10 C 23/2025

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Petrovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 17 885 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 900 od , datum, do , datum, , zákonný úrok ve výši 0,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se dne , datum, podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky dne , datum, , a to po posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Tvrdila, že touto smlouvou poskytla žalovanému zápůjčku v den uzavření smlouvy ve výši , částka, , na základě dohody o navýšení ze dne , datum, pak dne , datum, částku , částka, a dle dohody o navýšení ze dne , datum, poskytla dne , datum, částku , částka, , to vše na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný měl poskytnutou částku včetně sjednaného poplatku ve výši , částka, splatit do , datum, , žalovaný však neuhradil ničeho. Žalobkyně požadovala též náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, podle žalobkyně vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného a spočívající v nákladech za písemné výzvy odeslané žalovanému ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, . Žalovaný nereagoval na výzvy ani na předžalobní upomínku. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek žalobkyně www.coolcredit.cz, kde si žalovaný přečetl nabídku, nastavil splatnost a výši zápůjčky a vyplnil formulář Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde uvedl své osobní údaje včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Takto žalovaný vytvořil a žalobkyni adresoval konkrétní návrh smlouvy a zaškrtl políčko s textem: „Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním.“ Žalovaný podle žalobních tvrzení dokončil podání návrhu smlouvy podpis odesláním PINu, který mu žalobkyně zaslala na jeho telefonní číslo, čímž dle žalobkyně byly splněny podmínky elektronického podpisu (§ 7 zák. č. 297/2016 Sb.). Žalobkyně tvrdila, že totožnost žalovaného byla ověřena pomocí korunové platby na bankovní účet žalovaného. K posouzení úvěruschopnosti uvedla, že tu u žalovaného ověřila vyžádáním informací od žalovaného a nahlédnutím do relevantních databází.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.

3. Z jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Žalobkyně se žalobou předložila Smlouvu o zápůjčce. Z ní bylo zjištěno, že v záhlaví je jako věřitel označena žalobkyně a jako klient žalovaný s tím, že předmětem smlouvy je poskytnutí bezhotovostní bezúčelové zápůjčky žalovanému žalobkyní ve výši , částka, s tím, že částka má být vrácena do , datum, s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, . Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky společnosti , právnická osoba, a Sazebník. V závěru smlouvy je pod nadpisem Podpisy smlouvy uvedeno „Klient: , Jméno žalovaného, , , datum, , PIN kód: , Anonymizováno, , Věřitel: , právnická osoba, , , datum, “, k čemuž jsou připojeny dva podpisy jednatelů žalobkyně. Shodný text je uveden v závěru Všeobecných obchodních podmínek společnosti , právnická osoba, , jak z nich bylo zjištěno. Dle Dodatku ke Smlouvě o úvěru č. , Anonymizováno, mezi týmiž smluvními stranami bylo dohodnuto navýšení bezúčelové a bezhotovostní zápůjčky o , částka, na celkem , částka, s tím, že poplatek za navýšení činí , částka, , tedy celkem , částka, , vše splatné do , datum, . V závěru dodatku je pod nadpisem Podpisy smlouvy uvedeno „Klient: , Jméno žalovaného, , , datum, , PIN kód: , Anonymizováno, , Věřitel: , právnická osoba, , , datum, “, k čemuž jsou připojeny dva podpisy jednatelů žalobkyně. Dle Dodatku ke Smlouvě o úvěru č. , Anonymizováno, mezi týmiž smluvními stranami bylo dohodnuto navýšení bezúčelové a bezhotovostní zápůjčky o , částka, na celkem , částka, s tím, že poplatek za navýšení činí , částka, , tedy celkem , částka, , vše splatné do , datum, . V závěru dodatku je pod nadpisem Podpisy smlouvy uvedeno „Klient: , Jméno žalovaného, , , datum, , PIN kód: , Anonymizováno, , Věřitel: , právnická osoba, , , datum, “, k čemuž jsou připojeny dva podpisy jednatelů žalobkyně.

5. Podle Všeobecných obchodních podmínek společnosti , právnická osoba, čl. 2.9. klient vyplní na stránkách věřitele formulář na uzavření Smlouvy prostřednictvím webových stránek žalobkyně jako věřitele a formulář je povinen opatřit prostým elektronickým podpisem ve formě identifikátoru (kterým se dle čl. I. rozumí unikátní kód zaslaný věřitelem klientovi prostřednictvím SMS na mobilní telefonní číslo). Dle čl. 2.10 je následně nutné provést ověření totožnosti klienta, a to provedením autorizace platební karty. Dle čl. 2.11 takto lze provést ověření za předpokladu doložení dokumentace a možnosti strhávat platby přímo z platební karty. Klient bude ze stránek věřitele přesměrován na platební bránu, kde autorizuje platbu ve výši , částka, nebo , částka, .

6. Zprávou , právnická osoba, . bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem účtu č. , č. účtu, , na který žalobkyně převedla dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , jak vyplývá shodně i z výpisu bankovního účtu žalobkyně. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně dále bylo zjištěno, že dne , datum, byla na její bankovní účet z účtu žalovaného č. , č. účtu, zaslána platba v nominální výši 0,10 (měna z obsahu výpisu nevyplývá).

7. Žalobkyně sestavila několik dopisů (ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ) obsahujících výzvu žalovanému k zaplacení dluhu ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , k nimž nebylo zjištěno, že by byly žalovanému odeslány a došly do jeho dispoziční sféry. Právní zástupkyně žalobkyně dne , datum, sepsala žalovanému určený dopis, jehož obsahem byla výzva žalovanému k zaplacení dluhu ze smlouvy uzavřené mezi účastníky dne , datum, , jak vyplývá z uvedeného dopisu. Uvedený dopis byl téhož dne podán k poštovní přepravě, jak bylo zjištěno z podacího lístku podacího čísla , Anonymizováno, . Výpisem ze sledování zásilek , právnická osoba, . dostupným na internetových stránkách uvedeného poskytovatele poštovních služeb a opatřeným soudem, bylo prokázáno, že předžalobní výzva s podacím číslem , Anonymizováno, byla žalovanému dodána dne , datum, .

8. Z provedených důkazů nevyplývá, že by byla ověřena totožnost žalovaného v souvislosti s tvrzenou smlouvou a dodatky, když je zřejmý odstup více než půl roku mezi připsáním platby v nominální výši 0,1 z účtu žalovaného na účet žalobkyně. Není nepochybné, že tato platba souvisí s poskytnutím finančních prostředků ve dnech , datum, a , datum, a , datum, . Dále nebylo prokázáno, že by žalovaný na webových stránkách požádal žalobkyni prostřednictvím tam umístěného formuláře o poskytnutí částky , částka, dne , datum, a následně , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, , že by mu žalobkyně na jeho telefonní číslo , tel. číslo, v uvedených dnech v PIN kód pro podpis smluvních dokumentů, klikl na příslušné tlačítko, kterým by projevil souhlasnou vůli s obsahem shora uvedené smlouvy, dodatků ke smlouvě a obchodních podmínek. I pokud by uvedené prokázáno bylo, žalobkyně neprokázala, že by ověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr a že tak bylo učiněno řádně s náležitou péčí.

9. V posuzované věci žalobkyně nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o zápůjčce a dodatky byla žalovaným podepsána. Prokázáno bylo poskytnutí částky , částka, na účet žalovaného a doručení výzvy k vrácení této částky dne , datum, .

10. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o zápůjčce byla žalovaným podepsána. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na jejího omluvenou absenci u jednání.

11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce dle níže uvedených ustanovení.

12. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

13. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

14. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

15. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce („ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS.

16. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to „nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).

17. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

18. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu.

19. České právo rozlišuje různé druhy elektronického podpisu, přičemž právní důsledky je možné spojit s jakýmkoliv elektronickým podpisem. Obyčejným, prostým elektronickým podpisem může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis, nebo speciální kód (PIN, heslo, ID apod.), kterým osoba disponuje, ale i řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty. Nicméně je nutné splnit ještě další požadavek občanského práva zakotvený v § 562 odst. 1 o. z., kterým je možnost určení jednající osoby.

20. V daném případě však z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný se smlouvou vyjádřil souhlas připojením svého podpisu. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům z této smlouvy nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.

21. Pokud žalobkyně za této situace ve prospěch žalovaného poskytla plnění ve výši , částka, , je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, . Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto svou povinnost v plném rozsahu nesplnil, uložil mu ji soud rozsudkem.

22. Také pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, je žaloba důvodná pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla mezi účastníky (resp. mezi žalovaným a původním věřitelem) dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je jednostranným adresným právním jednáním. Uvedené právní jednání vyvolává účinky až tím, že se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl objektivní příležitost (možnost) seznámit se s obsahem písemnosti zachycující jednostranné právní jednání; takovou objektivní možností se rozumí například oznámení příslušné pošty o možnosti vyzvednout si písemnost obsahující daný úkon (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. 33 Odo 142/2006). Za výzvu k plnění, s níž se žalovaný objektivně mohl seznámit, je tak nutno považovat doručení předžalobní výzvy dne , datum, . Lhůta k plnění nebyla sjednána, proto žalovaný byl povinen plnit bez zbytečného odkladu, za což lze pokládat dobu tří dnů, tj. , datum, . Žalobkyni proto náleží zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) z částky , částka, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu od prvního dne prodlení, tj. od , datum, .

24. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku s úroky z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

25. Co do jistiny převyšující přiznanou částku a úrok z prodlení za dobu dřívější nebo z částky vyšší, než žalobkyně požadovala, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Poněvadž z neplatné smlouvy nemohou účastníkům vyplývat žádná práva ani povinnosti, upomínky (jejichž doručení žalovanému ani nebylo prokázáno) z důvodu tvrzeného prodlení žalovaného se smluvním závazkem nebyly důvodné, proto soud neshledal důvodnými ani náklady uplatněné v této souvislosti (výroku II.).

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, když procesní úspěch obou stran byl srovnatelný. Procesní úspěch žalobkyně je představován částkou , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do dne vyhlášení rozsudku, tj. , datum, , což je , částka, , v součtu , částka, . Procesní úspěch žalovaného je představován částkou v součtu , částka, , která sestává ze zamítnuté částky , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 900 od , datum, do , datum, (což je , částka, ), zákonného úroku ve výši 0,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, (což je , částka, ) a zákonného úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, (což je , částka, ). Soud tak žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu (výrok III.).