11 C 151/2024

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Richterovou v právní věci žalobce: Anonymizováno zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o 1 000 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta, .

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku , částka, s příslušenstvím. Uvedl, že uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o dodávce tepelné energie, ve které se žalovaná zavázala dodávat žalobci tepelnou energii za sjednaných podmínek, žalobce platil sjednané zálohy, které měly být žalovanou zúčtovány nejpozději do , Anonymizováno, . následujícího roku. Zúčtování dodávky tepelné energie za rok , Anonymizováno, provedla žalovaná daňovým dokladem č. , hodnota, ze dne , datum, splatným dne , datum, , kdy žalobci vznikl přeplatek na uhrazených zálohách ve výši , částka, . Žalovaná však žalobci uhradila dne , datum, pouze částku , částka, a částku , částka, , jejíž úhrady se žalobce domáhá touto žalobou, žalobci doposud neuhradila. Tato pohledávka nezanikla započtením, jak tvrdí žalovaná, na údajnou pohledávku žalované na vrácení jistoty ve výši , částka, uhrazené dle smlouvy o nájmu č. , Anonymizováno, uzavřené dne , datum, se žalobcem, neboť žalované nevznikl nárok na vrácení jistoty, jelikož řádně nesplnila povinnosti stanovené v čl. II.5. smlouvy o nájmu, konkrétně řádně neprováděla potřebnou údržbu a servis kogeneračních jednotek a nevedla řádně o provedeném servisu a údržbě sjednanou dokumentaci, resp. tuto žalobci nepředala. , právnická osoba2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že nerozporuje, že žalobci vznikl nárok na vrácení přeplatku z vyúčtování dodávek tepla žalovanou pro žalobce za období roku , Anonymizováno, ve výši , částka, , kdy žalovaná žalobci dne , datum, uhradila částku , částka, , nicméně žalovaná tvrdí a v řízení prokazuje, že závazek vrátit žalobci přeplatek ve zbývající výši , částka, zanikl před podáním žaloby započtením na pohledávku žalované za žalobcem z titulu povinnosti žalobce vrátit žalované jistotu ve výši , částka, dle čl. V.10. smlouvy o nájmu uzavřené mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem dne , datum, . Žalovaná má za to, že v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že ke dni , datum, , kdy uskutečnila žalovaná právní jednání směřující k započtení, tato pohledávka žalované za žalobcem existovala. Jistota ve výši , částka, měla dle čl. V.10. smlouvy o nájmu zajišťovat povinnost žalované provádět předepsanou údržbu a servis kogeneračních jednotek, nic jiného nebylo sjednáno, a že to bylo skutečným smyslem složení jistoty pak vyplynulo i z provedeného dokazování. , datum3. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Mezi účastníky nebylo sporné, že uzavřeli dne , datum, smlouvu o dodávce tepelné energie, na základě níž (a dodatku č. , hodnota, ) se žalovaná jako dodavatel zavázala dodávat žalobci jako odběrateli tepelnou energii do odběrných míst uvedených v příloze č. , hodnota, smlouvy za dohodnutou cenu, která měla být hrazena zálohovými platbami zaúčtovanými v konečném vyúčtování nejpozději do , Anonymizováno, . následujícího roku. Fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, splatnou dne , datum, žalovaná vyúčtovala žalobci dodávku tepelné energie za rok , Anonymizováno, ve výši přeplatku , částka, . Výpisem z účtu žalobce č. , hodnota, -, Anonymizováno, je prokázáno, že žalovaná žalobci uhradila na tento přeplatek dne , datum, částku , částka, .

