10 C 39/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Polachovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku [částka], úrok kapitalizovaný částkou [částka], úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a úroky z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku [částka], představující neuhrazenou jistinu revolvingového úvěru dle smlouvy ze dne [datum] uzavřené žalovaným s původním věřitelem [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země]. K uzavření smlouvy žalobkyně tvrdila, že byla uzavřena prostřednictvím webové stránky původního věřitele [webová adresa], na které se žalovaný požádal o poskytnutí revolvingového úvěru, poté původní věřitel prověřil jeho totožnost, posoudil jeho schopnost splácet úvěr a odeslal žalovanému návrh na uzavření smlouvy s obchodními podmínkami. Žalované dle žaloby po seznámení se obsahem smluvních dokumentů akceptoval návrh smlouvy vložením unikátního identifikačního kódu, který mu byl zaslán na jeho telefonní číslo, které uvedl při registraci, klikl na příslušnou ikonu a tím projevil vůli být smlouvou vázán, čímž byla smlouva uzavřena. Žalobkyně dále tvrdila, že původní věřitel se ve smlouvě zavázal poskytnout žalovanému neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a s možností opakovaného čerpání do výše úvěrového limitu [částka] na dobu neurčitou za úrok ve výši 8,5 % měsíčně (čl. IV. odst. 1 smlouvy) a poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky (čl. IV. odst. 2 smlouvy). Žalovaný se pak dle žaloby zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru s úrokem z úvěru a poplatkem za poskytnutí úvěru, anebo [částka], dle toho, která částka bude vyšší. Minimální měsíční splátka byla splatná vždy 30. dne měsíce, počínaje uzavřením smlouvy. Žalovaný dle žalobkyně čerpal celkem [částka], neuhradil jistinu ve výši [částka] splatnou dne [datum], od následujícího dne požadovala úroky z prodlení. Dále žalobkyně požadovala úroky ve výši 8,5 % měsíčně z částky [částka] od [datum] do splatnosti [datum], náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného se zaplacením kterékoliv částky ve výši [částka] dle čl. VI. odst. 1 písm. a) smlouvy, celkem [částka]. Žalobkyně tvrdila, že pohledávka ze smlouvy byla postoupena původním věřitelem společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [obec] smlouvou ze dne [datum], která pohledávku postoupila žalobkyni smlouvou ze dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.

3. Soud dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vycházel přitom z dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní a opatřenými soudem, z nichž učinil následující zjištění, která představují zjištěný skutkový stav.

4. Potvrzeními o provedených platbách prostřednictvím služby The Pay vystavenými [datum] a bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] poukázala na účet č. [bankovní účet] dne [datum] v [údaj o čase] hodin částky [částka] a [částka] a shodným potvrzením vystaveným [datum] bylo prokázáno, že téhož dne na shodný účet poukázala ještě částku [částka] [právnická osoba] ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný byl ke dni [datum] vlastníkem a jediným disponentem shora uvedeného účtu č. [bankovní účet], který byl založen dne [datum] a zrušen dne [datum], na nějž byly dne [datum] připsány částky [částka] a [částka] a dne [datum] částka [částka] [právnická osoba], [anonymizováno 6 slov] [příjmení] [příjmení], [číslo] [anonymizováno], [země] vystavila vyúčtování úvěru se splatností [datum], které adresovala žalovanému, v němž je vyčíslena jistina ve výši [částka] ([částka] a [částka]. Poté mu vystavila další dvě vyúčtování, v nichž je zůstatek po poslední platbě vyčíslen na [částka], další výběr ze dne [datum] částkou [částka], poplatek za výběr částkou [částka] (resp. v pozdějším pokuta za prodlení [částka]) a úroky za období čerpání částkou [částka] (resp. [částka]), avšak vyúčtování nejsou datována a splatnost je v nich uvedena [datum] a v dalším [datum]. Z uvedených vyúčtování vyplývá, že [právnická osoba] evidovala nedoplatek [částka] a [částka] na jistině. Podle Smlouvy o postoupení pohledávek shora uvedená společnost [právnická osoba] jako prodávající (postupitel) a společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jako postupník projevili shodnou vůli s obsahem uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek dne [datum], jejímž obsahem je úplatné postoupení souboru pohledávek se všemi právy a povinnostmi souvisejícími s postupovanými pohledávkami, když dle přílohy je jednou s postoupených pohledávek pohledávka evidovaná za žalovaným z titulu úvěrové smlouvy. [právnická osoba] jako postupitel dne [datum] na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s přílohou – Seznamem postoupených pohledávek převedla na žalobkyni jako postupníka všechna práva a povinnosti spojená s pohledávkou za žalovaným, když uvedeného dne obě smluvní strany vyjádřily svými podpisy souhlas s obsahem uvedené smlouvy. Právní zástupce žalobkyně vystavil dne [datum] dopis adresovaný žalovanému, ve kterém jej v zastoupení za žalobkyni vyzval k úhradě dluhu ve výši [částka] s příslušenstvím do 3 dnů na tam uvedený bankovní účet s tím, že se jedná o dluh ze spotřebitelské smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a společností [právnická osoba] (jak bylo zjištěno z uvedeného dopisu označeného Předžalobní upomínka), který byl dle podacího archu zástupce žalobkyně odeslán dne [datum], doručení však prokázáno nebylo.

5. Z listiny Smlouva o revolvingovém úvěru vyplývá, že v místě určeném pro podpis je u data [datum] předepsáno jméno a příjmení žalovaného, v záhlaví je uvedeno jeho jméno a příjmení a dále rodné číslo, které odpovídá datu jeho narození, v záhlaví je žalovaný označen jako klient a společnost [právnická osoba] je označena jako věřitel, v podpisové části chybí jakékoliv podpisy.

6. Z dalších provedených důkazů (formuláře Standardní informace o spotřebitelském úvěru, Obchodních podmínek [právnická osoba] [příjmení], [příjmení] [příjmení] [jméno] podmínek smlouvy o úvěru pro zákazníky s pobytem v ČR) nebyla učiněna žádná zjištění s významem pro rozhodnutí ve věci.

7. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by se žalovaný zadáním osobních údajů včetně svého telefonního čísla registroval na webových stránkách [webová adresa], že by po dokončení registrace tamtéž zaslal společnosti [právnická osoba] žádost o poskytnutí revolvingového úvěru, že by mu byl prostřednictvím uvedených webových stránek zaslán návrh úvěrové smlouvy a obchodní podmínky a především že by žalovaný s takovou smlouvou jakkoliv projevil souhlasnou vůli a poté že by požádal o jeho vyplacení ve výši celkem [částka]. Bylo prokázáno toliko převedení částek [částka], [částka] a [částka] společností [právnická osoba] na bankovní účet žalovaného. Splácení žalovaným prokázáno nebylo, z vyúčtování vyplývají pouze evidenční údaje původního věřitele, nikoliv skutečnost, že by žalovaný skutečně jakkoliv plnil.

8. Podle ust. § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.”) smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah; v mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas; mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Podle § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy; odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran.

9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

10. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu podle výše citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti.

12. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla žalobkyni i s příslušenstvím dle § 1879 o. z. opakovaně platně postoupena, když žalobkyni byla postoupena smlouvou ze dne [datum]; žalobkyně tak je ve věci aktivně legitimována.

