10 C 166/2020

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr Lenkou Polachovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku [částka], úrok z prodlení za dobu od [datum] do [datum] kapitalizovaný částkou [částka], úrok z prodlení ve výši ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 0,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku [částka] představující jistinu, částku [částka] z titulu smluvní pokuty a [částka] jako náhradu nákladů na upomínání, k tomu úroky z prodlení z jistiny v zákonné výši 8,5 % ročně od [datum], které za dobu od uvedeného data do [datum] kapitalizovala částkou [částka], to vše z titulu žalovanému poskytnutého a včas nevráceného úvěru. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný podle bodu [číslo] Obchodních podmínek Smlouvy o úvěru (dále jen„ VOP“) v elektronické podobě uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) Smlouvu o úvěru [číslo] účinnou ve znění smlouvy téhož čísla ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru a Sazebník, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka]. Dále tvrdila, že žalovaný se v uvedené smlouvě zavázal vrátit částku [částka] spolu s příslušenstvím do [datum]. Proces uzavření smlouvy podle žalobních tvrzení proběhl tak, že žalovaný požádal o poskytnutí finančních prostředků pomocí prostředků komunikace na dálku, a to na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři (na [webová adresa]) a před dokončením žádosti provedl tzv. verifikační platbu, kdy ze svého bankovního účtu převedl na účet právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši [částka], čímž byla ověřena jeho totožnost a projeven jeho souhlas s VOP a souhlasná vůle uzavřít shora uvedenou smlouvu. Dále žalobkyně uvedla, že při dokončení žádosti žalovaný obdržel předsmluvní informace a následně právní předchůdkyně žalobkyně nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, Bankovního registru klientských informací a Nebankovního registru klientských informací posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, žádost o poskytnutí finančních prostředků schválila a na účet, ze kterého dříve obdržela verifikační platbu, převedla částku [částka], následně žalovanému zaslala smluvní dokumenty (VOP a smlouva). Žalobkyně tvrdila, že žalovaný nesplácel řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny ([částka]) za každý den prodlení od [datum] (kdy se stala splatnou) do [datum] a současně povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním podle Sazebníku 1x [částka]. V žalobě bylo uvedeno, že žalobkyně nabyla žalobou uplatněnou pohledávku za žalovaným od právní předchůdkyně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud za splnění podmínek dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vycházel přitom z provedeného dokazování z obsahu spisu.

4. Provedeným dokazováním částečnými výpisy z účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] bylo prokázáno, že z něj byly poukázány částky na bankovní účet č. [bankovní účet], a to dne [datum] ve výši [částka] s označením„ dodatečná půjčka od [webová adresa] [číslo]“, [variabilní symbol], dne [datum] ve výši [částka] s označením„ [anonymizována dvě slova] [webová adresa] [číslo]“, [variabilní symbol] a dne [datum] ve výši [částka] s označením„ [anonymizována dvě slova] od [webová adresa] [číslo]“ a variabilním symbolem [číslo]. [příjmení] a jediným disponentem účtu, na který byly poukázány částky [částka], [částka] a [částka] ve shora uvedených dnech, byl v té době žalovaný (což bylo zjištěno ze zprávy [právnická osoba]). Výpisem z bankovního účtu č. [bankovní účet] společnosti [právnická osoba] pak bylo prokázáno, že na uvedený účet byla dne [datum] připsána částka ve výši [částka] z bankovního účtu č. [bankovní účet], označení [celé jméno žalovaného], [variabilní symbol]. Vlastníkem a jediným disponentem účtu, ze kterého byla poukázána částka [částka] dne [datum], byl k uvedenému dni žalovaný (což bylo zjištěno ze zprávy [právnická osoba]).

5. Dohodou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že žalobkyně dne [datum] a společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], (dále jen„ původní věřitel“) dne [datum] podepsaly uvedenou dohodu, ve které ujednaly, že původní věřitel jako postupitel postupuje za dohodnutou úplatu pohledávky uvedené v příloze [číslo] na žalobkyni jako nabyvatele, která pohledávky přijímá ve stavu ke dni [datum]. Původní věřitel dne [datum] poslal žalovanému dopis ze dne [datum] obsahující oznámení o postoupení pohledávky ve výši [částka] z titulu smlouvy o půjčce [číslo] (jak bylo zjištěno z uvedeného dopisu a poštovního podacího archu). Následně právní zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne [datum] dopis ze dne [datum], označený jako Výzva před podáním žaloby, ve které byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [anonymizována dvě slova] [rok] do [datum] ve lhůtě do [datum] Kč, jak bylo prokázáno uvedeným dopisem a poštovním podacím archem, dle kterého zásilka nesla podací číslo [anonymizováno]. Informativním výstupem ze sledování zásilek České pošty on-line bylo prokázáno, že uvedený dopis byl dne [datum] uložen na poště u adresáta, který si zásilku nevyzvedl, a tak byla vrácena odesílateli.

