10 C 69/2021
č. j. 10 C 69/2021-38
V PLATNOSTICitované zákony (17)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 120 § 142 § 202
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1724 § 1725 § 1731 § 1732 § 1740 § 1745 § 1824 § 1879 § 1958 § 1970 § 2991 § 3000
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Polachovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku [částka], úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 1,15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku [částka], představující dlužnou jistinu ve výši [částka] poskytnutou z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] s variabilním symbolem [číslo] a dlužný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], k jejichž úhradě se měla žalovaná zavázat ve smlouvě o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], uzavřené s původním věřitelem [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) pomocí prostředků komunikace na dálku na internetových stránkách původního věřitele. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná se zaregistrovala na webu původního věřitele [webová adresa] zadáním osobních a dalších údajů (jména a příjmení, data narození, rodného čísla, adresy, druhu a čísla průkazu totožnosti a data jeho platnosti), na základě čehož jí byl zřízen uživatelský účet, poté požádala původního věřitele o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalované splácet úvěr bez důvodných pochybností, provedeném lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, původní věřitel schválil poskytnutí úvěru a pomocí webového rozhraní zaslal žalované návrh smlouvy ve znění později uzavřené smlouvy o poskytnutí částky [částka] se splatností [datum], kterou jí na její shora uvedený bankovní účet zaslal dne [datum]. Žalovaná podepsala smlouvu zadáním unikátního ověřujícího podpisového SMS kódu ([anonymizováno]), který jí byl zaslán v době registrace na číslo mobilního telefonu uvedené žalovanou v registračním formuláři. Dále žalobkyně tvrdila, že pohledávka za žalovanou jí byla její právní předchůdkyní postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná.
3. Soud za splnění podmínek dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování, z něhož učinil následující zjištění, která představují zjištěný skutkový stav.
4. Žalovaná byla ke dni [datum] vlastníkem a jediným disponentem účtu č. [bankovní účet], na který byla uvedeného dne pod variabilním symbolem [číslo] (které odpovídá rodnému číslu žalované) připsána platba ve výši [částka] (což vyplývá ze zprávy [právnická osoba]). Podle historie transakcí na účtu č. [bankovní účet] byla uvedená platba provedena právě z tohoto účtu a mělo se dle zprávy pro příjemce jednat o zápůjčku [anonymizováno] [číslo] [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne [datum] Smlouvu o postoupení pohledávek, ve které se dohodly na postoupení pohledávek uvedených příloze [číslo] se všemi právy a příslušenstvím v jejich stavu ke dni [datum], včetně pohledávky za žalovanou, o čemž původní věřitel [právnická osoba] sepsal žalované určený dopis ze dne [datum]. Právní zástupce žalobkyně téhož dne sepsal a odeslal žalované určený dopis, obsahující výzvu k zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru uzavřené s původním věřitelem, na základě které byla poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], a to do tří dnů v celkové výši [částka]. Ze spisu vyplývá, že dne [datum] byla podána žaloba a výzvu soudu k vyjádření k žalobě, připojené k výzvě, si žalovaná mohla na poště v místě trvalého pobytu a též na adrese [adresa žalované].
5. Žalobkyně dále předložila se žalobou Smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] [číslo], kde v záhlaví v části označující klienta jsou uvedeny identifikační údaje žalované, číslo bankovního účtu žalované, a jako věřitel je označen původní věřitel. Předmětem smlouvy je poskytnutí částky [částka], forma poskytnutí online, v závěru se v podpisové části uvádí předtištěné Datum: [datum], Jméno a Příjmení: [celé jméno žalované], SMS kód: [anonymizováno].
6. Z uvedené smlouvy ani žádných dalších listin předložených žalobkyní (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru) nebylo prokázáno, že by se žalovaná registrovala na internetových stránkách původního věřitele, při tom sdělila své jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, číslo bankovního účtu či telefonní číslo, tamtéž požádala o poskytnutí nějaké peněžité částky, že by původní věřitel žalované na její účet zřízený na webu původního věřitele zaslal návrh smlouvy o poskytnutí částky [částka] a že by odesláním SMS kódu zaslaného žalované na její mobilní telefon žalovaná projevila souhlas s takovým návrhem smlouvy.
7. Prokázáno tak bylo to, že původní věřitel převedl na účet žalované částku [částka], aniž k tomu měl důvod; pokud s někým o poskytnutí takové částky jednal, nebylo prokázáno, že by tou osobou byla právě žalovaná a ona projevila souhlas s obsahem smlouvy. Pohledávku za žalovanou však původní věřitel postoupil žalobkyni.
8. Podle ust. § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah; v mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas; mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Podle § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.
9. Podle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran.
10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti.
