11 C 63/2026

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Richterovou ve věci žalobce: Anonymizováno advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 52 825,32 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 52 825,32 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 0571,11 Kč od , datum, do , datum, ve výši 10 %, úrokem 15,9 % ročně z částky 72 142,15 Kč od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení z částky 72 142,15 Kč od , datum, do , datum, ve výši 10 %, úrokem 15,9 % ročně z částky 71 310,34 Kč od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení z částky 71 310,34 Kč od , datum, do , datum, ve výši 10 %, úrok 15,9 % ročně z částky 70 478,53 Kč od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení z částky 70 478,53 Kč od , datum, do , datum, ve výši 10 %, úrok 15,9 % ročně z částky 69 646,72 Kč od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení z částky 69 646,72 Kč od , datum, do , datum, ve výši 10 %, úrok 15,9 % ročně z částky 68 814,91 Kč od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení z částky 68 814,91 Kč od , datum, do , datum, ve výši 10 %, úrok 15,9 % ročně z částky 67 983,1 Kč od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení z částky 67 983,1 Kč od , datum, do , datum, ve výši 10 %, úrok 15,9 % ročně z částky 67 151,29 Kč od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení z částky 67 151,29 Kč od , datum, do , datum, ve výši 10 %, úrok 15,9 % ročně z částky 66 319,48 Kč od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení z částky 66 319,48 Kč od , datum, do , datum, ve výši 10 %, úrok 15,9 % ročně z částky 65 487,67 Kč od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení z částky 65 487,67 Kč od , datum, do , datum, ve výši 10 %, úrok 15,9 % ročně z částky 64 655,86 Kč od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení z částky 64 655,86 Kč od , datum, do , datum, ve výši 10 %, úrok 15,9 % ročně z částky 63 824,05 Kč od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení z částky 63 824,05 Kč od , datum, do , datum, ve výši 10 %, úrok 15,9 % ročně z částky 62 992,24 Kč od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení z částky 62 992,24 Kč od , datum, do , datum, ve výši 10 %, úrok 15,9 % ročně z částky 62 160,43 Kč od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení z částky 62 160,43 Kč od , datum, do , datum, ve výši 10 %, úrok 15,9 % ročně z částky 61 328,62 Kč od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení z částky 61 328,62 Kč od , datum, do , datum, ve výši 10 %, úrok 15,9 % ročně z částky 60 496,81 Kč od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení z částky 60 496,81 Kč od , datum, do , datum, ve výši 10 %, úrok 15,9 % ročně z částky 57 492,75 Kč od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení z částky 57 492,75 Kč od , datum, do , datum, ve výši 10 %, úrok 15,9 % ročně z částky 55 936,87 Kč od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení z částky 55 936,87 Kč od , datum, do , datum, ve výši 10 %, úrok 15,9 % ročně z částky 54 380,99 Kč od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení z částky 54 380,99 Kč od , datum, do , datum, ve výši 10 %, úrok 15,9 % ročně z částky 52 825,32 Kč od , datum, do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky 52 825,32 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 10 %, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Obvodního soudu pro , adresa, dne , datum, se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovaným , jméno FO, , adresa, zaplatit žalobci částku 140 571,11 Kč. Žalobce v žalobě uvedl, že jeho aktivní legitimace vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřenou mezí žalobcem a , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , která dne , datum, uzavřela se smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, . Na základě této smlouvy poskytla banka žalovaným finanční prostředky ve výši 173 517,00 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaní zavázali platit úrok ve výši 15,90 % p.a. a dále poplatky dle platného Ceníku. Dle předmětné smlouvy je banka oprávněna připisovat k jistině úvěru řádné úroky, rovněž úroky z prodlení a další vzniklé poplatky. Žalovaní se ve smlouvě zavázali hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek dohodnutých ve smlouvě, dostali se však do prodlení s hrazením splátek, banka proto prohlásila dne , datum, celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaní uhradili pouze dne , datum, částku 2 000 Kč, dne , datum, částku 2 000 Kč, dne , datum, částku 2 000 Kč, dne , datum, částku 2 000 Kč a dne , datum, částku 2 000 Kč. Žalovaní dluží žalobci částku 140 571,11 Kč na jistině dluhu a dále smluvní úrok 15,90 % p.a.