6. Žalobkyně předložila dvě smlouvy o úvěru, označené shodně [číslo] z nichž bylo zjištěno, že jako věřitel je označen původní věřitel a jako klient žalovaný. Předmětem smlouvy obsahující v podpisové části (kde podpisy žádné nejsou) datum [datum] je poskytnutí částky [částka] na bankovní účet žalovaného č. č. [bankovní účet]. Předmětem smlouvy obsahující v podpisové části (kde podpisy žádné nejsou) datum [datum] je poskytnutí částky [částka] na bankovní účet žalovaného č. č. [bankovní účet] s tím, že tato smlouva doplňuje a mění podmínky smlouvy o úvěru shodného číselného označení. V obsahu smluv se uvádí, že klient k okamžiku potvrzení své žádosti o úvěr potvrzuje, že se podrobně seznámil s textem této smlouvy včetně Obchodních podmínek a Sazebníku a souhlasí s nimi. V Obchodních podmínkách Smlouvy o úvěru se uvádí, že okamžikem uzavření se rozumí v případě on-line registrace klienta okamžik splnění poslední z podmínek: generování návrhu smlouvy věřitelem, přijetí návrhu smlouvy klientem prostřednictvím provedení registrace, provedení verifikační platby, tj. převod částky [částka] z bankovního účtu klienta na účet věřitele pod variabilním symbolem uvedeným na smlouvě (bod 3.7 VOP).

7. Z výpisu z bankovního účtu původního věřitele vyplynulo, že žalovaný na jeho účet převedl částku zřejmě jako verifikační platbu již dne [datum] a pod variabilním symbolem neodpovídajícím číslu smlouvy, která měla být dle žaloby uzavřena [datum] a na základě ní poskytnuta částka [částka], a též smlouvy až z [anonymizováno] [rok], na základě které měla být poskytnuta částka [částka] ([anonymizováno 5 slov]). Další rozpor je v datech uzavření smluv a datech učinění plateb: dne [datum] ve výši [částka] ještě před uzavřením první smlouvy a dne [datum] ve výši [částka] ještě před uzavřením druhé smlouvy. Odpovídá toliko datum uzavření první smlouvy a převodu částky [částka], avšak k tomu chybí verifikační platba. Platba učiněná v [anonymizováno] [rok] totiž značně časově předcházela tvrzené době uzavření smlouvy ([datum]) a zjevně s ní nesouvisí.

8. Shora uvedenými ani dalšími žalobkyní předloženými důkazy tak nebylo prokázáno, že by se žalovaný registroval na internetových stránkách původního věřitele a tam požádal dne [datum] o poskytnutí částky [částka] a dne [datum] o poskytnutí částky [částka], že by v té souvislosti v uvedené době sdělil své osobní údaje a že by v této souvislosti provedl platbu ve výši [částka] ze svého účtu na účet původního věřitele, a tak projevil souhlas s obchodními podmínkami a oběma smlouvami. Ani dopisy obsahující upomínky o zaplacení (opakovaná výzva původního věřitele k úhradě, výzva původního věřitele před podáním žaloby, upomínka původního věřitele) neprokázaly žádné ze žalobkyní tvrzených skutečností, ani odeslání těchto upomínek nebylo prokázáno (žalobkyně nepředložila žádný důkaz o odeslání, natož doručení do dispoziční sféry žalovaného). Z potvrzení o přijetí platby za postoupení pohledávky soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci.

9. Prokázáno tak bylo toliko to, že původní věřitel poukázal na účet žalovaného částky [částka], [částka] a [částka], avšak aniž k tomu byl důvod, pohledávku postoupil žalobkyni a ta žalovaného vyzvala k zaplacení částky [částka] do [datum].

10. Podle ust. § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.”) smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

11. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah; v mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

12. Podle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.

13. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas; mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

14. Podle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

15. Podle § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

16. Podle ustanovení § 1824 a násl. o. z. mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran.

17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti.

