10 C 18/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Polachovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s tím, že žalobkyně se žalovanou dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na uzavřely smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně dne [datum] poskytla žalované částku [částka] na účet žalované č. [bankovní účet], kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti dne [datum] nevrátila. Vedle poskytnuté částky se dle žaloby žalovaná zavázala vrátit poplatek ve výši [částka] a dále jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka] za prodlení žalované se splácením. Žalobkyně požadovala dle čl. 2 smlouvy též náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] podle žalobkyně vzniklé v souvislosti s prodlení žalované a spočívající v nákladech za písemné výzvy odeslané žalované dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Žalovaná nereagovala ani na předžalobní upomínku. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek žalobkyně [webová adresa], kde si žalovaná přečetla nabídku, nastavila splatnost a výši zápůjčky a vyplnila formulář Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde uvedla své osobní údaje včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Na základě toho žalovaná vůči žalobkyni m:učinila konkrétní návrh smlouvy a zaškrtla políčko s textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním.“ Žalovaná podle žalobních tvrzení dokončila podpis odesláním [příjmení], který jí žalobkyně zaslala na její telefonní číslo, čímž byly splněny podmínky elektronického podpisu dle § 7 zák. č. 297/2016 Sb.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstala zcela nečinná.

3. Provedeným dokazováním zprávou [právnická osoba] bylo prokázáno, že žalovaná je od [datum] vlastníkem a jediným disponentem účtu č. [bankovní účet], na který žalobkyně převedla dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], jak vyplývá z potvrzení o provedené platbě. Žalobkyně sestavila několik dopisů (ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) obsahujících výzvu žalované k zaplacení splátky smlouvy o úvěru ze dne [datum], jejich odeslání a následně doručení žalované však prokázáno nebylo. Právní zástupkyně žalobkyně dne [datum] sepsala žalované určený dopis, jejímž obsahem byla výzva žalované k zaplacení dluhu ze smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [datum], jak vyplývá z uvedeného dopisu. Uvedený dopis byl téhož dne podán k poštovní přepravě, jak bylo zjištěno z podacího lístku podacího čísla [anonymizováno]. Výpisem ze sledování zásilek České pošty, s. p. dostupným na internetových stránkách uvedeného poskytovatele poštovních služeb a opatřeným soudem, bylo prokázáno, že předžalobní výzva s podacím číslem [anonymizováno] byla žalované doručována dne [datum], adresát nebyl zastižen, proto byla zásilka uložena na poště a po úložní době vrácena odesílateli.

4. Žalobkyně se žalobou předložila Smlouvu o zápůjčce. Z ní bylo zjištěno, že v záhlaví je jako věřitel označena žalobkyně a jako klient žalovaná s tím, že předmětem smlouvy je poskytnutí bezhotovostní bezúčelové zápůjčky žalované žalobkyní ve výši [částka] s tím, že částka má být vrácena s poplatkem ve výši [částka] a nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], s. r. o. a dle čl. 2 3 smlouvy Sazebník poplatků, kde poplatek za písemnou upomínku činí [částka]. V závěru smlouvy je pod nadpisem Podpisy smlouvy uvedeno„ Klient: [celé jméno žalované], [datum] [anonymizováno], [příjmení] kód: [číslo], Věřitel: [právnická osoba], [datum]“, k čemuž jsou připojeny dva podpisy jednatelů žalobkyně. Shodný text je uveden v závěru Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], s. r. o., jak z nich bylo zjištěno. Z žalobkyní předloženého dodatku ke smlouvě o úvěru č. O140266155 bylo zjištěno, že jako smluvní strany jsou uvedeny žalobkyně jako věřitel a žalovaná jako klient, obsahem je poskytnutí částky [částka] za poplatek [částka] s tím, že částky jsou splatné do [datum]. V závěru dodatku je pod nadpisem Podpisy smlouvy uvedeno„ Klient: [celé jméno žalované], [datum] [anonymizováno], [příjmení] kód: [číslo], Věřitel: [právnická osoba], [datum]“, k čemuž jsou připojeny dva podpisy jednatelů žalobkyně.

5. Ze shora uvedené smlouvy o půjčce, obchodních podmínek a dodatku ke smlouvě, jakož ani z jiných provedených a shora uvedených důkazů nevyplývá, že by žalovaná na webových stránkách požádala žalobkyně prostřednictvím tam umístěného formuláře o poskytnutí částky [částka] a následně [částka], že by jí žalobkyně na její telefonní číslo odeslala [příjmení] kód pro podpis smluvních dokumentů, že by žalovaná klikla na příslušné tlačítko, kterým by potvrdila správnost zadaných údajů a seznámení se se smluvními dokumenty a projevila souhlasnou vůli s obsahem shora uvedené smlouvy, dodatku ke smlouvě a obchodních podmínek.

6. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení.