13. Předpokladem pro vznik smlouvy, jako dvoustranného právního jednání, je existence návrhu na uzavření smlouvy (nabídka, oferta), dále jeho přijetí souhlasným projevem vůle druhé strany, jíž je nabídka určena, a v případě přijetí návrhu mezi osobami nikoliv současně fyzicky přítomnými v době akceptace nabídky pak ještě doručení souhlasného projevu vůle osoby přijímající nabídku oferentovi (osobě, která nabídku učinila), bez něhož by přijetí nabídky nebylo účinné. Smluvní konsensus, tj. souladné protnutí se souhlasných projevů vůle obou účastníků, vytváří podstatu smlouvy. Primárně zahrnuje vůli vedoucí k uzavření smlouvy a sekundárně vůli vedoucí k dohodě o obsahu smlouvy. Projev vůle, kterým je vyjádřen souhlas (s návrhem), může mít povahu prohlášení nebo jiného jednání, z něhož lze dovodit souhlas osoby, které byl návrh určen. Ke vzniku smlouvy se vyžaduje, aby adresnost (určitelnost druhé strany) obou jednostranných právních jednání (nabídky i přijetí) byla vzájemná - obsahově shodná a vyjadřující smluvní konsensus. Jinými slovy musí být zřejmé, kdo vůči komu projevuje vůli (a jakého obsahu).

14. Předně je nutno zdůraznit, že je třeba rozlišovat požadavky na formu smlouvy (písemnou či ústní) a kvalitu informací o jednající osobě (kterou lze zjistit pomocí různých důkazů). V projednávané věci bylo nutno prokázat identitu jednající osoby, a tedy že žalovaný učinil projev vůle uzavřít s původním věřitelem [právnická osoba] (nějakou) smlouvu.

15. Provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že by žalovaný s původním věřitelem jakkoliv jednal o poskytnutí finančních prostředků (na žalobou tvrzených webových stránkách) a že by nějakým způsobem projevil souhlas se smluvními podmínkami, za kterých dle žaloby měly být finanční prostředky žalovanému poskytnuty, tedy že by projevil souhlas s obsahem smlouvy, jejíž uzavření žalobkyně tvrdila.

16. Žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno o tom, že by žalovaný a původní věřitel uzavřeli (nějakou) smlouvu, a tím spíše ani to, že by jim vznikla nějaká smluvní práva a povinnosti. Omluvenou absencí u jednání se žalobkyně připravila o možnost poskytnutí poučení soudem o povinnosti důkazního břemene (dle § 118a odst. 3 o. s. ř.), když žalobkyně v rámci své procesní odpovědnosti ve smyslu § 101 odst. 1, § 120 odst. 1, 3 o. s. ř musí nést odpovědnost za výsledek řízení. Žádost žalobkyně, aby soud žalobkyni po prostudování spisu (před provedením dokazování) nejprve poučil o tom, že důkazní břemeno neunáší, zcela popírá smysl a účel právě uvedených pravidel, která jako pána sporu tíží žalobkyni; žalobkyní požadovaný procesní postup by zcela nepřípustně zvýhodnil žalobkyni a založil nerovnováhu mezi účastníky. Je tedy naprosto nepřípustný a v přímém rozporu s občanským soudním řádem.

17. Pokud za shora popsané skutkové situace původní věřitel dne [datum] převedl na účet žalovaného částku celkem [částka] a dne [datum] částku [částka], plnil bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost vydat vše, co nabyl bezdůvodným obohacením (§ [číslo] odst. 1, § 3000 o. z.), tedy povinnost uhradit žalobkyni jako právnímu nástupci původního věřitele částku [částka]. Žalobkyně žalobou požadovala částku [částka], z čehož soud vyšel a tuto částku jí přiznal, vázán žalobním návrhem.

18. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je jednostranným adresným právním jednáním. Uvedené právní jednání vyvolává účinky až tím, že se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl objektivní příležitost (možnost) seznámit se s obsahem písemnosti zachycující jednostranné právní jednání; takovou objektivní možností se rozumí například oznámení příslušné pošty o možnosti vyzvednout si písemnost obsahující daný úkon (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. 33 Odo 142/2006). Listinnými důkazy předloženými žalobkyní nebylo prokázáno, že by se výzva k zaplacení se dostala do dispoziční sféry žalovaného. Za první takovou výzvu lze pokládat až žalobu, se kterou měl žalovaný možnost seznámit se dne [datum], kdy byla připravena k vyzvednutí po jejím uložení na poště v místě jeho trvalého pobytu žalovaného (doručenka u č.l. 50). Splatnost nebyla dohodnuta, platí tedy bez zbytečného odkladu (ihned), kdy za takovou lhůtu se zpravidla pokládá doba 3 dnů, když poslední den připadl na [datum], kdy lze mít pohledávku za splatnou. Žalovaný se tak dostal do prodlení dne [datum] (§ 1968 věta první, § 1970 o. z.), kdy žalobkyni vzniklo právo na úrok z prodlení z dlužné, resp. žalobou uplatněné částky ([částka]) za dobu od prvního dne prodlení ([datum]) do zaplacení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když v době vzniku prodlení činila roční sazba úroků z prodlení 8,25 % (8 plus 0,25 repo sazba dle ČNB, jak je soudu známo z úřední činnosti).

19. Poněvadž žalovaný dlužnou částku s příslušenstvím žalobkyni dobrovolně nezaplatil, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem (výrok I.).

20. Nárok na zaplacení dalších částek žalobkyni nevznikl, neboť se jich domáhala z titulu smlouvy, jejíž platné uzavření nebylo prokázáno. Nebyla-li mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena tvrzená smlouva, nemohla z ní účastníkům vzniknout žádná práva a povinnosti, a tedy ani povinnost žalovaného platit jakékoliv další částky nad částku přisouzenou. Žalobkyni dále nenáleží i úrok z prodlení za dobu předcházející prvnímu dni prodlení a od prvního dne prodlení do zaplacení jí pak nenáleží ještě úrok z prodlení ve výši představující rozdíl mezi jí uplatněnou výši úroků z prodlení (9 % ročně) a výší, na kterou jí dle shora citovaného nařízení vlády nárok vznikl (8,25 % ročně), tedy 0,75 % ročně. Z právě popsaných důvodů soud žalobu v rozsahu uvedeném ve II. výroku zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež nejméně 7 dnů před podáním žaloby odeslala žalovanému výzvu k plnění a byla v řízení částečně úspěšná, právo na poměrnou část náhrady účelně vynaložených nákladů řízení. Jejich plná výše je představována částkou [částka] a sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem. Řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně stejnou žalobkyní, zastoupenou stejným zástupcem, ve skutkově i právně obdobných věcech (dluh úvěru po postoupení pohledávky žalobkyni; u OS [obec] např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]) a předmět řízení nepřevyšuje částku [částka] Náklady na zastoupení advokáta v plné výši sestávají z odměny za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška") před podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu na zahájení řízení, výzva k plnění), za něž náleží mimosmluvní odměna ve výši 3x po [částka] ([částka]) podle § 14b odst. 1 vyhlášky bod 2. z tarifní hodnoty [částka] podle § 14b odst. 3 ve spojení § 7 bod 5 vyhlášky. K tomu náleží náhrada hotových výdajů a to 3x po [částka] ([částka]) podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky. Advokát doložil, že je plátcem DPH, a proto k odměně (dle § 137 odst. 3 o. s. ř.) náleží náhrada za 21% daň z přidané hodnoty, počítaná z odměny a paušálních náhrad, ve výši [částka]. Pro účely výpočtu procesního úspěchu účastníků soud kapitalizoval požadované úroky z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí, kdy žalobkyně byla úspěšná s částkou [částka] a úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z uvedené částky za dobu od [datum] do dne vyhlášení rozhodnutí [datum], tj. [částka]. Žalovaný byl úspěšný co do částky [částka], úroku kapitalizovanému částkou [částka], úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] – tj. [částka], a úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] - tj. [částka], tedy celkem [částka]. Pro účely nákladů řízení tak byl celkový předmět řízení představován částkou [částka]. Rozdíl úspěchu účastníků představuje míru procesního úspěchu žalobkyně (65,60 % minus 34,40 %) a činí 31,20 %. Žalobkyni tak náleží uvedená procentuální část z částky [částka], což je [částka] O třídenní lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná je povinna zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).