11 C 100/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Richterovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % p.a., a s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen [právnická osoba]) a žalovanou došlo k uzavření tří smluv o půjčce, jejichž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy. První smlouva byla uzavřena dne [datum] ([číslo]), na základě níž poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši [částka] v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum], žalovaná na svůj závazek uhradila celkem [částka] a dluží na jistině částku [částka]. Druhá smlouva byla uzavřena dne [datum] ([číslo]), na základě níž poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši [částka] v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum], žalovaná na svůj závazek uhradila [částka] a dluží na jistině částku [částka] a na poplatku [částka] Třetí smlouva byla uzavřena dne [datum] ([číslo]), na základě níž poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši [částka] v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však na svůj závazek ničeho neuhradila a proto dluží na jistině částku [částka] a na poplatku [částka]. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba] postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Co se týká úvěruschopnosti žalované, uvedla žalobkyně ke všem smlouvám totožně, že její právní předchůdce s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. půjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětných smluv. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí půjčky a nájemní/podnájemní smlouva, kdy tuto skutečnost potvrzuje samotná smlouva. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. K tomuto tvrzení označila žalobkyně jako důkaz smlouvy o půjčce a smluvní podmínky.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Smlouvou o půjčce [číslo] ze dne [datum] je prokázáno, že byla uzavřena mezi žalovanou a společností [právnická osoba], její nedílnou součástí jsou smluvní podmínky otištěné na druhé straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši [částka] (úrok ve výši [částka], odměna za administrativní zpracování půjčky ve výši [částka] a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]), žalovaná se zavázala celkovou částku [částka] uhradit v hotovostních týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum] Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum], žalovaná na svůj závazek uhradila celkem [částka] a dluží na jistině částku [částka] Smlouvou o půjčce [číslo] ze dne [datum] je prokázáno, že byla uzavřena mezi žalovanou a společností [právnická osoba], její nedílnou součástí jsou smluvní podmínky otištěné na druhé straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši [částka] (úrok ve výši [částka], odměna za administrativní zpracování půjčky ve výši [částka] a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]) v hotovosti v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum] Poslední splátku žalovaná uhradila dne [datum], žalovaná na svůj závazek celkem uhradila [částka] Smlouvou o půjčce [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že byla uzavřena mezi žalovanou a společností [právnická osoba], její nedílnou součástí jsou smluvní podmínky otištěné na druhé straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši [částka] (úrok ve výši [částka], odměna za administrativní zpracování půjčky ve výši [částka] a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]), v hotovosti v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná ničeho neuhradila. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba] postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] podaným na poštu dle podacího archu dne [datum].

4. Dne [datum] nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Podle ust. § 3028 odst. 1, 3 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. Proto soud věc posoudil podle zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.).

5. Podle § 52 obč. zák. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel; dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti; spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle § 56 odst. 2 obč. zák. se ustanovení odstavce 1 nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.

6. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle § 517 odst. 1, 2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, jejichž výši stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem bylo v době počátku prodlení nařízení vlády č. 142/1994 Sb., podle jehož ust. § 1 (účinného od 1. 7. 2013) odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

8. Soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, neboť mu původní věřitel pohledávku za žalovanou řádně postoupil smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalované písemně oznámeno (§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.). V řízení bylo prokázáno, že žalovaná porušila závazek vyplývající ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], kterou uzavřela s právním předchůdcem žalobce, když půjčku řádně nesplácela, výše nesplacené jistiny činí [částka]. Soud proto žalobě co do nároku žalobkyně vyplývajícího z této smlouvy vyhověl co do jistiny i příslušenství – úroků z půjčky dle ust. § 658 odst. 1 obč. zák. a zákonných úroků z prodlení dle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. a ust. § 1 nař. vl. č. 142/1994 Sb. ve znění nař. vl. č. 33/2010 Sb., jak je uvedeno v I. výroku rozsudku.

9. Soud dále na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou (právní předchůdce žalobce coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel) nebyly platně uzavřeny spotřebitelské smlouvy o půjčce dne [datum] a [datum] podle § 657 obč. zák.

10. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy mezi účastníky je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (vztahuje se i na smlouvu o půjčce dle § 1 citovaného zákona), či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Věřiteli je zde uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Věřitel je při tom povinen vynaložit odbornou péči. Zákon o spotřebitelském úvěru pojem odborné péče nedefinuje. Určité jeho vymezení však lze nalézt v jiných právních předpisech, zejména v zákoně o ochraně spotřebitele nebo v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. V § 2 odst. 1 zák. o ochraně spotřebitele je odborná péče definována jako "úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti". Odborná péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyžaduje speciální znalosti v příslušné oblasti a jejich aplikaci v konkrétním případě. Věřitel je povinen postupovat jako profesionál. Zákon nestaví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).

12. Ustanovení § 9 odst. 1 výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Zde je však nutné zdůraznit, že jakkoliv ustanovení § 9 odst. 3 ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli "na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr", tato povinnost ani nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. K obdobnému závěru ostatně došel i Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 27. září 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit.

13. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele - žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé).

14. Podle ust. § 101 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.) jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

15. V daném případě žalobkyně v řízení netvrdila a ani nenavrhla důkazy k prokázání zda/že její právní předchůdce posoudil schopnost žalovaného (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb. (ve znění po 25.2.2013) u smluv ze dne [datum] a [datum]. Žalobkyně v řízení pouze tvrdila, že si informace o příjmech a výdajích žalované od žalované vyžádala, k tomu však jako důkaz označila pouze smlouvu o půjčce a smluvní podmínky, přičemž z těchto nebylo v rámci zjišťování skutkového stavu o příjmech a výdajích žalované zjištěno ničeho. Žalobkyně jiné důkazy soudu nepředložila ani neoznačila. O této povinnosti prokázat však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání, a odročení jednání za tím účelem by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu ust. § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla u smluv ze dne [datum] a [datum] (kdy ze zákona vyplývala povinnost zjišťovat splnění této povinnosti věřitele pod sankcí absolutní neplatnosti smlouvy) ověřena úvěruschopnost žalované (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a tedy poskytl úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaná schopna úvěr splatit).

16. Proto soudu nezbývá než uzavřít, že smlouvy o půjčce uzavřené mezi účastníky ze dne [datum] a [datum] jsou podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. neplatné (§§ 580 a 588 občanského zákoníku). Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2221/2013). Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smluv o půjčce plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ust. § 451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně žalované na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce z [datum] poskytl částku [částka] a žalovaná celkem uhradila částku [částka], je povinna uhradit zbytek jistiny ve výši [částka]. Na základě neplatné smlouvy o půjčce z [datum] žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka], žalovaná neuhradila ničeho, proto je povinna vydat bezdůvodné obohacení ve výši [částka]. U obou těchto částek dále vznikla žalované povinnost uhradit žalobci zákonný úrok z prodlení, kdy na vydání bezdůvodného obohacení byla vyzvána v rámci Oznámení o postoupení pohledávky odeslaném doporučeně dne [datum], tudíž v prodlení je ode dne následujícího po doručení výzvy, tj. od [datum] Celkem tedy soud vyhověl žalobě ohledně částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok I). Další nároky uplatněné žalobkyní na základě smluv z [datum] a [datum] jsou nároky vycházejícími z neplatných smluv a proto byly zamítnuty (výrok II.).

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by úspěšnější žalovaná vynaložila nějaké náklady řízení.