranné právní jednání; takovou objektivní možností se rozumí například oznámení příslušné pošty o možnosti vyzvednout si písemnost obsahující daný úkon (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2.2008, sp. zn. 33 Odo 142/2006). Listinnými důkazy předloženými žalobkyní bylo prokázáno odeslání, avšak nikoliv doručení předžalobní upomínky s výzvou k plnění, tedy že by se dostala do dispoziční sféry žalovaného. Za výzvu k plnění, s níž se žalovaná objektivně mohla seznámit, je tak nutno považovat až žalobu, kterou žalovaný dle doručenky převzal dne [datum], kdy se pohledávka stala splatnou. Pokud žalovaný namítal, že v souvislosti dopravní nehodou úřadům sdělil doručovací adresu, stalo se tak v rámci správního (přestupkového) řízení a informací byl vázán správní orgán, nikoliv žalobkyně, jíž byla známa toliko adresa trvalého pobytu žalovaného, na kterou mu správně odeslala předžalobní výzvu. V řízení však nebylo prokázáno, že by se předžalobní výzva dostala do dispoziční sféry žalovaného, ač mu byla zaslána na adresu trvalého pobytu, kdy za přebírání zásilek na ni doručovaných je žalovaný odpovědný sám a žalobkyni by jinak případné nevyzvednutí zásilky nemohlo být kladeno k tíži. Žalovaný se tak dne [datum] dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, proto dle § 1968 věty první o. z. a § 1970 o. z. žalobkyně po něm může požadovat i zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky od prvního dne prodlení do zaplacení. Jeho výše vyplývá z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, což je s ohledem na první den prodlení sazba 8,25 % ročně.

18. Na základě výše uvedeného soud žalobě vyhověl co do jistiny a co do části úroků z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku.

19. Splatnost nastala později, než tvrdila žalobkyně, jak bylo vyloženo výše, a proto nebyl důvodně uplatněn nárok na úrok z prodlení jednak za dobu předcházející splatnosti (tedy do [datum]) a dále za dobu po splatnosti ve výši, která přesahuje výši zákonnou, odvozenou od prvního dne prodlení. Žaloba proto byla zamítnuta v rozsahu uvedeném ve II. výroku.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve III. výroku podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v poměrně nepatrné části a žalovanému odeslala nejméně 7 dnů před podáním žaloby výzvu k plnění dle § 142a odst. 1 o. s. ř., právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni poskytnutí právní služby (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka], kde za každý úkonů náleží odměna ve výši [částka] (když v projednávané věci se vzhledem ke skutkovým specifikům nejedná o případ tzv. formulářové žaloby téže žalobkyně zastoupené tímtéž zástupcem o zaplacení peněžitého plnění do [částka] ve smyslu § 14b a. t.). Advokátovi náleží odměna za úkony dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g), h) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, sepis žaloby, replika k vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast u jednání soudu ve dnech [datum] a [datum], písemné podání ve věci samé ze dne [datum]), to je [částka] (7x [částka]). Ke každému z úkonů náleží paušální náhrada výdajů po [částka] dle § 13 odst. 1, 4 a. t., celkem [částka]. Advokát uplatnil důvodně též nárok na náhradu za ztrátu času v trvání 2 hodin podle § 14 a. t. ve výši [částka], což odpovídá 4 × 30 minutám, když advokát cestoval 2x na trase [obec] [obec] a zpět, kdy jedna cesta (vozem či vlakem) trvá přibližně 30 minut. Advokát doložil, že je plátcem DPH, pročež mu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka], tj. ve výši [částka] Náklady na zastoupení tak činí celkem [částka]. Celková částka žalobkyní účelně vynaložených nákladů v řízení ([částka]) je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.