2. Usneseními Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , a ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , bylo řízení částečně zastaveno, obě usnesení nabyla právní moci, a předmětem řízení u Okresního soudu v , adresa, , kterému byla věc postoupena na základě usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, (právní moc , datum, ), jímž byla vyslovena místní nepříslušnost Obvodního soudu pro , adresa, , zůstala částka 52 825,32 Kč s příslušenstvím. K částečnému zastavení přitom došlo na základě částečných zpětvzetí žaloby, kdy žalobce v podání ze dne , datum, uvedl, že po podání žaloby bylo na předmětný dluh uhrazeno 153 933,34 Kč (které žalobce započetl ve výši 68 428,96 Kč na jistinu dluhu a zbývající část ve výši 85 504,38 Kč na smluvní úrok), a dále žalobce v částečném zpětvzetí ze dne , datum, uvedl, že po podání žaloby došlo ještě k úhradě částky 19 316,83 Kč.

3. Žalovaný 2. , právnická osoba, dne , datum, zemřel, Obvodní soud pro , adresa, rozhodl usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, o tom, že v řízení bude pokračováno namísto žalovaného , adresa, s , Jméno žalované, , nar. , Datum narození žalované, , a , jméno FO, , nar. , datum, . Usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , Obvodní soud pro , adresa, řízení vůči , jméno FO, zastavil. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , bylo řízení zastaveno vůči , jméno FO, . V době rozhodování Okresního soudu v , adresa, tak je jedinou žalovanou , Jméno žalované, ., právnická osoba, jednání Okresního soudu v , adresa, dne , datum, žalobce k dotazu soudu doplnil žalobní tvrzení tak, že uvedl, že k datu podání žaloby činila dlužná jistina 140 571,11 Kč, a dále že co se týká zkoumání úvěruschopnosti původních dlužníků , jméno FO, , adresa, před poskytnutím úvěru, tak banka vycházela zejména z údajů uvedených dlužníky v jejich žádostech o úvěr a z ověření dlužníků ve veřejných registrech s negativním nálezem, a dále měla banka k dispozici doklad o výši důchodu , jméno FO, .

5. Původní dlužníci ve svém vyjádření ze dne , datum, navrhli stanovení splátek, žalovaná , Jméno žalované, uvedla, že žalobní nárok neuznává. Je si vědoma, že její rodiče , jméno FO, , adresa, , jméno FO, si vzali u společnosti , právnická osoba, spotřebitelský úvěr, žalovaná však v té době byla nezletilá a měla 8 let. V době pozůstalostního řízení po , adresa, jí bylo 14 let, rozhodovala za ni matka, a kdyby žalovaná byla zletilá, dědictví by nepřijala i s výhradou soupisu a pozůstalost by odmítla. Žalovaná v současné době studuje a kromě sirotčího důchodu nemá žádný příjem.

6. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele (, právnická osoba, .) poskytnout , jméno FO, , adresa, úvěr ve výši 173 517 Kč a závazek úvěrovaných splatit tento úvěr včetně sjednaných poplatků a úroku ve výši 15,9 % ročně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 217 Kč, přičemž první splátka je splatná , datum, . Úvěr byl poskytnut za účelem konsolidace úvěru dlužníků u , právnická osoba, . V čl. 8.2. smlouvy bylo sjednáno oprávnění banky zesplatnit úvěr v případě porušení podmínek smlouvy, např. při prodlení s úhradou více než dvou splátek. Úvěrovaní úvěr čerpali, jak bylo prokázáno listinou označenou jako „Podklady pre súdne konanie“ a Oznámením o předčasném splacení úvěru ze dne , datum, , podle „Podkladů pre súdne konanie“ se však dostali do prodlení s úhradou více než dvou splátek, banka proto úvěr dopisem ze dne , datum, zesplatnila. Jistina dluhu v době podání žaloby činila 140 571,11 Kč. Oznámeními ze dne , datum, včetně poštovního podacího archu je prokázáno, že banka oznámila úvěrovaným postoupení pohledávky na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností k , datum, .

7. Před uzavřením smlouvy o úvěru , jméno FO, , adresa, , jméno FO, vyplnili Žádosti o poskytnutí úvěrového produktu dne , datum, . , jméno FO, uvedla, že má druha, žije u rodičů, má základní vzdělání, je důchodkyní s výší příjmu 8 602 Kč (doloženo oznámením ČSSZ z , datum, ), jiný příjem nemá a jiné dluhy neplatí. , právnická osoba, uvedl, že má družku, žije v družstevním bytě, je vyučený a má jediný příjem jako zaměstnanec na dobu neurčitou ve výši 21 680 Kč.

8. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla žalobci postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku; žalobce je tedy ve věci aktivně legitimován.

9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle ust. § 1880 odst. 1 o. z., s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobci byla postoupena pohledávka za žalovanou, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalované, žalobce je tedy ve věci aktivně legitimován. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

10. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a původními žalovanými , jméno FO, , adresa, (žalobce coby podnikatel a žalovaní coby spotřebitel; ust. § 1810 občanského zákoníku) nebyla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle ust. § 2395 občanského zákoníku.

12. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy mezi účastníky (do , datum, ) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

13. Věřiteli je zde uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Věřitel je při tom povinen vynaložit odbornou péči. Zákon o spotřebitelském úvěru pojem odborné péče nedefinuje. Určité jeho vymezení však lze nalézt v jiných právních předpisech, zejména v zákoně o ochraně spotřebitele nebo v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. V § 2 odst. 1 zák. o ochraně spotřebitele je odborná péče definována jako "úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti". Odborná péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyžaduje speciální znalosti v příslušné oblasti a jejich aplikaci v konkrétním případě. Věřitel je povinen postupovat jako profesionál. Zákon nestaví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).

14. Ustanovení § 9 odst. 1 výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Zde je však nutné zdůraznit, že jakkoliv ustanovení § 9 odst. 3 ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli "na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr", tato povinnost ani nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. K obdobnému závěru ostatně došel i Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 27. září 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit.

15. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele - žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé).

16. V daném případě je třeba uvést, že zákon č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 24. 2. 2013 v ustanovení § 9 odst. 1 výslovně nestanovil jako následek řádného neposouzení úvěruschopnosti dlužníka před uzavřením smlouvy neplatnost této smlouvy. Nejvyšší soud však v rozsudku ze dne 20. 3. 2019 sp. zn. 33 Cdo 201/2018 dospěl k jednoznačnému závěru, že: „I v režimu úpravy ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. účinné před novelou zákonem č. 43/2013 Sb. má nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit důsledky v podobě absolutní neplatnosti takto uzavřené smlouvy.“. Soud proto zkoumal, zda věřitel před uzavřením smluv s původními žalovanými řádně zkoumal jejich úvěruschopnosti či nikoliv a dospěl k závěru, že věřitel svoji povinnost nesplnil a proto je smlouvy o úvěru absolutně neplatná.

17. V daném případě právní předchůdce žalobce řádně nedodržel postupy a odbornou péči, a úvěruschopnost žalovaných řádně nezkoumal. Žalobce soudu předložil pouze listiny označené jako „Žádost o spotřebitelský úvěr“ z , datum, obsahující údaje vyplněné původními žalovanými a jediný konkrétní doklad – Oznámení ČSSZ o výši důchodu , jméno FO, , původní věřitel tudíž vůbec neověřoval ani příjmovou ani výdajovou stránku žalovaných a vyhodnotil si určitým způsobem, že žalovaní budou schopni poskytnutý úvěr splácet, a to přestože z jimi uvedených údajů vyplývá, že mají každý z nich jediný příjem, , jméno FO, pouze ve výši 8 602 Kč. Původní žalovaní ani neuvedli v žádosti jakýkoli výdaj, banka nic jiného než výši důchodu , jméno FO, neověřila, a přesto úvěr původním žalovaným poskytla. Právní předchůdce žalobce tudíž nepostupoval s odbornou péčí, proto soudu nezbývá než uzavřít, že smlouva o úvěru uzavřená dne , datum, je absolutně neplatná. V případě neplatnosti úvěrové smlouvy představuje plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 2 991 o.z., které jsou si smluvní strany povinny podle § 2 993 o.z. vzájemně vydat (a také dle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.), přičemž bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu věřitele ve smyslu ust. § 1958 odst. 2 o.z. Pokud tedy právní předchůdce žalobce žalovaným na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytl částku 173 517 Kč, na kterou žalovaní (případně jejich právní nástupci) uhradili celkem 183 250,17 Kč (10 000 Kč dle žaloby + 153 933,34 Kč + 19 316,83 Kč dle částečných zpětvzetí), bylo plnění původního věřitele v plném rozsahu uhrazeno. Soud proto žalobu zamítl (výrok I).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť plně úspěšná žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala.