11 C 208/2020

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Richterovou v právní věci žalobců: A/ jméno příjmení, datum narození B/ jméno příjmení, datum narození obou bytem adresa. adresa anonymizováno obou zastoupených advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví,

I. Podílové spoluvlastnictví žalobců A/ a B/ a žalovaného k nemovitým věcem - anonymizováno 9 slov výměra, anonymizována čtyři slova adresa, anonymizována čtyři slova číslo anonymizována tři slova výměra, anonymizována dvě slova stát. instituce, stát. instituce, na list vlastnictví pro obec a k.ú. obec, se zrušuje.

II. Pozemek anonymizováno 8 slov výměra, anonymizována čtyři slova adresa, anonymizována čtyři slova číslo anonymizována tři slova výměra, anonymizována dvě slova stát. instituce, stát. instituce, anonymizováno list vlastnictví anonymizována čtyři slova obec, se přikazují do společného jmění manželů žalobců A/ a B/.

III. Žalobci A/ a B/ jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému na vypořádání podílu částku částka do 1 týdne od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobci A/ a B/ jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Blansku náklady řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Blansku náklady řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobci domáhají vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. st. anonymizováno, jehož součástí je stavba adresa, bydlení, a pozemku parc. číslo v k.ú. obec, tyto přikázal do jejich společného jmění, a uložil žalobcům povinnost zaplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši částka. Uvedl, že s žalovaným jsou podílovými spoluvlastníky těchto nemovitostí a to každý v rozsahu ideální 1/3. Žalovaný nabyl svůj podíl v rámci dražby v exekuci vedené exekutorským úřadem obec a číslo, sp. zn. spisová značka, kdy podíl byl vydražen za částku částka, soudě dle toho cena obvyklá id. 1/3 nemovitostí v roce rok činila částka, proto jsou žalobci ochotni na vyrovnání podílu nabídnout žalovanému částku částka.

2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že je nesporné, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, i to, že žalovaný nabyl svůj podíl na základě usnesení o příklepu. Pokud mají žalobci dostatek finančních prostředků, nechť je spoluvlastnictví zrušeno a nemovitosti přikázány do jejich vlastnictví, ovšem za cenu obvyklou v době zrušení spoluvlastnictví, určenou znaleckým posudkem.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že jsou podílovými spoluvlastníky shora uvedených nemovitostí, jak bylo zjištěno i z list vlastnictví pro obec a k.ú. obec. Znaleckým posudkem soudního znalce z oboru ekonomika - ceny, odhady nemovitostí, anonymizováno jméno příjmení číslo proti jehož závěrům neměl žádný z účastníků námitky a žádný z nich rovněž nepožadoval výslech znalce, byla stanovena obvyklá cena těchto nemovitostí ve výši částka. Z výpisu z běžného účtu žalobců č. bankovní účet bylo zjištěno, že žalobci disponují dostatečnými finančními prostředky na vyplacení vypořádacího podílu.

4. Následně obě strany soudu shodně navrhly, nechť meritorně rozhodne tak, že zruší spoluvlastnictví účastníků a nemovité věci přikáže žalobcům za vypořádací podíl ve výši částka.

5. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

6. Podle § 1147 není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

7. V daném případě bylo nesporné, že účastníci jsou spoluvlastníky nemovitostí, účastníci se shodli na tom, že toto spoluvlastnictví má být zrušeno i na způsobu jeho vypořádání. V řízení byla znaleckým posudkem stanovena i obvyklá cena nemovitostí a účastníci se následně shodli i na výši vypořádacího podílu, který odpovídá této obvyklé ceně. Soud proto návrhu účastníků vyhověl, jejich spoluvlastnictví zrušil (výrok I.), přikázal nemovitosti do společného jmění žalobců, a uložil jim zaplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši odpovídající jeho podílu na věci, tj. ve výši 1/3 obvyklé ceny, tj. částku částka (výrok II.). Vzhledem k výši vypořádacího podílu a případnou délku bezhotovostního převodu soud nepatrně prodloužil lhůtu k vyplacení vypořádacího podílu na 1 týden (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

8. O náhradě nákladů řízení (výrok IV.) bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a žádnému z účastníků nebyla náhrada nákladů řízení přiznána. Podle nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 262/20 z 10.11.2020„ ustanovení § 142 o. s. ř. je třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 o. z.), jiinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř.“. V daném případě žádné konkrétní okolnosti výjimečný postup dle § 142 odst. 3 o.s.ř. neodůvodňují.

9. O náhradě nákladů státu (výroky V. a VI.) bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř., když podle výsledku řízení (žádnému z účastníků nebyl přiznána náhrada nákladů řízení) má stát právo na náhradu nákladů řízení, které hradil, a to vůči každé straně jednou polovinou (u žádného z účastníků nebyly shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků). V daném případě vznikly státu náklady spočívající ve znalečném v celkové výši částka, každá ze stran je tedy povinna k úhradě částky částka, přičemž u žalobců soud odečetl zaplacenou zálohu ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Blansku, a to ve dvou písemných vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.