8. Podle § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

9. Podle ust. § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

10. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah; v mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

11. Podle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.

12. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas; mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

13. Podle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

14. Podle § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

15. Podle § 1746 odst. 1, 2 o. z. se zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv; strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

16. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy; odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

17. Podle § 559 o. z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

18. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

19. Podle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran.

20. Po právním zhodnocení věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti.

21. Smlouva, jako typicky dvoustranné právní jednání, vzniká ze dvou jednostranných adresovaných právních jednání dvou různých stran. První z obou jednostranných jednání je návrh na uzavření smlouvy (nabídka, oferta). Je to projev vůle, kterým navrhovatel nabízí přijímajícímu, aby s ním uzavřel smlouvu o obsahu uvedeném v nabídce. Návrh obsahuje dva prvky - první se týká nabízeného smluvního konsensu, směřuje k uzavření smlouvy, druhý spočívá ve stanovení obsahu budoucí smlouvy; totéž lze říci o přijetí návrhu (akceptaci). Třetí náležitostí vzniku dvoustranných a vícestranných právních jednání je smluvní konsens. Až smluvní konsens vytváří podstatu smlouvy a je jím objektivně seznatelná společná vůle stran nesoucí se k uzavření smlouvy. Primárně proto zahrnuje smluvní konsens vůli vedoucí k uzavření smlouvy a sekundárně vůli vedoucí k dohodě o obsahu smlouvy. Projev vůle, kterým je vyjádřen souhlas s návrhem, může mít povahu prohlášení nebo jiného jednání, z něhož lze dovodit souhlas osoby, které byl návrh určen. Ke vzniku smlouvy se vyžaduje, aby adresovanost obou jednostranných právních jednání (nabídka, přijetí) byla vzájemná, byly obsahově shodné a vyjadřovaly smluvní konsens.

22. V daném případě nebylo v řízení prokázáno splnění podmínek vyložených v předchozím odstavci, a tedy že by účastníci uzavřeli nějakou smlouvu. Nebylo totiž prokázáno, že by žalovaná projevila žalobkyní tvrzeným způsobem souhlasnou vůli být vázána smlouvou včetně dodatku a obchodních podmínek. Žalobkyně nenavrhla důkazy způsobilé prokázat rozhodná tvrzení uvedená v odstavci 5 shora. O této povinnosti soud však žalobkyni nemohl poučit s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Proto nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno důkazní. Soud tak vycházel pouze ze skutečností, které provedenými důkazy prokázány byly.

23. Pokud žalobkyně dne [datum] převedla na účet žalované částku [částka] a dne [datum] částku [částka], jednalo se o plnění poskytnuté bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalované vznikla povinnost vydat vše, co bezdůvodným obohacením nabyla (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka]. Jelikož žalovaná uvedenou částku dobrovolně nezaplatila v plné výši, uložil jí soud tuto povinnost rozsudkem (výrok I.).

24. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně odeslala předžalobní výzvu, která se do dispoziční sféry žalované dostala v pátek [datum], kdy si ji poprvé mohla vyzvednout na poště. Žalovaná byla povinna plnit ihned (neprodleně), za což lze považovat plnění po uplynutí lhůty nejméně 3 dnů, tj. byla povinna plnit dne [datum], který lze pokládat za den splatnosti. Dne následujícího se žalovaná dostala do prodlení. Podle § 1968 věta první, § 1970 o. z. tak žalobkyni náleží úroky z prodlení z dlužné částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., což je 8,25 % ročně.

26. Z výše vysvětlených důvodů soud žalobě vyhověl v části definované v I. výroku tohoto rozsudku.

27. Další nároky uplatněné žalobkyní (poplatky smluvní pokuta, upomínací poplatky, úrok z prodlení za dobu dřívější nebo z částky vyšší nebo ve výši vyšší, než žalobkyně požadovala) soud z týchž důvodů, tedy vysvětlených v předchozích odstavcích, posoudil jako nedůvodné. Pokud v řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena tvrzená smlouva s dodatkem, nemohly žalované ze smlouvy a dodatku vzniknout žádné povinnosti. Žalobkyni tak nemůže náležet vyšší částka než poskytnutá jistina a úroky z prodlení lze požadovat též jen z této částky v zákonné výši dle prvního dne prodlení, který je nutno dovodit tak, jak je uvedeno shora, zatímco za dřívější dobu uvedené příslušenství nenáleží. Soud proto žalobu zamítl v rozsahu uvedeném ve II. výroku.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka] a částky [částka] (přiznané úroky z prodlení kapitalizované ke dni vyhlášení rozhodnutí), tedy [částka], což je 51,4 %. Žalovaná pak byla úspěšná co do částky [částka] a dále částky [částka] (žalobkyni nepřiznané úroky z prodlení uvedené ve II. výroku rozsudku, kapitalizované ke dni vyhlášení rozhodnutí), tedy [částka], což je [anonymizováno]. Procesní úspěch žalobkyně je tak naprosto nepatrný ([anonymizováno]). Z uvedených důvodů soud žádném z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.