4. Mezi stranami rovněž nebylo sporné, že dne , datum, uzavřeli smlouvu o nájmu, jejímž předmětem byly nebytové prostory – části kotelen za účelem umístění stávajících kogeneračních jednotek žalované jako nájemce pro výrobu tepla, TUV a elektrické energie, na dobu určitou do , datum, . , právnická osoba5. Kupní smlouvou ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, žalovaná jako prodávající prodala žalobci jako kupujícímu s účinností k , datum, kogenerační jednotky specifikované v čl. I.2. této smlouvy včetně veškerého souvisejícího zařízení za dohodnutou kupní cenu ve výši , částka, + DPH, tj. , částka, . V čl. II.2. této smlouvy strany shodně prohlásily, že se stavem kogeneračních jednotek včetně veškerého souvisejícího zařízení a s jejich údržbou a dosavadním servisem jsou plně seznámeny s tím, že se jedná o věci použité, i se skutečností, že jejich stav odpovídá stáří a běžnému opotřebení kogeneračních jednotek a veškerého souvisejícího zařízení , kdy obě smluvní strany zároveň shodně prohlásily, že jejich dosavadní údržba a servis byly prováděny řádně a v souladu se servisní osou dle požadavků dodavatele těchto zařízení. V tomtéž článku kupní smlouvy byla specifikována související provozní dokumentace k těmto kogeneračním jednotkám, kterou předá prodávající kupujícímu s předáním kogeneračních jednotek. Z předávacího protokolu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná předala žalobci předmět převodu dle shora uvedené kupní smlouvy ve stavu odpovídajícímu stavu v okamžiku uzavření shora uvedené kupní smlouvy spolu s veškerou dokumentací dle kupní smlouvy; za žalobce jako přebírajícího protokol podepsal na základě plné moci ze dne , datum, , jméno FO, . , jméno FO, , jednatel společnosti , právnická osoba, , která následně začala provozovat soustavu centrálního zásobování teplem v , adresa, .Anonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec9. Žalobci byla z koncentrace řízení, která nastala u jednání dne , datum, , poskytnuta lhůta k doplnění tvrzení, která nově uvedla při tomto jednání, že žalovaná neprováděla řádně servis kogeneračních jednotek, konkrétně že údržba byla prováděna dle servisní osy ale ne v předepsaných termínech, do , datum, . , jméno FO10. Soud provedl v řízení důkaz výslechem svědků , tituly před jménem, , jméno FO, , bývalého starosty města , adresa, , který za žalobce podepsal smlouvu o nájmu z , datum, , , jméno FO, . , jméno FO, , který byl v době uzavírání smlouvy o nájmu jednatelem , adresa, a který obsah smlouvy (kromě dále např. právního oddělení) dojednával, , jméno FO, . , jméno FO, , který na základě plné moci od žalobce přebíral kogenerační jednotky od žalované v prosinci , Anonymizováno, a nyní tyto jako jednatel společnosti , právnická osoba, tyto provozuje, , jméno FO, . , právnická osoba, , vedoucího servisní oblasti , právnická osoba, ., a , jméno FO, . , adresa, , ředitele servisu , právnická osoba, ., a to k okolnostem uzavření smlouvy o nájmu, kupní smlouvy, předání kogeneračních jednotek a jejich údržby po dobu provozu žalovanou. Všichni uvedení svědci byli zcela věrohodní, vypovídali nezaujatě, a soud nemá důvod pochybovat o jejich výpovědích.Anonymizovaný odstavec12. S ohledem na skutečnost, že spornou skutečností byla mezi účastníky otázka výkladu projevu jejich vůle v čl. IV.10. smlouvy o nájmu, kdy žalobce tvrdil, že jistota zajišťuje i splnění povinnosti žalované vést o provedené údržbě a servisu řádné a podrobné písemné záznamy a předat je žalobci při převodu vlastnictví, a žalovaná tvrdila, že nikoliv, soud zjišťoval skutečnou vůli stran při uzavření smlouvy (§ 555 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., obč. zákoníku).

13. Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 25. 5. 2022 sp. zn. 23 Cdo 764/2022 shrnul, že vysvětlil např. v rozsudcích ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 21 Cdo 5281/2016, ze dne , datum, , sp. zn. 26 Cdo 508/2019, že právní úprava účinná od 1. 1. 2014 při výkladu právních jednání opouští důraz na formální hledisko projevu vůle, typický pro předchozí občanský zákoník, a klade větší důraz na hledisko skutečné vůle jednajících. V rozsudku ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017, uveřejněném pod číslem 4/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, pak vyložil, že základní pravidlo výkladu adresovaných právních jednání formuluje ustanovení § 556 odst. 1 věty první o. z. Soud nejprve zkoumá, jaká byla skutečná vůle (úmysl) jednajícího, a to při zohlednění všech v úvahu přicházejících (zjištěných) okolností. Ochrana dobré víry adresáta právního jednání, akcentovaná v § 556 odst. 1 větě první o. z., pak vyžaduje, aby soud právní jednání vyložil jen podle takového úmyslu jednajícího, který byl anebo musel být adresátovi znám. Při zjišťování úmyslu jednajícího tudíž soud přihlíží toliko k těm okolnostem, které mohl vnímat i adresát právního jednání. Jinými slovy, pro výklad právního jednání je určující skutečná vůle (úmysl) jednajícího, která byla anebo musela být známa adresátovi, již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem, např. objektivním významem užitých slov. Teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli (úmysl) jednajícího, postupuje soud podle pravidla vyjádřeného v § 556 odst. 1 větě druhé o. z. V již citovaném rozsudku sp. zn. 21 Cdo 5281/2016 pak Nejvyšší soud zdůraznil, že základním hlediskem pro výklad právního jednání podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 je u vícestranných jednání společný úmysl jednajících stran. K těmto závěrům se Nejvyšší soud přihlásil též v rozsudku svého velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, uveřejněném pod číslem 37/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v rozsudcích ze dne 22. 5. 2020, sp. zn. 23 Cdo 2126/2018, a ze dne 30. 8. 2021, sp. zn. 23 Cdo 107/2020.Anonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec16. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) je držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie povinen, pokud mu odběratel tepelné energie poskytne nezbytné technické údaje, uzavřít smlouvu o dodávce tepelné energie, na základě které zajistí dodávku tepelné energie, každému, kdo a) o to požádá a dodávka tepelné energie je v souladu s územní energetickou koncepcí, b) má rozvodné tepelné zařízení nebo tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení, které zajišťují hospodárnost, bezpečnost a spolehlivou dodávku nebo spotřebu v souladu s technickými a bezpečnostními předpisy, c) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené držitelem licence.

17. Podle ustanovení § 2201 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

18. Podle § 2010 odst. 1 občanského zákoníku dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Utvrdit lze dluh ujednáním smluvní pokuty nebo uznáním dluhu.

19. Obecně se zajištěním určitého dluhu rozumí jakýkoliv závazek (či instrument), který nějakým způsobem zvýší pravděpodobnost, že dluhu odpovídající pohledávka bude splněna. Základní dělení způsobu zajištění obsahuje § 2010, když rozlišuje zajištění tím, že třetí osoba převezme povinnost za dlužníka dluh splnit (osobní zajištění), a tím, že je věřiteli poskytnuta majetková jistota, tedy možnost náhradního uspokojení z určité věci (věcněprávní zajištění). Uvedené ustanovení je dispozitivní a je zcela na dohodě stran, co budou považovat za přijatelný způsob zajištění pohledávky věřitele, bez ohledu na zákonnou definici.

20. Podle § 1982 odst. 1 občanského zákoníku dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 se započtením obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

21. Započtení je způsob současného zániku alespoň dvou vzájemných pohledávek zúčtováním, jde o náhradní způsob uspokojení věřitele, který se obejde bez reálného poskytnutí předmětu plnění; namísto něj je poskytnuta hodnota spočívající ve zproštění vzájemného dluhu. Věřitel jedné pohledávky musí být zároveň dlužníkem pohledávky druhé a naopak. Vzájemné pohledávky musí být stejného druhu. K započtení může dojít jednostranným právním jednáním věřitele pohledávky, již používá k započtení (aktivní pohledávka), a který je zároveň dlužníkem pohledávky stejného druhu, proti níž svou pohledávku započítává (pasivní pohledávka). K započtení dochází rovněž dohodou stran, tedy dvoustranným právním jednáním, jímž strany projevují vůli přivodit zánik vzájemných pohledávek jejich započtením. V době, kdy je započtení prováděno, musí pohledávka, která je započítávána nebo na niž je započítáváno, existovat. Kompenzační projev může tudíž být učiněn nejpozději do doby, než některá ze vzájemných pohledávek zanikla některým z jiných způsobů zániku závazku, např. splněním nebo odstoupením od smlouvy apod. K započtení z důvodu její neexistence je rovněž nezpůsobilá pohledávka budoucí či pohledávka, jejíž existence, resp. vznik, je vázána na odkládací podmínku. Započítat aktivní pohledávku věřitel může proti pasivní pohledávce, jejímž je dlužníkem, jakmile sám může pasivní pohledávku splnit, tedy v okamžiku, kdy je pasivní pohledávka již splnitelná. To znamená, že okamžikem počátku započitatelnosti pohledávek je okamžik, kdy započítávající má právo plnit na věřitelovu pohledávku (vlastní dluh), tj. dluh je splnitelný, ale nemusí být ještě povinen svůj dluh plnit, tj. nemusí být splatný.

22. V daném případě se žalobce domáhá uložení povinnosti žalované vrátit žalobci přeplatek na zálohách hrazených v souvislosti se smlouvou o dodávce tepelné energie uzavřené mezi stranami dne , datum, . Žalovaná nerozporuje, že tento přeplatek vznikl, tvrdí však, že byl v plné výši uhrazen ještě před podáním žaloby, a to na základě započtení, neboť žalované vznikla pohledávka vůči žalobci ze smlouvy o nájmu, kdy žalobce měl podle čl. V.10. této smlouvy do 30 dnů po předání kogeneračních jednotek vrátit žalované složenou jistotu ve výši , částka, , což neučinil. Zásadní bylo tedy posouzení, zda pohledávka žalované vznikla, a pokud ano, zda došlo k zániku pohledávky žalobce na základě započtení obou pohledávek žalovanou. Protože v řízení bylo zjištěno, že žalovaná splnila svoji povinnost zajišťovat na své náklady předepsanou údržbu a servis kogeneračních jednotek, k jejímuž zajištění byla předmětná jistota žalovanou poskytnuta, vzniklo jí do 30 dní od předání kogeneračních jednotek žalobci dne , datum, právo na vrácení této jistoty. Tuto svoji pohledávku následně dopisem ze dne , datum, započetla na pohledávku žalobce na vrácení přeplatku podle smlouvy o dodávce tepelné energie, a okamžikem, kdy se obě pohledávky takto setkaly došlo k jejich zániku. Započtení je dostatečně určité, je z něj zřejmé, která pohledávka je započítávána na kterou pohledávku a v jakém rozsahu, pohledávky jsou stejného druhu, a v době započtení byly obě pohledávky splnitelné (pohledávka žalované měla být uhrazena do , datum, a splatnost vyúčtování dodávek tepelné energie nastala , datum, ). Okamžikem, kdy se obě pohledávky na základě kompenzačního projevu žalované setkaly, tudíž došlo k jejich zániku, tj. zaniklo jak právo žalované požadovat po žalobci vrácení jistoty poskytnuté mu na základě smlouvy o nájmu, tak právo žalobce požadovat po žalované přeplatek z titulu vyúčtování dodávek tepelné energie v žalované výši.

23. Soud proto žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl.

24. Nad rámec uvedeného soud konstatuje, že pokud žalobce ve svém závěrečném návrhu zmiňuje, že se žalovaná nedostatečně ve věci vyjádřila ve smyslu ust. § 153a o.s.ř. (aniž by žalobce navrhl takovýto procesní postup), soud uvádí, že elektronický platební rozkaz ze dne , datum, , č.j. , text, , včetně výzvy podle § 114b o.s.ř. byl žalované doručen dne , datum, , žalovaná podala dne , datum, odpor a dne , datum, vyjádření ve věci samé, tudíž ve lhůtě, jejímž posledním dnem byl právě , datum, , a toto vyjádření obsahovalo relevantní tvrzení žalované, která mohla být její způsobilou obranou ve sporu (zda byla tato tvrzení doložena důkazy či nikoliv je z hlediska §§ 114b a 153a o.s.ř. irelevatní).

25. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když v daném případě byla žalovaná ve sporu plně úspěšná, proto soud uložil žalobci, aby žalované, která byla zastoupena advokátem, zaplatil náklady řízení v částce , částka, . Zástupce žalované učinil ve věci 8 úkonů právní služby ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a přípravu zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu, písemná vyjádření z , datum, a z , datum, , účast u jednání dne , datum, , dne , datum, – přes dvě hodiny, tj. 2 úkony, závěrečný návrh), a jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 2 písm. f) adv. tarifu – účast u jednání dne , datum, , přičemž dle ust. § 7 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí , částka, , celkem tedy za 8,5 úkonu právní služby činí mimosmluvní odměna , částka, . Dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalované náleží náhrada hotových výdajů za 9 výše uvedených úkonů právní služby po , částka, , tj. celkem , částka, , a jelikož je zástupce žalované plátce DPH, tak dále podle § 137 odst. 3 o. s. ř. 21 % DPH ve výši , částka, .