11 C 251/2024

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného . Jméno opatrovnice sídlem Adresa opatrovnice o zaplacení 99 998,76 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 99 998,76 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období do , datum, částkou 892,96 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 99 998,76 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem kapitalizovaným za období do , datum, částkou 1 366,20 Kč a s úrokem ve výši 21,9 % ročně z částky 99 998,76 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 30 317,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí částku 99 998,76 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu přečerpání účtu , Anonymizováno, . Smlouvou ze dne se původní věřitel (, právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, ) zavázal vést pro žalovaného účet, přičemž dne , datum, souhlasil s tím, že žalovaný může prostředky na tomto účtu přečerpat do částky 100 000 Kč. Žalovaný však porušil sjednané podmínky (překročil sjednanou výši debetního zůstatku), čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek. Proto původní věřitel dopisem ze dne , datum, zůstatek dluhu zesplatnil a žádala zaplacení celého dluhu. Původní věřitel postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy žalobkyni.

2. Žalovaný, zastoupen opatrovnicí, ponechal rozhodnutí na zvážení soudu, přičemž uvedl, že nárok je podložen listinnými důkazy a nejsou známy žádné skutečnosti, které by mohly vést k vyvrácení tvrzeného nároku žalobkyně.

3. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze Smlouvy o vedení běžného účtu č. , číslo, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele (, právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, ) vést pro žalovaného účet , Anonymizováno, . Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z Všeobecných obchodních podmínek a z Produktových podmínek pro úvěry ve formě přečerpání na běžném účtu původního věřitele soud zjistil, že tyto opravňují původního věřitele zůstatek dluhu zesplatnit v případě porušení smlouvy žalovaným. Z Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby původního věřitele se podává, jaké poplatky byly spojené s vedením účtu a jak je úročen debetní zůstatek na běžném účtu.

4. Z Návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu číslo , Anonymizováno, ze dne vyplývá, že je podepsán žalovaným v systému , právnická osoba, . dne , datum, . Navrhuje úvěr na běžném účtu číslo , č. účtu, s tím, že celková výše povoleného debetu je 100 000 Kč a výše úrokové sazby 21,9 % ročně. Žalovaný se zavázal částku splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru. Mezi stranami bylo sjednáno, že debetní zůstatek na běžném účtu bude úročen sazbou 21,9 % ročně. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány.

5. Z Akceptace návrhu smlouvy o povoleném debetu ze strany , právnická osoba, . vyplývá, že původní věřitel akceptoval výše uvedený návrh smlouvy dne , datum, .

6. Z listiny Prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze , datum, vyplývá, že jeho obsahem je zesplatnění zůstatku dluhu vyplývajícího ze shora specifikované smlouvy v důsledku překročení výše povoleného debetu a dále pak výzva žalovanému, aby uhradil dlužnou částku v celkové výši 102 374,92 Kč do dne , datum, .

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek číslo , Anonymizováno, dne , datum, a její přílohy (seznamu pohledávek) soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dne , datum, , jak vyplývá z vyrozumění a podacího archu.

8. Žalovaný dluh neuhradil ani po zaslání upomínky se základním skutkovým a právním rozborem věci ze dne , datum, , která mu dle podacího lístku byla zaslána dne , datum, .

9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalované, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

10. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) se smlouvou o účtu zavazuje ten, kdo vede účet, zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

11. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (2) Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

12. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Z uzavřené smlouvy vyplývá tomu, kdo vede účet, právo zesplatnit celý zůstatek dluhu v případě porušení smlouvy žalovaným.

13. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

14. Podle § 1958 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o vedení účtu ve smyslu § 2662 o. z., přičemž smluvní strany si následně sjednaly možnost, že žalovanému budou poskytnuty peněžní prostředky, i když nebude mít dostatek peněžních prostředků na svém běžném účtu v souladu s § 2665 o. z. a zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, a to až do výše 100 000 Kč. Původní věřitel vedl pro žalovaného účet, přičemž žalovaný překročil výši povoleného debetu. Proto původní věřitel využil svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a zůstatek dluhu zesplatnil. V důsledku toho žalovanému vznikla v souladu se smlouvou i se zákonem (§ 2395 o. z.) povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou částku včetně poplatků dle Sazebníku a úroků ve sjednané výši 21,9 % ročně. Celý dluh ve výši 99 998,76 Kč se stal splatným dne , datum, .

16. Dále žalobkyně požadovala po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě vyhověl i v tomto směru.

17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud vyhověl žalobě v plném rozsahu (výrok I.).

18. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 317,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 99 998,76 Kč sestávající z částky 5 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne , datum, , z částky 5 100 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky 5 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, a z částky 5 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. ve znění účinném do , datum, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 750 Kč ve výši 4 567,50 Kč.

19. Soud však právnímu zástupci žalobkyně nepřiznal právo na odměnu za další úkon právní služby spočívající v písemném podání ze dne , datum, , neboť obsahem tohoto úkonu je pouze nesouhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, tedy úkon víceméně čistě administrativní, nesrovnatelný s úkony právní služby, které jsou demonstrativně uvedeny v § 11 odst. 1 a 2 a. t. Proto soud žalobkyni právo na náhradu za tento úkon nepřiznal.