12. Předpokladem pro vznik smlouvy, jako dvoustranného právního jednání, je existence návrhu na uzavření smlouvy (nabídka, oferta), dále jeho přijetí souhlasným projevem vůle druhé strany, jíž je nabídka určena, a v případě přijetí návrhu mezi osobami nikoliv současně fyzicky přítomnými v době akceptace nabídky pak ještě doručení souhlasného projevu vůle osoby přijímající nabídku oferentovi (osobě, která nabídku učinila), bez něhož by přijetí nabídky nebylo účinné. Smluvní konsensus, tj. souladné protnutí se souhlasných projevů vůle obou účastníků, vytváří podstatu smlouvy. Primárně zahrnuje vůli vedoucí k uzavření smlouvy a sekundárně vůli vedoucí k dohodě o obsahu smlouvy. Projev vůle, kterým je vyjádřen souhlas (s návrhem), může mít povahu prohlášení nebo jiného jednání, z něhož lze dovodit souhlas osoby, které byl návrh určen. Ke vzniku smlouvy se vyžaduje, aby adresnost (určitelnost druhé strany) obou jednostranných právních jednání (nabídky i přijetí) byla vzájemná - obsahově shodná a vyjadřující smluvní konsensus. Jinými slovy musí být zřejmé, kdo vůči komu projevuje vůli a jakého obsahu.
13. Provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že by pomocí prostředků komunikace na dálku (§ 1824 o. z.) původní věřitel a žalovaná projevili vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy, že by ujednaly její obsah dle návrhu na uzavření smlouvy původního věřitele, se kterým by žalovaná včas vůči původnímu věřiteli projevila souhlas, takový návrh že by měl podstatné náležitosti smlouvy a že by nabídka byla žalovanou včas přijata, čímž by byla smlouva uzavřena (§§ 1724 odst. 1, 1725, 1731, 1740 odst. 1, 1732 odst. 1, 1745 o. z.). Žalobkyně neunesla důkazní břemeno o tom, že by původní věřitel se žalovanou uzavřel (nějakou) smlouvu, a tím spíše ani to, že by žalované z takové smlouvy vznikla nějaká smluvní práva a povinnosti. Absencí u jednání se žalobkyně připravila o možnost poskytnutí poučení o povinnosti důkazní ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., přitom žalobkyně v rámci své procesní odpovědnosti vyplývající již z § 101 odst. 1 a § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. musí nést odpovědnost za výsledek řízení i bez takového poučení.
14. Pokud za popsané situace právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] převedla na účet žalované částku [částka], plnila bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalované tím vznikla povinnost vydat vše, co nabyla bezdůvodným obohacením (§ [číslo] odst. 1, § 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit věřiteli částku [částka]. Uvedená pohledávka byla postoupena žalobkyni dle § 1879 o. z., která tak je aktivně legitimována ve věci. Poněvadž žalovaná uvedenou částku žalobkyni dobrovolně v plné výši po výzvě nezaplatila, uložil jí soud tuto povinnost rozsudkem (výrok I.).
15. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je jednostranným adresným právním jednáním. Uvedené právní jednání vyvolává účinky až tím, že se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl objektivní příležitost (možnost) seznámit se s obsahem písemnosti zachycující jednostranné právní jednání; takovou objektivní možností se rozumí například oznámení příslušné pošty o možnosti vyzvednout si písemnost obsahující daný úkon (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2.2008, sp. zn. 33 Odo 142/2006). Listinnými důkazy předloženými žalobkyní nebylo prokázáno, že by se oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k zaplacení nebo předžalobní upomínka s výzvou k zaplacení dostaly do dispoziční sféry žalované. Za výzvu k plnění, s níž se žalovaná objektivně mohla seznámit, je tak nutno považovat až zásilku soudu, obsahující žalobu a výzvu k vyjádření k žalobě, která se dostala do dispoziční sféry žalované [datum]. Na základě ní se pohledávka stala splatnou. Poněvadž lhůta splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta, žalovaná je povinna plnit bezodkladně, ihned, což je do 3 dnů. Splatnost tak nastala [datum] a [datum] se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením částky [částka]. Z uvedených důvodů soud žalobkyni dle § 1970 o. z. přiznal úrok z prodlení až od tohoto data, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů (I. výrok).
16. Další nárok uplatněný žalobkyní (poplatek ve výši [částka]) soud posoudil jako nedůvodný, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na základě které by žalované vznikla povinnost, jejíhož splnění se žalobkyně domáhala. Z důvodů uvedených v předchozím odstavci žalobkyni nevzniklo právo na úroky z prodlení z částky vyšší, než jí přisouzené, za dobu předcházející době, za kterou bylo uvedené příslušenství přiznáno, a ve vyšší výši, než jak požadovala žalobkyně, když splatnost nastala později, kdy platila jiná sazba. Z uvedených důvodů soud žalobu ve zbývající části zamítl (výrok II.)
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovaná byla v řízení nepatrně úspěšnější, avšak podle obsahu spisu jí v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu (III. výrok).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.