11 C 208/2020

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Richterovou v právní věci žalobců: A/ jméno příjmení , datum narození B/ jméno příjmení , datum narození obou bytem adresa . adresa anonymizováno obou zastoupených advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví,

I. Podílové spoluvlastnictví žalobců A/ a B/ a žalovaného k nemovitým věcem - [anonymizováno 9 slov] [výměra], [anonymizována čtyři slova] [adresa], [anonymizována čtyři slova] [číslo] [anonymizována tři slova] [výměra], [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], se zrušuje.

II. Pozemek [anonymizováno 8 slov] [výměra], [anonymizována čtyři slova] [adresa], [anonymizována čtyři slova] [číslo] [anonymizována tři slova] [výměra], [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizována čtyři slova] [obec], se přikazují do společného jmění manželů žalobců A/ a B/.

III. Žalobci A/ a B/ jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému na vypořádání podílu částku [částka] do 1 týdne od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobci A/ a B/ jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Blansku náklady řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Blansku náklady řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobci domáhají vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, a pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], tyto přikázal do jejich společného jmění, a uložil žalobcům povinnost zaplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši [částka]. Uvedl, že s žalovaným jsou podílovými spoluvlastníky těchto nemovitostí a to každý v rozsahu ideální 1/3. Žalovaný nabyl svůj podíl v rámci dražby v exekuci vedené exekutorským úřadem [obec a číslo], sp. zn. [spisová značka], kdy podíl byl vydražen za částku [částka], soudě dle toho cena obvyklá id. 1/3 nemovitostí v roce [rok] činila [částka], proto jsou žalobci ochotni na vyrovnání podílu nabídnout žalovanému částku [částka].

2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že je nesporné, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, i to, že žalovaný nabyl svůj podíl na základě usnesení o příklepu. Pokud mají žalobci dostatek finančních prostředků, nechť je spoluvlastnictví zrušeno a nemovitosti přikázány do jejich vlastnictví, ovšem za cenu obvyklou v době zrušení spoluvlastnictví, určenou znaleckým posudkem.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že jsou podílovými spoluvlastníky shora uvedených nemovitostí, jak bylo zjištěno i z [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec]. Znaleckým posudkem soudního znalce z oboru ekonomika - ceny, odhady nemovitostí, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] proti jehož závěrům neměl žádný z účastníků námitky a žádný z nich rovněž nepožadoval výslech znalce, byla stanovena obvyklá cena těchto nemovitostí ve výši [částka]. Z výpisu z běžného účtu žalobců č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že žalobci disponují dostatečnými finančními prostředky na vyplacení vypořádacího podílu.

4. Následně obě strany soudu shodně navrhly, nechť meritorně rozhodne tak, že zruší spoluvlastnictví účastníků a nemovité věci přikáže žalobcům za vypořádací podíl ve výši [částka].

5. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

6. Podle § 1147 není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

7. V daném případě bylo nesporné, že účastníci jsou spoluvlastníky nemovitostí, účastníci se shodli na tom, že toto spoluvlastnictví má být zrušeno i na způsobu jeho vypořádání. V řízení byla znaleckým posudkem stanovena i obvyklá cena nemovitostí a účastníci se následně shodli i na výši vypořádacího podílu, který odpovídá této obvyklé ceně. Soud proto návrhu účastníků vyhověl, jejich spoluvlastnictví zrušil (výrok I.), přikázal nemovitosti do společného jmění žalobců, a uložil jim zaplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši odpovídající jeho podílu na věci, tj. ve výši 1/3 obvyklé ceny, tj. částku [částka] (výrok II.). Vzhledem k výši vypořádacího podílu a případnou délku bezhotovostního převodu soud nepatrně prodloužil lhůtu k vyplacení vypořádacího podílu na 1 týden (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

8. O náhradě nákladů řízení (výrok IV.) bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a žádnému z účastníků nebyla náhrada nákladů řízení přiznána. Podle nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 262/20 z 10.11.2020„ ustanovení § 142 o. s. ř. je třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 o. z.), jiinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř.“. V daném případě žádné konkrétní okolnosti výjimečný postup dle § 142 odst. 3 o.s.ř. neodůvodňují.

9. O náhradě nákladů státu (výroky V. a VI.) bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř., když podle výsledku řízení (žádnému z účastníků nebyl přiznána náhrada nákladů řízení) má stát právo na náhradu nákladů řízení, které hradil, a to vůči každé straně jednou polovinou (u žádného z účastníků nebyly shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků). V daném případě vznikly státu náklady spočívající ve znalečném v celkové výši [částka], každá ze stran je tedy povinna k úhradě částky [částka], přičemž u žalobců soud odečetl zaplacenou zálohu ve výši [částka].