19. Předpokladem pro vznik smlouvy, jako dvoustranného právního jednání, je existence návrhu na uzavření smlouvy (nabídka, oferta), dále jeho přijetí souhlasným projevem vůle druhé strany, jíž je nabídka určena, a v případě přijetí návrhu mezi osobami nikoliv současně fyzicky přítomnými v době akceptace nabídky pak ještě doručení souhlasného projevu vůle osoby přijímající nabídku oferentovi (osobě, která nabídku učinila), bez něhož by přijetí nabídky nebylo účinné. Smluvní konsensus, tj. souladné protnutí se souhlasných projevů vůle obou účastníků, vytváří podstatu smlouvy. Primárně zahrnuje vůli vedoucí k uzavření smlouvy a sekundárně vůli vedoucí k dohodě o obsahu smlouvy. Projev vůle, kterým je vyjádřen souhlas (s návrhem), může mít povahu prohlášení nebo jiného jednání, z něhož lze dovodit souhlas osoby, které byl návrh určen. Ke vzniku smlouvy se vyžaduje, aby adresnost (určitelnost druhé strany) obou jednostranných právních jednání (nabídky i přijetí) byla vzájemná - obsahově shodná a vyjadřující smluvní konsensus. Jinými slovy musí být zřejmé, kdo vůči komu projevuje vůli a jakého obsahu.

20. Provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že by původní věřitel jednal se žalovaným o uzavření smluv, na které žalobkyně odkazovala, a že by žalovaný tvrzenými úkony projevil vůli tyto smlouvy uzavřít, když nebyla prokázána tvrzení žalobkyně o tom, že by žalovaný tvrzeným způsobem po zaregistrování se a vyplnění on-line formuláře akceptoval návrh smluv a obchodních podmínek provedením tzv. verifikační platby. Žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno o tom, že by původní věřitel se žalovaným uzavřel (nějakou) smlouvu pomocí prostředků komunikace na dálku (dle §§ 1824, 1724 odst. 1, 1725, 1731, 1740, 1732 odst. 1 o. z.), a tím spíše ani to, že by žalovanému z takové smlouvy vznikla nějaká smluvní práva a povinnosti. Absencí u jednání se žalobkyně připravila o možnost poskytnutí poučení o povinnosti důkazní ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., přitom žalobkyně v rámci své procesní odpovědnosti vyplývající již z § 101 odst. 1 a § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. musí nést odpovědnost za výsledek řízení i bez takového poučení.

21. Pokud za popsané situace pokud původní věřitel ve dnech [datum], [datum] a [datum] převedl na účet žalovaného celkem částku [částka], plnil bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému tím vznikla povinnost vydat vše, co nabyl bezdůvodným obohacením (§ [číslo] odst. 1, § 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit věřiteli částku [částka]. Pohledávka byla postoupena žalobkyni dle § [číslo], § 1880 o. z., která je aktivně legitimována ve věci jako věřitel žalovaného. Pokud měl dle žalobkyně žalovaný zaplatit [částka] a dluží [částka], znamená to, že [částka] vrátil, tedy do [částka] dluží [částka].

22. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je jednostranným adresným právním jednáním. Uvedené právní jednání vyvolává účinky až tím, že se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl objektivní příležitost (možnost) seznámit se s obsahem písemnosti zachycující jednostranné právní jednání; takovou objektivní možností se rozumí například oznámení příslušné pošty o možnosti vyzvednout si písemnost obsahující daný úkon (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2.2008, sp. zn. 33 Odo 142/2006). Listinnými důkazy předloženými žalobkyní nebylo prokázáno, že by upomínky o zaplacení byly vůbec odeslány a oznámení o postoupení pohledávky, obsahující též výzvu k zaplacení, že by se dostalo do dispoziční sféry žalovaného. Za výzvu k plnění, s níž se žalovaný objektivně mohl seznámit, je tak nutno považovat až předžalobní upomínku, která se dostala do dispoziční sféry žalovaného dne [datum], když následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením částky [částka]. Z uvedených důvodů soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení až od [datum], a to toliko výši dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kdy pro určení výše je rozhodný první den prodlení.

24. Z důvodů shora vysvětlených soud žalobě vyhověl v části tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku.

25. Další nároky uplatněné žalobkyní však soud posoudil jako nedůvodné (upomínací poplatek ve výši [částka], smluvní pokuta ve výši [částka], úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za dobu předcházející datu [datum] nebo sice až po tomto datu, avšak převyšující zákonnou sazbu úroku z prodlení nebo požadovanou z vyšší částky, než na kterou žalobkyni vznikl nárok), neboť v řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalovaným a původním věřitelem byla uzavřena smlouva, na základě které by žalovanému vznikla žalobkyní tvrzená platební povinnost včetně prodlení. Proto soud žalobu ve zbývající části zamítl tak, jak je uvedeno ve II. výroku.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovaný byl v řízení nepatrně úspěšnější, avšak podle obsahu spisu mu v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (III. výrok).